Slovinsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)

Hospodářská spolupráce mezi ČR a Slovinskem je mimořádně dobrá. Relativně malé Slovinsko se řadí mezi významné hospodářské partnery ČR. Proinvestiční politika české vlády pozitivně zapůsobila na příliv slovinských investic do ČR, ale také SI se v posledních letech stalo zajímavým cílem pro CZ investory.

 

Možnosti pro zvýšení českého exportu jsou následující:

  • využít potenciál SI pro investiční projekty (např. v oblasti železniční infrastruktury) a rozvojové projekty slovinských firem
  • iniciovat užší spolupráci mezi profesními asociacemi s cílem prohloubit spolupráci mezi prioritními obory obou ekonomik
  • posílit spolupráci na firemní úrovni (fúze a akvizice, výrobní kooperace)
  • nabízet výzkumné a rozvojové kapacity na českých vysokých školách a v Akademii věd slovinským firmám

Jako perspektivní se jeví následující obory:

  • stavebnictví (pozemní, inženýrské stavby) a obzvlášť železniční infrastruktura
  • lesnictví a zpracování dřeva
  • automobilový průmysl
  • smart technologie, digitalizace služeb
  • energetika s využitím OZE a energeticky účinných technologií
  • zemědělské a potravinářské výrobky (každoročně narůstá především poptávka po BIO/EKO produktech)
  • zemědělská technika
  • nanotechnologie a biotechnologie
  • cestovní ruch a gastronomie
  • zdravotnické prostředky a zařízení

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna České republiky a Slovinska v letech 2011-2016 (v tis. EUR)
 

2011

2012

2013

2014

2015

 2016

Vývoz ČR

583 231

512 728

515 094

562 651

595 674

640 109 

Dovoz ČR

456 500

481868

478 500

498 363

506 937

520 860 

Obrat

1 039 731

994 596

993 594

1 061 014

1 102 611

 1 160 969

Saldo

126 731

30 860

36 594

64 288

88 737

119 249 

Zdroj: Český statistický úřad

 

Obrat  zahraničního  obchodu mezi  ČR a SI zaznamenával dlouhodobě růst, vypuknutí finanční a ekonomické krize ve druhé polovině 2008 však dynamiku vzájemného obchodu poměrně významně ovlivnilo, došlo k poklesu vývozu i dovozu. V letech 2010 - 2011 dochází k postupnému oživování vzájemné obchodní výměny a k celkovému růstu obratu nad 1 mld. EUR. V letech 2012 a 2013 došlo opět k poklesu vzájemné obchodní výměny v důsledku dění na partnerských trzích, zaznamenáváme však výrazný nárůst SI vývozu a snížení salda. Díky pozitivním trendům v obou ekonomikách a neočekávanému růstu HDP v SI přesáhla vzájemná obchodní výměna v roce 2014 opětovně 1 mld. EUR. Vzájemná obchodní výměna v roce 2016 dosáhla výše 1,160 milionů EUR. Oproti roku 2015 dosáhl celkový obrat zahraničního obchodu nárůst o 5 %, došlo k  meziročnímu růstu nejen českého vývozu o 6,9 %, také dovoz z SI zaznamenal nárůst o 2,7 %

 

Slovinský trh je v podstatě saturován a je silně kompetitivní. Pro výraznější růst obchodní výměny je nutné postupně přejít k vyšším formám spolupráce. Některé z možností jsou vzájemné kooperace, subdodávky, kapitálové účasti formou joint-ventures a strategická partnerství.

 

Další informace:

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Podíl jednotlivých skupin zboží na celkovém vývozu ČR do Slovinska 2011 - 2016 (v tis. EUR)

SITC 1/Rok

2011

2012

2013

2014

2015

 2016

0 Potraviny a živá zvířata

21 043

20 690

19 148

23 844

26 352

21 811 

1 Nápoje a tabák

13 988

14 334

12 254

4 484

4 064

 4 670

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv

63 408

54 180

47 622

47 301

41 908

 34 622

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

6 428

10 268

10 918

5 221

3 631

 4 682

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

697

1 642

1 466

5 715

1 904

 100

5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

65 580

68 405

58 919

68 004

65 674

 68 573

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

123 248

115 753

125 673

128 565

138 865

 145 489

7 Stroje a dopravní prostředky

235 005

180 945

200 388

228 054

264 206

 301 448

8 Průmyslové spotřební zboží

33 377

46 550

39 253

51 811

49 721

 56 202

9 Komodity a předměty obchodu, j.n.

94

93

228

258

875

 1 074

Zdroj: Český statistický úřad

 

Ve zbožové struktuře vývozu ČR do Slovinska převládají stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky, chemikálie, průmyslové a spotřební zboží.

 

V podrobnějším členění (SITC 2) za rok 2016 jsou to zejména:

  1. silniční vozidla,
  2. kovové výrobky,
  3. elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče,
  4. železo a ocel,
  5. stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu,
  6. různé výrobky jn.,
  7. plasty v prvotní formě,
  8. neželezné kovy,
  9. strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu,
  10. rudy kovů a kovový odpad.

 

Podíl jednotlivých skupin zboží na celkovém dovozu do ČR ze Slovinska 2011 - 2016 (v tis. EUR)

SITC 1/Rok

2011

2012

2013

2014

2015

2016 

0 Potraviny a živá zvířata

4 926

6 472

6 591

6 493

5 493

6 942 

1 Nápoje a tabák

303

240

2 491

1 440

504

422 

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv

4 633

6 959

3 369

4 152

4 911

 6 399

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

1 371

5 861

8 980

93

842

644 

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

37

92

109

147

161

 132

5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

136 977

153 893

147 868

151 104

134 149

 133 772

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

159 002

151 067

155 145

158 632

158 877

 147 032

7 Stroje a a dopravní prostředky

101 088

113 819

116 443

136 189

153 991

 170 687

8 Průmyslové spotřební zboží

44 727

43 361

42 012

43 009

48 059

 54 328

9 Komodity a předměty obchodu, j.n.

47

386

124

43

29

 30

Zdroj: Český statistický úřad

 

Ve zbožové struktuře dovozu do ČR ze Slovinska mají největší podíl stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky, chemikálie a příbuzné výrobky.

 

V podrobnějším členění (SITC 2) za rok 2016 jsou to zejména:

  1. léčiva a farmaceutické výrobky,
  2. elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče,
  3. silniční vozidla,
  4. neželezné kovy,
  5. kovové výrobky,
  6. železo a ocel,
  7. nábytek a jeho díly,
  8. stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu,
  9. různé výrobky,
  10. stroje a zařízení k výrobě energie.

 

Další informace:

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Výměna služeb mezi ČR a SI v letech 2011 - 2016 (v mil. CZK)       

 

2011

2012

2013

2014

2015

 2016

Příjmy

1 781,1

1 646,5

1 985,0

1 791,2

2 788,6

1 746,8 

Výdaje

1 058,8

1307,3

1 285,7

1 819,2

1 966,0

 1 049,8

Obrat

2 839,9

2 953,8

3 270,8

3 610,4

4 754,6

 2 796,6

Saldo

722,3

339,0

699,4

-28,0

822,6

 697,0

Zdroj: Česká národní banka

 

Vzájemná výměna služeb mezi ČR a SI poklesla v roce 2016 oproti r. 2015 o 41,0 %, na straně příjmů došlo k poklesu o 37 %, výdaje klesly o 46 %. Saldo vzájemné výměny v oblasti služeb zaznamenalo za rok 2016 přesah ve výši 697 milionů CZK.

 

Podrobnější strukturu vzájemného obchodu se službami znázorňuje následující přehled:   

 

Vybrané položky exportu a importu služeb mezi ČR a SI v r. 2015 (v mil. CZK)
 

Příjmy

Výdaje

Saldo

Doprava, z toho:

630,3

405,6

224,7

- námořní

2,5

10,9

-8,4

- letecká

3,6

2,5

1,1

- jiné druhy dopravy

619,6

391,8

227,8

Cestovní ruch, z toho:

379,6

218,9

160,7

- pracovní cesty

23,7

186,0

-162,3

- soukromé cesty

355,9

32,9

323,0

Stavební práce

21,4

35,6

-14,2

Pojišťovací služby a penzijní financování

17,3

12,6

4,7

Finanční služby

14,4

1,3

13,1

Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby

50,6

 79,3

 -28,7

Ostatní podnikatelské služby, z toho:

593,3 

 245,5

 347,9

Odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení

 440,5

 77,0

363,5 

Zdroj: Česká národní banka 

 

Nejvíce příjmů v roce 2016 pocházelo z poskytování dále uvedených služeb slovinským zákazníkům: doprava, ostatní podnikatelské služby a cestovní ruch. Na slovinském trhu služeb působí především firmy z oboru dopravy (ČD, Šmidberský Pardubice, Vapas Hrušovany, Jan Špatenka a syn), cestovního ruchu (Čedok, Kompas Holidays Praha, Globtour Třebíč, Relax Adriatic) a stavebnictví (OHL ŽS, a.s, Zakládání staveb, a.s.), ačkoliv v roce 2016 došlo ve stavebním sektoru k výraznému útlumu činnosti z důvodu deficitu velkých inrastrukturních projektů. Na straně českých subjektů byl zaznamenán zájem o poskytování následujících služeb slovinským partnerům: právní, daňové a firemní poradenství; výzkum a vývoj, vzdělávání, reklamní činnost a marketing; technické poradenství. Úspěchy při odběru služeb má společnost Advanced Risk Management, s.r.o., která se zabývá správou rizik ve finančním a bankovním sektoru, v oblasti poskytování právních služeb působí společnost Peterka & Partners. Nutno je rovněž zmínit aktivní činnost na podporu vzájemného obchodu pobočky Nové lublaňské banky (NLB InterFinanz Praha, s.r.o.).

 

České subjekty dosud nenahlásily žádné překážky nebo diskriminační zacházení při poskytování služeb ve Slovinsku.

 

Perspektivní služby pro české firmy tvoří např. výzkum a vývoj pro slovinské firmy v oblastech informační technologie, výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, design. Perspektivu mají rovněž i ty služby, u kterých může být činnost prováděna mimo území Slovinska – jedná se o služby technických, inženýrských, projekčních a konstrukčních kanceláří apod. Perspektivní je rovněž spolupráce v oblasti cestovního ruchu a gastronomie.

 

Další informace:

  • Česká národní banka - Statistika - Publikace "Platební bilance" BÚ - PB ČR v teritoriálním členění, ke stažení zde.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Vzájemné investice

1) CZ investice v SI

VIPAP Videm Krško

  • Jedná se o největší českou investici ve Slovinsku. Do papírny a celulózky VIPAP Videm Krško investovala v roce 1996 společnost ICEC Ostrava. Investici později převzala IPB, v r. 2003 získala 96,5 % akcií ČSOB (cca 3,5 % je zaměstnaneckých) a ty byly následně převedeny na ČKA (konsolidační agenturu). Koncem r. 2007 byl tento podíl převeden na Ministerstvo financí ČR.
  • Vláda České republiky vzala dne 2. května 2013 na vědomí záměr MF ČR na prodej  majetkové účasti České republiky ve společnosti Vipap Videm Krško d. d. (podíl ve výši 96,5% na základním kapitálu společnosti, tj. 1 814 007 kusů akcií).  V rámci již několika tendrů projevila zájem o CZ výrobce řada potenciálních investorů a několik podalo indikativní nabídku. Žádný z nich však nepředložil závaznou nabídku, která by splňovala kritéria tendru. Společnost Vipap byla nabídnuta k odprodeji také SI vládě, která však nabídku odmítla z důvodu nedostatku finančních prostředků a pozměněné strategii o spravování a privatizaci kapitálových investic státu. V roce 2013 poskytl český stát papírně půjčky v hodnotě přes 300 milionů prostřednictvím společností Prisko a Imob, aby byla schopna plnit své závazky vůči dodavatelům. Společnost v posledních letech prodělává (ztráta € 6 milionů v roce 2015), věřitelé poukazují na problémy s likviditou, papírna se potýká také s provozními potížemi kvůli zastaralému vybavení. MF ČR proto s externími poradenskými firmami provedlo finanční restrukturalizaci společnosti Vipap s cílem optimalizace hospodaření a perspektivního rozvoje společnosti v dalších letech.
  • Během roku 2017 se předpokládá nové výběrové řízení k prodeji společnosti VIPAP.
  • Další informace: www.vipap.si 

 Savatech d.o.o.

  • Společnost ČGS, a.s. (Česká gumárenská společnost) vstoupila kapitálově na slovinský trh na konci roku 2012, když za 69,4 mil. € koupila gumárenskou divizi Savatech koncernu Sava Kranj. Holding ČGS tak převzal výrobu pneumatik pro motocykly, skútry, kultivátory a další zemědělskou techniku, čímž rozšířil spektrum svých výrobků.
  • Další informace: www.savatech.si

Rimske terme (TERME RESORT, d.o.o.)

  • Dne 28. 11. 2013 koupila lublaňská společnost Terme Resort za 8,5 mil. EUR ve veřejné dražbě lázně „Rimske terme“. Terme Resort je registrován pro činnost v oblasti zdraví a turismu, tvoří jí soukromý kapitál. Jediným akcionářem je Arsenij Plus, s.r.o. Karlovy Vary ruského podnikatele Valeryho Arakelova.
  • Další informace: www.rimske-terme.si

OHL ŽS a.s. – infrastrukturní a inženýrské projekty

  • Česká společnost OHL ŽS, a.s Brno podepsala ve Slovinsku 2. 4. 2014 kontrakt na modernizaci přibližně dvacetikilometrového úseku železnice za cca € 25 mil. Zakázka je financována z kohezních fondů EU, kromě OHL ŽS přinese zisk i jejím subdodavatelům, například firmě AŽD Praha nebo Třineckým železárnám. Jedná se již o pátou zakázku, kterou OHL ŽS ve Slovinsku realizuje. Dvě z dosavadních staveb jsou silniční (€ 22 mil.  výstavba tunelu a silničního obchvatu u města Škofja Loka, tzv. Poljanski nasip), další dva projekty se týkají čistíren odpadních vod a systému kanalizace (výstavba centrální čističky odpadních vod v Kranji, Bitnje-Šutna-Žabnica, v hodnotě € 50 mil.).
  • V roce 2016 se CZ společnost poprvé dostala do desítky nejúspěšnějších stavařských firem v SI.
  • Další informace: www.ohlzs.cz

Litostroj Power d.o.o.

  • Dne 25. 4. 2014 koupila česká společnost Energo-Pro a.s. za cenu € 21,4 mil. slovinský podnik Litostroj Power, člena skupiny Cimos.
  • SI společnost se v době prodeje potýkala s finančními problémy a ztrátou (€ 5,1 milionů v roce 2013 a 1,2 milionů v roce 2014), v českých rukou se jí však mimořádně daří. Rok 2015 uzavřela společnost s obratem € 30 milionů a netto ziskem € 101 tisíc, za rok 2016 předpokládá obrat € 34,5 milionů a netto zisk ve výši € 2 miliony díky většímu počtu nových zakázek a většímu odbytu. Společnost LP je výrazně exportně orientovaná, cca 2/3 příjmů vytvoří na zahraničních trzích. Kromě tradičních trhů (Evropa, Severní Amerika, Kanada) se nyní orientuje také na asijské trhy (Irán, Malajsie, Filipíny, Indie), Střední a Jižní Ameriku.
  • Další informace: www.litostrojpower.eu

Radenska d.d.

  • V březnu 2015 se společnost Radenska po dlouhém vyjednávacím procesu stala novým členem obchodní skupiny Kofola. Akcie společnosti Radenska kupovala Kofola postupně, do akvizice investovala celkem cca € 65 milionů (1,8 miliardy CZK). Skupina Kofola je spokojena s hospodářskými výsledky spol. Radenska, jejíž obrat meziročně konstatně roste. Kofola provedla také řadu strukturálních změn (např. rozšíření prodejního týmu a marketingu, zavedení standardu WCM – world class manufacturing do výroby) a investic (např. nové plnicí technologie v hodnotě € 1,2 milionů).
  • Skupina Kofola se prostřednictvím úspěšné společnosti Radenska šíří také na ostatní trhy bývalé Jugoslávie. V únoru 2016 koupila 3 tradiční chorvatské nápojové značky Inka, Nara a Voćko od společnosti Badel 1862 a v prosinci 2016 také společnost Studenac, která se zabývá výrobou minerálních vod a sirupů. Oživování tradičních lokálních značek představuje základní strategii skupiny Kofola, která i nadále hledá nové investiční a obchodní příležitosti ve státech Jadranského regionu.
  • Další informace: www.radenska.si

 Mr. Pet (Mimaja d.o.o.)

  • 49% podíl předního slovinského zverimexu se 13 prodejnami koupila obchodní společnost Plaček Group v roce 2015. SI maloobchodní řetězec se tak stal součástí bohatého portfolia úspěšné obchodní skupiny, která se zabývá výhradně velkoobchodem a maloobchodem chovatelských potřeb a do budoucna bude mít také přednostní právo na nákup zbylých obchodních podílů.
  • Další informace: https://www.mrpet.si/

 

SAOP d.o.o.

  • V dubnu 2016 se SI společnost SAOP d.o.o. stala součástí obchodní skupiny Solitea a.s., holdingu patnácti středoevropských společností z oblasti IT se sídlem v Brně. Společnost SAOP se již od roku 1987 zabývá vývojem podnikových informačních systémů (ERP), dceřiné společnosti provozuje také v Chorvatsku, Srbsku a Turecku, v současnosti zaměstnává 100 pracovníků a její příjmy z prodeje meziročně rostou (v roce 2015 činily brutto příjmy € 6,1 milionů a netto zisk téměř € 1 milion).
  • Další informace: http://www.saop.si/

 

 Paloma d.d.

  • Český finanční fond ECO-INVESTMENT, a.s. společně se slovenskou dceřinou společností Eco Invest, a.s. na konci února 2017 koupil 42,4% podíl slovinské společnosti Paloma d.d., která se zabývá výrobou hygienických papírových potřeb. V době této transakce vlastnila CZ-SK společnost již 57,2% SI společnosti, ECO-INVESTMENT se tak stal majoritním vlastníkem tradičního SI výrobce s podílem 99,6 %. CZ-SK společnost za svůj podíl zaplatila přes € 30 milionů, cena za akcii během první i druhé fáze akvizice činila 4,01 €. Do budoucna plánuje nový vlastník investovat do společnosti Paloma € 70 milionů a počet zaměstnanců zvýšit ze současných 700 na 900 osob.
  • Další informace: http://www.paloma.si/si/

 

2) SI investice v ČR

Krka ČR s.r.o.

  • Farmaceutická společnost s významným podílem na trzích ve střední a východní Evropě s pobočkou v Praze. 
  • Další informace: www.krka.cz/cz

Kovintrade s.r.o.

  • Obchodní společnost, obchodující s ocelí, je činná v oblasti metalurgie, regionální sklad metalurgie a logistické centrum ve Frýdlantu nad Ostravicí a centrální sklad v Chrudimi.
  • Další informace: www.kovintrade.cz/web

Trimo Czech Republic

  • Firma vyrábějící lehké stavební panely se zvýšenou protipožární odolností, kanceláře v Praze a Novém Jičíně.
  • Další informace: www.trimo.cz

Gorenje spol s.r.o. (Mora Moravia)

  • Člen skupiny Gorenje je největším českým výrobcem sporáků a vestavěných spotřebičů varné techniky. Mora Moravia ve spolupráci se Slovinskými železnicemi a přístavem Koper zřídila ve Středočeském kraji vlastní kontejnerové překladiště.
  • Další informace: www.mora.cz

Kompletní přehled SI investic v ČR se nachází na portálu Izvozno okno, ke stažení zde.

 

Největší vývozci a dovozci

Největší CZ vývozci do SI:

Škoda Auto a.s., Novem Car Interior Design k.s., Stora Enso Wood Products s.r.o.,Faurecia Automotive Czech Republic, s.r.o., Carbounion Bohemia Group s.r.o., Mondi Packaging Paper Štětí a.s., Sladovny Soufflet  ČR a.s., Biocel Paskov a.s., KYB Manufacturing Czech s.r.o., TOS Varnsdorf a.s., Bonatrans Group a.s., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Synthos Kralupy a.s., Intertrade CS a.s., ArcelorMittal Ostrava a.s., Ekon spol. s r.o.,  ArvinMeritor  LVS  Liberec a.s., D Plast-Eftec a.s., Continental Automotive Czech Republic s.r.o.,  Valeo Autoklimatizace k.s.,  Moravia Steel a.s., S.n.o.p. CZ a.s. Písek, Alliance UniChem CZ s.r.o., Gehe Pharma Praha s.r.o., Henkel ČR Praha s.r.o., Pharmos Ostrava  a.s., Profimet s.r.o., Alveus CZ s.r.o., Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech s.r.o., JTEKT Automotive Czech Plzeň s.r.o., Veyance Technologies Czech s.r.o., Gorenje Praha s.r.o., Sandoz Praha s.r.o., Model Obaly a.s., Kovintrade Praha s.r.o., Phoenix lékárenský velkoobchod Praha a.s., Johnson Controls International s r.o., CHEDO s r.o., WOCO STV s.r.o., Metal Trade Comax a.s., Sava Trade s.r.o. Praha, Siemens Elektromotory s.r.o., Brose CZ s.r.o., Alltub Central Europe a.s., Mora Moravia s.r.o., Slovenija Trade s.r.o., Plzeňský Prazdroj a.s., Budějovický Budvar n.p., Pivovary Staropramen a.s., Rodinný pivovar BERNARD a.s., Racio s.r.o., Česká zbrojovka a.s., Procter & Gamble – Rakona, s.r.o.

 

Zdroj: Seznam je orientační a vychází ze sběru dat na ZÚ, statistický úřad v rámci Zákona o ochraně osobních údajů nezveřejňuje jména exportérů a importérů.

Největší SI dovozci do ČR:

Krka d.d. (Novo mesto), Gorenje d.d. (Velenje), Kovintrade d.d. (Celje), Trimo d.d. (Trebnje), Lek d.d. (Ljubljana), JUB d.o.o. (Dol pri Ljubljani), Studio Moderna d.o.o. (Zagorje ob Savi), Ilirija d.d. (Ljubljana), Boxmark Leather d.o.o. (Kidričevo), Impol d.d. (Slovenska Bistrica), Talum d.d. (Kidričevo), Goodyear Dunlop Sava Tires d.o.o. (Kranj), Henkel Slovenija d.o.o. (Maribor), Revoz  d.d. (Novo mesto), Sandoz d.d. (Ljubljana), Gold Club d.o.o. (Sežana), Helios Domžale d.d., Vipap Videm Krško d.d., Količevo Karton d.o.o. (Domžale), TPV d.d. (Novo mesto), Kolektor Group d.o.o. (Idrija), Cinkarna Celje d.d.; OMV Slovenija d.o.o. (Koper), Veyance Technologies Europe d.o.o. (Kranj), Pipistrel d.o.o. (Ajdovščina), Istrabenz d.d. (Koper), Merkur Group d.d., Dinocolor d.o.o. (Vojnik), Kompas d.d. (Ljubljana), Relax Turizem d.o.o. (Dravograd), HSE d.o.o., Paloma d.d. (Sladki vrh), Hella Saturnus Slovenija d.o.o. (Ljubljana), Johnson Controls-NTU d.o.o. (Slovenj Gradec).

 

Zdroj: Izvozno okno

Obchodní zastoupení

CZ společnosti prodávají své výrobky a služby většinou prostřednictvím místního obchodního zastoupení, např.:

  • Prosigma d.o.o. - využívá technologii CZ firmy Ecofluid k projektům čištění odpadních vod v SI a některých státech západního Balkánu;
  • Úspěšně se rozvíjí spolupráce v oblasti prodeje českého sladu (prostřednictvím sladoven Soufflet ČR) do dvou nejvýznamnějších SI pivovarů Laško (Celje) a Union (Lublaň);
  • firma Pulzar d.o.o. se zabývá prodejem CZ kol Author na SI trhu;
  • společnost Mikrovar d.o.o. zastupuje rodinný pivovar Bernard, z ostatních značek piva je zde k dostání Kozel a Pilsner (Petlja d.o.o.), Budvar (Era d.o.o.), Staropramen (AHAC d.o.o.), Zlatopramen (Gama d.o.o.), Czech Royal Beer (Davidov hram d.o.o.), Svijany (JUST d.o.o.);
  • společnost Zetor Tractors a.s. úspěšně zastupují firmy M.D.C ZADRAVEC d.o.o. a Gorenje GTI d.o.o.;
  • společnost Česká zbrojovka a.s. úspěšně zastupuje firma Ancelj d.o.o.;
  • společnost Laski s.r.o., zastupuje firma Servis - trgovina Geder Alojz Geder s.p.
  • lázeňské oplatky Kolonáda (HATEX s.r.o.) zastupuje společnost Direkt Grupa d.o.o.;
  • společnost Modern Roofing Systems a.s. zastupuje společnost MIX d.o.o.;
  • společnost Verner a.s. zastupuje společnost IKA Žiri d.o.o.;
  • společnosti Atmos a.s. a Viadrus a.s. zastupuje společnost Etiks d.o.o.;
  • společnost KM Beta a.s. zastupuje společnost Geopipe d.o.o.;
  • společnosti AKNEL Group a.s. a NERKON s.r.o. zastupuje společnost Primakem d.o.o.;
  • společnost TRIMILL a.s. zastupuje společnost KAČ TRADE d.o.o.;
  • společnost PILOUS s.r.o. zastupuje společnost ROTIS d.o.o.;
  • společnosti EMCO s.r.o. a Úsovsko a.s. zastupuje společnost Denel d.o.o.;
  • a mnoho dalších.

Zdroj: Seznam je orientační a vychází ze sběru dat na ZÚ.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Smluvní základna mezi oběma zeměmi je dána jednotným trhem EU.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR ani Slovinsko si vzhledem k dosažené ekonomické úrovni neposkytují navzájem žádnou rozvojovou pomoc.

 

Slovinsko není příjemcem rozvojové pomoci od roku 2004, kdy bylo přeřazeno Světovou bankou ze skupiny rozvojových do skupiny vyspělých zemí. Slovinsko se tak stalo čistým poskytovatelem rozvojové pomoci. Slovinsko patří mezi tzv. nové členské země EU, které v přepočtu na 1 obyvatele vynakládají velké množství finančních prostředků na zahraniční rozvojovou pomoc.

 

Slovinsko poskytuje chudým zemím v rámci ODA (Official Development Agency) a v rámci bilaterálních dohod cca 40 mil. EUR ročně (z toho 80 % prostřednictvím multilaterálních organizací), což představuje cca 0,15 % HDP země. Větší roli má také do budoucna sehrávat partnerství veřejného a soukromého sektoru. Rozvojovou pomoc Slovinsko poskytuje na základě bilaterálních dohod zejména zemím JVE: Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Makedonii/FYROM, Albánii a Kosovu. Z afrických zemí jde určitá část pomoci Madagaskaru a v rámci obnovy i do Iráku. Pomoc se soustřeďuje na oblast pomoci při řízení státní správy, řízení a plánování zemědělství, pomoc zemím JVE při vstupu do EU (prostřednictvím Centra pro pomoc zemím JVE při vstupu do EU) a podobně.  

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: