Slovensko: Zahraniční obchod a investice

20. 9. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

I v roce 2016 pokračoval vývoj  zahraničního obchodu Slovenska aktivním saldem. Podobně jako v předcházejících letech se  i v roce 2016 na růstu  aktivního salda podílel především automobilový průmysl, který prezentuje trojice automobilek (Volkswagen Bratislava, Kia Žilina, Peugeot Citroën Trnava). Ta v roce 2016 vyrobila  přes 1 milion vozidel. Slovensko je největším výrobcem osobních aut na světě v přepočtu na hlavu.


Na rozdíl od roku 2015 v roce 2016 se podíl elektrotechnického průmyslu - produkce televizních přijímačů na slovenském exportu mírně snížil. Na straně druhé straně poměrně výrazná státní podpora alternativních  zdrojů energie se pravděpodobně promítla do výroby a následného exportu různých druhů vytápěcích kotlů, které v roce 2016 představovaly  ve slovenském exportu  nejvyšší globální tržní podíl.


Národní banka Slovenska eviduje ke konci roku 2015 přímé zahraniční investice (PZI) v hodnotě 40 128 917 tis. EUR, z toho z ČR 4 550 610 tis. EUR a z Německa 2 546 078 tis. EUR. V roce 2015 je vykázán příliv resp. odliv  PZI  v hodnotě  176 138 tis. EUR, z toho z ČR  v hodnotě  + 215 924 tis. EUR a z Německa  - 736 792 tis. EUR.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoz v roce 2016 dosáhl hodnoty 70,07 mld. EUR a meziročně se zvýšil o 3,5 %. Dovoz v roce 2016 vykázal hodnotu 66,4 mld. EUR a meziročně se zvýšil o 3,2 %. Saldo zahraničního obchodu zůstalo kladné ve výši 3,67 mld. EUR, což znamená meziroční růst o 10,5 %.

 

Vývoj obchodní bilance SR (v mld. EUR)

 Rok

Vývoz

Dovoz

Saldo

2012

62,83

59,22

3,61

2013

64,17

59,94

4,23

2014

64,80

60,15

4,65

2015

67,68

 64,36

3,32 

2016

70,07

 66,40

3,67

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Vývoz

Největší vývozní trhy Slovenska v roce 2016:

1. Německo - 7,49 mld. EUR
2. ČR - 4,23 mld. EUR
3. Polsko - 2,78 mld. EUR
4. Francie - 2,56 mld. EUR
5. Velká Británie - 2,32 mld. EUR
6. Rakousko - 2,18 mld. EUR
7. Maďarsko - 2,15 mld. EUR
8. Itálie - 1,96 mld. EUR
9. USA - 1,07 mld. EUR
10. Nizozemsko - 1,05 mld. EUR

Nejvyšší nárůst vývozu v roce 2016 byl zaznamenán do těchto zemí: Francie (+13,5 %), Velké Británie (+13,1 %), Itálie (+10,6 %).
Největší pokles vývozu v roce 2016 byl zaznamenán do těchto zemí: Polsko (-5,2 %), Rusko (-4,4 %), Rakousko (-1,4 %). 


Dovoz 

Nejvyšší nárůst dovozu v roce 2016 byl zaznamenán z těchto zemí: Velká Británie (+17 %), Španělsko (+14,6 %), Rakousko (+13 %).

Největší pokles dovozu v roce 2016 byl zaznamenán z těchto zemí: Rusko (-23,2 %), Francie (-4,3 %), ČR (-2,1 %).


Obchodní bilance

Nejvyšší přebytek obchodní bilance v roce 2016 vykázalo Slovensko s těmito zeměmi:
Německo (+4,2 mld. EUR)
Velká Británie (+2,94 mld. EUR)
Francie (+2,26 mld. EUR)
Rakousko (+2,06 mld. EUR)
Polsko (+1,89 mld. EUR)
ČR (+1,26 mld. EUR)

Nejvyšší schodek obchodní bilance v roce 2016 vykázalo Slovensko s těmito zeměmi:
Čína (-4,4 mld. EUR)
Jižní Korea (-3,8 mld. EUR)
Rusko (-1,28 mld. EUR)
Japonsko (-496,3 mil. EUR).


Na celkovém vývozu EU v roce 2016 se Slovensko podílelo 0,6 % a obsadilo tak 19. místo z 28 členských zemí EU. Pro srovnání ČR se podílela 1,4 % a skončila na 13. místě.

 

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Export

Z hlediska komoditní struktury vzrostl meziročně v roce 2016 nejvíce export osobních aut a jiných motorových vozidel (+1,5 mld. EUR), částí, součástí a příslušenství motorových vozidel (+460,2 mil. EUR), monitorů a projektorů, televizních přijímačů (+366,2 mil. EUR), ropných plynů a jiných plynných uhlovodíků (+269,1 mil. EUR) a plochých válcovaných výrobků z legované ocele (+137,3 mil. EUR).


Meziročně poklesl nejvíce export ropných olejů a olejů získaných z bitumenových nerostů jiných než surových (-406,9 mil. EUR), karoserií motorových vozů (-370,9 mil. EUR), telefonních souprav (-211,4 mil. EUR), plochých  válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované ocele (-168,5 mil. EUR), otáčkoměrů, taxametrů, krokoměrů (-110,3 mil. EUR).


Import

V rámci importu vzrostl nejvíce dovoz částí, součástí a příslušenstva motorových vozidel (+416,4 mil. EUR), osobních aut a jiných motorových vozidel (+374,8 mil. EUR), sedadel s možnou úpravou na lůžka (+286,5 mil. EUR), zařízení a strojů elektrických laserových (+213 mil. EUR) a pístových vznětových motorů (+204,4 mil. EUR).

 

Nejvíce poklesl import roných olejů a olejů získaných z bitumenových nerostů, surových (-541,7 mil. EUR), částí a součástí vysílacích přístrojů (-213,6 mil. EUR), železničních nebo tramvajových vozů (-173,8 mil. EUR), ropných plynů a jiných uhlovodíků (-101,5 mil. EUR), monitorů a projektorů, televizních přijímačů (-94,9 mil. EUR).

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na Slovensku zatím existují pouze technologické parky. První průmyslovou zónou tohoto charakteru byl Technologický park Kechnec v okresu Košice-okolie Košického kraje. V současnosti však v této průmyslové zóně nejsou etablováni žádní investoři.


Z východoslovenského regionu lze zmínit průmyslový park Lipany v okrese Sabinov s rozlohou 9 ha, který je doporučován pro investory ze strojírenského, elektrotechnického nebo dřevařského průmyslu, dále průmyslový park Vranov nad Topľou s rozlohou 18 ha, určený pro investory z oblasti potravinářství, textilního a automobilového průmyslu. Ve Spišské Nové Vsi je průmyslový park s rozlohou 6,29 ha určen pro investory z oblasti lehkého průmyslu. Dalšími technologickými parky jsou hnědá průmyslová zóna Levoča s rozlohou 12 ha, průmyslový park Poprad-Matejovce s celkovou rozlohou 9,1 ha a s napojením na dálnici D1 do 1 km. V okrese Prešov je průmyslový park Záborské s celkovou rozlohou 30,80 ha, který je určen pro podnikání v oblasti výroby strojů pro zemědělství a lesnictví.


Ve středoslovenském regionu je připraven průmyslový park Dolný Kubín s rozlohou 7,8 ha a průmyslový park Banská Bystrica-Šalková s celkovou rozlohou 36,40 ha.


V západoslovenském regionu v okrese Nitra je průmyslová zóna Čab s rozlohou cca 80 ha, průmyslový park Dobrá Voda v okrese Trnava s rozlohou 2,16 ha, dále průmyslový park Skalica s rozlohou 12 ha a průmyslový park Senica s celkovou rozlohou 175 ha.


Ministr hospodářství v roce 2012 pověřil kontrolou vybudovaných průmyslových parků a zón společnost MH Invest, s.r.o. Společnost kontroluje již vybudované parky a zóny, kterých je v současnosti na Slovensku cca 40. Kontroluje velikost parků, jejich dostupnost, připravenost sítí apod.


Vědecké parky mají na Slovensku vzniknout u vysokých škol. Předběžně se počítá se vznikem osmi vědeckých parků. Jedním z prvních má být Univerzitní park Campus MTF STU vybudovaný v prostorách technologické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě se sídlem v Trnavě. Další projekty připravují univerzity v Žilině a v Nitře. V Košicích se připravuje Univerzitní vědecký park TECHNICOM Technické univerzity Košice a medicínský univerzitní park na univerzitě v Šafárikově.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Národní banka SR (NBS) vydává na Slovensku jako jediná oficiální statistiky o přímých zahraničních investicích na Slovensku. Zatím zveřejnila pouze předběžné údaje za rok 2015.

 

Odvětvová struktura přímých zahraničních investic na Slovensku.

v mil. Euro

Rok

2011

2012

2013

2014

Zemědělství, lesnictví a rybolov

 

3 858

10 136

4 017

Těžba surovin

17 193

16 931

11 614

46 337

Průmyslová výroba

-97 946

1 513 002

-490 105

296 269

Dodávky elektřiny, plynu, páry, vzduchu

407 626

 

6 837

-102 697

-2 828 630

Dodávky vody, čištění odpadních vod

 

-57 206

5 675

 

Stavebnictví

-69 821

41 972

-215 352

-102 820

Velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidiel

401 694

267 016

-24 309

-476 256

Finanční a pojišťovací služby

1 168 021

343 582

542 678

152 308

Doprava a skladování

29 209

781 028

781 028

-157 760

 

 
Teritoriální struktura přímých zahraničních investic na Slovensku.

Z údajů Národní banky Slovenska vyplývá, že na konci roku 2015 byly na Slovensku evidovány přímé zahraniční investice v celkové hodnotě 40,13 mld. EUR. Největším investorem bylo Nizozemsko, následují Rakousko a ČR. 

 

 Stav k 31.12.2015                                                      

Země Hodnota PZI (mld. EUR)
1. Nizozemsko 7,84
2. Rakousko 6,29
3. Česká republika 4,55
4. Lucembursko 3,51
5. Jižní Korea 2,84
6. Itálie 2,65
7. Německo

2,55

8. Belgie 2,18
9. Maďarsko 2,16
10. Kypr 1,17
Celkem 40,13

Zdroj: Národní banka Slovenska

Pozn. Údaje ke konci roku 2016 dosud nebyly zveřejněny.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Poskytování  investičních  pobídek upravuje zákon č.  561/2007 Z.z. o investiční pomoci a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Aktuální znění zákona: www.epi.sk/zz/2007-561

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: