Slovensko: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovensko je velmi otevřená ekonomika. Významná část celkového exportu (85 %) směřuje do zemí EU. Ve vývozu dominuje automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, hutnictví, petrochemický a chemický průmysl. V dovozu dominují elektrotechnický průmysl, automobillový průmysl, energetické suroviny a farmaceutický průmysl. 

Zahraniční přímí investoři si oblíbili Slovensko. Mezi hlavní důvody patří: strategická poloha v Evropě s velkým exportním potenciálem, politická a ekonomická stabilita, společná měna euro, produktivita práce, kvalifikovaná a nákladově efektivní pracovní síla, jazyková vybavenost, edna z nejvíce otevřených ekonomik, velký potenciál pro výzkum, vývoj a inovace, rozvinutá infrastruktura, atraktivní investiční pobídky.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 Vývoj obchodní bilance (mld. eur)

 Rok

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

64,172

64,721

67,680

70,032

74,813

Dovoz

59,940

60,019

64,361

66,386

71,817

Saldo

4,232

4,702

3,319

3,646

2,996

Zdroj: Statistický úřad SR

Vývoz Slovenské republiky v roce 2017 dosáhl hodnoty 74,813 mld. eur a meziročně se zvýšil o 6,8 %. Dovoz vykázal hodnotu 71,817 mld. eur a meziročně se zvýšil o 8,2 %. Saldo zahraničního obchodu bylo kladné ve výši 2,996 mld. eur a proti roku 2016 se snížilo.

U nejvýznamnějších obchodních partnerů se meziročně zvýšil slovenský vývoz následovně: Německo (+0,7 %), ČR (+3,9 %), Polsko (+7,1 %), Francie (+8,9 %), Itálie (+32,8 %), Maďarsko (+14,4 %), Rakousko (+12,3 %), Spojené království (+8,7 %), Španělsko (+6,1 %), USA (+23,2 %), Rumunsko (+15,3 %) a Rusko (+7,6 %). Naopak se meziročně snížil vývoz do Nizozemska (-4,3 %).

U nejvýznamnějších obchodních partnerů se meziročně slovenský dovoz zvýšil následovně: Německo (+4,8 %), ČR (+2,5 %), Jižní Korea (+3,0 %), Polsko (+6,0 %),Maďarsko (+8,8 %), Rusko (+24,8 %), Francie (+10,2 %), Itálie (+5,2 %), Rakousko (+3,0 %), Spojené království (+43,2 %). Naopak se meziročně snížil dovoz z Číny (-7,3 %).

Největší kladné saldo obchodní bilance v roce 2017 vykázalo Slovensko s následujícími zeměmi: Německo (+3,558 mld. eur), Spojené království (+2,731 mld. eur), Rakousko (+2,437 mld. eur), Francie (+2,425 mld. eur), Itálie (+2,167 mld. eur), Polsko (+1,961 mld. eur), USA (+1,293 mld. eur), ČR (+1,261 mld. eur) a Španělsko (+1,121 mld. eur). 

Největší záporné saldo obchodní bilance v roce 2017 vykázalo Slovensko s následujícími zeměmi: Čína (-3,985 mld. eur), Jižní Korea (-3,972 mld. eur), Rusko (-1,845 mld. eur), Malajsie (-522 mil. eur), Tchajwan (-444 mil. eur), Japonsko (-439 mil. eur), Indie (-233 mil. eur) a Ukrajina (-166 mil. eur).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší vývozní trhy Slovenska v roce 2017:

Pořadí

Vývoz (mld. eur)

Podíl na celkovém

vývozu (%)

1. Německo 15,42 20,6
2. ČR 8,60  11,5
3. Polsko 5,70 7,6
4. Francie 4,70 6,3
5. Spojené království 4,51 6,0
6. Itálie 4,50 6,0
7. Maďarsko 4,49 6,0
8. Rakousko 4,48 6,0
9. Španělsko 2,21 2,9
10. USA 2,10 2,8
Celkem 74,813 100

Zdroj: Statistický úřad SR

Slovenský vývoz do zemí EU v roce 2017 se zvýšil meziročně o 7 % a tvořil 85,4 % celkového vývozu. 

Největší dovozní trhy Slovenska v roce 2017:

Pořadí

Dovoz (mld. eur)

Podíl na celkovém

dovozu (%)

1. Německo 11,84 16,5
2. ČR 7,34 10,2
3. Čína 5,21 7,3
4. Jižní Korea 4,06 5,7
5. Polsko 3,74 5,2
6. Maďarsko 3,45 4,8
7. Rusko 3,34 4,7
8. Itálie 2,33 3,2
9. Francie 2,28 3,2
10. Rakousko 2,04 2,8
Celkem 71,817 100

Zdroj: Statistický úřad SR

Slovenský dovoz ze zemí EU v roce 2017 se zvýšil meziročně o 7,8 % a tvořil 66,9 % celkového dovozu.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní vývozní komodity Slovenska v roce 2017

Komodita

Hodnota

(mld. eur)

Meziročně

(%)

1. motorová vozidla 15,623 +4,0
2. spotřební elektronika 5,655 -2,5
3. komunikační zařízení 4,857 +26,4
4. ostatní části, součásti a příslušenství motorových vozidel 4,263 +5,4
5. železo. ocel a feroslitiny 2,843 +26,5
6. rafinérské ropné produkty 1,799 +24,4
7. ložiska, ozubená kola, převodové a ovládací prvky  1,650 +4,5
8. pneumatiky a duše z kaučuku 1,640 +5,0
9. zemní plyn 1,448 +93,1
10. počítače a periférní zařízení 1,213 -7,9

Zdroj: Statistický úřad SR

Hlavní dovozní komodity Slovenska v roce 2017

Komodita

Hodnota

(mld. eur)

Meziročně

(%)

1. komunikační zařízení 6,867 +22,6
2. ostatní části, součásti a příslušenství motorových vozidel 6,694 -2,1
3. motorová vozidla 4,434 +14,3
4. zemní plyn 2,511 +70,7
5. ropa 1,874 +13,3
6. železo, ocel a feroslitiny 1,869 +24,1
7. farmaceutické přípravky 1,601 -5,1
8. spotřební elektronika 1,392 +4,5
9. počítače a periférní zařízení 1,359 -5,0
10. plasty v primárních formách 1,229 +6,7

 Zdroj: Statistický úřad SR

Výrazný meziroční nárůst vývozu a dovozu zemního plynu je způsoben reverzním tokem zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu. Díky tomu nemusí Ukrajina nakupovat zemní plyn od Ruska. Slovensko-ukrajinský reverz byl v plné míře uvedený do provozu v září 2014 po ukončení testovacích dodávek.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

VT parky - na Slovensku vznikají v posledních letech vědecké parky a výzkumná centra především díky finančním prostředkům ze strukturálních fondů EU v rámci operačních programů Výzkum a vývoj (2007-13) a Výzkum a inovace (2014-20). V současné době jsou v provozu následující univerzitní vědecké parky a výzkumná centra.

Univerzitní vědecké parky:
Vědecký park Univerzity Komenského Bratislava 
Univerzitní vědecký park pro biomedicínu Bratislava  
Univerzitní vědecký park Slovenské technické univerzity v Trnavě
Univerzitní vědecký park Žilinské univerzity v Žilině  
Univerzitní vědecký park Technicom Košice  

Významná výzkumná centra:
BioMed Martin 
Agrobiotech Nitra  


Investiční zóny
- na Slovensku existuje v současné době cca 40 investičních zón (průmyslové parky či zóny). K největším podle rozlohy patří:
- Kechnec v okrese Košice (332 ha)
- Sereď Jih v okrese Trnava (256 ha)
- Nitra sever - Mlynárce (220 ha)
- Senica (161 ha)
- Kostolné Kračany v okrese Dunajská Streda (150 ha)
- Voderady v okrese Trnava (130 ha)
- Trenčín (115 ha)
- Košice Immopark (97,5 ha)
- Levice (95,7 ha)
- Sládkovičovo - Západ v okrese Galanta (77,8 ha)
- Krupina (76,8 ha)
- Čab v okrese Nitra (74,1 ha)
- Sobrance (73,4 ha)
- Sládkovičovo - Jih v okrese Galanta (57,6 ha)
- Skalica (52 ha)

Rozhodnutím slovenské vlády z roku 2006 byla založena společnost MH Invest, s.r.o. jako dceřiná společnost Ministerstva hospodářství Slovenské republiky (MH SR). MH Invest, s.r.o. byla vytvořena jako společnost pro stavební a inženýrskou činnost spojenou s výstavbou průmyslových zón za účelem podpory, rozvoje a konkurenceschopnosti regionů Slovenska, k napomáhání zlepšení podnikatelského prostředí a zvyšování zaměstnanosti. MH Invest, s.r.o. kontroluje činnost vybudovaných průmyslových parků a zón, kterým byla udělena dotace z MH SR a nenávratných finančních prostředků EU. Monitoruje a fyzicky dohlíží nad existujícími objekty průmyslových parků a zón na Slovensku. Podrobně prověřuje velikost parků, jejich dostupnost, připravenost veškerých inženýrských sítí podle kategorizace míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech.

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odvětvová struktura
Přímé zahraniční investice (PZI) na Slovensku dosáhly celkové hodnoty více než 42 mld. eur. PZI směřují především do výroby (cca 33 % veškerých investic), finančnictví a pojišťovnictví (24 %), velkoobchodu a maloobchodu (9 %), nemovitostí (7 %), administrativy a podpory služeb (6 %), informačních a komunikačních technologií (5 %).

V rámci výroby směřují zahraniční investice především do těchto sektorů:
- strojírenství a automobilový průmysl (Volkwagen, PSA Peugeot Citroen, Kia Motors, Jaguar Land Rover)
- elektrotechnický průmysl (Samsung, Foxconn, Whirlpool)
- petrochemický a chemický průmysl (MOL Group, Continental, Agrofert, BASF)
- hutnictví (U.S. Steel, ArcelorMittal, Nemak)
- energetika (Energetický a průmyslový holding, Enel, E.ON)
- potravinářství (Heineken, Nestlé, Meggle).

Teritoriální struktura
Největším zahraničním investorem na Slovensku je Nizozemsko, které představuje téměř 25 % veškerých investic. Jedná se však většinou o firmy, jejichž mateřská společnost se nenachází v Nizozemsku. Zpravidla se jedná o americké firmy, které na Slovensku investují prostřednictvím svých evropských centrál sídlících právě v Nizozemsku. Významným ryze nizozemským investorem na Slovensku je firma ING. Na Slovensku významně investovaly přímí zahraniční investoři z následujících zemí:
Rakousko (16 % PZI) - např. firmy Erste Group, UNIQA Group, Raiffeisen, Gebruder Weiss, ZKW 
ČR (12 %) - EPH, Agrofert, Czechoslovak Group, Česká zbrojovka, Charvát Group, TTS Třebíč, Hamé
Jižní Korea - Kia Motors, Samsung Electronics, Mobis, YURA
Belgie - Bekaert, Aspel, Carmeuse, Deltrian, Plastiflex
Německo - Volkswagen, Continental, Hella, Megge, Siemens, E.ON
Itálie - Magneti Marelli, Mevis, Lombardini
Francie - PSA Peugeot Citroen, Alcatel Lucent, Orange, Treves 
USA - US Steel, Whirlpool, Johnson Controls, Lear, Accenture, Amazon, IBM
Švýcarsko - ABB, Nestlé, Nexis, Novartis, Schindler, Swiss Re
Spojené království - Jaguar Land Rover, Tesco, GlaxoSmithKline, KMF
Švédsko - Ericsson, Ikea, Lindab, Dometic
Taiwan - Foxconn, ESON, Delta Electronics
Japonsko - Panasonic, Sanyo, Akebono, Minebea

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Poskytování investiční pomoci, práva a povinnosti příjemce investiční pomoci a působnost orgánů státní správy při poskytování investiční pomoci a kontrole jejich použití upravuje zákon č. 561/2007 Z.z. o investiční pomoci. Zákon je platný od 5.12.2007.

Zákon dělí projekty, které je možné podpořit investiční pomocí. do 4 kategorií:
- průmysl (min. výše investice záleží na míře nezaměstnanosti v daném okrese, min. 40 nových pracovních míst)
- technologická centra (min. výše investice 500.000 eur, min. 30 nových pracovních)
- centra strategických služeb (min. výše investice 400.000 eur, min. 40 nových pracovních míst)
- turismus

Existují 4 formy investiční pomoci:
- dotace na získání dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
- úleva na dani z příjmů
- příspěvek na nové pracovní místo
- převod státního/městského majetku na investora za zvýhodněnou cenu

Poskytování investiční pomoci a kontrolu koordinuje Ministerstvo hospodářství SR.

Příjemcem investiční pomoci může být fyzická nebo právnická osoba zřízená za účelem podnikání, která:
- podá žádost na Ministerstvo hospodářství SR
- má místo podnikání nebo sídlo na území Slovenské republiky
- je zapsaná v živnostenském rejstříku nebo v obchodním rejstříku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: