Slovinsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Pro Slovinsko je zahraniční obchod, především export, mimořádně důležitý vzhledem k malému vlastnímu trhu. Otevřenost slovinské ekonomiky znamená však také vysokou závislost na globálních hospodářských trendech, tj. konjunktuře či depresi v EU, jelikož SI vyváží své komodity především do zemí EU, ale také do ostatních ekonomicky vyspělých částí světa.

Hospodářská politika se orientuje na odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Údaje za poslední léta potvrzovaly růst pasivního salda zahraničního obchodu, zatímco od roku 2014 se trend změnil a saldo je pozitivní.

Zahraniční obchod SI 2010 - 2014 (v mil. EUR)

 

2011  

2012  

2013  

2014

2015

Vývoz

20 999

21 060

21 548

22 935

23 966

Dovoz

22 555

22 077

22 114

22 580

23 207

Saldo

-1 556

- 1 017

-565

355

758

Zdroj: Statistický úřad SI

SI zahraničně-ekonomický obrat se v roce 2015 v porovnání s rokem 2014 zvýšil, přičemž se vývoz zvýšil o 4,3 %, dovoz pak o 2,7 %. Zahraničně-ekonomická bilance za rok 2015 zaznamenala 103% krytí dovozu vývozem (přesah 758 milionů EUR) navzdory dlouhodobému schodku v krizových letech před r. 2013.

  • Další informace: Statistický úřad SI (» Podatkovni portal SI-STAT » Zunanja trgovina), www.stat.si 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Podíl nejvýznamnějších zemí na celkovém dovozu do SI 2012 - 2015 (v %)

  Země/rok  

  2012  

 2013

2014

2015

EU společně

75,9

 78,9

78,3

80,1

Německo

18,4

 19,1

18,3

19,1

Itálie

18,6

 15,8

16,2

15,6

Rakousko

11,7

 11,5

11,7

11,8

Francie

4,3

 4,2

3,7

3,6

Maďarsko

4,5

4,7

4,6

4,4

Nizozemsko

3,1

2,9

3,5

3,5

Španělsko

1,8

 1,7

1,8

1,8

Česká republika

2,5

 2,5

2,5

2,7

Belgie

2,0

 1,9

1,9

1,9

Velká Británie

1,4

 1,8

1,4

1,5

Slovenská republika

1,6

1,6

1,4

1,5

Chorvatsko

4,3

4,8

4,8

5,9

Bosna a Hercegovina

1,7

1,6

1,6

1,7

Srbsko

1,6

 1,9

1,8

1,7

Ruská federace

1,7

 2,0

1,8

1,0

Polsko

2,2

 2,2

2,4

2,7

USA

1,3

 1,8

1,2

1,4

Čína

2,8

2,4 

2,7

3,3

Švýcarsko

0,8

 1,3

1,4

1,4

Zdroj: Statistický úřad SI

80 % celkového dovozu do SI pochází ze zemí EU. Nejvýznamnějšími dovozními partnery jsou Německo, Itálie, Rakousko a Chorvatsko. Z nečlenských států EU se mezi významné dovozce  řadí  Čína. Země BRIC mají podíl na celkovém dovozu podíl 6,0 %. ČR je také významným dovozním partnerem SI (9. místo spolu s Polskem).


Podíl nejvýznamnějších zemí na celkovém vývozu z SI 2012-2015 (v %)

Země/Rok

2012

2013

2014

2015

EU společně

69,2

 74,8

76,5

76,9

Německo

21,2

 20,3

 20,1

20,6

Itálie

11,3

 11,5

 11,9

11,2

Rakousko

8,2

 8,8

 9,2

8,5

Francie

5,5

5,3

 5,1

4,9

Polsko

3,0

3,0

 3,2

3,4

Velká Británie

2,2

2,0

2,0

2,2

Maďarsko

2,6

2,9

3,0

2,9

Španělsko

1,0

1,1

1,2

1,6

Česká republika

2,8

 2,6

2,4

2,3

Slovenská republika

1,8

 1,8

 1,7

1,9

Nizozemsko

2,0

 1,6

 1,7

1,8

Chorvatsko

6,4

 6,9

 7,7

7,8

Bosna a Hercegovina

2,8

2,6

 2,4

2,5

Srbsko

3,1

 3,1

2,9

3,1

Ruská federace

4,2

 4,7

4,3

3,3

Rumunsko

1,4

 1,4

1,5

1,5

USA

1,6

 1,7

1,9

2,1

Ukrajina

1,0

 1,2

0,8

0,5

Belgie

1,1

 1,1

1,1

1,4

Švýcarsko

1,2

1,3

1,6

1,7

Zdroj: Statistický úřad SI

Téměř 77 % vývozu SI směřuje do zemí EU, což činí z EU hlavní odbytový trh. Nejvýznamnějšími vývozními partnery ze zemí EU jsou dlouhodobě Německo, Itálie, Rakousko, Francie a Chorvatsko. Z nečlenských zemí EU se mezi významné vývozní teritorium s dobrou perspektivou řadí Ruská federace s podílem 3,3 %, vývoz do zemí BRIC činil 4,4%, tradičními odbytovými trhy jsou pak země bývalé Jugoslávie (6,6 % bez Chorvatska resp. 14,4 % včetně Chorvatska).

  • Další informace: Slovinský statistický úřad (» Podatkovni portal SI-STAT » Zunanja trgovina), www.stat.si

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Podíl jednotlivých komoditních skupin SITC na celkovém vývozu z SI 2011 - 2015 (v %)

  SITC  

  2011  

  2012  

  2013  

2014

2015

0 Potraviny a živá zvířata

3,2

3,2

3,3

 3,5

3,7

1 Nápoje a tabák

0,4

0,4

0,4

 0,5

0,5

2 Suroviny nepoživ. bez paliv

3,9

3,8

3,8

 3,8

3,7

3 Minerální paliva, mazadla

5,7

6,5

7,3

 6,7

5,3

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky

0,1

0,1

0,1

 0,1

0,1

5 Chemikálie

16,6

17,8

18,6

 18,2

17,5

6 Tržní výrobky tříděné

23,0

21,9

20,9

 20,6

21,0

7 Stroje a přepravní zařízení

36,7

35,9

35,5

 36,2

37,4

8 Různé průmyslové výrobky

10,4

10,2

9,8

 10,3

10,6

9 Výrobky a transakce

0,1

0,2

0,3

 0,1

0,1

Zdroj: Statistický úřad SI

V podrobnějším členění mezi nejvýznamnější vývozní komodity patří motorová vozidla, zdravotnické a farmaceutické výrobky, elektrické stroje, zařízení a přístroje, pohonné stroje a zařízení, výrobky z kovů, železo a ocel, výrobní stroje a zařízení, ropa a ropné deriváty, barevné kovy, specializované stroje pro vybraná průmyslová odvětví, výrobky z gumy, papír a výrobky z celulózy, tkaniny a textilní výrobky, nábytek a jeho díly, korek a dřevo, minerální výrobky a různé hotové výrobky. Uvedené skupiny výrobků tvoří dohromady zhruba 74,5 % vývozu SI.

Mezi největší slovinské vývozce patří výrobce léčiv Krka, výrobce domácích spotřebičů Gorenje, výrobce léčiv Lek, automobilový výrobce Revoz, ocelářská společnost SIJ, výrobce hliníku Impol, průmyslový konglomerát Kolektor, výrobce domácích spotřebičů BHS Hišni aparati, výrobce polyamidových granulátů Julon, výrobce klimatizací a automobilových komponent Hidria, výrobce hliníku a hliníkových výrobků Talum, výrobce obytných autodomů a přívěsů Adria Mobil, výrobce odlitků pro automobilový průmysl LTH Castings, výrobce akumulátorů TAB, chemický výrobce Cinkarna Celje, výrobce lepenky Količevo Karton, výrobce kožených produktů Boxmark, výrobce kovových nástrojů Unior, potravinový koncern Droga Kolinska, výrobce přístrojů pro distribuci el. energie ETI aj.  

Zdroj: Deník Delo

Podíl jednotlivých komoditních skupin SITC na celkovém dovozu do SI 2011 - 2015 (v %)

  SITC  

  2011  

  2012  

  2013  

 2014

2015

0 Potraviny a živá zvířata

6,6

6,8

7,1

 7,3

 7,5

1 Nápoje a tabák

0,8

0,8

0,8

 0,8

 0,8

2 Suroviny nepoživ. bez paliv

6,1

5,9

5,8

 5,7

 5,6

3 Minerální paliva, mazadla

15,2

17,1

15,7

13,3 

 10,3

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky

0,3

0,3

0,3

 0,3

 0,3

5 Chemikálie

13,6

14,4

14,7

 14,9

 15,2

6 Tržní výrobky tříděné

19,3

18,4

17,8

 18,2

 18,9

7 Stroje a přepravní zařízení

28,2

27,2

29,0

 29,9

 31,4

8 Různé průmyslové výrobky

9,5

8,9

8,5

 9,3

 9,7

9 Výrobky a transakce

0,5

0,3

0,3

 0,1

 0,2

Zdroj: Statistický úřad SI

Mezi nejvýznamnější dovozní komodity v podrobnějším členění patří motorová vozidla, ropa a ropné deriváty, elektrická zařízení, zdravotnické a farmaceutické výrobky, železo a ocel, průmyslové stroje, barevné kovy, kovové výrobky, primární plasty, rudy kovů a kovový odpad, organické chemické výrobky, různé hotové výrobky, telekomunikační zařízení, specializované stroje pro vybraná průmyslová odvětví, papír a výrobky z celulózy, tkaniny a textilní výrobky, oblečení. Uvedené skupiny výrobků představují celkem zhruba 66 % celkového dovozu SI.

Mezi největší dovozce SI se řadí společnosti Petrol, Revoz, Gorenje, OMV a Merkur.

Další informace:

  • Slovinský statistický úřad (» Podatkovni portal SI-STAT » Zunanja trgovina), www.stat.si
  • Deník Delo,www.delo.si

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu

Ve Slovinsku se nachází zóna volného obchodu (ZVO) ve slovinském přístavu Koper. Do ZVO lze zboží neomezeně bezcelně dovážet a skladovat. Zařízení určená pro vedení aktivit v ZVO jsou rovněž dovážena bezcelně včetně součástek, nářadí a doplňků, s výjimkou kancelářského nábytku a zařízení. Ze ZVO lze výrobky vyvézt do Slovinska pod podmínkou zaplacení cla.

Další informace: Přístav Koper - Luka Koper d.d., www.luka-kp.si

Technologické parky

Technologické parky jsou určeny zejména pro špičkové technologické společnosti, mezi největší patří:

Investiční a podnikatelské zóny

  • Kompletní přehled podnikatelských a investičních zón, rozdělený podle regionů, je k dispozici na portálu Invest Slovenia - Locations.
  • Mnohé podnikatelské zóny nemají vlastní webovou prezentaci, bližší informace je proto možné získat v jednotlivých regionálních rozvojových agenturách (RRA). Seznam všech RRA je k dispozici na stránkách slovinského Ministerstva pro hospodářský rozvoj a technologie.

Další informace:

  • Investiční portál Invest Slovenia - www.investslovenia.org
  • SPIRIT Slovenija - Public Agency of the Republic of Slovenia for Entrepreneurship, Internationalization, Fore­ign Investments and Technology, www.spiritslovenia.si

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice v SI

Slovinsko  patří  mezi  země  s  nízkým  přílivem  přímých  zahraničních  investic (FDI), které v přepočtu na obyvatele patří k nejnižším v EU. Celkový příliv FDI koncem roku 2014 činil 10,1 miliardy EUR, což je o 13,9 % více než v r. 2013. Firmy s FDI představovaly v celkové SI podnikatelské populaci pouze 4,5 %, což je stejný podíl jako v předchozím roce. V období 1994 - 2014 byl průměrný stupeň růstu FDI 12,3 %. Růst Významnou  prioritou  zůstává  investování do podnikatelských zón, projekty se značným rozvojovým potenciálem a vysokou přidanou hodnotou.

Empirické výzkumy dokazují, že FDI přispívají velkou měrou k restrukturalizaci rozvoje konkurenceschopnosti a vývozní schopnosti slovinského hospodářství. Firmy se zahraniční kapitálovou účastí (měřítkem je alespoň 10% vlastnický podíl) vykazují v průměru vyšší ziskovost kapitálu resp. větší netto zisk, vyšší přidanou hodnotu na zaměstnance a vyplácejí v průměru o 12,5 % vyšší platy než firmy domácí. Tyto firmy jsou většinou většího rozsahu, kapitálově silnější, mají lepší a kvalitnější strukturu vlastních a cizích zdrojů, a jsou také více exportně orientovány.

Největší podíl přímých zahraničních investic v SI (stav na konci r. 2014) pochází z EU s podílem 85 %, nejvíce FDI pochází z těchto zemí:

  • Rakousko (33,6 %)
  • Švýcarsko (11,3 %)
  • Německo (10,4 %)
  • Itálie (7,9 %)
  • Chorvatsko (7,7 %)
  • Nizozemsko (6,2 %)
  • Francie (6,0 %)
  • Lucembursko (4,2 %)
  • Velká Británie (2,1 %)
  • Kypr (1,6 %)
  • Česká republika (1,4 %)
  • Belgie (1,4 %)

Odvětvová struktura FDI za rok 2014 byla následující:

  • 33,1 % výrobní sektor
  • 64,7 % sektor služeb
  • 2,2 % nemovitosti

přičemž v podrobnějším členění převládaly tyto činnosti:

  • 13,2 % maloobchod (bez motorových vozidel)
  • 13,2 % finanční služby bez pojišťovnictví
  • 8,1 % velkoobchod (bez motorových vozidel)
  • 7,2 % obchodování s nemovitostmi
  • 6,8 % výroba farmaceutických surovin a preparátů
  • 4,9 % výroba motorových vozidel
  • 3,6 % telekomunikace

Největší zahraniční investoři ve Slovinsku

  • Výroba: Aviat Networks, Belimed, BSH Bosch und Siemens Hausgeräte, Brigl&Bergmeister, Carthago, Danfoss, E.G.O. Elektro Geräte, Ecolab, Geberit, GKN Italia, Goodyear Dunlop Tires Europe, Grammer Automotive, Gruppo Bonazzi, Hella, Henkel, Johnson Controls, Knauf Insulation, Lafarge Perlmooser, Meyr Melnhof, Odelo, Palfinger, Poclain Hydraulic, Renault, Safilo Group, Sandoz Group, Siemens, Sogefi, Solvay, Styria, Sun Roller, Unicut, Vogtronics, XAL, Wolford, Yaskawa
  • Maloobchod: Aldi Süd, E. Leclerc, Eurospin Italia, Harvey Norman, Lidl, MOL, ÖMV, Rutar, Spar
  • Finanční služby: Hypo-Alpe-Adria Bank, KBC, Raiffeisen Bank, Intesa SanPaolo, Société Générale, UniCredit Bank
  • Ostatní služby: AC Nielsen, Debitel, Deloitte, DHL, Ernst & Young, GfK, Grieshaber Logistik, KPMG, IBM, ISS Servissystem, McDonald's, Microsoft, Mobilkom, Oracle, PricewaterhouseCoopers, SAP, Schenker, Sodexho Alliance, S&T

 

SI investice v zahraničí

Celková výše  slovinských  investic  v  zahraničí  dosáhla  ke  konci  roku  2014  výše 5,3 miliardy EUR, což bylo o téměř 3 % více než v roce 2013, stav SI investic v zahraničí se tak zlepšil poprvé po čtyřech letech. V období 1994 - 2014 byl průměrný stupeň růstu SI investic v zahraničí 16,3 %.

Slovinské investice směřují zejména do zemí bývalé Jugoslávie (66,7 %), z toho do:

  • Chorvatska (28,3 %)
  • Srbska (22,3 %)
  • Bosny a Hercegoviny (8,6 %)
  • Makedonie (7,5 %)

Rusko je 5. nejvýznamnější zemí pro SI investice s podílem 5,8 %.

44 % SI investicí směřuje do zemí EU, mezi  nejvýznamnější patří (kromě Chorvatska):

  • Nizozemsko (3,8 %)
  • Rakousko (2,6 %)
  • Německo (2,2 %)
  • Polsko (1,2 %)
  • Itálie (1,2 %)
  • Česká republika (1,1 %)
  • Kypr (0,6 %)

Slovinské investice směřují především do odvětví služeb (54,8 %), přičemž největší podíl mají tato odvětví:

  • 13,3 % maloobchod (bez motorových vozidel)
  • 11,0 % finanční služby
  • 9,3 % výroba farmaceutických surovin, preparátů, chemikálií a chemických výrobků

Mezi největší SI investory v zahraničí patří:

  • Výroba: ETI, Gorenje, Helios, Iscraemeco, Iskratel, Kolektor, Krka, Lek, Prevent, Goodyear Dunlop Sava Tires, Istrabenz Group, BSH Hišni aparati a další
  • Služby: Mercator, Merkur, Petrol, Terme Čatež, HIT Casinos, Intereuropa, Triglav Insurance, NLB, Telekom Slovenije.

Další informace:

  • SI národní banka (Publikace "Neposredne naložbe"; publikace je dvojjazyčná, slovinsko-anglická), www.bsi.si 
  • Investiční portál Invest Slovenia (Sekce Business Environment » FDI in Slovenia), www.investslovenia.org

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Výhody pro potenciální investory:

  • lepší přístup na trhy zemí bývalé Jugoslávie;
  • kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla;
  • kvalitní management;
  • zkušenosti s výrobou pro náročné trhy;
  • vysoký počet domácích, exportně orientovaných firem.

Nevýhody pro potenciální investory:

  • relativně drahá pracovní síla v porovnání s dalšími zeměmi SVE;
  • nedostatečné investice do nových výrobních zařízení – greenfields;
  • rigidní pracovní trh, nedostatek odborníků v technických profesích;
  • legislativa upravující zaměstnanecký poměr (vysoké nemocenské dávky, mateřská dovolená, dovolená);
  • ze zákona se musí část členů představenstva firmy rekrutovat z řad zaměstnanců (odborů), což se v některých případech ukazuje jako faktor omezující ekonomický rozvoj podniku.

Nabývání nemovitostí cizinci bylo vstupem do EU pro členské státy zcela uvolněno. U třetích zemí se povoluje na základě zkoumání recipročního zacházení při nákupu nemovitostí slovinskými občany v příslušné zemi.

Zákon o zahraničních investicích omezuje samostatné investování cizinců v následujících oblastech: výroba a prodej zbraní a vojenského vybavení, železniční a letecká doprava, telekomunikace a spoje, pojišťovnictví (možno pouze formou joint-ventures), nakladatelská činnost, hromadné sdělovací prostředky (cizinec může mít max. 33 % kapitálovou účast). Další různá omezení přináší zákon o investičních společnostech (max. 20 % podíl cizince), zákon o auditu (podíl 49 %), o bankách a spořitelnách, o trhu cenných papírů.

Rizika v investování formálně neexistují, ve skutečnosti se však řada zahraničních investorů setkává s latentním odporem ze strany slovinského prostředí a řetězením administrativních problémů při svých investicích ve Slovinsku.

Pobídky pro investory jsou většinou daňové či finanční, kompletní přehled pobídek je přehledně zpracován na portálu Invest Slovenia, v sekci "Business Environment" » "Incentives"

Další informace:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: