Slovinsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V SI působí velké množství malých a středních firem, které se zabývají dovozem a velkoobchodem, jakožto i maloobchodní činností. Kromě nich v SI působí maloobchodní řetězce se širokou sítí vlastních prodejen (Mercator, TUŠ, Interspar, E. Leclerc, Hofer, Lidl, Eurospin, Merkur, OBI, Bauhaus, Baumax, Lesnina, Rutar, Mömax aj.). Na slovinském trhu je přítomna většina významných zahraničních firem, a to buď přímo (pobočka společnosti, dceřiná firma) nebo prostřednictvím slovinských zástupců. Výrobky místních firem jsou na vysoké úrovni. Kupci se orientují podle značky, tradice, kvality a ceny. V některých případech přitom dávají přednost domácí značce, a to i v případě, že je zboží dražší než výrobky z dovozu.

Velkou část exportu ČR zajišťují v SI místní obchodní společnosti. Problémem je přitom skutečnost, že obchodní zástupci mají ve zvyku vysazovat vysoké marže a cenou se přiblížit slovinskému průměru, malý trh vede k preferenci menšího objemu prodeje při maximálním zisku. Je proto vhodné v případě zastoupení projednat otázku cen, marže aj. předem. Velká část slovinských firem usiluje o získání výhradního zastoupení od momentu zahájení spolupráce, což je logické k velikosti trhu a vysoké pravděpodobnosti neloajální konkurence v případě více zástupců jedné značky, je však vhodné podmínit výhradní spolupráci pro cílový trh zkušební dobou a minimálním odběrem či prodejem.

České finální výrobky nejsou u slovinských spotřebitelů příliš známé, výjimku tvoří pouze automobily Škoda, pivo, výrobky ze skla a porcelánu, obecně se dá ovšem konstatovat, že díky kulturní a fyzické blízkosti mezi oběma státy jsou Češi vnímáni jako perspektivní obchodní partneři. České výrobky, polotovary a služby jsou vnímány pozitivně, pro SI odběratele jsou často zajímavé díky konkurenční ceně a výrazně lepší kvalitě než např. výrobky polského či asijského původu.

Drtivá většina zboží na SI trhu je v prvotřídní kvalitě, spotřebitel nereflektuje na produkty nevalné kvality nebo neznámého či pochybného původu, významnou roli sehrává tradice. Více než polovina spotřebitelů věnuje pozornost původu výrobků (nejvíce u potravin), převážná část spotřebitelů dbá na kvalitu. Jelikož jsou domácí výrobky vnímány jako velmi kvalitní, dává velká část spotřebitelů přednost domácím výrobcům. V důsledku hospodářské a finanční krize se změnil postoj spotřebitelů k ceně, většina spotřebitelů očekává zachování kvality, zároveň však konkurenční/nižší cenu; před nákupem spotřebitelé častěji kalkulují a srovnávají ceny, což před r. 2008 nebylo zcela běžné.

Portál nabídek a poptávek Borza

Na portálu nabídek a poptávek Borza mohou firmy z celého světa bezplatně zadávat nabídky svých služeb či poptávky.

V případě technických či dalších potíží se mohou uživatelé obracet na správce portálu:

Mrs. Petra Arzenšek
Chamber of Commerce and Industry of Slovenia Infocenter
Dimičeva 13, SI-1504 Ljubljana, Slovenia
T: +386 1 5898 156
F: +386 1 5898 200
E: petra.arzensek@gzs.si 
W: www.gzs.si

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovoz

V rámci jednotného trhu se uplatňují pravidla a legislativa EU, vůči třetím zemím pak pravidla společné obchodní politiky EU. Vývozní resp. dovozní licence se vztahují pouze na citlivé položky, jakými jsou drogy, narkotika, vojenský materiál, materiál a technologie dvojího využití, zbraně, starožitnosti, umělecká díla atd. za podmínek stanovených v rámci jednotného trhu EU a v souladu s unijním acquis.

Po vstupu do EU se používá jednotný harmonizovaný celní systém EU (platí i pro popis a číselné označování zboží).

Slovinsko uplatňuje tzv. panevropskou kumulaci původu, tj. uznává za původní ty výrobky, které jsou vyrobeny z materiálů a dílů původních v zemích.

Pro dovoz řady výrobků jsou předepsány atesty jakosti. Atesty se týkají zejména elektrotechnického zboží, měřicích přístrojů, stavebních materiálů, léků, prostředků na ochranu rostlin. Mezi českým a slovinským úřadem pro standardizaci je uzavřena dohoda o vzájemném uznávání zkoušek, která specifikuje výrobky, u nichž je na základě zkoušky v české zkušebně vydán slovinský certifikát. V současné době se tato dohoda vztahuje na oblast stavebnictví a elektrických přístrojů. Elektrické přístroje musejí mít atest bezpečnosti. Mezi Českým elektrotechnickým institutem a Slovinským institutem kvality a metrologie byla podepsána dohoda o vzájemném uznávání výsledků určitých zkoušek.

Zemědělské produkty a živá zvířata musí projít zdravotní, fytosanitární či veterinární kontrolou. Veterinární a fytosanitární kontrola je prováděna na schengenském přechodu, zdravotní a tržní kontrola je prováděna na příslušném celním pracovišti. Všechny zemědělské produkty, potraviny, zboží, které přichází do styku s potravinami (obaly, kuchyňské nádobí), hračky, kosmetika musí projít zdravotní kontrolou.

Obvyklé doklady v zahraničním obchodě:

  • obchodní faktura ve třech vyhotoveních, podepsaná, kromě běžných údajů nutno uvést zemi původu. Ověření se již prakticky nepožaduje (výjimku tvoří některé arabské, africké a asijské země)
  • osvědčení o původu zboží při uplatňování preferenční celní sazby (indosovaná faktura apod.), např. v případě reexportních obchodních operací
  • dopravní doklad dle způsobu přepravy
  • zboží musí odpovídat předpisům pro prodej ve Slovinsku (dle charakteru zboží etiketa ve slovinštině s uvedením druhu výrobku, výrobce, dovozce, datum výroby, záruční lhůta, záruční list, servis, návod k použití)

Pošty přijímají balíky do váhy 15 kg, jako průvodní doklady jsou předepsány mezinárodní poštovní průvodka, mezinárodní celní prohlášení (slovinsky či francouzsky), obchodní účet, osvědčení o původu zboží.

Ochrana domácího trhu

Slovinská ekonomika vstupem do EU přijala společnou obchodní politiku EU, tzn., že vůči třetím zemím uplatňuje společné podmínky na základě dohod a smluv EU s třetími zeměmi nebo subjekty a současně přijala podmínky jednotného trhu, na základě kterých probíhají tzv. zahraničně obchodní operace mezi zeměmi EU.

Slovinská ekonomika je relativně otevřená. Pro dovoz průmyslových výrobků nejsou žádné specifické limity. Překážkou není ani certifikace – nové standardy jsou utvářeny podle vzorů EU. Prodej zahraničních výrobků v maloobchodní síti rovněž není limitován, není stanoven podíl slovinského zboží v obchodech.

Specifikem je oblast zemědělství, kde však úroveň ochrany a podpory ze strany státu podléhá striktně společné zemědělské politice CAP. V rámci podmínek CAP Slovinsko podporuje své zemědělství resp. zemědělské výrobce formou dotací, garantovaných výkupních cen, vývozních podpor či reklamních kampaní (např. mediální kampaň "Kupujmo slovensko" vybízející k nákupu domácích zemědělských a potravinových výrobků). 

Spotřební daň

Při dovozu výrobků, podléhající spotřební dani (alkohol, tabák, pohonné hmoty a elektrická energie), je nutné odvádět daň v souladu se Zákonem o spotřební dani (AJ verze) místně příslušnému Finančnímu úřadu. Plátce spotřební daně se musí zaregistrovat u zodpovědné instituce minimálně 15 dní před začátkem výroby, skladovaní, dovozu nebo další manipulace s výrobky podléhající spotřební dani. Zodpovědná instituce pak vydá povolení k provozování činnosti. Na základě povolení k činnosti s výrobky podléhající spotřební dani provozuje plátce spotřební daně tzv. daňový sklad (trošarinsko skladišče). Daňový sklad je přesně vymezený prostor, kde plátce spotřební daně vyrábí, skladuje, přijímá či odesílá výrobky podléhající spotřební dani. Více o spotřební dani je k dispozici zde.


Registrační pokladny

Od 1. 1. 2016 zavedlo SI povinně registrační pokladny pro obchodní subjekty, které v rámci své činnosti operují s hotovostí. RP jsou přes internet propojeny s Finanční správou SI, což umožňuje kontrolu vydávání účtů v reálném čase. Pro provoz RP je nutné mít software, vhodné elektronické médium (dosavadní elektronická pokladna, PC, notebook, tablet, smart phone ipd.) a připojení k internetu. Více informací zde.

 

Další informace:

 

 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Nejčastější právní formou pro obchodní činnosti ve Slovinsku je d.o.o. (s.r.o.) či s. p. (OSVČ - fyzická osoba). Založení akciové společnosti je z hlediska organizační formy náročnější, základní kapitál musí být nejméně 25.000 EUR. Vzhledem k administrativní složitosti založení a.s. je nutno použít služeb odborných a specializovaných právních kanceláří. Společný trh EU umožňuje také podnikání podle direktivy EP o vnitřním trhu.

Společnost s ručením omezeným (Društvo z omejeno odgovornostjo, d.o.o.)

Občan ČR musí mít před založením d.o.o. vyřízené tzv. daňové číslo (davčna številka) a/nebo rodné číslo (EMŠO), které získá na příslušném Finančním úřadě (FURS), FURS pak zasílá žádost o vydání EMŠO na Ministerstvo vnitra SI.

a) Nejjednodušším způsobem, jak v současnosti ve Slovinsku registrovat společnost, je pomocí státního portálu pro podnikání e-VEM, který je dostupný i v anglickém jazyce a nabízí velmi přehlednou a srozumitelnou formou popis veškerých procedur. Tento způsob je také mnohem výhodnější, jelikož odpadají poplatky za notáře a registraci v úředním věstníku. Musí být ovšem splněny následující tři podmínky:

  • základní vklady se vkládají pouze v peněžní formě (převodem na bankovní účet) a celková částka vkladů (nejméně 7 500 EUR) se vkládá před podáním návrhu na zápis do registru,
  • společenská dohoda nebo registrační akt se uzavírají pomocí formuláře e-VEM,  jehož obsah není možné měnit
  • při s.r.o. s jedním vlastníkem.: společník bude vést elektronickou knihu rozhodnutí.

Po zapsání do rejstříku se požádá statistický úřad o registrační číslo (matična številka) a číslo činnosti (šifra dejavnosti). Dále je třeba si nechat zhotovit razítko společnosti, otevřít stálý účet, převést prostředky z banky na tento účet. K zahájení samotné činnosti je třeba získat souhlas příslušných orgánů v místě sídla společnosti.

b) Pro založení společnosti je možné využít služeb některé ze slovinských právních kanceláří, které je schopny toto řízení výrazně zkrátit. Právníka je možné si vybrat na stránkách SI právnické komory (Odvetniška zbornica Slovenije), v sekci "Directory" se nachází "Lawyer register".

  • Obdobná úprava jako v ČR, počet společníků je od 1 do 50 (právnických či fyzických osob). Ředitelem s.r.o. nemusí být občan SI, v případě více ředitelů (managing directors) nemusí být většina z nich slovinskými občany.
  • K založení společnosti d.o.o. - družba s omejeno odgovornostjo (česky s.r.o.) je nutno složit základní kapitál ve výši  minimálně 7 500 EUR, 1/4 vkladu musí být splacena v hotovosti, zbytek může být složen jako věcný vklad (auta, budovy, místnosti, stroje, počítače). V hotovosti a před registrací musí však  být  splaceno  minimálně 4 500 EUR a každý společník musí splatit 25 % svého vkladu. Minimální vklad společníka je 50 EUR. Informativní rozpočet potřebných finančních prostředků  pro založení d.o.o. (s.r.o.): základní kapitál 7 500 EUR, náklady založení celkem 1 000 EUR, z toho notářský zápis o založení 380 EUR, ověření podpisu společníků 15 EUR, zápis do obchodního rejstříku 180 EUR, sepsání návrhu zápisu 100 EUR, razítko 20 EUR, zveřejnění v úředním věstníku SI - Uradni list SI (cca 1,5 sloupce) 215 EUR.
  • Společnost je založena po podpisu společenské dohody (družbena pogodba), která musí být sepsána jako notářský zápis. V případě, že dohodu připraví advokátní kancelář, účtuje si notář za její potvrzení 50% sazbu, která se platí za vypracování a potvrzení dohody notářem. Do dohody je potřeba uvést všechny činnosti, které má společnost provozovat, podle slovinské standardní klasifikace činnosti.
  • Po podpisu  dohody  je  třeba dočasně složit finanční depozit u některé z obchodních bank, je tedy nutné otevřít si bankovní účet. U notáře je třeba ověřit podpisy osob, pověřené k zastupování firmy. Následně se podá žádost o zápis společnosti do soudního registru. Podává se u soudu v místě sídla společnosti.
  • K žádosti o zápis je třeba přiložit originál společenské smlouvy či ověřenou kopii, seznam společníků s jejich vklady, informaci o věcných vkladech, potvrzení banky o složení depozitu peněžních vkladů, zprávu zmocněného revizora o ceně věcných vkladů (pokud přesahují hodnotu  42.000 EUR), ověřené podpisy osob, zmocněných k zastupování společnosti, výpis z trestního rejstříku, potvrzení o zaplacení soudního poplatku).

 Notáře je možné vyhledat na stránkách SI Notářské komory (Notarska zbornica Slovenije), sekce "Find a Notary".

Živnostník – fyzická osoba (Samostojni podjetnik, s.p.)

Podle pravidel EU o volném pohybu pracovní síly a služeb se může občan ČR ve Slovinsku registrovat jako živnostník, tj. fyzická osoba, i bez předchozího pobytu. Registrace živnosti (označení s.p., tj. samostojni podjetnik) rovněž probíhá nejsnáze pomocí portálu e-VEM.

Pobočka firmy (Podružnica)

Pobočka firmy není právní osobou, vystupuje jménem a na účet mateřské společnosti, která ručí za závazky pobočky celým svým majetkem. Vzhledem  k tomu, že není slovinskou právní osobou, vztahují se na ni ještě některá další omezení. Mateřská firma musí být zapsána nejméně 2 roky v obchodním rejstříku v ČR nebo v jiném členském státě EU.

Pobočku je třeba zapsat do obchodního rejstříku, zapisuje se jméno a sídlo pobočky, výčet činností pobočky, jméno zástupce. K žádosti o zápis je třeba přiložit:

  • výpis z obchodního rejstříku mateřského podniku, z kterého vyplývá datum jeho zápisu do obchodního  rejstříku
  • rozhodnutí orgánu mateřské společnosti o založení pobočky
  • kopie pravidel resp. společenské smlouvy ověřená notářem
  • ověřená výroční zpráva o činnosti mateřského podniku za minulý rok v kratší formě.

Všechny dokumenty musí být přiloženy v původním znění a v ověřeném překladu.

Po zápisu do rejstříku si pobočka musí otevřít účet v bance. K žádosti přikládá rozhodnutí o zápisu pobočky do obchodního rejstříku, informaci statistického úřadu o identifikačním čísle, dohodu o depozitu finančních prostředků v bance či spořitelně, podpisové vzory osob, pověřených k podpisu platebních příkazů.

Pobočky musí vést účetnictví a vydávat roční zprávy, na jejichž základě je pobočka zdaňována, více informací na portálu e-VEM.

Direktiva Evropského parlamentu o službách na vnitřním trhu

Direktiva Evropského parlamentu o službách na vnitřním trhu stanovuje, že poskytovatelé služeb tj. fyzické a právnické osoby z EU mohou vykonávat svou činnost i v dalších členských státech, a to na základě živnostenského oprávnění, které získali ve svém mateřském státě.

Před zahájením činnosti je ovšem nutné oznámit typ činnosti na příslušném místním úřadu práce (Zavod za zaposlovanje). Dle nového Zákona o zaměstnávání cizinců (Zakon o zaposlovanju, samozaposlovanju in delu tujcev – ZZSDT), který platí od září 2015, je nutné přihlášení provést elektronicky:

Direktiva EP neplatí bezvýhradně pro všechny typy činnosti a nevztahuje se např. na poskytování finančních, komunikačních, audiovizuálních, herních, zdravotních a jiných služeb. Výčet povolených a nepovolených činností podle této direktivy včetně dalších informací naleznete na stránkách Europa.eu v českém jazyce.

V případě podnikání touto formou je také nutné dodržet související předpisy s vysíláním pracovníků, více informací naleznete na stránkách místního Ministerstva práce a sociálních věcí (Ministrstvo za delo, družino, socialne zadeve in enake možnosti).

Další informace:

  • Slovenia Business Point - elektronická registrace firem
  • Portál e-Uprava - státní portál, který poskytuje informace z různých oblastí a nabízí řadu administrativních služeb on-line (pro aktivní používání nutná registrace a osobní digitální certifikát)                     
  • Ministerstvo hospodářství - v sekci "Legislation and Documents" a "Legal Acts in Force" je k dispozici zákon o společnostech (tzv. Companies Act, organizační formy společností, podmínky pro výkon činnosti) http://www.mgrt.gov.si/en/
  • Podnikatelský portál, informace o založení společnosti a novinky: http://www.podjetniski-portal.si/                 
  • Slovinská advokátní komora www.odv-zb.si                                 
  • Slovinská notářská komora http://www.notar-z.si/                                
  • Obchodní rejstřík (ePRS Business Register) http://www.ajpes.si/                                   
  • Zprostředkovatelské služby spojené se založením společnosti http://www.data.si/, http://www.pravno-davcno-svetovanje-jkgroup.si/            
  • Agentura Republiky Slovinsko pro podnikání, zahraniční investice a technologie www.spiritslovenia.si                                       

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Reklama, propagace

Slovinsko je náročným trhem, zvyklým na vysokou kvalitu výrobků. Zákazníci přikládají značný význam image zahraničního dodavatele a jeho výrobků. Ve Slovinsku, ostatně jako v jiných zemích, prodává obal a značka, samozřejmě i reklama.

Při představování firmy potenciálním obchodním partnerům je v propagačních materiálech potřeba zdůraznit konkrétní reference a vývoz na náročné západní trhy, certifikáty zahraničních zkušeben (TÜV, ISO apod.) a kvalitu. Pro prvotní kontakt a prezentaci společnosti jsou optimální propagační materiály v angličtině, v některých regionech výjimečně také němčina a italština, méně vhodná je chorvatština či srbština.

Média ve Slovinsku

V SI existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb či reklamu. Mezi nejprodávanější slovinské deníky patří:

V SI působí dvě tiskové agentury:

SI týdeníky

Hlavními televizními stanicemi jsou:

Rozhlasové stanice:

Kompletní seznam SI médií je možné nalézt na stránkách Ministerstva kultury SI (Ministrstvo za kulturo).

Další informace: Slovinská reklamní komora (Slovenska oglaševalska zbornica)

Přehled nejvýznamnějších výstav a veletrhů ve Slovinsku

Lublaň

organizátor: GOSPODARSKO RAZSTAVIŠČE d.o.o.
Dunajska cesta 18, 1000 Lublaň
tel.: 00386-1-3002611
fax: 00386-1-3002628
e-mail: info@gr-sejem.si
web: www.gr-sejem.si, www.ljubljanafair.com/home/
  • únor: NATOUR - ALPE ADRIA; TURIZEM IN PROSTI ČAS - veletrh zaměřený na cestovní ruch
  • březen: DOM - mezinárodní veletrh stavebnictví
  • březen: COLLECTA - mezinárodní veletrh sběratelství
  • květen: LOS - řemeslnictví a malé firmy
  • říjen: VINO - mezinárodní veletrh vinařství
  • listopad: AMBIENT - mezinárodní veletrh nábytku; DOM+ - mezinárodní veletrh stavebního nábytku, chladicí a ohřívací techniky, montážních staveb a
  • listopad: NARAVA, ZDRAVJE - příroda, zdraví, zdravá výživa

Celje

organizátor: CELSKI SEJEM d.d.
Dečkova 1, 3102 Celje
tel.: 00386-3-5433000
fax: 00386-3-5419164
e-mail: info@ce-sejem.si
web: www.ce-sejem.si/en  
  • březen: APISLOVENIA - včelařská konference a mezinárodní prodejní výstava
  • duben: FORMA TOOL, PLAGKEM, GRAF&PACK, WELDING & FOUNDRY - odborné mezinárodní veletrhy nástrojářství, chemického průmyslu, obalů a grafiky, slévárenství a svařování
  • duben: AVTO IN VZDRŽEVANJE, MOTO BOOM, LOGOTRANS, GOSPODARSKA VOZILA - mezinárodní automobilový veletrh, doprava a logistika, hospodářská a dodávková vozidla
  • květen: ENERGETIKA, TERO-TECH - energetika, úsporné využití energie a energetické zdroje, údržba, čistění a renovace budov
  • září: MOS - mezinárodní veletrh řemesel a podnikání

Gornja Radgona

organizátor: POMURSKI SEJEM d.d.
Cesta na štadion 2, 9250 Gornja Radgona
tel.: 00386-2-5642100
fax: 00386-2-5642160
e-mail: info@pomurski-sejem.si 
web: www.pomurski-sejem.si/index.php/en/home-en
  • březen: POMLADNI SEJEM - mezinárodní veletrh stavebnictví, energetiky a komunálních služeb; GREEN - mezinárodní veletrh udržitelných technologií a zeleného životního stylu; POST VIVA - mezinárodní veletrh pohřebnictví a pohřebních služeb
  • duben: MEDICAL - mezinárodní veletrh zdravotního vybavení, zdravotnictví, farmacie a zdravého životního stylu; LOV - mezinárodní veletrh lovectví a rybolovu; NATURO - mezinárodní veletrh turistiky
  • srpen: AGRA - mezinárodní zemědělsko-potravinářský veletrh; INPAK - mezinárodní veletrh obalů, techniky balení a logistiky
  • září: SOBRA - mezinárodní veletrh obrany, bezpečnosti a ochrany

Zájemci o bližší informace se mohou obrátit buď přímo na jednotlivé veletržní správy, případně na Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Lublani.                               

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je v SI upravena zákonem o autorských a souvisejících právech a zákonem o průmyslovém vlastnictví. Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Urad RS za intelektualno lastnino – URSIL (Slovinský úřad duševního vlastnictví). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade mark), průmyslových vzorů (designs). Není znám případ poškozování práv českých subjektů v této oblasti v SI. Patenty jsou udělené na základě národních žádostí nebo žádostí v rámci EU.

V roce 2015 bylo prostřednictvím registru URSIL uděleno na 336 národních patentů (287 v roce 2014) a oproti předchozímu roku se počet žádostí o zápis do registru snížil o 32 % (311 v roce 2015, 459 v roce 2014). Podle mezinárodní patentové klasifikace byly patenty v SI nejvíce udělovány v oblastech lidské potřeby, léčba a transport, stavebnictví a fyzika.

V roce 2015 bylo prostřednictvím registru URSIL uděleno na 1.957 evropských patentů  a oproti předchozímu roku se počet zápisů nepatrně zvýšil (1 884 v roce 2014). Nejvíce evropských patentů, zapsaných v registru URSIL, bylo uděleno v oblastech chemie a metalurgie, lidské potřeby, zpracovatelský průmysl a transportu, nejvíce vlastníků evropských patentů pochází z Německa, USA, Švýcarska a Itálie.

V roce 2015 bylo zaregistrováno 1.250 národních ochranných známek (o 3 % více než v roce 2014), které byly registrovány na základě 1 491 domácích a 166 zahraničních žádostí. Nejvíce mezinárodních ochranných známek bylo zaregistrováno žadateli z USA, Číny, Německa a Chorvatska. Většina ochranných známek v roce 2015 byla zaregistrována v oblastech: reklama, obchod, vzdělání, zábava, volný čas & sport, počítačové vybavení, vědecké výzkumy, farmaceutické a veterinární výrobky, papírové výrobky, káva, čaj & cukr.

V roce 2015 bylo národním způsobem ve Slovinsku zaregistrováno 55 průmyslových vzorů (17% meziroční pokles). Největší podíl náleží Německu, Itálii, Francii a USA. Většina vzorů se týká oblastí: nábytek, oblečení, obaly.

Další informace:

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek upravují v SI tyto zákony: Zákon o veřejných zakázkách (Zakon o javnem naročanju, ZJN-3, Sb. zákonů č. 91/15), Zákon o veřejných zakázkách v oblasti  obrany a bezpečnosti (Zakon o javnem naročanju na področju obrambe in varnosti, ZJNPOV, Sb. zákonů č. 90/12, 90/14) a Zákon o právní ochraně v postupu veřejných zakázek (Zakon o pravnem varstvu v postopkih javnega naročanja, ZPVPJN, Sb. zákonů č. 43/11, 60/11, 63/13 a 90/14 ). Zákony jsou dostupné v AJ verzi na webových stránkách Ministerstva financí SI v sekci ''Legislation and Documents" » Public Procurement.

Oblast veřejných zakázek je momentálně v gesci Ředitelství pro veřejné zakázky (Direktorat za javno naročanje) na Ministerstvu veřejné správy, které pokrývá legislativní oblast a koordinaci úloh pro efektivní fungování systému veřejných zakázek.        

1) ZJN-3  

  • V oblasti obecných činností dle ZJN-3 musí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky bez DPH vyšší nebo se rovná 20.000 EUR a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 40.000 EUR. Pro oblast sociálních a dalších specializovaných služeb je hranice stanovena na 750.000 EUR.
  • V oblasti infrastrukturních projektů musí být veřejná soutěž vyhlášena na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 50.000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 100.000 EUR bez DPH. Pro oblast sociálních a dalších specializovaných služeb je hranice stanovena na 1.000.000 EUR.

Povinnost ke zveřejnění veřejné zakázky v Úředním věstníku EU se týká zakázek s hodnotou (bez DPH):

  • obecné činnosti:  134.000 EUR respektive ≥ 207.000 EUR (dle druhu zakázky) na zboží a služby, ≥ 5.186.000 EUR na stavební práce, ≥ 750.000 EUR na sociální a další specializované služby. 
  • infrastrukturní oblast:  414.000 na zboží a služby, ≥ 5.186.000 EUR na stavební práce, ≥ 1.000.000 EUR na sociální a další specializované služby.

2) ZJNPOV

Na činnosti  spadající do ZJNPOV musí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 40.000 EUR bez DPH a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná 80.000 EUR bez DPH. V Úředním věstníku EU musí být zveřejněný zakázky s hodnotou nad 400.000 EUR na zboží a služby a na stavební práce nad 5.000.000 EUR bez DPH.

 

Další informace:

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení soudních sporů

S ohledem na situaci v soudní oblasti v SI (velké množství neprojednaných případů, zdlouhavé soudní procesy, velká administrativní zátěž)  se  doporučuje  zahrnout  klauzuli  o  případném řešení sporů přímo do smlouvy. Velmi se doporučuje zahrnout do kupní smlouvy doložku o výhradě vlastnictví do doby zaplacení. Slovinské soudy jsou přetíženy, projednávání případů je zdlouhavé (2 - 5 let), dosažení výkonu soudního rozhodnutí může trvat až 3 roky.

Slovinsko přijalo Newyorskou úmluvu o uznání a výkonu rozhodčích nálezů z r. 1958, což znamená, že zahraniční rozhodčí nálezy vynesené ve státech, které úmluvu přijaly, jsou ve Slovinsku vykonavatelné. To platí i pro ČR. Proto je vhodné rovněž do smlouvy zahrnout klauzuli o arbitráži. Arbitrážní řízení bývá kratší (do 1 roku) a zpravidla vyjde levněji než několikastupňové soudní řízení, i když počáteční náklady jsou o něco vyšší.

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006 je možné přeshraniční obchodní spory řešit formou evropského platebního rozkazu (EPR), což celý postup výrazně zjednoduší, EPR je ve srovnání s klasickou žalobou levnějším řešením. Více informací v českém jazyce je možné nalézt na Portálu evropské justice, formuláře je možné stáhnout zde.

Ověřování firem

Informace o bonitě firem lze získat u některé z bonitních agentur:

Po registraci a přihlášení do systému lze bezplatně vyhledat základní údaje o obchodních společnostech v obchodním rejstříku AJPES, jde o údaje jako např. hospodaření za vybraná účetní období, příjmy z prodeje, netto zisk/ztráta, počet zaměstnanců, rok založení, vlastnická struktura, předmět podnikání aj.

Platební podmínky, platební morálka

V důsledku problematické platební disciplíny ve slovinském stavebnictví přijala vláda dne 4. 3. 2011 zákon, který upravuje platební lhůty v celém SI hospodářství, tzv. Zákon o prevenci zpožděných plateb, Sbírka zákonů Republiky Slovinsko, č. 18/2011.

Pro soukromé hospodářské subjekty zákon stanovuje 60-denní platební lhůtu, kterou je možné po dohodě v písemné formě prodloužit na max. 120 dní (dle paragrafu 5 tohoto zákona). 30denní platební lhůtu předepisuje zákon pouze pro orgány veřejné správy (dle paragrafu 6 tohoto zákona). Termín splatnosti se počítá ode dne doručení zboží/splnění služeb/dokončení prací apod.

Vůči novým i neověřeným partnerům se doporučuje vyžadovat neodvolatelný dokumentární akreditiv, popřípadě s odloženou splatností nebo bankovní garanci či platbu předem. Tyto podmínky však většinou  slovinští  podnikatelé odmítají  s odkazem na svou serióznost. Platební morálka je ve Slovinsku srovnatelná s ČR.

Vymáhání pohledávek

Pro vymáhání pohledávek lze využít zahraničních inkasních kanceláří. Odkupem pohledávek se v SI zabývají např. tyto subjekty:

 

Další informace:

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Ve Slovinsku je zakořeněn pozitivní vztah k používání akademických titulů, a to jak v korespondenci, tak při osobním jednání. Rozhodně by akademický titul vedle loga firmy a adresy s platným telefonem, faxem a především e-mailem neměl chybět na žádné obchodní vizitce obchodního partnera.

Pro obchodní jednání není zcela vhodná letní turistická sezóna, tj. červenec – srpen, kdy většina podnikatelů a manažerů čerpá dovolené (podobně jako v sousední Itálii). Výjimkou nejsou ani kolektivní dovolené celých podniků, takže jsou firmy v tomto období velmi těžko k dosažení. Při obchodním jednání se automaticky předpokládá, že muž bude mít oblek a kravatu. Pro ženy je vhodný kostým a standardní doplňky. Obchodní jednání mohou probíhat i v restauraci, při obědě mezi 12. – 14. hodinou, event. při večeři po 18. hodině. K jídlu se většinou podává slovinské víno, které je většinou vynikající kvality.

Slovinci jsou většinou dochvilní a chodí na obchodní schůzky včas, někdy i ještě před sjednaným termínem. Jsou také náchylní přecházet nejen sami mezi sebou, ale i s obchodními partnery, rychle na oslovování křestním jménem a tykání.

Úředním jazykem je slovinština, v příhraničních oblastech s Itálií a Maďarskem je jako úřední jazyk uznávána také italština a maďarština (dvojjazyčné oblasti). V obchodním a úředním styku je nejpoužívanějším jazykem angličtina, méně častá je němčina a výjimečně se používá italština. Velká většina obyvatel ovládá chorvatštinu, resp. srbštinu, užívání těchto jazyků se však při prvním obchodním styku spíše nedoporučuje.

Státní svátky a významné dny:

  • 1. 1. - Nový rok
  • 8. 2. - Svátek kultury (Prešernov dan)
  • Velikonoce (shodně s ČR)
  • 27. 4. - Den odporu proti okupaci
  • 1. a 2. 5. - Svátek práce
  • 25. 6. - Den státnosti
  • 15. 8. - Nanebevzetí panny Marie
  • 31. 10. - Den reformace
  • 1. 11. - Den zesnulých
  • 25. 12. - Vánoce
  • 26. 12. - Den samostatnosti

Pracovní doba:

Pracovní doba je variabilní od 6:00 do cca 20:00  hodin. Převážná většina firem je činná v době od 9:00 do 17:00. Není vhodné sjednávat schůzky na pátek odpoledne. Obvyklá prodejní doba obchodů je od 9:00 do 20:00 hodin, v sobotu do 13:00 hodin. Velké hypermarkety mají otevřeno v sobotu do 21:00 hodin a v neděli do 15:00 hodin.

Otevírací doby:

Banky:

  • po–pá 9:00 – 17:00

Poštovní úřady:

  • po–pá 8:00 – 18:00
  • so 8:00 – 13:00
  • v Lublani je pošta s nepřetržitým provozem vedle hlavního nádraží

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Ve Slovinsku, které je členským státem EU, platí pravidla volného pohybu osob. Slovinsko-chorvatská hranice je schengenskou hranicí, a přestože 1. 7. 2013 vstoupilo Chorvatsko do EU, je nutné mít s sebou při přechodu přes hranice doklad totožnosti. Specifické podmínky cestování do Slovinska nejsou.

Aktuální informace k cestování přes území SI jsou k dispozici na webových stránkách ZÚ Lublaň, v rubrice Konzulární informace.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince ve Slovinsku nejsou.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR ve Slovinsku se řídí podmínkami zaměstnávání občanů EU, EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a Švýcarské konfederace

Pracovníci z těchto zemí mají stejná práva jako SI pracovníci. K výkonu práce tedy nemusí získat pracovní povolení, z důvodu monitoringu musí být však v termínu do 10 dní po vzniku zaměstnaneckého poměru občané EU a EHP registrováni u místně příslušného slovinského úřadu práce. Povinnost registrace je na straně zaměstnavatele. Registrační formuláře slouží k evidenci a statistice a jsou podkladem ke kontrolní činnosti (podmínky zaměstnávání, dodržování pracovní legislativy a kolektivních smluv s cílem vyhnout se zneužívání cizích pracovníků a obcházení tripartitních dohod).

Volný pohyb pracovníků předpokládá plné zapojení pracovníků ze zemí EU do slovinského sociálního systému a poskytnutí zdravotní péče v rozsahu poskytovaném v zemi, jejíž je pracovník občanem. Do budoucna se předpokládá plná harmonizace sociálních a zdravotních systémů členských států EU.

K některým aspektům slovinské legislativy vztahující se na pracovníky vyslané do SI zaměstnavatelem se sídlem v jiném členském státě EU:

Pracovněprávní podmínky

  • Maximální délka pracovní doby: zákonem stanovená 8-hodinová pracovní doba, dle potřeby ji lze prodloužit na max. 10 hodin denně, přesčasy max. 8 hod./týden, 20 hod./měsíc, 170 hod/rok.
  • Minimální doba odpočinku: 30 min po každé 4. hodině, započítává se do pracovní doby. Minimální délka dovolené za kalendářní rok: 4 týdny neboli 20 dní.

Kompletní přehled pracovněprávních podmínek vychází ze Zákona o pracovních poměrech, tj. Zakon o delovnih razmerjih (ZDR-1, Sb. zákonů SI, č. 21/2013, 13. 3. 2013).

Notifikační povinnost vyslaného zaměstnance

V případě vyslílání pracovníků do zahraniční, je nutné zaměstnance přihlásit pomocí elektronického formuláře na příslušný úřad práce v místě výkonu činnosti (Zavod Republike Slovenije za zaposlovanje, ZRSZ).

Ve formuláři je třeba oznámit následující údaje:

  1. Údaje o zaměstnavateli
  2. Typ služeb
  3. Místo výkonu činnosti
  4. Doba trvaní výkonu činnosti
  5. Údaje o zaměstnanci/zaměstnancích, bydliště v SI

Více informací je možné nalézt v Zákonu o zaměstnávání cizinců (Zakon o zaposlovanju, samozaposlovanju in delu tujcev – ZZSDT, Sb. zákonů SI, č. 47/2015).

Další informace:

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Čeští občané mají jako občané EU na základě Nařízení 1408/72 Rady (EEC) při pobytu ve Slovinsku nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči na základě předložení Evropské karty zdravotního pojištění, která ve Slovinsku platí od června 2004. Nutnou a neodkladnou zdravotní péčí se rozumí péče v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu po návratu do ČR. Ovšem tato péče musí být vykonána ve státním zařízení, popřípadě ve zdravotním středisku, které je smluvním zařízením Zavoda za zdravstveno zavarovanje Slovenije (ZZZS, obdoba české VZP). Převoz zpět do ČR tato péče nezahrnuje.

V případě nutného zdravotního ošetření je nutno kontaktovat oblastní pobočku instituce slovinského zdravotního pojištění – ZZZS (adresa ústředí: Miklošičeva 24, 1000 Ljubljana, tel.: +386 130 772 00, automat +386 130 773 00, úřední hodiny: pondělí 8–12, 13–15 hod., úterý 8–12 hod., středa 8–12 hod., 13–17 hod., čtvrtek zavřeno, pátek 8–13 hod).

Pobočky ZZZS jsou ve všech větších městech (Celje, Koper, Kranj, Maribor, Murska Sobota, Nova Gorica, Novo mesto, Ravne na Koroškem). Vždy je nutné předložit Kartu evropského zdravotního pojištění. Na tomto úřadě občané můžou obdržet potvrzení o nároku na věcné dávky pro zahraniční pojištěnce a jejich rodinné příslušníky. Lze se také obrátit přímo na nemocnici nebo smluvního lékaře. Léky pacient obdrží v lékárnách na recept, který vystaví lékař. Hospitalizaci doporučuje ošetřující lékař. V akutních případech je možné obracet se přímo na nemocnici.

Pokud z jakéhokoliv důvodu bude nutné zaplatit celou péči v hotovosti, je nutno uschovat si originály účtů a po návratu do ČR se obrátit na pobočku své české zdravotní pojišťovny. Česká zdravotní pojišťovna náklady proplatí do výše, kterou by stála léčba v ČR, tedy kterou by uhradila česká zdravotní pojišťovna. Na tuto úhradu se musí určitou dobu čekat. Pokud účet nepřesáhne 1.000 EUR, lze požádat českou zdravotní pojišťovnu o proplacení účtu do výše českých tarifů. Tuto úhradu pak občané obdrží v relativně krátké době, požaduje-li pacient úhradu v eurech, musí na tuto platbu čekat delší dobu.

V případě zaměstnaneckého poměru je zaměstnavatel ze zákona povinen odvádět za zaměstnance povinné zdravotní pojištění (obvezno zdravstveno zavarovanje), které ovšem pokrývá pouze část bezplatné zdravotní péče. Za ošetření se v tomto případě platí následující spoluúčast (vztahuje se jak na cizince, tak na Slovince popř. občany ČR, kteří jsou ve Slovinsku zaměstnáni): lékařské ošetření 5 %, akutní zubní ošetření 15 %, léky až 25 % na hrazené léky a až 100 % na ostatní léky, spoluúčast při hospitalizaci je 15 % za nemoc a 25 % za zranění.

Pokud se chce zaměstnanec vyhnout doplatkům za zdravotní péči, může si sjednat doplňující zdravotní pojištění, které je založeno na bázi dobrovolnosti. Doplňující zdravotní pojištění je možné sjednat u některé z komerčních pojišťoven (Triglav, Vzajemna, Adriatic Slovenica).

Pokud si přeje český občan uplatnit nárok na české nemocenské z důvodu pracovní neschopnosti ve Slovinsku, je potřebné obrátit se neprodleně na instituci zdravotního pojištění a předložit lékařem vydané potvrzení o pracovní neschopnosti. Dále je nutné udat adresu svého pobytu ve Slovinsku, adresu příslušné české okresní správy sociálního zabezpečení a co nejdříve nahlásit tuto skutečnost svému zaměstnavateli s údaji o počátku a předpokládané době trvání pracovní neschopnosti, stejně tak místo pobytu při léčení.

Zdravotní péče je obecně na dobré úrovni, ale nejde-li o nezbytnou první pomoc a občan není připojištěn na cesty do zahraničí, vyžadují místní lékaři platby v hotovosti. Je přitom třeba počítat s relativně vysokými cenami. Všeobecně se doporučuje sjednat si ještě před cestou do Slovinska odpovídající cestovní a zdravotní připojištění na komerčním základě.

Zdravotní rizika ve slovinské přírodě jsou především tato:

Klíšťata přenášející virovou encefalitidu (očkování je nanejvýš vhodné, ale nikoliv povinné) a boreliózu. Ve Slovinsku jsou též ohniska vztekliny. Mezi další formy rizika patří možnost napadení šelmou (v hlubokých lesích na hranicích s Chorvatskem je možné se setkat s medvědy) a změny počasí ve vysokohorském prostředí.

Další informace:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: