Slovensko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

23. 11. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Za základní podmínku pro uplatnění jakéhokoliv zboží na trhu - a tedy i českého na slovenském trhu - je průzkum trhu, a to jak z hlediska existujících nabídek, tak i z hlediska poptávek. Je na rozhodnutí potenciálního zájemce, jaký způsob průzkumu si zvolí. Může využít profesionálních služeb, nebo zvolit vlastní způsob průzkumu trhu výjezdy svých pracovníků do vybraného teritoria. Základní podmínkou je pochopitelně nezávadnost nabízeného zboží jak po hygienické, tak i technické stránce. V případě potravinářských, ale i mnoha jiných výrobků, je nutný doklad o jejich původu a zdravotní nezávadnosti. Podrobné podmínky o dovozu vybraných druhů zboží poskytuje např. Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví SR, Státní veterinární a potravinová správa, Slovenská obchodní a průmyslová komora a také Slovenská zemědělská a potravinářská komora.

Základní právní normou, která ustanovuje podrobnosti o technických požadavcích na jednotlivé skupiny výrobků, je zákon č. 264/1999 Z.z. o technických požadavcích na výrobky a o posuzování shody.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Pro distribuční činnost si zahraniční firma nemusí na Slovensku zřizovat organizační útvar. Rozhodnutí o zřízení nebo nezřízení organizační složky závisí nejen na ekonomických faktorech, ale především na tom, v jakém rozsahu, jak dlouho a rovněž v jakém odboru činnosti hodlá zahraniční firma na území Slovenska prodávat své výrobky a jakými distribučními kanály. V případě, že jde pouze o krátkodobou zkoušku, nemusí zde firma zřizovat organizační složku. Jestliže však firma plánuje rozšiřovat své aktivity na území Slovenska, dříve nebo později se nevyhne tomu, aby si zde zaregistrovala organizační složku zahraniční osoby, případně založila dceřinou společnost - nejčastěji v právní formě společnosti s ručením omezeným. V poslední době je velice rozšířenou aktivitou dodávka služeb spojených s dodáním výrobků, různé doplňky k výstavbě rodinných domů anebo i výstavba dřevěných rodinných domů. Jedná se o součást prodeje výrobků a v případě použití vlastních materiálů a zaměstnanců tato činnost nepodléhá platbám a odvodům za zaměstnance.

Distribuci svých výrobků na území Slovenska může česká firma zabezpečit buď zaměstnanci v pracovním poměru, nebo smluvně prostřednictvím obchodních zástupců. V případě obchodních zástupců  nejde o pracovněprávní, ale o obchodněprávní vztah, který se řídí ustanovením §§ 652 až 672a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, které upravují smlouvu o obchodním zastoupení.

V červnu 2016 vstoupil v platnost zákon č. 351/2015 Z.z. o přeshraniční spolupráci. Tento zákon novelizuje Zákoník práce, Zákon o nelegální práci a Zákon o inspekci práce. Zákoník práce tím přináší definice základních pojmů, jako vysílající zaměstnavatel a vyslaný zaměstnanec. Pod vysláním zaměstnance na výkon prací při poskytování služeb se rozumí jeho přeshraniční vyslání pod vedením a na odpovědnost vysílajícího zaměstnavatele na základě smlouvy mezi vysílajícím zaměstnavatelem jako přeshraničním poskytovatelem služby a příjemcem této služby.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Slovenská republika se stala 1.5.2004 členem Evropské unie. Tím se změnilo její postavení v obchodování s členskými zeměmi EU. Území SR se stalo součástí celního území - Společenství. Z pohledu SR se státy rozdělily do dvou skupin, a to na členské země EU a na třetí země, které členy EU nejsou. EU je celní unií, hlavní charakteristikou celní unie je uplatňování stejných celních sazeb a společných pravidel vůči třetím zemím a neuplatňování cel a jiných omezení v obchodě mezi členskými zeměmi. Obchodování Společenství s třetími zeměmi upravují zvláštní celní předpisy, např. Celní kodex a nařízení Komise a Rady.

V rámci opatření SR při dovozu vybraných druhů zboží uvádíme:

Státní ústav pro kontrolu léčiv požaduje, aby držitelé povolení na velkodistribuci léků hlásili dovoz léků, které nejsou ve Slovenské republice registrované a to podle § 18 odst. 1 písm. h) zákona č. 362/2011 Z.z. o lécích a zdravotnických pomůckách a o změně a doplnění některých zákonů. Neregistrované léky mohou být do SR dovezeny pouze na základě povolení Ministerstva zdravotnictví SR.

Dovoz, vývoz  zbraní, střeliva, výbušnin podléha schvalovacímu řízení na  slovenském ministerstvu hospodářství. Obchod  je povolen po udělení licence.

 

Dovoz zboží z členské země EU

V případě, že podnikatel, který není plátcem DPH, nabude v SR zboží z jiné členské země, je povinen podat žádost o registraci pro DPH před získáním zboží, jehož celková hodnota bez DPH dosáhne v kalendářním roce 13 941,45 EUR. Žadateli v takovém případě udělí daňový úřad registrační číslo IČ DPH nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti. Stejný postup platí i v případě služeb, kdy je podnikatel povinen podat žádost o registraci pro DPH ještě před přijetím služby.

Dovoz zboží je předmětem daně v SR v případě, že místem dovozu je SR. Zákon o DPH upravuje místo dovozu v § 18 zákona 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty. 

V září 2011 byla v NR SR schválena novela zákona o DPH, která s účinností od 1.1.2013 upravuje podmínky samozdanění při dovozu zboží. Tato úprava se především uplatňuje v případě dovozu nového dopravního prostředku do SR.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Podmínky zakládání firem na Slovensku má v agendě většina advokátních kanceláří. Registrací a administrativou cizích společností se však na Slovensku mnoho firem nezabývá. Mezi firmy, které tuto činnost nabízejí, patří např. firma Regus, firma Online, s.r.o., Bratislava (má pobočku i v Praze) a firma Edia, a.s., Bratislava. Doporučovanou kanceláří je také advokátní společnost Peterka&Partners se sídlem v Bratislavě i v dalších zemích střední Evropy.

Mezi základní požadavky slovenských úřadů pro založení společnosti na Slovensku, resp. doklady nezbytné pro založení kanceláře nebo pobočky patří živnostenský list, soudní potvrzení, výpis z rejstříku trestů, registrace pro daň, inspekční kniha, účetnictví a odvody do Sociální pojišťovny. Registrace společnosti s ručením omezeným trvá podle Obchodního zákoníku tři týdny.

Od října 2007 se zjednodušil systém živnostenského podnikání v SR. Byla založena síť jednotných kontaktních míst. Začínající podnikatelé při vyřizování živnosti již nemusí žádat o výpis z rejstříku trestů. Na živnostenském úřadu se ohlásí živnost vyplněním formuláře a lze začít podnikat. Změnou však je, že na každou činnost musí být samostatný živnostenský list.

Doporučuje se založit si bankovní (podnikatelský) účet před podáním žádosti o živnostenský list. Živnostenský úřad za žadatele vyřídí záležitosti související s Daňovým úřadem, Zdravotní pojišťovnou i Sociální pojišťovnou.

Od druhu podnikání závisí i délka vyřízení žádosti o podnikání. V případě ohlašovacích živnosti se nevyžaduje získání licence. Na každou živnost však musí být samostatný živnostenský list. Při ohlašovacích živnostech lze získat živnostenský list na živnostenském úřadě (příslušném dle místa podnikání) do pěti pracovních dní. V případě koncesované živnosti je doba vyřízení maximálně 30 dní. Vydání živnostenského listu na volnou živnost stojí 3 EUR, na řemeslnou nebo vázanou živnost 16,50 EUR. Za vydání koncesní listiny je poplatek 33 EUR. Na vydání živnostenského oprávnění se čeká přibližně dva týdny.

Lze doplnit, že jednatelem firmy může být stejná osoba, která firmu založila, a český občan tak může být jednatelem slovenské společnosti.

Pro účely podnikání na území SR se nerozlišuje, zda jde o cizince v postavení zahraniční fyzické osoby nebo o cizince v postavení tuzemské osoby, rozhodující není státní příslušnost, ale skutečné bydliště. V tomto smyslu pro účely podnikání na území SR není každý cizinec zahraniční osobou.

V případě fyzické osoby s trvalým pobytem mimo území SR platí právní režim, vyplývají z ustanovení §21 odst. 2, 3 a 4 slovenského obchodního zákoníku. Především to znamená, že na území SR může zahraniční osoba podnikat prostřednictvím organizační složky podniku zahraniční osoby, nebo podniku zahraniční osoby, který zřídí na území SR v tom rozsahu, v jakém získá tato osoba oprávnění na podnikání podle zvláštního zákona. V případě, že fyzická osoba chce založit společnost s ručením omezeným, nepotřebuje notářský zápis. Pro daňové účely je registrována v místě podnikání příslušném Daňovém úřadě. Daňový úřad vydá osvědčení o registraci pro daň a přidělí identifikační číslo.

Při rozhodování, zda zřídit organizační složku nebo podnik na Slovensku, platí, že organizační složku může zřídit fyzická osoba v případě, že v místě svého trvalého bydliště je podnikatelem. Podnik může zřídit pouze v případech, že tato osoba není v místě svého trvalého bydliště podnikatelem nebo že plánuje podnikat na území SR v jiném předmětu podnikání než v místě svého trvalého bydliště.

Fyzická osoba se statutem zahraniční osoby musí určit vedoucího (organizační složky podniku zahraniční osoby nebo vedoucího podniku zahraniční osoby), o kterém je povinna poskytnout příslušné údaje místně příslušnému živnostenskému (obvodnímu) úřadu, a v případě vedoucího organizační složky doložit bezúhonnost této osoby. Vedoucí organizační složky podniku zahraniční osoby ani vedoucí podniku zahraniční osoby nemusí mít bydliště na území Slovenské republiky, na rozdíl od osoby odpovědného zástupce, který se ustanovuje pouze v regulovaných živnostech, tj. nikoliv ve volných živnostech.

Pro fyzickou osobu s přechodným nebo trvalým bydlištěm na území SR platí obsahem i formou stejný právní režim, jaký se vztahuje na slovenskou fyzickou osobu. V této souvislosti je však nutno mít na zřeteli dobu, během které má občan EU zájem působit na území SR za účelem podnikání. Podmínky pobytu cizinců včetně těch, kteří mají domicil v některém členském státě EU, upravuje ustanovení §45a zákona č. 48/2002 Z.z. o pobytu cizinců ve znění zákona č. 606/2003 Z.z. upravujícího liberalizované podmínky získání oprávnění k pobytu na území SR pro občany států EU.

V souvislosti s podnikatelskými aktivitami zahraničních firem je dále třeba mít na paměti daňovou povinnost. Podle §5 zákona č. 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty se za plátce DPH musí na Daňovém úřadě Bratislava 1 zaregistrovat i zahraniční osoby, tj. právnické i fyzické osoby, které nemají oprávnění na podnikání na území SR a jsou podnikatelem z jiného členského státu EU, nebo ze třetích států, v případě, že dodávají zboží a služby v tuzemsku. Bez ohledu na výši obratu je jejich činnost předmětem daně.

V dubnu 2009 nabyl účinnost zákon č. 83/2009 Z.z., kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty a zákon č. 511/1992 Zb. o správě daní a poplatků.

Za trvalé zařízení k podnikání zahraniční společnosti v SR, tedy stálou provozovnu, se považuje i jednorázově vykonávaná činnost, jejíž výkon přesahuje 6 měsíců v průběhu 12 po sobě jdoucích měsících (souvisle i nesouvisle), tedy i v případě poskytování služeb.

Podle Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění uzavřené mezi ČR a SR vzniká tzv. službová stálá provozovna na území SR, pokud jsou služby, včetně poradenských a manažerských, poskytovány českou společností prostřednictvím jejich zaměstnanců (nebo jiných osob najatých touto společností pro tento účel), pokud tyto činnosti trvají na území SR více než 6 měsíců v průběhu 12 měsíčního období. Povinnost registrace pro DPH se však nevztahuje na zahraniční osobu, která dodává pouze službu nebo zboží spojené s montáží a instalací v SR. Osobou povinnou platit daň je jejich příjemce v SR podle §69 odst. 2 a 4 zákona.

Podrobnější informace týkající se konkrétního podnikatelského záměru doporučujeme konzultovat na Daňovém úřadu a na příslušném Živnostenském úřadu. Lze rovněž využít komerčních služeb některých advokátních kanceláří.

Doplňujeme některé informace ohledně podmínek podnikání českých živnostníků na Slovensku:

  • fyzická osoba je povinna se do 7 dní zaregistrovat na Daňovém úřadě, kde jí bude přiděleno slovenské IČ DPH,
  • k registraci (formulář) se předkládá notářem ověřená kopie českého živnostenského oprávnění,
  • registrace na DPH se provádí na Daňovém úřadě Bratislava 1,
  • každá podnikatelská činnost v souladu se zákonem 173/1994 Z.z. o správě daní a poplatků vyžaduje registrační pokladnu,
  • další podmínkou je zaplacení zálohy na daň. Jde o polovinu daně z předpokládané hodnoty prodaného zboží. Platí se poslední den před tím, než je zahájen prodej předmětného zboží. V případě, že konečná hodnota prodaného zboží bude nižší, Daňový úřad částku prostřednictvím daňového přiznání vrátí. Činnost si tedy vyžaduje i předložení daňového přiznání ve stanoveném termínu.
  • Pokud jde o živnostenské oprávnění, platí, že k jednorázové podnikatelské aktivitě není potřebné slovenské živnostenské oprávnění, postačující je notářem ověřená kopie českého živnostenského oprávnění. Na jednorázovou činnost na jarmarcích či festivalech není potřebné zřizování organizační složky. V případě, že dojde k opakování vykonávání podnikatelské činnosti, je subjekt oprávněný provozovat živnost v ČR povinen zřídit organizační složku na území Slovenské republiky.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

 

K propagaci menších a středních českých firem formou prezentací, seminářů a přednášek, a to především z oboru cestovního ruchu, dále z oblasti vojenského materiálu, odpadového hospodářství a jiných průmyslových oborů, jsou již dlouhodobě využívány prostory ZÚ v Bratislavě. Podobně jsou využívány i pro zprostředkování informací o připravovaných veletrzích v ČR, kdy jsou slovenští novináři informování o programech jednotlivých veletrhů.

Další možností, kterou obchodně ekonomický úsek ZÚ doporučuje zájemcům a rovněž je jím nápomocen, je zasílání jejich nabídek, resp. poptávek do bulletinu Slovenské obchodní a průmyslové komory a také přímo jednotlivým asociacím oborových svazů v SR.

K významným veletrhům na Slovensku patří:

 

ITF Slovakiatour,

AQUA-THERm Nitra,

CONECO, Bratislava,

RACIOENERGIA Bratislava,

MEZINÁRODNÍ STROJÍRENSKÝ VELETRH NITRA,

AGROSALÓN Nitra,

AGROKOMPLEX Nitra,

ELO SYS, Trenčín.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V lednu 2007 schválila Národní rada SR novelu autorského zákona č. 618/2003 Z.z. o autorském právu a právech souvisejících. Novela, která do právního řádu SR transponovala směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropy o vynutitelnosti práv duševního vlastnictví, má zvýšit ochranu práv autorů před nelegálním kopírováním a odstranit existující rozdíly při vymáhání práv duševního vlastnictví v členských zemích EU. Novela se nedotýká ochrany duševního vlastnictví ve spojitosti s internetem či používáním digitálních technologií. Fyzická osoba může i nadále vyhotovit kopii pro osobní potřebu bez souhlasu autora nebo jiného nositele práv kopii, např. u počítačových programů, literárních děl, map atd. Zjednodušit by se mělo i dokazování autorských práv. Novela zákona se samozřejmě promítla do souvisejících právních norem, a to do Občanského soudního řádu, Občanského zákoníku a Obchodního zákoníku. Úřad průmyslového vlastnictví SR promítl úpravy do legislativy ochranných známek, patentů, ochrany topografií polovodičových výrobků, designů, označení původu výrobků a zeměpisných označení výrobků.

V roce 2009 se začalo s potíráním plagiátorství, tedy jisté podoby uplatňování ochrany autorských práv. Oblast ochrany autorských práv však v SR zatím nepožívá takové pozornosti, jaké by si zasluhovala. Ochrana duševního vlastnictví je v SR v posledních letech spojována s plagiátorstvím a to především na úrovni vysokých škol. Tam probíhá i většina odborných diskusí na toto téma a dlouhodobě je konstatováno, že v SR chybí přímý institut ochrany duševního vlastnictví.

 

Od 1.7.2016 je účinný zákon č. 435/2001 Z.z. zákon o patentech, ochranných osvědčeních a o změně a doplnění některých zákonů (patentový zákon).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

V listopadu  2015 byla v NR SR schválena nová právní norma upravující režim veřejných zakázek v SR. Od 18. 4. 2016 platí nový zákon č.  343/2015 Z.z. o veřejných zakázkách (o verejnom obstarávaní), který upravuje režim veřejných zakázek. Definuje  elektronický trh, konečného uživatele výhod, upravuje limitní a nadlimitní zakázky apod. Nová právní norma plně nahradila původný zákon č. 25/2006 Z.z. i všechny jeho novely. 

Zákon o veřejných zakázkách se týká zadávání zakázek na dodání zboží, poskytnutí služeb, zadávání koncesí na stavebmí práce, uskutečnění stavebních prací, soutěž návrhů  na služby ve veřejných zakázkách.  Cílem zákona je  zefektivnění procesů zakázek za využití  povinné elektronizace  procesu. Zákon zavádí nové instituty např.  inovativní partnerství, dále definuje nové finanční limity, pro přijímatele finanční pomoci z EU zavádí novinku možnost využití ex-ante posouzení, kde se tato možnost  rozšířila i na objednavatele a dotovanou osobu.   

Veřejné zakázky jsou zveřejňovány ve Věstníku veřejného obstarávání, který vydává Úřad pro veřejné obstarávání v Bratislavě. Zveřejněné, ale i připravované zakázky lze najít na www.uvo.gov.ska v Evropském věstníku.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V případě, že dojde k obchodnímu sporu, doporučuje se věc nejprve konzultovat s právni kanceláří a následně se dle potřeb obrátit na příslušný soud. Vzhledem k tomu, že na Slovensku mají své zastoupení téměř všechny větší české právnické i advokátní kanceláře, lze v tomto směru využít i jejich služeb. Následně lze věc postoupit, tesp. obrátit se na Rozhodčí soud u Slovenské obchodní a průmyslové komory.

Slovenská obchodní a průmyslová komora ve spolupráci se Slovak Credit Bureau připravila nový produkt, který by mohl posílit konkurenceschopnost na trhu. Tento produkt má přispět k eliminaci rizik při podnikatelských aktivitách. Nová služba diagnostikuje vnitřní i externí rizika včetně poskytnutí relevantních informací o konkurenci a obchodních partnerech. Služba je zpoplatněna pro členy SOPK 30 EUR/nečleny 40 EUR za kompletní report o 1 subjektu a za report o nemovitostech pro členy 10 EUR/nečleny 15 EUR.

Slovak Credit Bureau, s.r.o. je provozovatelem Bankovního a nebankovního registru na Slovensku. Dodává komplexní řešení v oblasti obchodních a spotřebitelských informací a také řešení pro řízení úvěrových procesů a marketingových aktivit.

Jedním z efektivních způsobů řešení vzniklých problémů je SOLVIT - Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU. Jedná se o síť center, která navzájem spolupracují.

V rámci platebních podmínek lze uplatnit systém SEPA, jehož přínosem je odstraňování rozdílů mezi zdejšími tuzemskými platbami a přeshraničními platbami v měně EUR v rámci EU.

Další úpravou v oblasti platebních podmínek je zákon č. 394/2012 Z.z. o omezení plateb v hotovosti, a to jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby.

Lze konstatovat, že po přijetí opatření na zabránění daňovým únikům se platební morálka na Slovensku zlepšila. Důkazem toho je podle finanční správy vyšší výběr daní.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Zdejší zvyklosti se ničím zásadním neodlišují od zvyklostí v ČR. Napomáhají tomu dlouhodobá spolupráce i dlouhodobé soužití a také přetrvávající osobní, rodinné, obchodní i společenské kontakty.

Úředním jazykem je slovenský jazyk. Při obchodních jednáních nebo seminářích bývá často používan anglický jazyk. 

Obvyklá pracovní doba je 8,5 hod.

Prodejní doba je přizpůsobena místním potřebám, ale zpravidla je od 8 do 18 hod. Nákupní centra jsou obvykle otevřena večer do 20. hod., resp. do 24. hod.

V roce 2017 byla v NR SR schválena novela zákoníku práce, kterou se rozšířil počet svátků, kdy má být  zákaz maloobchodního prodeje.

Od 1.6.2017 je zakázán prodej během následujících svátků :

 l. leden; 6 leden; Velký pátek; Velikonoční neděle; Velikonoční pondělí, 1. květen; 8. květen; 5. červenec; 29. srpen; 1 září; 15. záíří; 17 listopad; 24 prosinec po 12.00 hod; 25.prosinec a 26 prosinec.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Mezi SR a ČR není vízová povinnost. Občané ČR mohou překročit státní hranice s platným cestovním pasem ČR nebo občanským průkazem ČR. Doporučuje se, aby se jednalo o občanské průkazy se strojově čitelnou zónou tak, jak je vyžadováno při vstupu na území ostatních států EU. Nezletilí musí mít vlastní cestovní doklad nebo musí být zapsáni do cestovního dokladu rodičů.

Slovenská republika je součástí schengenského prostoru od prosince 2007.

Při cestě autem je nutný platný řidičský průkaz, osvědčení o evidenci vozidla, potvrzení o zaplacení povinného ručení (zelená karta). Při převozu domácích zvířat je potřebný platný mezinárodní očkovací průkaz (od října 2004 má mít zvíře i cestovní pas).

Od 1.1.2010 byl na Slovensku zahájen systém elektronického výběru mýta pro nákladní automobily s celkovou hmotností nad 3,5 tuny. Výběr mýta se týká dálnic, rychlostních silnic R1 a silnic 1. třídy. Od 1.1.2014 došlo ke změnám v elektronickém mýtném systému. K nejdůležitějším patří: nové vymezené úseky silnic 1. třídy v jejich celkové délce 234 km; dále úseky dálnic D1 a D2 v intravilánu Bratislavy, za jejichž užívání se platí mýtné; vymezení úseků všech silnic II. a III. třídy zpoplatněných nulovou sazbou. 

K oblastem se zvýšeným rizikem nebezpečí patří vysokohorské oblasti, zejména Tater. Z důvodu ne zcela vyhovující dopravní infrastruktury patří na Slovensku k rizikovým místům i některé úseky rychlostních silnic.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizích občanů v SR upravuje zákon č. 5/2004,Z.z. o službách zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů.

Pro zaměstnávání občanů EU/EHP na území SR byly s účinností od 1.1.2014 schváleny následující úpravy:

  • zaměstnavatel se sídlem na území SR přijme do zaměstnání občana EU, anebo zaměstnavatel, který je etablován na území jiné členské země a vysílá na výkon práce svého pracovníka na území SR, je povinen podle § 23b odst. 6 zákona informovat příslušný úřad práce, sociálních věcí a rodiny o vzniku pracovněprávního vztahu, anebo o vyslání na výkon práce ve dvou předložených výtiscích s označením vzniku pracovněprávního vztahu nebo vyslání na výkon práce informovat příslušný úřad osobně nebo poštou nejpozději do 7 pracovních dnů od nástupu pracovníka do zaměstnání,
  • příslušným úřadem práce, sociálních věcí a rodiny se rozumí úřad, v jehož územním obvodu bude občan EU zaměstnán, nebo bude realizovat výkon práce na základě vyslání (tedy rozhodující je místo výkonu zaměstnání/práce a nikoliv sídlo zaměstnavatele),
  • zaměstnavatel se sídlem na území SR, u něhož bylo ukončeno zaměstnání občana EU, anebo zaměstnavatel, který je etablován na území jiné členské země, který ukončí vyslání na výkon práce svého pracovníka na území SR, je povinen podle § 23 odst. 6 zákona o službách zaměstnanosti informovat úřad o ukončení pracovněprávního vztahu nebo vyslání na výkon práce písemně ve dvou výtiscích nejpozději do 7 pracovních dnů od ukončení zaměstnání nebo výkonu práce,
  • úřadem potvrzené formuláře si zaměstnavatel eviduje jako doklad pro kontrolní účely,
  • v případě občana EU vyslaného na výkon práce na území SR, příslušné informační karty s označením vyslání, nebo skončení vyslání předloží úřadu v místě výkonu práce ta zdejší právnická osoba, nebo fyzická osoba, s kterou zahraniční zaměstnavatel uzavřel smlouvu, z níž vyplývá vyslání pracovníků na výkon práce na území SR,
  • nedodržení povinnosti zaměstnavatelem, resp. smluvním partnerem postoupit úřadu údaje na informační kartě o zaměstnání/vyslání na výkon práce občana EU a jeho ukončení se pokládá za nedodržení právních předpisů o zaměstnanosti.

Zároveň platí novela Zákoníku práce, tak jak je uvedno v  kap. 6.1.  

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Podmínky na veřejné zdravotní pokištění splní cizinec tehdy, když má na Slovensku trvalý pobyt, na veřejné zdravotní pojištění mu vzniká tehdy nárok automaticky. V případě, že nemá trvalý pobyt, ale má přechodný pobyt i vtedy má nárok  na veřejné zdravotní  pojištění, ale  za předpokladu, že je na Slovensku ekonomicky aktivní, tedy je na Slovensku zaměstnán, nebo pracuje na základě živnosti.

Cizinci  se do zdravotní pojišťovny mohou přihlásit i přímo na živnostenském úřadě, kde si vyřizují živnost.

Když je cizinec zdravotně pojištěn ve své domovské zemi neměl by spoléhat pouze na své domácí pojištění. V případě, že  tu pracuje dlouhodobě měl by být ze zákona  veřejně zdravotně  pojištěn.  Povinné veřejné zdravotní pojištění v SR není vázané na státní občanství, ale na trvalý pobyt či na výkon zaměstnání anebo živnosti. Cizinec se může  do zdravotní pojišťovny přihlásit sám anebo  ho přihláší zaměstnavatel. Dvojité pojištění nehrozí.

V ceně veřejného zdravotního pojištění pro cizince ze zemí EU anebo mimo ní  prakticky nejsou rozdíly. Rozdíl je pouze v tom, že v případě pojištění osoby z titulu zaměstnání  či živnosti v SR mají nárok na zdravotní pojištění i rodinní příslušníci.

Po skončení  platnost formuláře E111 platí evropský průkaz zdravotního pojištění, který vystavuje zdravotní pojišťovna na dobu pěti let. Občan ČR, stejně jako občan každého jiného státu EU, musí před cestou do SR požádat svou zdravotní pojišťovnu o vydání zdravotního průkazu platného v EU.

Před cestou do Slovenské republiky je vhodné se komerčně připojistit. V roce 2005 byl přijat zákon č. 567/2005 Z.z., kterým se doplňuje zákon č. 544/2002 Z.z. o Horské záchranné službě ve znění zákona č. 515/2003 Z.z. a o změně dalších zákonů. Uvedená novela zpoplatňuje některé záchranné akce v horských oblastech Slovenska.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: