Slovensko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Základní předpokladem pro uplatnění českého zboží na Slovensku je důsledné provedení průzkumu slovenského trhu. Je na rozhodnutí potenciálního zájemce, jaký způsob průzkumu zvolí. Může využít služeb pprofesionálních firem nebo zvolit vlastní průzkum vysláním svých pracovníků na Slovensko. Zásadní podmínkou pro uplatnění zboží je hygienická i technická nezávadnost. V případě potravinářských, ale i jiných výrobků, je nutný doklad o původu zboží a zdravotní nezávadnosti. Podrobné podmínky pro dovoz vybraných druhů zboží na Slovensko poskytuje například Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví SR, Státní veterinární a potravinová správa SR, Slovenská obchodní a průmyslová komora (SOPK) a také Slovenská zemědělská a potravinářská komora (SPPK). Základní právní normou, která stanoví podrobnosti o technických požadavcích na jednotlivé skupiny výrobků, je zákon č. 264/1999 Z.z. o technických požadavcích na výrobky a o posuzování shody.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Slovensko je pro většinu českých firem a podnikatelů první volba jako exportní destinace. Je to dáno jazykovou, geografickou, politickou či kulturní blízkostí. Přes tato pozitiva je nutné, aby české firmy před vlastním rozhodnutím vstoupit na slovenský trh věnovaly velkou pozornost průzkumu trhu a zpracovaly si marketingový plán. Důležité je připravit soubor opatření, která jsou nutná pro úspěšný vstup i následné působení na slovenském trhu. Před vlastním rozhodnutím exportovat na Slovensko je tedy nutné zjistit, zda český výrobek bude mít na zdejším trhu šanci.

Konkurence na slovenském trhu je obrovská a dostupné je zde prakticky všechno zboží, co je u nás v ČR. Slovenský zákazník se rozhoduje podle kvality a ceny. Prodej českých výrobků je obvykle prováděn přímo slovenskému odběrateli - především u zboží investičního charakteru (např. stroje, dopravní prostředky, energetická zařízení, apod.) nebo do velkoskladů (především spotřební zboží, potraviny, atd.).

Slovenská maloobchodní síť je pod silným vlivem velkých nadnárodních řetězců (Tesco, Lidl, Kaufland, Billa, Metro, dm, Datart, Electro World, Ikea, Hornbach, apod.). U potravin se maloobchodní síť velmi koncentruje a vstoupit na slovenský trh bez vstupu do hypermarketů je velmi obtížné. Slovenští dovozci obchodují neradi prostřednictvím zprostředkovatelů a téměř vždy hledají přímé kontakty na výrobce, což pro konečného zákazníka na Slovensku znamená zpravidla nižší cenu.

Slovenští spotřebitelé dávají zpravidla přednost výrobkům dobré jakosti za přijatelnou cenu, které jsou spolehlivé a výkonné, jednodušší na obsluhu a údržbu. Důležitým faktorem je zajištění záručního i pozáručního servisu. České výrobky se mnohdy uplatňují vzhledem ke své cenové konkurenceschopnosti ve srovnání s výrobky ze západní Evropy. Na druhou stranu však české firmy nadále podceňují vlastní propagaci.

Pro distribuční činnost na Slovensku si česká firma nemusí na Slovensku zřizovat organizační složku. Rozhodnutí o zřízení či nezřízení organizační složky závisí nejen na ekonomických faktorech, ale především na tom, v jakém rozsahu, jak dlouho a v jakém oboru činnosti hodlá česká firma na Slovensku prodávat své zboží a jakými distribučními kanály. V případě, že jde pouze o krátkodobou zkoušku, nemusí zde firma zřizovat organizační složku. Jestliže však firma plánuje rozšiřovat své aktivity na území Slovenska, dříve nebo později se nevyhne tomu, aby si zde zaregistrovala organizační složku zahraniční osoby, případně založila dceřinou společnost (nejčastěji v právní formě společnosti s ručením omezeným). Distribuci výrobků na Slovensku může česká firma zabezpečit buď vlastními zaměstnanci nebo smluvně prostřednictvím obchodních zástupců. V případě obchodních zástupců nejde o pracovněprávní, ale o obchodněprávní vztah, který se řídí ustanovením §§ 652 až 672a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Slovenská republika je od 1.5.2004 členem Evropské unie (EU). Území SR se stalo součástí celního území EU. Z pohledu SR se státy rozdělily do dvou skupin, a to na členské země EU a třetí země. EU je celní unií. Její hlavní charakteristikou je uplatňování stejných celních sazeb a společných pravidel vůči třetím zemím a neuplatňování cel a jiných omezení v obchodě mezi členskými zeměmi EU. Obchod EU s třetími zeměmi upravují zvláštní celní předpisy, např. Celní kodex a nařízení Evropské komise a Rady EU.

Dovozní a vývozní omezení se na Slovensku vztahují na následující zboží:
- výrobky obranného průmyslu
- dovoz, vývoz, transfer určených výrobků na civilní použití (hlavní části a součásti zbraní, munice, černý prach, bezdýmný prach)
- zboží a technologie dvojího užití
- vybrané nebezpečné látky a přípravky (chemické látky)
- prekurzory drog
- prekurzory výbušnin
- obchod s ocelí
- obchod s textilem a oděvy
- obchod s dřevem
- mučící nástroje

Obchodování s výše uvedenými výrobky podléhá schvalovacímu řízení. Obchod je povolen po udělení licence.

Státní ústav pro kontrolu léčiv požaduje, aby držitelé povolení na distribuci léků do velkoobchodu hlásili dovoz léků, které nejsou ve Slovenské republice registrované, a to podle § 18 odst. 1 písm. h) zákona č. 362/2011 Z.z. o lécích a zdravotnických pomůckách. Neregistrované léky mohou být do SR dovezeny pouze na základě povolení Ministerstva zdravotnictví SR.

Dovoz a vývoz zboží z/do členské země EU
V EU funguje volný pohyb zboží. To znamená, že slovenští podnikatelé mohou volně dovážet a vyvážet zboží v rámci EU. Členské státy mohou přijímat omezení jen ve zvláštních případech, například při ochraně životního prostředí. Dovoz a vývoz zboží v EU nepodléhá žádnému clu a neprobíhá ani žádné celní řízení. Firmy a podnikatelé však mají povinnost nahlašovat svoje obchodní toky na území EU při překročení stanovených hodnot, a to registrací do systému Intrastat. V případě, že v kalendářním roce dosáhne hodnota kumulovaného vývozu firmy do zemí EU 400.000 eur, tato firma se musí registrovat do systému Intrastat. V případě dovozu se jedná o kumulovanou hodnotu 200.000 eur. Při překročení hraniční hodnoty se hlášení o vývozu zboží a dovozu zboží provádí měsíčně, a to v elektronické podobě na příslušnou pobočku celního úřadu do 15. kalendářního dne následujícího měsíce po sledovaném období. V případě nesplnění této povinnosti Statistický úřad SR vyzve podnikatele k nápravě a může mu uložit pokutu až do výše 3.320 eur.

Dovoz a vývoz zboží z/do zemí mimo EU
Obchodování s nečlenskými zeměmi EU je spojeno s větší administrativou, a to kvůli přechodu hranic EU. V rámci celního řízení se může podnikatel zastupovat sám nebo může využít služby odborníka. Této služby je vhodné využít v případě, že podnikatel obchoduje s třetími zeměmi jen výjimečně a nemá pro něj smysl zaměstnávat vlastního celního deklaranta. Služba bývá obvykle poskytovaná i dopravními společnostmi. Celní řízení začíná podáním celního prohlášení, které musí obsahovat všechny požadované přílohy (např. faktury, kupní smlouva, doklad o přepravě zboží - např. CMR - mezinárodní nákladní list v silniční dopravě, lodní list, letecký nákladní list, doklad o pojištění zboží). Celní prohlášení na vývoz se podává elektronicky, přičemž podnikatel musí mít buď elektronický zaručený podpis nebo musí s celním úřadem uzavřít dohodu o elektronické komunikaci. Při dovozu je nutné vyplnit papírový dokument - jednotnou celní deklaraci (JCD). Na základě JCD celní úřad vyměří celní dluh, který se skládá z dovozního cla a DPH. Povinnost vystavit JCD se vztahuje na dovozy v hodnotě vyšší než 22 eur. Ústní celní řízení je možné při dovozu do 22 eur a vývozu do 1.000 eur. Potvrzení o vývozu zboží vystaví celní úřad po vyplnění potřebných celních dokumentů. Při vývozu zboží do zemí mimo EU slovenští podnikatelé DPH neuplatňují. Při dovozu však všeobecně platí, že DPH zaplatí v místě dovozu.

Všichni podnikatelé se sídlem v EU, kteří komunikují s celními orgány, musí požádat o zaregistrování a přidělení čísla EORI. Toto číslo se používá při styku s celními orgány v celé EU. Registrace probíhá na základě žádosti zaslané e-mailem nebo poštou. Na Slovensku je registračním úřadem Finanční ředitelství SR se sídlem v Popradě.

DPH při obchodech v rámci EU
1) Prodej zboží jiné společnosti v EU - DPH se neuplatňuje, pokud má obchodní partner platné IČ DPH, které je možné ověřit na stránkách Evropské komise (online služba VIES). Pokud obchodní partner nemá platné IČ DPH, uplatňuje se výše DPH na Slovensku (20 %).
2) Zásilkový prodej zboží spotřebiteli v členské zemi EU - při překročení limitu, který si každá země EU stanovuje sama, je podnikatel povinný se zaregistrovat pro účely DPH ve státě spotřebitele a uplatňovat tam platnou sazbu DPH.

V případě, že podnikatel, který není plátcem DPH, nabude v SR zboží z jiné členské země EU, je povinen podat žádost o registraci pro DPH před získáním zboží, jehož celková hodnota bez DPH dosáhne v kalendářním roce 13.941,45 eur. Žadateli v takovém případě udělí daňový úřad registrační číslo IČ DPH nejpozději do 7 kalendářních dnů od doručení žádosti. Stejný postup platí i v případě služeb, kdy je podnikatel povinen podat žádost o registraci pro DPH ještě před přijetím služby. Dovoz zboží je předmětem DPH v SR v případě, že místem dovozu je SR. Zákon o DPH upravuje místo dovozu v § 18 zákona 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Firma - komplexní služby spojené se založení firmy na Slovensku nabízí různé společnosti. Jedná se o specializované firmy (např. Company Consulting, SROlacno, SROonline, WFG Firemny servis) nebo právní kanceláře (např. Peterka & Partners, Cottyn). Společnost s ručením omezeným je nejčastěji využívanou právní formou podnikání na Slovensku. Její založení trvá obvykle 10-14 pracovních dnů. Mezi nezbytné dokumenty pro založení firmy na Slovensku patří zakladatelská listina, resp. zakladatelská smlouva, podpisové vzory jednatelů, prohlášení zakladatele, prohlášení správce vkladu, apod. Nutné úkony pro založení firmy zahrnují zápis do obchodního rejstříku u příslušného okresního soudu (soudní poplatek činí 300 eur, při využití elektronického podpisu pouze 150 eur), registrace firmy na příslušném Daňovém úřadu kvůli placení daně z příjmů právnické osoby, registrace firmy na Sociální pojišťovně a příslušné zdravotní pojišťovně kvůli placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Od 1.1.2018 musí všechny právnické osoby zapsané v Obchodním rejstříku povinně komunikovat s Daňovým úřadem elektronicky. Ministerstvo spravedlnosti SR uvažuje o tom, že registraci firem v obchodním rejstříku budou moci od roku 2020 provádět i notáři.

Živnost - podnikat na Slovensku je možné i na základě živnostenského oprávnění. K jeho získání je nutné splnit všeobecné podmínky pro provozování živnosti - tj. věk 18 let, způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost. Živnost mohou získat nejen fyzické osoby jako živnostníci, ale i právnické osoby. V tomto případě musí všeobecné podmínky pro provozování živnosti splňovat členové statutátního orgánu (například jednatelé v případě společnosti s ručením omezeným). Živnosti se dělí podle požadavků na jejich získání na volné, řemeslné a vázané. Ke splnění volných živností stačí pouze plnit všeobecné podmínky pro provozování živnosti. Na provozování řemeslných a vázaných živností je nutné splnit i zvláštní podmínky pro provozování živnosti (např. vzdělání nebo délka praxe v oboru). Ohlášení živnosti je možné vykonat osobně na odboru živnostenského podnikání příslušného okresního úřadu (jednotné kontaktní místo) vyplněním formuláře nebo elektronicky přes elektronickou službu na založení živnosti. Založení živnosti elektronicky je lacinější. Za osobní ohlášení každé volné živnosti se platí poplatek 5 eur, za každou řemeslnou i vázanou živnost 15 eur. Při elektronickém nahlášení živnosti je výše poplatku za každou volnou živnost 0 eur, za každou řemeslnou a vázanou živnost 7,50 eur. Na základě údajů uvedených žadatelem ve formuláři vyřídí živnostenský úřad za žadatele záležitosti související s Daňovým úřadem (registrace pro platbu daně z příjmů), zdravotní pojišťovnou (registrace pro platbu zdravotního pojištění), Sociální pojišťovnou (registrace pro platbu sociálního pojištění) a vyžádá si i výpis z rejstříku trestů. V případě ohlašování řemeslné a vázané činnosti je nutné předložit doklad prokazující odbornou způsobilost.

Osvědčení o živnostenském oprávnění vydá příslušný okresní úřad do 3 pracovních dnů. 

Doplňujeme některé informace ohledně podmínek podnikání českých živnostníků na Slovensku:
-
fyzická osoba je povinna se do 7 dnů zaregistrovat na příslušném Daňovém úřadě, kde jí bude přiděleno slovenské IČ DPH,
- k registraci se předkládá notářem ověřená kopie českého živnostenského oprávnění,
- registrace jako plátce DPH se provádí na Daňovém úřadě Bratislava 1,
- každá podnikatelská činnost v souladu se zákonem 173/1994 Z.z. o správě daní a poplatků vyžaduje registrační pokladnu,
- další podmínkou je zaplacení zálohy na daň. Jde o polovinu daně z předpokládané hodnoty prodaného zboží. Platí se poslední den před tím, než je zahájen prodej předmětného zboží. V případě, že konečná hodnota prodaného zboží bude nižší, Daňový úřad částku prostřednictvím daňového přiznání vrátí. Činnost si tedy vyžaduje i předložení daňového přiznání ve stanoveném termínu.
- Pokud jde o živnostenské oprávnění, platí, že k jednorázové podnikatelské aktivitě není potřebné slovenské živnostenské oprávnění, postačující je notářem ověřená kopie českého živnostenského oprávnění. Na jednorázovou činnost na jarmarcích či festivalech není potřebné zřizovat organizační složku. V případě, že dojde k opakování vykonávání podnikatelské činnosti, je subjekt oprávněný provozovat živnost v ČR povinen zřídit organizační složku na území Slovenské republiky

Od 1.7.2018 musí živnostníci povinně komunikovat s Finanční správou SR elektronicky.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

České firmy se mohou na Slovensku prezentovat na výstavách a veletrzích. K propagaci jsou dlouhodobě využívány i prostory ZÚ Bratislava. Další možností propagace českých firem na Slovensku je zasílání nabídek, resp. poptávek do bulletinu Slovenské obchodní a průmyslové komory (SOPK) a přímo jednotlivým oborovým asociacím či svazům v SR. Firmy si mohou samozřejmě zaplatit i svoji propagaci v televizi, rádiu, na internetu či inzerci v časopisech.

Přehled veletrhů a výstav na Slovensku je dostupný na http://kalendar.azet.sk/vystavy/. K významným veletrhům a výstavám na Slovensku v roce 2018 patří:

ITF Slovakiatour - mezinárodní veletrh cestovního ruchu, Bratislava, 25.-28.1.
Danubius Gastro - mezinárodní veletrh gastronomie, Bratislava, 25.-28.1. 
Coneco/Racioenergia/Voda - mezinárodní veletrh stavebnictví a využití energie, Bratislava, 11.-14.4.
IDEB - mezinárodní veletrh obranné techniky, Bratislava, 16.-18.5.
ELO SYS - mezinárodní veletrh elektroniky, energetiky, elektrotechniky, osvětlení a telekomunikací, Trenčín, 22.-25.5.
Mezinárodní strojírenský veletrh - Nitra, 22.-25.5.
AQUA - mezinárodní výstava vodního hospodářství, hydroenergetiky, ochrany životního prostředí a odpadového hospodářství, Trenčín, 12.-14.6.
Agrokomplex - mezinárodní zemědělská a potravinářská výstava, Nitra, 16.-19.8.
Slovmedica - výstava zdravotnictví, 4.-6.10.
MODDOM - mezinárodní veletrh nábytku, bytových doplňků a interiérového designu, Bratislava, 17.-21.10.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je majetek nehmotné povahy, který je výsledkem tvořivého myšlení nebo tvořivé duševní činnosti. Je předmětem právní ochrany a jeho používání je proto vázané na souhlas autora nebo tvůrce. Právo duševního vlastnictví obsahuje dvě oblasti:
1) autorské právo a práva související s autorským právem - souvisí především s uměleckou, kulturní oblastí
2) právo průmyslového vlastnictví - souvisí především s hospodářskou, technickou oblastí

Od 1.7.2016 platí na Slovensku autorský zákon č. 185/2015 Z.z. Upravuje vztahy, které vznikají v souvislosti s vytvořením a použitím autorského díla nebo uměleckého výkonu, s výrobou a použitím zvukového záznamu, audiovizuálního záznamu nebo vysílání, s vytvořením nebo zhotovením a použitím počítačového programu nebo databáze tak, aby byla chráněna práva a oprávněné zájmy autora, výkonného umělce, výrobce zvukového a audiovizuálního záznamu, rozhlasového a televizního vysílatele, autora počítačového programu, autora databáze a zhotovitele databáze.
Autorské právo chrání díla (např. literární, hudební, fotografická, architektonická), jiné předměty ochrany, ke kterým se vážou práva související (umělecký výkon, záznam zvukový a audiovizuální, počítačové programy a databáze). Na ochranu autorských práv není nutná žádná registrace (vzniká automaticky). Tato oblast souvisí především s uměleckou, kulturní sférou. Ústřední orgánem je Ministerstvo kultury SR.

Právo průmyslového vlastnictví chrání předměty vytvořené tvořivou duševní činností (např. vynálezy, technická řešení, designy), nebo zboží a služby prostřednictvím označení (např. ochranné známky). Na ochranu je nutná registrace. Tato oblast souvisí především s obchodní a technickou sférou, výrobou, službami. Ústředním orgánem je Úřad průmyslového vlastnictví SR. Ochranu práv průmyslového vlastnictví zajišťují v SR následující zákony:
- zákon č. 435/2001 Z.z. o patentech, ochranných osvědčeních
- zákon č. 444/2002 Z.z. o designech
- zákon č. 506/2009 Z.z. o ochranných známkách

Duševní vlastnictví podléhá právní ochraně. K porušení práva duševního vlastnictví dochází nejčastěji v případech, kdy někdo použije tento majetek nehmotné povahy bez souhlasu autora, tvůrce, či majitele duševního vlastnictví. Porušení může vést k přestupkovému řízení, občanskoprávnímu soudnímu řízení či trestnímu postihu.

Koordinaci spolupráce v oblasti boje proti falšování a autorskému pirátství zabezpečuje mezirezortní komise. Členy jsou zástupci jednotlivých ministerstev, Generální prokuratury SR a Slovenské obchodní inspekce. Gestorem je Úřad průmyslového vlastnictví SR.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Od 18.4.2016 platí na Slovensku nový zákon č. 343/2015 Z.z. o veřejných zakázkách (zákon o verejnom obstarávaní). Cílem zákona je zefektivnění procesů zakázek za využití povinné elektronizace procesu. Zákon definuje zadávání zakázek na dodávku zboží, zakázek na uskutečnění stavebních prací, zakázek na poskytnutí služeb, soutěže návrhů, zadávání koncesí na stavební práce, zadávání koncesí na služby a správu ve veřejných zakázkách. Zákon dále například definuje či upravuje:
- elektronické tržiště
- vyhlašovatele vyřejné zakázky a jeho základní povinnosti
- finanční limity
- změny smlouvy, rámcové dohody a koncesní smlouvy během jejich trvání
- dokumentaci během celého procesu veřejné zakázky
- rozdělení zakázek na části
- podmínky účasti ve veřejných zakázkách
- využití subdodavatelů
- kritéria pro vyhodnocení nabídek
- zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, apod.

Veřejné zakázky na Slovensku jsou zveřejňovány v elektronické podobě ve Věstníku veřejného obstarávání, který vydává Úřad pro veřejné obstarávání se sídlem v Bratislavě. Úřad byl zřízen k 1.1.2000 a jedná se o nezávislý ústřední orgán státní správy. Mezi hlavní kompetence Úřadu patří:
- vykonává státní správu v oblasti veřejných zakázek
- vykonává dohled nad veřejnými zakázkami
- spolupracuje s Evropskou komisí a zabezpečuje plnění informační povinnosti vůči Evropské komisi
- vydává v elektronické podobě Věstník veřejných zakázek
- vede seznam podnikatelů a registr osob se zákazem účasti ve veřejných zakázkách
- certifikuje nástroje a prostředky veřejných zakázek a akredituje právnické a fyzické osoby
- metodicky usměrňuje účastníky procesu veřejných zakázek
- implementuje zákon o veřejných zakázkách č. 343/2015 Z.z.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V případě obchodního sporu se doporučuje věc nejprve konzultovat s místní právni kanceláří a následně se podle potřeb obrátit na příslušný soud nebo na Rozhodčí soud při Slovenské obchodní a průmyslové komory (SOPK). Vzhledem k tomu, že na Slovensku mají své zastoupení téměř všechny větší české právní kanceláře, lze v tomto směru využít i jejich služeb.

SOPK ve spolupráci se Slovak Credit Bureau, s.r.o. připravila novou službu, jejž cílem je eliminace rizik při podnikatelských aktivitách na Slovensku. Služba diagnostikuje vnitřní i vnější rizika včetně poskytnutí relevantních informací o konkurenci a obchodních partnerech. Služba je zpoplatněna pro členy SOPK částkou 30 eur a pro nečleny částkou 40 eur za kompletní zprávu o jednom subjektu. Za zprávu o nemovitostech pro členy SOPK se účtuje 10 eur a pro nečleny 15 eur.

Slovak Banking Credit Bureau je provozovatelem společného registru bankovních informací a nebankovního registru klientských informací. Podle zákona č. 483/2001 Z.z. o bankách si banky koncem roku 2004 vytvořily Společný registr bankovních informací (SRBI) za účelem uzavírání a vykonávání obchodů s klienty. Cílem registru je prověřování bonity, důvěryhodnosti a platební disciplíny jejich klientů - fyzických osob a fyzických osob podnikatelů. SRBI má v současnosti 18 členů a tvoří ho přední slovenské banky. Nebankovní registr klientskych informací (NRKI) eviduje fyzické osoby, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby, které žádají o úvěr nebo vydání kreditní karty. Aktuálne má 24 členů. Do NRKI mohou vstoupit všechny leasingové společnosti a společnosti splátkového prodaje působící na slovenském trhu.

Jedním z efektivních způsobů řešení vzniklých problémů je SOLVIT - Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU. Jedná se o síť center, která navzájem spolupracují.

V rámci platebních podmínek lze uplatnit systém SEPA, jehož přínosem je odstraňování rozdílů mezi tuzemskými platbami a přeshraničními platbami v měně euro v rámci EU.

Další úpravou v oblasti platebních podmínek je zákon č. 394/2012 Z.z. o omezení plateb v hotovosti, a to jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby.

Lze konstatovat, že po přijetí opatření na zabránění daňovým únikům se platební morálka na Slovensku zlepšila. Důkazem toho je podle finanční správy vyšší výběr daní.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní obchodní zvyklosti se ničím zásadním neliší od ČR. Napomáhají tomu dlouhodobá spolupráce i dlouhodobé soužití a také přetrvávající osobní, rodinné, obchodní i společenské kontakty.

Úředním jazykem je slovenština. Při obchodních jednáních, konferencích nebo seminářích se zahraniční účastí se často používá angličtina. 

Obvyklá pracovní doba je 8,5 hod.

Prodejní doba je přizpůsobena místním potřebám, ale zpravidla je od 8:00 do 18:00 hod. Nákupní centra jsou obvykle otevřená do 20:00 hod., resp. do 24:00 hod.

V roce 2017 byla schválena novela zákoníku práce, kterou se rozšířil počet svátků, kdy je zakázán maloobchodní prodej. Od 1.6.2017 je zakázán prodej během následujících svátků:

1. leden
6. leden
Velký pátek
Velikonoční neděle
Velikonoční pondělí
1. květen
8. květen
5. červenec
29. srpen
1. září
15. září
17. listopad
24. prosinec od 12.00 hod.
25. prosinec
26. prosinec

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Mezi SR a ČR není vízová povinnost. Občané ČR mohou překročit státní hranice s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Doporučuje se, aby se jednalo o občanské průkazy se strojově čitelnou zónou tak, jak je vyžadováno při vstupu na území ostatních států EU. Nezletilí musí mít vlastní cestovní doklad nebo musí být zapsáni do cestovního dokladu rodičů.

Slovenská republika je součástí Schengenského prostoru od prosince 2007.

Při cestě autem je nutný platný řidičský průkaz, osvědčení o evidenci vozidla, potvrzení o zaplacení povinného ručení (tzv. zelená karta). Při převozu domácích zvířat je potřebný platný mezinárodní očkovací průkaz (od října 2004 musí mít zvíře i cestovní pas).

Elektronické mýtné na Slovensku bylo pro vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tuny zavedeno od 1. ledna 2010. Při spuštění systém pokrýval téměř 2.400 km vymezených úseků - kromě dálnic a rychlostních silnic také velkých rozsah silnic I. třídy. Úseky jsou zpoplatněné nejvyspělejší satelitní GPS-GSM technologií výběru mýta, která funguje na principu GPS navigace, tj. zaznamenává polohy vozidel prostřednictvím navigačního přístroje v automobilu (palubní jednotka) přes GPS satelity. Zvolená technologie výběru mýta poskytuje maximální flexibilitu systému pro zvládnutí budoucího nárůstu objemu nákladní dopravy a rozšiřování silniční sítě Slovenské republiky. Od 1. ledna 2014 je prostřednictvím satelitní technologie výběru mýta pokrytých téměř 17.770 km vymezených úseků silnic Slovenské republiky, z toho přibližně 660 km tvoří vymezené úseky dálnic a rychlostních silnic, 3.630 km vymezené úseky silnic I. třídy, dalších 3.640 km vymezené úseky silnic II. třídy a 9.840 km tvoří vymezené úseky silnic III. třídy.

Satelitní mýtný systém využívaný v SR je už dnes technologicky připravený i na interoperabilitu s okolními zeměmi, plně v souladu s požadavky budoucí Evropské elektronické mýtné služby založené na principech „jedna smlouva – jedna palubní jednotka – vícero mýtných systémů“. Díky použité technologii dokáže rychle a flexibilně implementovat i budoucí změny a pravidla EU v oblasti celoevropské dopravní politiky. Vlastníkem mýtného systému je Slovenská republika, systém pro stát spravuje Národná diaľničná spoločnosť (NDS), jeho provozovatelem pak firma SkyToll.

K oblastem se zvýšeným rizikem nebezpečí na Slovensku patří vysokohorské oblasti, zejména Tater. Z důvodu ne zcela vyhovující dopravní infrastruktury patří na Slovensku k rizikovým místům i některé úseky rychlostních silnic.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizích občanů v SR upravuje zákon č. 5/2004 Z.z. o službách zaměstnanosti. Pro zaměstnávání občanů EU/EHP na území SR byly s účinností od 1.1.2014 schváleny následující úpravy:

1. Zaměstnavatel se sídlem na území SR, který zaměstnává občana členského státu EU, jeho rodinné příslušníky nebo státního pslušníka třetí země podle § 23a poskytuje písemně příslušnému úřadu práce údaje na formuláři, jehož vzor určí ústředí, nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne nástupu do zaměstnání a nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne skončení zaměstnání.
2. Příslušným úřadem práce se rozumí úřad, v jehož územním obvodu bude občan EU zaměstnán.
3. Úřadem potvrzené formuláře si zaměstnavatel eviduje jako doklad pro kontrolní účely úřadu nebo inspekce práce.
4. V případě občana EU vyslaného na výkon práce na území SR, příslušné informační karty s označením vyslání, nebo skončení vyslání předloží úřadu v místě výkonu práce ta tuzemská právnická osoba nebo tuzemská fyzická osoba, se kterou zahraniční zaměstnavatel uzavřel smlouvu, z níž vyplývá vyslání pracovníků na výkon práce na území SR.
5. Nedodržení povinnosti zaměstnavatelem, resp. smluvním partnerem postoupit úřadu údaje na informační kartě o zaměstnání/vyslání na výkon práce občana EU a jeho ukončení se považuje za nedodržení právních předpisů o zaměstnanosti.

V červnu 2016 vstoupil na Slovensku v platnost zákon č. 351/2015 Z.z. o přeshraniční spolupráci při vysílání zaměstnanců na výkon prací při poskytování služeb.
Pod vysláním zaměstnance na výkon prací při poskytování služeb se rozumí jeho přeshraniční vyslání pod vedením a na odpovědnost vysílajícího zaměstnavatele na základě smlouvy mezi vysílajícím zaměstnavatelem jako přeshraničním poskytovatelem služby a příjemcem této služby. Cílem nové právní úpravy, kterou je do právního řádu SR aplikována směrnice 96/71/ES, je získat kontrolu nad pohybem zaměstnanců vysílaných za účelem poskytování služeb, dodržováním s tím souvisejících podmínek zaměstnávání, a to včetně podmínek odměňování. Ve smyslu nové právní úpravy je potřebné rozlišovat dvě základní situace:

1) slovenský zaměstnavatel vysílá zaměstnance do jiného členského státu EU (zjišťuje podmínky vysílání v přijímacím státě); 

2) slovenský zaměstnavatel přijímá zaměstnance z jiného členského státu EU.   

Slovenský zaměstnavatel musí před vysláním zaměstnance do zahraničí oznámit příslušnému kontrolnímu orgánu dotyčného státu svoje identifikační údaje, identifikační údaje vysílaných zaměstnanců, jejich počet, den začátku a ukončení vyslání, druh práce, místo výkonu jejich práce během vyslání a název poskytované služby, kterou prostřednictvím vysílaného zaměstnance poskytuje.

Pro české zaměstnavatele vysílající na Slovensko na výkon práce své zaměstnance je příslušným orgánem k registraci Národní inspektorát práce (NIP). Český zaměstnavatel je povinný nejpozději v den vyslání svých zaměstnanců na Slovensko oznámit Národnímu inspektorátu práce:
- svoje obchodní jméno a sídlo (pokud jde o právnickou osobu) a svoje obchodní jméno nebo jméno a příjmení a místo trvalého pobytu (pokud jde o fyzickou osobu);
- předpokládaný počet vyslaných zaměstnanců;
- jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a státní občanství vyslaného zaměstnance;
- den začátku a konce vyslání;
- místo výkonu práce a druh práce vykonávané vyslaným zaměstnancem během vyslání;
- název služby nebo služeb, které bude český zaměstnavatel poskytovat prostřednictvím vyslaného zaměstnance na Slovensku;
- jméno, příjmení a adresu osoby pověřené k doručování písemností, která se bude během vyslání nacházet na území Slovenska.

Český zaměstnavatel je povinnen během vyslání v místě výkonu práce:
- uchovávat pracovní smlouvu nebo jiný doklad potvrzující pracovněprávní vztah s vyslaným zaměstnancem;
- vést a uchovávat evidenci pracovní doby vyslaných zaměstnanců;
- uchovávat doklady o vyplacené mzdě vyslaném zaměstnanci za práci vykonanou během vyslání.

Tyto povinnosti podle nové právní úpravy platí pro každé vyslání, tedy i v případě jednodenní pracovní cesty českého zaměstnance na výkon práce při poskytování služby na Slovensku.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Podmínky pro veřejné zdravotní pojištění splní cizinec tehdy, pokud má na Slovensku trvalý pobyt. Na veřejné zdravotní pojištění mu vzniká v takovém případě nárok automaticky. V případě, že cizinec má na Slovensku přechodný pobyt, má také nárok na veřejné zdravotní pojištění za předpokladu, že je zde ekonomicky aktivní (je zde zaměstnán nebo pracuje na základě živnosti). Cizinci se do zdravotní pojišťovny mohou přihlásit i přímo na živnostenském úřadě, kde si vyřizují živnost.

Povinné veřejné zdravotní pojištění na Slovensku není vázané na státní občanství, ale na trvalý pobyt či na výkon zaměstnání anebo živnosti. Cizinec se může do zdravotní pojišťovny přihlásit sám nebo ho přihláší zaměstnavatel.

V ceně veřejného zdravotního pojištění pro cizince ze zemí EU nebo z nečlenských zemí EU nejsou prakticky rozdíly. Rozdíl je pouze v tom, že v případě pojištění osoby z titulu zaměstnání či živnosti v SR mají nárok na zdravotní pojištění i rodinní příslušníci.

Po skončení platnosti formuláře E111 platí Evropský průkaz zdravotního pojištění (EIHC), který vystavuje zdravotní pojišťovna na dobu 5 let. Na základě předložení EHIC má pojištěnec jednoho členského státu EU na území druhého členského státu EU nárok na nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané délce pobytu. Občané ČR musí před cestou do SR požádat svou zdravotní pojišťovnu o vydání EIHC. Před cestou do SR je vhodné se také komerčně připojistit. V roce 2005 byl přijat zákon č. 567/2005 Z.z. o Horské záchranné službě, kterým se doplňuje zákon č. 544/2002 Z.z. o Horské záchranné službě ve znění zákona č. 515/2003 Z.z. Uvedená novela zpoplatňuje některé záchranné akce v horských oblastech Slovenska.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: