Small Business Act pro Evropu - pokračování dokumentu

24. 9. 2008 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

V červnu 2008 předložila Evropská komise dokument Small Business Act pro Evropu, který je vyvrcholením aktivit EK v oblasti malých a středních podniků (MSP). Akt obsahuje kombinaci legislativních opatření, politických závazků a konkrétních praktických kroků, stěžejních pro růst MSP, zlepšení jejich přístupu na trhy a k financím. Mezi jeho cíle patří zjednodušení přístupu MSP na vnitřní trh EU i na trhy třetích zemí, přístupu ke kapitálu, inovacím a eko-inovacím a snížení administrativní zátěže.

zpět na Obsah dokumentu

4. Přeměna zásad v politická opatření

I. EU a členské státy by měly vytvořit prostředí, ve kterém budou moci podnikatelé a rodinné podniky vzkvétat a podnikání bude odměňováno. Musí se lépe starat o budoucí podnikatele, zvláště podporováním zájmu o podnikání a podnikatelského nadání, zejména mezi mladými lidmi a ženami, a zjednodušením podmínek pro převody podniků.

Bleskové průzkum agentury Eurobarometr1 z roku 2007 zaměřený na postoje k podnikání ukazuje, že samostatnou výdělečnou činnost by upřednostnilo 45 % Evropanů v porovnání se 61 % obyvatel Spojených států. Tento stav se už léta nemění. Lidé v Evropě si musí více uvědomovat, že samostatně výdělečná činnost je potenciálně atraktivní kariérní volbou, a musí získat nezbytné dovednosti k tomu, aby své ambice přeměnili v úspěšné podnikání.

Systém vzdělávání a zvláště školní osnovy se dostatečně nezaměřují na podnikání a neposkytují základní dovednosti, které podnikatelé potřebují. Děti se mohou učit vážit si podnikání od počátku svého vzdělávání.

V příštích deseti letech odejde podle odhadů do starobního důchodu 6 milionů vlastníků malých podniků, Evropa si nemůže dovolit riskovat, že tyto podniky ztratí jen kvůli potížím s převodem podniků a nedostatečnému ocenění tradiční úlohy rodinného podniku. Větší počet převodů podniků by měl na evropské hospodářství okamžitý kladný dopad: úspěšný převod podniků zachovává v průměru více pracovních míst, než vytvářejí nové začínající podniky. Převod podniku by tedy měl získat stejnou podporu jako zřizování nového podniku. Uznání zvláštní úlohy malých a středních podniků, zvláště rodinných podniků, jejich typicky místního základu, sociálně odpovědných postojů a schopnosti kombinovat tradici s inovacemi podtrhuje význam zjednodušení převodu podniků a s nimi spojených dovedností.

Je třeba lépe využívat potenciál podnikání. V podnikání n existuje rozdíl mezi muži a ženami, který se projevuje menším počtem podnikatelek. To ještě zvyšuje nevyužitý podnikatelský potenciál mezi přistěhovalci2.

A konečně je třeba na SBA nahlížet také jako na příležitost pro samotné podnikatele, aby přispěli k lepšímu podnikatelskému prostředí zvýšením vzájemné spolupráce a kontaktů, plnějším využíváním potenciálu malých a středních podniků, a zvláště rodinných podniků jako důležitého místa odborné přípravy na podnikání, a sociálně odpovědným jednáním.

K uvedení této zásady do praxe

Komise:

  • prosazuje kulturu podnikání a usnadňuje výměnu osvědčených postupů při vzdělávání podnikatelů;
  • v roce 2009 zahájí „Evropský týden malých a středních podniků“ – zastřešující akci pro mnoho kampaní a podobných událostí, které budou probíhat v celé Evropě;
  • v roce 2008 zahajuje iniciativu „Erasmus pro mladé podnikatele“, jejímž cílem je podpořit výměnu zkušeností a odbornou přípravu, aby začínající podnikatelé získali možnost učit se od zkušených hostitelských podnikatelů a zlepšili své jazykové znalosti;
  • vybuduje v EU síť podnikatelek – vyslankyň a bude podporovat programy poradenského vedení, jejichž úkolem bude inspirovat ženy k zakládání jejich vlastních podniků a prosazovat podnikání u vysokoškolsky vzdělaných žen.

Členské státy se vyzývají, aby:

  • podněcovaly inovativní a podnikatelské postoje mladých lidí tím, že podnikání zavedou jako klíčovou schopnost do školních osnov, zvláště ve všeobecném středním vzdělávání, a zajistí, aby totéž odrážely i výukové materiály;
  • zajistily správné zohlednění významu podnikání v odborné přípravě učitelů;
  • zesílily spolupráci s podnikatelskou komunitou s cílem vypracovat systematické strategie pro podnikatelské vzdělávání na všech úrovních;
  • zajistily, aby zdanění (zejména darovací daň, zdanění dividend a daň z majetku) zbytečně nebránilo převodům podniků;
  • zavedly režimy párování převoditelných podniků a potenciálních nových vlastníků;
  • zajistily poradenské vedení a podporu při převodech podniků;
  • zajistily poradenské vedení a podporu pro podnikatelky;
  • zajistily poradenské vedení a podporu pro přistěhovalce, kteří se chtějí stát podnikateli.

II. Členské státy by měly zajistit, aby čestní podnikatelé, kteří čelili úpadku, dostali rychle druhou šanci.

Úpadek představuje 15 % všech ukončení činnosti podniků. V průměru postihne každoročně zhruba 700 000 malých a středních podniků, což se ročně týká asi 2,8 milionu pracovních míst v celé Evropě3. V EU je stigma neúspěchu stále přítomno a společnost podceňuje podnikatelský potenciál těch, kdo začínají znovu. Dnes by 47 % Evropanů váhalo zadat objednávku podniku, který dříve neuspěl. Současně komplikují nový začátek zdlouhavá konkursní řízení. Průměrná doba dokončení konkursního řízení v EU se pohybuje mezi čtyřmi měsíci a devíti lety.

K uvedení této zásady do praxe

Komise:

  • bude nadále prosazovat politiku druhé šance tím, že usnadní výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy.

Členské státy se vyzývají, aby:

  • podporovaly kladný postoj společnosti umožňující podnikatelům nový začátek, například pomocí veřejných informačních kampaní;
  • se snažily dokončovat všechny právní postupy spojené s ukončením činnosti podniku v případě nepodvodného úpadku do jednoho roku;
  • zajistily, aby znovu začínající podniky měly rovné podmínky s podniky novými, včetně režimů podpory.

III. EU a členské státy by měly navrhnout pravidla v duchu zásady „zelenou malým a středním podnikům“ tak, že při přípravě právních předpisů zohlední charakteristiky malých a středních podniků a zjednoduší stávající regulační prostředí.

Podle malých a středních podniků je jejich nejobtížnějším omezením dodržování správních předpisů. Malé a střední podniky v porovnání s velkými podniky skutečně nesou neúměrnou regulační a administrativní zátěž. Odhaduje se, že v případech, kdy velký podnik vynakládá jedno euro na zaměstnance v důsledku regulační povinnosti, může být malý podnik nucen vynaložit v průměru až 10 EUR4. 36 % malých a středních podniků v EU uvádí, že byrokracie v posledních dvou letech omezila jejich podnikatelskou činnost.

K uvedení této zásady do praxe

S cílem uvést v soulad budoucí právní úpravu se zásadou „Zelenou malým a středním podnikům“,

Komise:

  • posiluje posuzování míry dodržování Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality v nadcházejících legislativních a správních iniciativách;
  • bude-li to možné, bude vždy používat společná data začátku platnosti pro nařízení a rozhodnutí ovlivňující podniky a bude zveřejňovat výroční přehledy o takových právních předpisech vstupujících v platnost.

Komise, která k témuž vyzývá i členské státy,

  • zajistí, aby bylo výsledků politik dosahováno při minimalizaci nákladů a zátěže pro podniky, také tím, že k dosažení výsledků využije propracovanou kombinaci nástrojů, například vzájemného uznávání, samoregulace nebo spoluregulace;
  • bude přísně posuzovat dopad nadcházejících legislativních a správních iniciativ na malé a střední podniky („test malých a středních podniků“) a k příslušným výsledkům bude přihlížet při přípravě návrhů;
  • bude konzultovat se zúčastněnými subjekty, včetně organizací malých a středních podniků, jakýkoli legislativní nebo správní návrh, který má dopad na podniky, a to nejméně 8 týdnů před jeho předložením;
  • bude ve všech vhodných případech využívat zvláštní opatření pro malé podniky a mikropodniky, například odchylky, přechodná období a výjimky, zejména ve věci požadavků na informace a výkaznictví, a další individuálně navržené přístupy a

členské státy se vyzývají, aby:

  • zvážily užitečnost zavedení společných dat začátku platnosti a výročních přehledů právních předpisů vstupujících v platnost;
  • využívaly při provádění právních předpisů EU ustanovení o pružnosti a vyhnuly se „přizpůsobování“.

Ke zlepšení právního prostředí s ohledem na zásadu „Mysli nejdřív v malém“,

Komise:

  • předloží všechny návrhy na omezení administrativní zátěže podniků nutné k dosažení cíle EU, kterým je snížit zátěž o 25 % do roku 2012;
  • do konce roku 2008 dokončí úplné šetření právních předpisů Společenství a jeho výsledky začlení do aktualizovaného programu zjednodušení, který má být předložen počátkem roku 2009. Zvláštní pozornost bude věnována určení návrhů možného zjednodušení právních předpisů ve prospěch malých a středních podniků, zahrnujících zejména právo společností, a členské státy se vyzývají, aby:
  • přijaly cíle s náročností srovnatelnou se závazkem ke snížení administrativní zátěže o 25 % na úrovni EU do roku 2012, pokud tak ještě neučinily, a aby tyto cíle prováděly;
  • zajistily rychlé přijetí návrhů týkajících se snížení administrativní zátěže v právních předpisech Společenství;
  • přijaly návrh Komise, který by členským státům umožnil zvýšit limit pro registraci k DPH na 100 000 EUR.

IV. EU a členské státy by měly zajistit, aby veřejné správy reagovaly na potřeby malých a středních podniků a co nejvíce jim zjednodušovaly život, zejména prosazováním elektronické správy (e-government) a řešení využívajících centrálních kontaktních míst.

Moderní a vstřícné veřejné správy mohou značně přispět k úspěchu a růstu malých a středních podniků tím, že jim ušetří čas a peníze a uvolní jim tak zdroje pro inovace a tvorbu pracovních míst. Zvláště elektronická správa a centrální kontaktní místa mají potenciál pomoci při zlepšení služeb a snížení nákladů.

Pokračující proces provádění směrnice o službách přispěje k usnadnění života malých a středních podniků a vyžaduje, aby členské státy zřizovaly jednotná kontaktní místa, omezovaly počet povolovacích režimů a usnadňovaly je a aby odstraňovaly regulační překážky rozvoje činnosti v oblasti služeb. Rovněž nabízí příležitosti k překročení rámce požadavků směrnice pro rychlejší zahájení podnikatelské činnosti.

K uvedení této zásady do praxe

se členské státy vyzývají, aby:

  • snížily výši poplatků, které správy členských států požadují za registraci podniku, a inspirovaly se přitom u států s nejlepšími výsledky v EU;
  • nadále pokračovaly v úsilí o zkrácení doby nutné k založení podniku na méně než jeden týden v případech, kdy toho dosud nebylo dosaženo;
  • urychlily zahájení komerční činnosti malých a středních podniků omezením a zjednodušením podnikatelských oprávnění a povolení. Konkrétně by členské státy mohly stanovit maximální lhůtu jednoho měsíce pro vydání uvedených oprávnění a povolení, vyjma případů odůvodněných závažnými riziky pro osoby nebo životní prostředí;
  • nepožadovaly od malých a středních podniků údaje, které jsou již v rámci veřejné správy dostupné, pokud tyto údaje není třeba aktualizovat;
  • zajistily, aby se mikropodniky nemusely účastnit statistického šetření prováděného státním, regionálním nebo místním statistickým úřadem více než jednou za tři roky, pokud potřeba statistických a ostatních druhů informací nevyžaduje jinak;
  • zřídily kontaktní místo, které by zúčastněné subjekty mohly informovat o pravidlech nebo postupech považovaných za neúměrné nebo zbytečně bránící činnosti malých a středních podniků;
  • zajistily plné a včasné provádění směrnice o službách včetně zřizování jednotných kontaktních míst, jejichž prostřednictvím mohou podniky získat všechny důležité informace a splnit všechny nutné postupy a formality elektronickou cestou.

V. EU a členské státy by měly přizpůsobit nástroje veřejné politiky potřebám malých a středních podniků.

Měly by využít kodex osvědčených postupů stanovící pokyny pro zadavatele ohledně způsobu, jakým mohou uplatňovat rámec ES pro veřejné zakázky, aby byla usnadněna účast malých a středních podniků ve veřejných výběrových řízeních.

Pro řešení selhání trhu, kterým malé a střední podniky čelí během celého svého životního cyklu, by měly lépe využívat možnosti, které pro podporu začínajících podniků a pobídky pro malé a střední podniky nabízejí předpisy státní podpory Společenství.

Malé a střední podniky čelí překážkám při účasti na trzích veřejných zakázek, na které připadá 16 % HDP EU, často jen proto, že menší podniky si nejsou vědomy příležitostí nebo je odrazují postupy, a protože pro orgány veřejné správy může být pohodlnější udělit některé zakázky velkým společnostem s určitou historií a nikoli mladým inovativním podnikům. Přesto bylo v roce 2005 uděleno 42 % hodnoty veřejných zakázek přesahujících limity EU malým a středním podnikům5. Je však nutné vyvinout zvýšené úsilí ke snížení zbývajících překážek pro přístup malých a středních podniků na trhy veřejných zakázek, zvláště formou zmírnění požadavků, které zadavatelé ve výběrových řízeních ukládají.

Státní podpory mohou malým a středním podnikům pomáhat po celou dobu jejich životního cyklu. V současné době mají malé a střední podniky ze státní podpory jen malý prospěch, protože plně nevyužívají nabízené možnosti podpory. To má řadu důvodů: za prvé, veřejné orgány nezavádějí vždy všechny mechanismy podpory ve prospěch malých a středních podniků, které povolují pravidla Společenství; za druhé, postupy jsou pro malé a střední podniky často příliš zdlouhavé a složité, a za třetí, malé a střední podniky často postrádají informace o režimech, které jsou jim k dispozici.

K uvedení této zásady do praxe

Komise:

  • předloží dobrovolný kodex osvědčených postupů pro zadavatele, aby zahájila další změny kultury udělování zakázek. Vydá pokyny pro snižování byrokracie, zlepšení transparentnosti a informovanosti a zajistí rovné podmínky pro malé a střední podniky;
  • dále usnadní přístup k informacím o příležitostech veřejných zakázek tím, že doplní stávající internetové stránky EU věnované veřejným zakázkám sérií iniciativ, jako je například nepovinné zveřejňování oznámení o zakázkách u veřejných zakázek nedosahujících limitu, online nástroj pro hledání obchodních partnerů a zvýšená transparentnost požadavků veřejných zakázek;
  • zveřejní příručku o státní podpoře pro malé a střední podniky, aby zvýšila informovanost o existujících možnostech podpory.

Členské státy se vyzývají, aby:

  • zřídily elektronické portály, které rozšíří přístup k informacím o příležitostech veřejných zakázek nedosahujících limitů EU;
  • povzbuzovaly zadavatele, aby ve vhodných případech členili své zakázky na dílčí části a příležitosti pro subdodavatele více zviditelňovali;
  • připomínaly zadavatelům jejich povinnost vyhnout se neúměrným kvalifikačním a finančním požadavkům;
  • povzbuzovaly konstruktivní dialog a vzájemné porozumění mezi malými a středními podniky a velkými zadavateli prostřednictvím činností, jakými jsou například informování, školení, sledování a výměna osvědčených postupů;
  • upravily zaměření politiky státní podpory tak, aby lépe řešila potřeby malých a středních podniků, včetně návrhu lépe cílených opatření.

VI. EU a členské státy by měly usnadnit přístup malých a středních podniků k financování, zejména k rizikovému kapitálu, mikroúvěrům a mezaninovému financování, a rozvíjet právní a podnikatelské prostředí podporující včasné platby v obchodních transakcích.

Získání vhodného financování může být pro podnikatele a malé a střední podniky zásadním problémem a na seznamu jejich obtíží zaujímá druhé místo, hned za administrativní zátěží. A to navzdory k veřejné podpoře EU jako je rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), který na podporu přístupu malých a středních podniků k financování vyčleňuje více než 1 miliardu EUR, z čehož je podstatná částka poskytována prostřednictvím skupiny EIB. Do roku 2013 bude v rámci politiky soudržnosti poskytnuto zhruba 27 miliard EUR výhradně na podporu malých a středních podniků. Asi 10 miliard EUR bude tvořit příspěvek poskytovaný v rámci opatření finančního inženýrství včetně iniciativy JEREMIE a cca 3,1 miliardy EUR zajistí rizikový kapitál. Pro malé a střední podniky je přínosný také Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, neboť kromě jiného prosazuje podnikání a podporuje hospodářskou diverzifikaci venkovských oblastí.

Neochota nést riziko často investory a banky odrazuje od financování podniků ve fázi zahájení činnosti a počátečního rozvoje. Je třeba identifikovat a napravit případné nedostatky trhu při zajišťování financí pro malé a střední podniky, aby se mohl dále rozvíjet evropský trh rizikového financování, zlepšoval se přístup malých a středních podniků k mikroúvěrům a mezaninovému financování a docházelo k rozvoji nových produktů a služeb. Kromě toho mnozí podnikatelé potřebují informace a školení o výhodách a nevýhodách různých forem financování a o tom, jak nejlépe prezentovat investiční projekty těm, kdo by je mohli financovat.

Navíc mají malé a střední podniky často slabou kapitálovou pozici, kterou ještě zhoršuje špatná platební morálka v Evropě. Ve skutečnosti musejí malé a střední podniky v závislosti na jednotlivých zemích čekat na proplacení svých faktur v průměru mezi dvaceti a více než sto dny. Jeden ze čtyř případů platební neschopnosti je způsoben zpožděnými platbami. To vede každoročně k zániku 450 000 pracovních míst a ke ztrátám ve výši 25 miliard EUR.

Komise sdílí stanovisko skupiny Evropské investiční banky (EIB a EIF), že je nutno dále zlepšovat přístup malých a středních podniků k financování, a proto vítá úsilí skupiny, která od roku 2008 modernizuje stávající produkty, zjednodušuje jejich využívání a rozšiřuje oblast pro jejich uplatnění. Komise velmi vítá, že skupina EIB zřídila „Microfund“ s počátečním kapitálem zhruba 40 milionů EUR (z toho 16 milionů EUR bude z EIB) na podporu nebankovních institucí pro mikrofinancování v rámci nové iniciativy Komise v oblasti mikroúvěrů. Komise také chválí EIB za její plán na zřízení speciálního mezaninového finančního fondu pro menší podniky a specifického finančního nástroje pro sdílení rizik, na němž by se podílely komerční banky a který by byl přizpůsoben potřebám rychle rostoucích inovativních malých a středních podniků a středně velkých společností a jenž měl by být zaměřen na zjištěné nedostatky trhu.

K zavedení této zásady do praxe

Komise:

  • vyhodnotí možnosti zavedení režimu soukromého umísťování určeného k usnadnění přeshraničního investování s cílem posílit evropské trhy s rizikovým kapitálem;
  • nabízí členským státům součinnost při rozvoji vysoce kvalitních programů na podporu investic.

Členské státy se vyzývají, aby:

  • rozvíjely finanční programy zaměřené na řešení mezer ve financování v rozmezí 100 000 až 1 milion EUR, a to zejména pomocí nástrojů kombinujících půjčky a vlastní kapitál při dodržení pravidel pro státní podporu;
  • řešily regulační a daňové překážky bránící fondům rizikového kapitálu podnikajícím na jednotném trhu investovat za stejných podmínek jako domácí fondy;
  • zajistily, aby zdanění zisku společností podporovalo investiční činnost;
  • na podporu malých a středních podniků plně využívaly finanční prostředky, které jsou k dispozici v programech politiky soudržnosti a v Evropském zemědělském fondu na rozvoj venkova.

VII. EU a členské státy by měly pobízet malé a střední podniky, aby více využívaly příležitostí, které nabízí jednotný trh, zejména pomocí lepšího řízení politiky jednotného trhu a větší informovanosti o této politice, umožňující lepší zastoupení zájmů malých a středních podniků při tvorbě norem a usnadňující přístup těchto podniků k patentům a ochranným známkám.

Jednotný trh by měl podnikům zaručit přístup k širokému společnému trhu s více než 500 miliony spotřebitelů, kteří se řídí společným souborem předpisů. Zjednodušení, které s sebou nese nahrazení 27 souborů odlišných vnitrostátních předpisů jediným souborem předpisů EU pro vnitřní trh, je přínosem zvláště pro malé a střední podniky. Dobře fungující jednotný trh bude vytvářet konkurenční prostředí a malé a střední podniky tak budou připraveny lépe využívat globalizace otevírající nové příležitosti pro znalosti a inovaci. V současné době však malé a střední podniky nevyužívají plně příležitostí poskytovaných jednotným trhem, z velké míry z důvodu nedostatku informací o podnikatelských příležitostech a předpisech uplatňovaných v jiných členských státech, stejně jako pro nedostatečné jazykové znalosti. Náklady a rizika spojená s nutností jednat s několika různými vnitrostátními právními systémy často brání společnostem při rozšíření činnosti do zahraničí.

Malé a střední podniky mohou také ve velké míře využívat veřejné podpory ve formě poradenství nebo síťových služeb zahrnující pomoc poskytovanou na obranu před nekalými obchodními praktikami. Zejména Enterprise Europe Network (Evropská podniková síť)6, jejíž činnost Komise nedávno zahájila, může poskytovat součinnost malým a středním podnikům mimo jiné tím, že poskytuje informace a poradenství o příležitostech, které nabízí jednotný trh.

Mimoto musí být malé a střední podniky schopny plně se podílet na vývoji norem a mít k nim odpovídající přístup, včetně certifikačního postupu.

S cílem zdůraznit význam práv duševního vlastnictví pro malé a střední podniky pokračuje Komise v přípravě účinného, nákladově efektivního, vysoce kvalitního a právně bezpečného patentového systému na evropské úrovni, zahrnujícího patent Společenství a soudní pravomoc pro patenty v rámci celé EU.

K zavedení této zásady do praxe

Komise:

  • zajistí, aby stávající politiky otevírání trhů přinášely prospěch malým a středním podnikům tím, že podniky budou získávat informace o operacích na jednotném trhu díky lepšímu využívání tržního a odvětvového monitoringu, v jehož rámci budou identifikovány případy selhání trhu a řešeny tam, kde je hospodářský přínos nejvyšší;
  • předloží v roce 2008 akční plán na podporu využívání interoperabilních elektronických podpisů a elektronického ověřování pravosti a ve druhém čtvrtletí 2009 zahájí akce zahrnující všechny relevantní zúčastněné subjekty, aby poskytla malým a středním podnikům pomoc při zapojování do celosvětových dodavatelských řetězců;
  • zvýší finanční podporu EU (v roce 2008 na 1 milion EUR a od roku 2009 na 2,1 milionů EUR), aby podpořila účast malých a středních podniků na normalizaci a obranu jejich zájmů a zlepšila informovanost malých a středních podniků o evropských normách a jejich používání;
  • zlepší přístup k systému ochranných známek Společenství, zejména tím, že významně sníží poplatky za ochrannou známku Společenství jakožto součást komplexního řešení finančních perspektiv Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM);
  • zaměří svoji činnost na odstraňování roztříštěnosti pravidel ochrany spotřebitelů, aby usnadnila malým a středním podnikům přeshraniční obchod, včetně minimalizace administrativní zátěže.

Evropské normalizační subjekty se vyzývají, aby:

  • v těsné spolupráci s členskými státy a Komisí přehodnotily svůj obchodní model tak, aby došlo ke snížení nákladů na přístup k normám, a to nejprve k normám vytvořeným na podporu právních předpisů a politik Evropské unie;
  • zřídily jednu nebo více asistenčních služeb pro malé a střední podniky koordinovaných s představiteli sdružení malých a středních podniků;
  • systematicky zveřejňovaly abstrakty evropských norem včetně seznamů odkazů na normy, a neomezených přístupem a v různých jazycích.

Členské státy se vyzývají, aby:

  • zajistily řádné provádění zásady vzájemného uznávání;
  • posílily systém řešení problémů SOLVIT7 a zajistily, aby problémy spojené s prováděním pravidel jednotného trhu mohly být řešeny neformálně, rychle a pragmaticky;
  • podporovaly vnitrostátní úřady pro normalizaci, aby znovu přezkoumaly svůj obchodní model a snížily náklady na přístup k normám;
  • zajistily, aby složení výborů pro normalizaci bylo spravedlivé;
  • vyzvaly vnitrostátní úřady pro normalizaci společně s evropskými normalizačními organizacemi, aby zajistily propagaci a informační kampaně na podporu lepšího využívání norem ze strany malých a středních podniků a poskytovaly zpětné informace o jejich obsahu;
  • poskytovaly malým a středním podnikům poradenské služby včetně podpory při obraně před nekalými obchodními praktikami.

VIII. EU a členské státy by měly podporovat zvyšování kvalifikace v malých a středních podnicích a všechny formy inovací.

Měly by povzbuzovat investice malých a středních podniků do výzkumu a jejich účast v programech podpory výzkumu a vývoje, v nadnárodním výzkumu, při vytváření klastrů a při aktivní správě duševního vlastnictví.

Více než 60 % společností, které odpověděly v rámci konzultace, se domnívá, že školy neposkytují schopnosti potřebné pro podnikatele a jejich zaměstnance. Tento výsledek zdůrazňuje společenskou potřebu, aby byli vychováváni mladí lidé se základními dovednostmi, jako je čtení, psaní, přírodní vědy, řízení, technické znalosti, informační a komunikační technologie a jazykové znalosti, a aby jim bylo umožněno projevovat jejich tvůrčí schopnosti. Malé a střední podniky trpí zejména nedostatkem schopných pracovních sil v oblasti nových technologií. Za této situace je nutno zavést evropský referenční rámec pro klíčové schopnosti pro celoživotní vzdělávání8, jehož cílem bude nabízet všem mladým lidem potřebné základní znalosti.

V období 2007-2013 podporuje Evropská politika soudržnosti činnosti na podporu adaptability pracovníků, podnikatelů a podniků částkou 13,5 miliard EUR. Významná část těchto prostředků je zaměřena přímo na malé a střední podniky. Navíc se odhaduje, že podpora pro samostatně výdělečnou činnost a zahájení podnikání bude činit celkem 2,8 miliard EUR. A v neposlední řadě Komise pracuje na přehledu budoucích kvalifikačních požadavků v EU.

S nedostatkem dovedností se pojí nevyužitý potenciál pro výzkum a inovace. Pouze asi 3 z 10 malých a středních podniků v EU v roce 2007 uvedly, že mají nové výrobky nebo že mají příjmy z nových výrobků. Proto je důležité zlepšit zapojení malých a středních podniků do společenství pro výzkum a rozvíjet kontakty mezi univerzitami a těmito podniky.

Je tedy třeba podporovat aktivní řízení duševního vlastnictví ze strany malých a středních podniků, například umožňováním transakcí e-invoicing (elektronická fakturace) a e-government (elektronická správa).

K zavedení této zásady do praxe

Komise:

  • rozšíří režim na podporu mobility učňů jakožto součást programu Leonardo da Vinci do roku 2010;
  • podporuje za pomoci zúčastněných osob rozvoj portálu pro elektronické dovednosti a kariéru v roce 2008, který podnikům umožní, aby samy provedly online hodnocení požadavků na elektronické dovednosti a zjistily, jak rozvíjet kariéru a kvalifikaci svých zaměstnanců, v roce 2008 zveřejní e-Business Guide (elektronický podnikatelský průvodce), který pomůže malým a středním podnikům provádět autodiagnostiku jejich potřeb v oblasti elektronického podnikání a obchodu (e-Business);
  • bude nadále usilovat o zjednodušení, lepší informovanost a zvýšení míry financování, aby optimalizovala účast malých a středních podniků v 7. rámcovém programu pro technologický výzkum a rozvoj (RP7);
  • podporuje růst malých a středních podniků tím, že zaručuje podnikům, které se podílejí na projektu RP7, aby mohly využívat režimu pro malé a střední podniky po celou dobu trvání daného projektu, i když v průběhu tohoto období překročí limit stanovený pro malé a střední podniky;
  • zjednoduší pravidla státní podpory pro členské státy s cílem podpořit výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím nařízení o všeobecné blokové výjimce;
  • napomáhá vzniku rychle rostoucích podniků poskytováním podpory výzkumných a inovačních kapacit malých a středních podniků, především prostřednictvím zvýšené koordinace vnitrostátních programů a iniciativ;
  • bude po dohodě s členskými státy rozvíjet strategii klastrů včetně iniciativ na podporu spolupráce prostřednictvím vytváření klastrů napříč státy, usnadňující klastrový přístup k novým trhům a přijímat opatření k podpoře vyšší účasti malých a středních podniků v inovačních klastrech;
  • bude se snažit podporovat účast malých a středních podniků v předávání znalostí, částečně také organizováním pilotních projektů na financování obchodního využití duševního vlastnictví;
  • bude podporovat aktivní účast malých a středních podniků na činnostech zajišťovaných Evropským inovačním a technologickým institutem, aby mohly využívat předávání znalostí podporovaného EIT.

Členské státy se vyzývají, aby:

  • podporovaly úsilí malých a středních podniků o internacionalizaci a o zařazení mezi rychle rostoucí podniky včetně účasti v inovačních klastrech;
  • prosazovaly rozvoj schopností malých a středních podniků v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím např. zjednodušení přístupu k infrastruktuře veřejného výzkumu, využíváním služeb výzkumu a vývoje, náborem kvalifikovaných zaměstnanců a odborným vzděláváním, jak je stanoveno v novém rámci Společenství pro státní podporu pro výzkum, vývoj a inovace;
  • zahájily vnitrostátní výzkumné programy přínosné i pro malé a střední podniky z jiných členských států, které napomáhají přístupu malých a středních podniků do nadnárodní výzkumné činnosti, např. prostřednictvím společného plánování;
  • zajistily v rámci svého zapojení do programu politiky soudržnosti snadný přístup malých a středních podniků k financování podnikání, inovací a znalostí;
  • podporovaly rozvoj elektronické totožnosti pro podnikání umožňující transakce jako je e-invoicing (elektronická fakturace) a e-government (elektronická správa);
  • podporovaly podnikání, zejména malých a středních podniků a ostatních zúčastněných subjektů, včetně orgánů zabývajících se zadáváním zakázek, směřující k účasti na akcích přispívajících k rychlému zavedení iniciativy pro vyspělé trhy.

IX. EU a členské státy by měly umožnit malým a středním podnikům, aby výzvy ochrany životního prostředí přeměnily na příležitosti.

Měly by poskytnout více informací, zkušeností a finančních pobídek pro plné využívání příležitostí na nových „ekologických“ trzích a zvýšit energetickou účinnost, částečně tím, že v malých a středních podnicích zavedou systém environmentálního managementu.

Změny klimatu, nedostatek dodávek energie a udržitelný rozvoj patří ke klíčovým výzvám malých a středních podniků, které musejí zavést udržitelnější modely výroby a podnikání. Poptávka po ekologičtějších produktech a službách tedy otevírá cestu novým podnikatelským příležitostem.

Pouze 29 % malých a středních podniků zavedlo opatření na úsporu energie nebo surovin (v porovnání se 46 % velkých podniků). Pouze 4 % malých a středních podniků v EU instalovaly účinný energetický systém v porovnání s 19 % velkých podniků. Malé a střední podniky jsou obzvláště citlivé na současný trend růstu cen energie a surovin a na předpověď klimatických změn a potřebují zvýšit efektivitu a účinnost, aby se mohly těmto výzvám přizpůsobit a změnit je v příležitosti.

K zavedení této zásady do praxe

Komise:

  • usnadňuje přístup malých a středních podniků do systému řízení podniků a auditu z hlediska životního prostředí (EMAS) prostřednictvím méně náročných postupů v oblasti životního prostředí, snížených nákladů a rozhodnutí o registraci klastru;
  • bude v rámci Enterprise Europe Network (Evropská podniková síť) financovat síť odborníků na životní prostředí a energetickou účinnost poskytujících poradenství v otázkách ekologicky účinných operací, tržních možností a příležitostí financování pro účinnější transakce, zejména se zaměřením na malé a střední podniky;
  • rozvíjí nové formy podpory pro inovační zahajování podnikatelské činnosti a malé a střední podniky v oblasti ekologických inovací, se zaměřením na usnadnění přístupu na trh, transfer technologií, používání norem a přístupu k financování, v souladu se stávajícími ustanoveními o státní podpoře.

Členské státy se vyzývají, aby:

  • poskytovaly pobídky pro ekologicky účinné podnikání a výrobu (tzn. daňové pobídkové systémy a prioritní podpory pro financování udržitelného podnikání) v souladu s pokynySpolečenství pro státní podpory na ochranu životního prostředí a využívaly zjednodušeného přístupu k environmentálním podporám pro malé a střední podniky ustanoveným v nařízení o všeobecné blokové výjimce pro státní podpory;
  • plně využily přibližně 2,5 miliard EUR vyčleněných na programy politiky soudržnosti k podpoře ekologicky šetrných výrobků a technologických postupů v malých a středních podnicích.

X. EU a členské státy by měly podporovat a pobízet malé a střední podniky, aby využívaly růstu trhů mimo EU, zejména prostřednictvím podpory pro konkrétní trhy a odborného podnikatelského vzdělávání.

Pouze 8 % evropských malých a středních podniků vykazuje příjmy z vývozu (7 % mikropodniků vykazuje exportní činnost), což je významně méně než v případě velkých podniků (28 %). Navíc pouze 12 % vstupů průměrného malého a středního podniku je pořizováno v zahraničí.

Rychle rostoucí trhy představují pro mnoho evropských malých a středních podniků nevyužitý potenciál. Zejména nedávné rozšíření EU vytvořilo nové významné podnikatelské příležitosti pro společnosti jak ze „starých“, tak i „nových“ členských států. To dokazuje význam plného využití potenciálu tržních příležitostí v kandidátských a sousedních zemích EU.

Obchodní překážky mají větší dopad na malé a střední podniky než na velké společnosti, a to z důvodu jejich omezených zdrojů a malé schopnosti vstřebávat rizika, zejména pokud podnikají na silně konkurenčních trzích. Ke vstupu na tyto trhy potřebují malé a střední podniky pomoc při získávání informací o potenciálních partnerech a možnostech na jejich trzích. Také potřebují pomoc k překonání kulturních překážek v obchodu a rozdílů v regulačním nebo právním prostředí.

Při podpoře lepšího využívání možností nabízených globalizací ze strany malých a středních podniků je třeba věnovat pozornost zejména zlepšování přístupu na trhy veřejných zakázek a vymáhání práv duševního vlastnictví, zajištění spravedlivé soutěže a rovněž usnadnění přístupu na trh.

K zavedení této zásady do praxe

Komise:

  • zřídila týmy pro přístup na trh zaměřené na klíčové exportní trhy, které sdružují obchodní rady členských států a obchodní organizace EU a které pomohou zlepšit informovanost malých a středních podniků o obchodních překážkách na trzích mimo EU;
  • bude aktivně usilovat o otevírání trhů ve třetích zemích, zejména v rozvinutých a pokročilejších rozvojových ekonomikách, a to prostřednictvím jednání Světové obchodní organizace a dvoustranných dohod;
  • bude usilovat zejména o otevírání trhů s veřejnými zakázkami v zemích, které nejsou členy EU, a to prostřednictvím dvoustranných a mnohostranných jednání (dohoda Světové obchodní organizace o zadávání veřejných zakázek), zejména s rychle rostoucími zeměmi, což by mělo být vzájemně prospěšné;
  • bude podporovat usnadňování obchodu jak v rámci Světové obchodní organizace, tak i při dvoustranných jednáních;
  • bude nadále usnadňovat přístup malých a středních podniků na trhy kandidátských a ostatních sousedních zemí, především prostřednictvím Enterprise Europe Network a podporou zásady „Zelenou malým a středním podnikům“ v těchto zemích, včetně výměny osvědčených postupů založené na Evropské chartě pro malé podniky;
  • hodlá v roce 2009 ustavit na vybraných trzích European Business Centres (evropská podnikatelská střediska), mezi prvními by měly být rychle rostoucí ekonomiky Indie a Číny;
  • má v úmyslu zahájit iniciativu Brána do Číny („Gateway to China“), zaměřenou na zřízení Executive Training Programme (Program vzdělávání vedoucích pracovníků) v Číně, s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropských malých a středních podniků na čínském trhu do roku 2010.

Členské státy se vyzývají, aby:

  • podporovaly poradenství malých a středních podniků ze strany velkých společností s cílem uvedení malých a středních podniků na mezinárodní trhy.

5. Provádění SBA a jeho správa

Od doby, kdy Komise v říjnu 2007 poprvé navrhla iniciativu „Small Business Act“ pro Evropu, vzbudila tato iniciativa mnohá očekávání. Tato iniciativa má širokou podporu na vládní úrovni, ze strany Evropského parlamentu a společenství malých a středních podniků, a je důležité ji svědomitě provádět. Vyžaduje to jednoznačný politický závazek jak od Komise, tak i od členských států. Komise proto vyzývá Evropskou radu, aby uvítala a podpořila „Small Business Act“ pro Evropu, přijala jeho 10 zásad a zavázala se k provedení navrhovaných opatření, což poslouží jako základ pro obnovení závazku vůči malým a středním podnikům. Dále Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby urychleně přijaly související legislativní návrhy.

SBA by měl být plně začleněn do strategie pro růst a zaměstnanost, aby bylo zajištěno jeho účinné provádění a byla umožněna pravidelná aktualizace jeho výsledků. Členské státy se proto vyzývají, aby využily výhody z aktualizace Lisabonského cyklu plánované na konec roku 2008 a zohlednily SBA ve svých národních programech reforem a ve svých výročních prováděcích zprávách. Členské státy se mohou inspirovat přiloženým přehledem osvědčených postupů v EU a Komise bude nadále poskytovat platformu pro výměnu osvědčených postupů.

Komise zhodnotí pokrok v zavádění SBA a bude od počátku roku 2008 pravidelně poskytovat informace v rámci strategie pro růst a zaměstnanost. Umožní tak Evropské radě přezkoumat pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti politiky pro malé a střední podniky, jak na úrovni Společenství, tak i členských států, a učinit nezbytné závěry.

  1. http://ec.europa.eu/enterprise/enterprise_policy/survey/eurobarometer_intro.htm
  2. „Společná přistěhovalecká politika pro Evropu: zásady, opatření a nástroje“, KOM(2008) 359 v konečném znění, 17. června 2008.
  3. „Překonání stigmatu neúspěchu podnikání – politika druhé šance – provádění lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost“, KOM(2007) 584 v konečném znění, 5. října 2007.
  4. Zpráva expertní skupiny „Modely pro snížení neúměrné regulační zátěže malých a středních podniků“, květen 2007.
  5. http://ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/docs/SME_public_procurement_Summary.pdf.
  6. http://www.enterprise-europe-network.ec.europa.eu/.
  7. http://ec.europa.eu/solvit/site/index_en.htm
  8. Doporučení Komise o klíčových schopnostech pro celoživotní učení, 18. prosince 2006.

zpět na Obsah dokumentu

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek