Slovensko: Zahraniční obchod a investice

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

V roce 2015 sice pokračoval  růst slovenského  vývozu, ale rostoucí  investiční aktivity a zvyšující se životní úroveň obyvatelstva  přispěla k tomu, že tempo růstu dovozu  předstihlo  tempo růstu vývozu. Slovenský vývoz se v roce 2015 meziročně  zvýšil o  4,9 % a dovoz  se zvýšil o 7,5 %.  

Stav PZI  za rok 2015 zatím není  k dispozici. 

Ke konci roku  2014 celkový stav PZI  na Slovensku  představoval objem  43 232 186 tis. EUR. Největší objem  PZI z celkového stavu je  evidován z České republiky. Stav PZI z ČR ke konci roku 2014 je evidován v objemu 5 205 044 tis. EUR, tedy představuje 12 % celkového objemu PZI ve Slovenské republice.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V roce 2015 vyvezla SK zboží v hodnotě  67 865,2 mil. EUR. V porovnání s rokem 2014 se slovenský vývoz zvýšil o 4,9 %.  Z hlediska zbožové  klasifikace vzrostl vývoz automobilů na přepravu osob o 1474,6 mil. EUR, částí a součástí příslušenství motorových vozidel o 582,6 mil. EUR, nových pneumatik  z kaučuku o 360,7 mil. EUR, karoserií motorových vozidel o 304 mil. EUR. 

Klesl vývoz ropných olejů a olejů získaných z bitumenových nerostů, jiných než surových o 433,8 mil. EUR, plochých válcovaných výrobků ze železa nebo legované ocele o 175,3 mil. EUR, přípravků  pro dentální hygienu o 120,6 mil. EUR.

SK v roce 2015 dovezla zboží za  64 562,3 mil. EUR. V meziročním porovnání se dovoz zvýšil o  7,6 %.

V rámci zbožové struktury vzrostl dovoz částí, součástí a příslušenstva motorových vozidel o 1 084,2 mil. EUR, telefonních souprav o 621,9 mil. EUR,  osobvních aut a jiných motorových vozidel na přepravu osob o 309,8 mil. EUR, železničních anebo tramvajových vagónů s vlastním pohonem o 161,2 mil.  EUR.

Klesl dovoz ropných olejů a olejů získaných z bitumenových nerostů o 905,1mil. EUR, ropných plynů a jiných plynných uhlovodíků o 174,7 mil. EUR,  železných rud o 123,1 mil. EUR.  

 

 

Vývoj obchodní bilance SR (v mil. EUR)

 

Dovoz

Index

Vývoz

Index

Saldo

2010

48 635,5

125,5

48 791,0

122,8

137,5

2011

53 966,1

113,6

56 407,9

116,9

2 441,9

2012

59 223,8

106,2

62 833,0

110,7

3 609,2

2013

59 939,9

101,2

64 173,2

102,1

4 233,3

2014

60 152,2

100,4

64 800,9

101,0

4 648,7

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

V roce 2015 vykázala SR největší aktivní saldo s Německem ve výši 5 591,7 mil. EUR, Spojeným královstvím 2 738,1 mil. EUR, Polskem 2 447,9 mil. EUR, Rakouskem 2 243,1 mil. EUR, Českou republikou 1 431,7 mil. EUR.

Největší pasivní saldo vykázala v obchodě s ČLR 4 410 mil. EUR, Korejskou republikou 4 143,5mil. EUR, Ruskem 2 025 mil. EUR a Japonskem 566,6 mil. EUR.

Ve skupině nejvýznamnějších obchodních partnerů vykázala SR zvýšení vývozu do Německa o 7,9 %, ČR  o 2,3 %, Polska o 6,3 %, Francie o 20,2 %, Itálie o 2,8 %, Nizozemska o 1,7 %, Španělska o 34,2 % a Rumunska o 8,2 %.

Snížení vývozu vykázala SR do  Rakouska o 1,9 %, Maďarska o 3,8 %  a do Ruska o 29,6 %.

Vývoz SK do zemí EZ se zvýšil o 6,3 % (tvořil 85,2 % celkového vývozu SK) a do zemí OECD o 6,7 %.  

V rámci dovozu  se dovoz z Německa  zvýšil o 5,5 %, z ČR o  8,3 %, z ČLR o 10,9 %, Maďarska o 9,1 %, Polska o 5,8 %.

Snížil se dovoz z  Korejské republiky o 3,1 % a z Ruska o 29,1 %.

Dovoz ze zemí EU se v roce 2015 zvýšil o 12,9 % (představoval 66,1 % celkového slovenského dovozu). Dovoz ze zemí OECD se  zvýšil o  6,7 %.  

 

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V roce 2015  vzrostl sice nejvýrazněji slovenský vývoz  uměleckých děl,  indexem  688,5 ( důsledek chybného postupu  při aukci uměleckého díla) a vývoz zbraní a střeliva (index 159,1), avšak vzhledem  k vyvezenému objemu cca 60 mil. EUR se nejedná o významné exportní komodity. Nadále hlavními vývozními komoditami zůstávají  dopravní zařízení a motorová vozidla  s objemem 20,9 mld. EUR, dále  zařízení pro záznam a reprodukci obrazu a  zvuku, základní kovy, plasty.

Nejvíce klesl vývoz živočišných a rostlinných tuků, nerostných výrobků, perel, drahokamů, mincí.

V rámci dovozu jsou hlavními komoditami stroje, přístroje a zařízení  pro záznam a reprodukci  obrazu a zvuku, dopravná zařízení, nerostné výrobky, výrobky chemického  průmyslu, kovy.  

Meziročně nejvíce klesl dovoz živočišných a rostlinných tuků a nerostných výrobků.

 

Komoditní struktura dovozu (v mil. EUR)

Třídy HS

2014

2013

Index/2014/2013

I.-XXI. Celkem

60 152,2

59 939,9

100,4

I. Živá zvířata

853,8

929,3

91,9

II. Rostlinné výrobky

947,1

907,7

104,3

III. Živočišné a rostlinné tuky

238,3

306,2

77,8

IV. Výrobky potravinářského průmyslu

1 748,2

1 754,8

99,6

V. Nerostné výrobky

6 919,0

8 545,2

81,0

VI. Výrobky chemického průmyslu

3 924,6

3 751,5

104,6

VII. Plasty

3 501,3

3 479,4

100,6

VIII. Surové usně

358,3

327,2

109,5

IX. Dřevo a výrobky ze dřeva

428,6

487,8

87,9

X. Buničina

937,6

896,7

104,6

XI. Textilie

1 895,2

1 744,0

108,7

XII. Obuv, klobouky

813,0

710,5

114,4

XIII. Výrobky z kamene

743,3

677,3

109,7

XIV. Perly

191,1

281,0

68,0

XV. Základní kovy

5 837,2

5 637,5

103,5

XVI. Stroje, přístroje, el. zařízení

18 491,3

18 052,1

102,4

XVII. Vozidla, letadla

8 105,9

7 416,8

109,3

XVIII. Přístroje optické

2 532,0

2 559,0

98,9

XIX. Zbraně, střelivo

29,8

26,1

114,3

XX. Různé průmyslové výrobky

1 560,3

1 369,0

114,0

XXI. Umělecká díla

4,2

0,7

583,8

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na Slovensku zatím existují pouze technologické parky. První průmyslovou zónou tohoto charakteru byl Technologický park Kechnec v okresu Košice-okolie Košického kraje. V současnosti však v této průmyslové zóně nejsou etablováni žádní investoři.

Z východoslovenského regionu lze zmínit průmyslový park Lipany v okrese Sabinov s rozlohou 9 ha, který je doporučován pro investory ze strojírenského, elektrotechnického nebo dřevařského průmyslu, dále průmyslový park Vranov nad Topľou s rozlohou 17,98 ha, určený pro investory z oblasti potravinářství, textilního a automobilového průmyslu. Ve Spišské Nové Vsi je průmyslový park s rozlohou 6,29 ha určen pro investory z oblasti lehkého průmyslu. Dalšími technologickými parky jsou hnědá průmyslová zóna Levoča s rozlohou 12 ha, průmyslový park Poprad-Matejovce s celkovou rozlohou 9,1 ha a s napojením na dálnici D1 do 1 km. V okrese Prešov je průmyslový park Záborské s celkovou rozlohou 30,80 ha, který je určen pro podnikání v oblasti výroby strojů pro zemědělství a lesnictví.

Ve středoslovenském regionu je připraven průmyslový park Dolný Kubín s rozlohou 7,8 ha a průmyslový park Banská Bystrica-Šalková s celkovou rozlohou 36,40 ha.

V západoslovenském regionu v okrese Nitra je průmyslová zóna Čab s rozlohou cca 80 ha, průmyslový park Dobrá Voda v okrese Trnava s rozlohou 2,16 ha, dále průmyslový park Skalica s rozlohou 12 ha a průmyslový park Senica s celkovou rozlohou 175 ha.

Ministr hospodářství v roce 2012 pověřil kontrolou vybudovaných průmyslových parků a zón společnost MH Invest, s.r.o. Společnost kontroluje již vybudované parky a zóny, kterých je v současnosti na Slovensku cca 40. Kontroluje velikost parků, jejich dostupnost, připravenost sítí apod.

Vědecké parky mají na Slovensku vzniknout u vysokých škol. Předběžně se počítá se vznikem osmi vědeckých parků. Jedním z prvních má být Univerzitní park Campus MTF STU vybudovaný v prostorách technologické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě se sídlem v Trnavě. Další projekty připravují univerzity v Žilině a v Nitře. V Košicích se připravuje Univerzitní vědecký park TECHNICOM Technické univerzity Košice a medicínský univerzitní park na univerzitě v Šafárikově.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Národní banka Slovenska, která jako jediná vydává oficiální statistiky o tocích a stavu PZI na Slovensku, zatím nedisponuje údaji za celý rok 2015 ani v členění podle teritorií a ani podle původu PZI.

K dipozici jsou pouze předběžné údaje o  stavu PZI v SR ke konci roku 2014.

Podle  těchto údajů objem PZI za rok 2014 dosáhl  43 232 186 tis. EUR. Největším investorem  v SR je Rakousko s celkovým objemem  6 330741  tis. EUR, dále následuje  Česká republika s objemem  5 205 044 tis. EUR a  Německo s objemem 2 876 699 tis. EUR. 

V porovnání s rokem 2013 se objem  PZI  ke konci roku 2014 zvýšil o 11 603 11 tis. EUR. Největší objem PZI  v roce 2014 je evidován z ČR a to v objemu  644 832 tis. EUR. Na druhé straně je  v roce 2014 evidován  největší záporný příspěvek ke stavu PZI a to v objemu  249 856 tis. ERUR. Největším podílem na  celkovém  záporném  výsledku  se nejvíce podílelo  Nizozemí, dále Německo a Kypr.

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

  Investiční pobídky  upravuje zákon č. 70/2013 Z.z., kterým se novelizoval zákon č. 561/2007 Z.z. o investiční pomoci. Cílem novely je  poskytování  investiční pomoci  šiřšímu okruhu subjektů, a to zejména  snížením  výše povinných investic; podporou nvestic s vyšší přidanou hodnotou a podporou vytváření nových pracovních míst. Novela zavádí přísnější podmínky  při nabývání  hnutelného  majetku a zvyšuje   nároky na vzdělanostní strukturu nových zaměstnanců. Zároveň rozšiřuje  okruh činností a změny které  přijímatel pomoci nesmí  během realizace  investičního záměru, čerpání investiční pomoci a ve lhůtě  pěti po sobě následujících let po roku, v kterém ukončil investiční záměr vykonat. Jedná se především o změny  týkající vynakládání  finančníách prostředků, vytvoření  nižšího počtu pracovních míst apod.

 

 

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: