Projekt 22 Reforma vysokého školství (Strategie MK)

1. 12. 2011 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Projekt "Reforma vysokého školství" je součástí pilíře "Vzdělanost" Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 (SMK). Projekt nese pořadové číslo 22. Strategie byla projednána a schválena Vládou ČR dne 27. září 2011.

Název projektuReforma vysokého školství
GestorMŠMTSpolugestorMPSV, MF, MZV, MV, MPO
Zahájení projektu2011Ukončení projektu2018

Obsah, charakteristika projektu

Cílem projektu „Reforma vysokého školství“ je reformovat systém vysokého školství tak, aby došlo k:

  1. Posílení kvality VŠ;
  2. Diverzifikaci VŠ.

Je třeba změnit současnou strukturu terciárního vzdělávání, kdy disproporční množství studentů získává magisterské tituly a kdy klesá kvalita vzdělávání. Je nutné postupně snižovat podíl studentů magisterských programů (MA) (na úkor bakalářských programů (BC)) a diverzifikovat nabídku vzdělání jak po stránce kurikulární, tak po stránce úrovně a formy vzdělání. Diverzifikované VŠ by tak i díky profesně orientovaným BC programům v součinnosti se zaměstnavateli měly lépe reflektovat potřeby trhu práce. Důležitým krokem při diverzifikaci VŠ je akceptace BC vzdělání jako základní úrovně VŠ vzdělání.

Je nutné zlepšit podporu nejnadanějších studentů i studentů ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, stejně tak jako podporovat studenty technických a přírodovědných oborů. Stranou nesmí zůstávat ani internacionalizace studia, tedy volného pohybu studentů a pedagogických pracovníků v Evropě i mimo ni.

Na VŠ je zapotřebí zavést školné, které napomůže zodpovědnějšímu přístupu studentů při volbě oboru. Jeho zavedení ale musí předcházet vytvoření systému univerzálně dostupných kontingenčně splácených půjček (vratná finanční pomoc). Spolu s tím je vhodné změnit statut studenta jako na rodičích závislého dítěte, vytvořit systém nevratné a vratné finanční pomoci a zjednodušit příležitostnou práci studentů.

Úspěšná reforma také předpokládá změnu současného akreditačního procesu VŠ, s nímž souvisí zprostředkovávání a zveřejňování ukazatelů o vzdělávací nabídce. To předpokládá např. zpřístupnění dat ze Sdružené matriky studentů, (retrospektivní) pohled na průběh akreditačních procesů apod.

Kvalitě VŠ napomůže vytvoření systému monitoringu a hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, který umožní efektivní usměrňování systému včetně financování.

Popis stávající situace, důvody řešení

V současnosti probíhá celá řada individuální národních projektů pro oblast terciárního vzdělávání financovaných ze strukturálních fondů.1

Terciární vzdělávání vyžaduje vyšší diferenciaci škol a diverzifikaci systému vysokého školství jako takového, větší tlak na kvalitu, internacionalizaci2 a diverzifikaci zdrojů financování a na užší propojení univerzitního vzdělávání s vědou a výzkumem a s podniky3. Protože klesá zájem o technické a přírodovědné obory jak na střední, tak i na terciární úrovni vzdělávání, je žádoucí udržovat dosažený podíl absolventů matematických, technických a přírodovědných oborů, a to kroky na více frontách: (i) Důrazem na efektivnější rozložení obsahu a náročnosti studia mezi BC programy a navazující magisterské (nMA) programy; (ii) Posilováním přirozených zájmů a dispozic absolventů základních a středních škol ke studiu těchto oborů (např. zvyšování matematické gramotnosti) a oslabováním příliš rozšířené averze k předmětům přírodních a technických věd již na základních školách (viz. projekt Změny obsahu vzdělávání); a (iv) Zkvalitněním kariérního poradenství. Případného zvýšení zájmu o tyto obory zdaleka nelze dosáhnout dnes populární marketingovou propagací, zavedením státní maturity z matematiky nebo omezováním možnosti studia v alternativních oborech.

Instituce terciárního vzdělávání v současnosti neodpovídají potřebám trhu práce. Přestože český systém středního vzdělávání je značně diverzifikovaný, terciární vzdělávání je diverzifikované nedostatečně. Vzhledem k formálnímu rozdělení pětiletých MA programů na BC a nMA, je v prvních třech letech studia soustředěna pozornost na teoretické znalosti a po získání BC titulu není zpravidla možné nastoupit do zaměstnání, aniž by zaměstnavatel neměl vysoké náklady na doškolení (oproti absolventům VoŠ, kteří jsou na praxi připraveni mnohem lépe).4 Proto většina studentů pokračuje ve studiu na nMA. Tento trend neodpovídá světovému vývoji. V ČR pokračuje v nMA více než 85 % studentů oproti předpokládaným 50 %. Změnou chápání BC titulu (jeho akceptací jako základní úrovně VŠ vzdělání) a jeho většímu přizpůsobení požadavkům praxe bychom se také mohli přiblížit požadavkům Strategie Evropa 2020, která si klade za cíl dosáhnout k danému datu u věkové skupiny 30-35 let alespoň 40% podílu osob s terciárním vzděláváním. nMA a Ph.D. programy také nejsou v tuto chvíli dostatečně propojeny s výzkumnou činností VŠ, což by se co nejdříve mělo změnit.

V současnosti jsou studenti považováni za závislé vyživované osoby. Pomoc s finančními náklady na jejich studium je pouze ve výši rodinných přídavků (max. Kč/měsíc 700,-), sociálního stipendia (Kč/měsíc 1.620,-; vypláceno čtvrtletně zpětně, vázáno na výši rodinných přídavků) a ubytovacího stipendia (v rozmezí Kč/měsíc 500-800,-; vypláceno čtvrtletně zpětně). Jiné systémové možnosti neexistují. V případě příjmově slabších rodin je proto problematické, ne-li nemožné, financovat děti na studiích. Zavedení půjček pro studenty pokrývající náklady spojené se studiem je tak nutností. Tyto půjčky by měly být omezeny dle dalších parametrů (odpovídající úročení, způsoby splácení, sankce a pokuty při nesplácení, stropy plateb a jejich časový horizont, odpuštění části školného za určitých podmínek apod.). S finanční podporou studentů také souvisí zjednodušení příležitostné práce studentů a její zvýhodnění pro zaměstnavatele, protože se v současnosti jeví jako příliš složitá a nemotivující zapojit se při studiu do chodu trhu práce.

Školné na VŠ má potenciál přinést do systému další potřebné prostředky a hrát autoregulační roli tím, že pomůže usměrnit poptávku a nabídku po jednotlivých vysokoškolských oborech studia. Výběr školného (obzvláště pokud je doprovázen zavedením půjček) zmenšuje nerovnosti mezi studenty soukromých a vysokých škol a omezuje daňovou regresivitu vysokoškolského systému. Školné sice nebude spásonosné, ale bude mít v řadě ohledů pozitivní přínos: (i) Racionalizace rozhodování uchazečů, studentů a škol; (ii) Cenný informační signál o nerovnováhách mezi nabídkou a poptávkou a o rozdílech v kvalitě vzdělávací nabídky; (iii) Autoregulační prvek v obtížně regulovatelném systému; (iv) Zdroj dodatečných prostředků na rozvoj úspěšných a poptávaných škol a vzdělávacích programů; (v) Nástroj umožňující výhodný export (prodej) vzdělávacích služeb zahraničním zájemcům o studium.

Výsledky českých VŠ v oblasti výzkumu a vývoje (VaV) nejsou v mezinárodním srovnání uspokojivé. Systém hodnocení výsledků VŠ ve VaV řídícím a řízeným subjektům neposkytuje potřebné informace o oborové a institucionální excelenci ve VaV ve vztahu ke světovým standardům a nevytváří žádoucí motivace, což brání efektivní alokaci finanční podpory na VaV a zdravé konkurenci nejen v sektoru VŠ. Nedávno zavedená metodika hodnocení výsledků VaV a na ní navázané institucionální financování VaV má v řadě oborů a ve společenskovědních především, negativní dopady na motivace k dosahování excelence. Absence kvalitního hodnocení výsledků VaV svazuje ruce státu při usměrňování a financování vzdělávací činnost VŠ.

Státní správa má k dispozici celou řada ukazatelů a informací, které by při jejich vhodně strukturovaném publikování mohly dobře posloužit uchazečům o studium v orientaci. Tyto informace (např. informace ze Sdružené matriky studentů, z MŠMT, akreditačních procesů apod.) by měly být publikovány on-line, přičemž by neměly mít podobu žebříčku. Každý uchazeč je individuální a bude si vybírat podle svých požadavků. Rozšířením těchto informací se přispěje k informovanosti uchazečů a jejich větší spoluodpovědnosti při rozhodování o budoucím studiu. Tyto kroky by měly být implementovány bez ohledu na European Standards and Guidelines for Quality Assurance.

zpět na začátek

Příklad ze zahraničí

Ve Finsku probíhala vlna reforem od sedmdesátých let. Významná vlna reforem v rámci terciárního vzdělávání proběhla koncem devadesátých let. Mimo jiné byla jejich hlavním obsahem decentralizace, deregulace (včetně deregulace akreditací), odpovědnost vysokých škol za kvalitu své výuky a internacionalizace studia. Obsahovala také rozdělení VŠ programů na prakticky orientované (vzdělávají se na polytechnikách) a VŠ univerzitního typu. Součástí reforem bylo jasně definované poslání a role instituce. VŠ mají ve Finsku silnou vazbu na stakeholdery, kteří se podílejí i na jejich řízení. V průběhu reforem také došlo k redukci počtu VŠ. V tomto trendu chce Finsko pokračovat až do roku 2020.

Inspiraci je také možné hledat v ostatních skandinávských zemích, ve Velké Británii, a v zemích Beneluxu.

zpět na začátek

Cíle a měřítka projektu
Popis cíleMěřítkoHodnota
Výrazně vyšší kvalita vysokých škol a především univerzit
  • Umístění univerzit ve světových žebříčcích
  • Bibliometrické údaje vztahující se k počtu vydaných vědeckých článků
  • Propojení univerzitního výzkumu s praxí
  • Vyšší pozice českých VŠ v mezinárodních žebříčcích
  • Více kvalitních mezinárodních publikací
  • Více patentů
Kvalitní akreditační proces
  • Zjednodušení administrativní náročnosti akreditačního procesu a přenesení váhy z formálních ukazatelů na ukazatele kvalitativní (kvalitativní měřítko)
  • Rozložení hodnocení akreditace mezi více nezávislých tuzemských i zahraničních institucí (v případě špičkových pracovišť ucházejících se o vyšší míru veřejné podpory)
  • Zavedení institucionální akreditace VŠ
  • Zajištění mezinárodně srovnatelných výstupů vypovídajících o kvalitě VŠ
  • Počet udělených, neudělených a odejmutých akreditací na základě nových akreditačních podmínek
  • Vyšší počet institucí participujících na akreditaci (vyšší počet institucí věnujících se akreditaci a evaluaci VŠ)
  • Větší zapojení zahraničních akreditačních institucí do českého akreditačního procesu (jejich výstupy užívat k mezinárodní komparaci kvality českých VŠ)
Dostupné informace pro uchazeče o VŠ studium pomocí relevantních a veřejně přístupných informací
  • Zlepšení informovanosti uchazečů o studium na VŠ
  • Větší počet zveřejněných dokumentů a typů informací o terciárním školství a o jednotlivých VŠ
  • Návštěvnost informačního webu
Rozvoj mezinárodní spolupráce a mobility studentů i akademických pracovníků
  • Zlepšení mezinárodního prostředí na českých VŠ
  • Vyšší počet mobilit
  • Vyšší počet navázaných partnerství (bilaterálních smluv)
  • Vyšší počet společných studijních programů
  • Vyšší počet zahraničních studentů (krátkodobé i celé studium)
  • Vyšší počet zahraničních vyučujících na českých VŠ
  • Vyšší počet a podíl studentů studujících v programech v cizím jazyce (angličtina)
Podpora nejnadanějších studentů a studentů ze znevýhodněného socioekonomického prostředí
  • Objem udělených podpor pro špičkové studenty
  • Studenti studující na špičkových světových univerzitách
  • Studenti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí
  • Objemy podpor vyplacené znevýhodněným studentům
  • Studenti využívající systému studentských půjček
  • Vyšší počet studujících na předních zahraničních univerzitách
  • Vyšší počet studentů ze znevýhodněného socioekonomického prostředí
  • Nižší počet studentů ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, kteří ukončí VŠ studium z důvodu svého socioekonomického znevýhodnění
  • Počet studentů využívajících systém půjček
Financování vysokých škol podle jejich opravdové přidané hodnoty
  • Existence systému financování zaměřeného na kvalitu. Tento bude školu hodnotit podle výsledků a nikoli podle počtu studentů (financování podle počtu studentů podporuje kvantitu na úkor kvality)
  • Kritéria financování VŠ založená především na hledisku kvality jejich výstupů
  • Výše příspěvků poskytnutá VŠ na základě jejich kvalitativních, nikoli kvantitativních výstupů
Implementace národního rámce kvalifikací 
  • Vyšší počet VŠ, které rámec implementovaly
Rozvoj systému intersektorální mobility 
  • Vyšší počet intersektorálních mobilit
Diversifikovaný segment vysokého školství (profilování VŠ a univerzit podle míry jejich výzkumné, tvůrčí, umělecké a vzdělávací činnosti včetně zavedení programů krátkého cyklu) a vyšší důraz na rozlišování VŠ podle těchto kritérií
  • Zvýšení podílu studujících profesně (prakticky) orientovaných BC oborů
  • Zvýšení podílu studentů krátkých cyklů
  • Snížení podílu studentů na nMA stupni studia
  • Odpovídající počet Ph.D. studentů
  • Snížení diskrepance mezi poptávkou a nabídkou po profesích
  • Vyšší počet studentů BC studia
  • Vyšší počet studentů studia krátkých cyklů
  • Nižší počet studentů nMA studia
  • Odpovídající počet studentů Ph.D. studia
Akceptace BC vzdělání jako základní úrovně VŠ vzdělání
  • BC vzdělání je akceptováno jako kvalifikace pro výkonné pozice ve veřejném i soukromém sektoru
  • Vyšší akceptace BC vzdělání především ve státní správě
Studium směřované k reálnému uplatnění na trhu práce
  • Počet diplomových prací zadávaných externími partnery s reálnou problematikou
  • Počet studentů přímo sponzorovaných firmami
  • Krátkodobá i dlouhodobá nezaměstnanost čerstvých absolventů VŠ
  • Počet“Knowledge Transfer Networks” v jednotlivých sektorech
  • Počet hodin výuky věnovaných získávání znalostí potřebných na trhu práce (prezentační dovednosti, případové studie, strukturované texty – př. pro business plan)
  • Počet volitelných předmětů koučingu, mentoringu, manažerského přístupu, projektového řízení, atp. na všech typech škol / oborech
  • Větší počet prací na 10 studentů zadávaných v externí spolupráci
  • Změna výše (ne)zaměstnanosti absolventů po X a Y letech od dokončení studia
  • Větší počet hodin praktických předmětů za týden
  • Odpovídající počet oborů VŠ vzhledem k jejich velikosti a možnostem
  • Změna výše platu absolventů po X letech po odchodu ze vzdělávací soustavy

zpět na začátek

Hlavní dotčené skupiny
Instituce a jednotlivci

Studenti

Státní správa

Vysoké školy

Podnikatelská veřejnost

Finanční dopadyNelze jednoduše vyčíslit.

zpět na začátek

Popis realizace projektu

Popis realizace

Úspěšná realizace projektu je závislá na následujících zpravidla paralelně probíhajících krocích.

Pro zvýšení kvality a výkonu VŠ je nutné upravit zásady a pravidla financování VVŠ, zavést indikativní soustavu ukazatelů výkonu ve vysokém školství spolu s institucionálními rozvojovými plány a také kontraktové financování VŠ. VŠ je nutné podpořit v implementaci národního kvalifikačního rámce vysokoškolského vzdělávání včetně důsledné implementace výstupů z učení v rámci ECTS a European Standards and Guidelines for Quality Assurance na institucionální a systémové úrovni, dále pak v rozvoji vnitřních systémů zajišťování kvality a posílení významu vnitřního hodnocení kvality studijních programů na VŠ.

Akreditační proces VŠ je nutné zjednodušit a přenést váhu z formálních ukazatelů na ukazatele kvalitativní. Především musí být možné neudělit nebo odebrat akreditaci z důvodu neplnění kvalitativních ukazatelů. Váha akreditace musí být přenesena z oborů na celé instituce. Měly by být také zajištěny podmínky pro pravidelnou evaluaci VŠ nezávislými tuzemskými i zahraničními institucemi (z hlediska European Standards and Guidelines for Quality Assurance), což zabezpečí i mezinárodně srovnatelné výstupy VŠ.

Internacionalizaci studia je zapotřebí usnadnit podporou inbound i outbound mobilit studentů a pracovníků VŠ, buď vytvořením nových stipendijních programů, nebo zjednodušením čerpání prostředků ze současných programů a zlepšení povědomí o nich; v nejzazším případě (pokud by prostředky byly zjevně nedostačující) i navýšením jejich objemu. Internacionalizace se může dále prohlubovat díky podpoře vytváření společných studijních programů (joint degree) českých a zahraničních VŠ (to vyžaduje úpravu zákona o VŠ, lepší připravenost studijních programů v cizích jazycích a plnou integraci ECTS na českých školách ve smyslu uznávání a kompenzování předmětů), dále také podporou vytváření mezinárodního prostředí na VŠ (tzv. internationalization at home) a v neposlední řadě propagací českého vysokého školství v zahraničí.

K tomu, aby byli uchazeči o VŠ studium dobře obeznámeni s úrovní školy a mohli se rozhodnou podle svých preferencí, je nutné začít pracovat na standardech kvality VŠ a zavedení monitoringu jejich kvality. Tyto informace je pak nutné systematicky předkládat uchazečům na jednom místě.

Aby zavedení školného nevedlo k nepříznivé selekci studentů, je zapotřebí nejdříve připravit systém dostupných půjček pro všechny zájemce o studium na VŠ. Jeho implementace, resp. spuštění, musí chronologicky předcházet výběru školného (MŠMT předpokládá přijetí zákona o finanční pomoci studentům (návrh VZ na prosinec 2011, návrh zákona na 2. čtvrtletí 2012)).

Jedním z dalších nutných kroků je diverzifikace škol prostřednictvím studijních oborů, a to na školy výzkumné, vzdělávací a praktické, které budou vzdělávat odborníky MA a BC úrovně včetně prakticky orientovaných BC oborů. To předpokládá zhodnocení stávajících pravidel a identifikaci těch, které je vhodné zrušit či změnit (toto je zapotřebí provést ve smyslu politik založených na evidenci). Stejně tak je nutné vypracování legislativy upravující současný stav VŠ a univerzit. (V tomto směru už MŠMT podniklo určité kroky změny v legislativě týkající se terciárního vzdělávání – přijetí zákona o terciárním vzdělání (ZTV) a zákona o finanční pomoci studentům). Momentálně platí zákon č. 111/1998 o vysokých školách. Návrh věcného záměru ZTV by měl být předložen vládě v listopadu 2011 s tím, že v účinnost by měl vejít od r. 2013. Plánuje se s přechodným obdobím 4-5 let. Klíčovou roli by měly mít samy VŠ, které mají na základě ZTV přijmout své autonomní statuty. Kvalitu a rychlost diverzifikace VŠ také podpoří zavedení nové metodiky hodnocení vědeckovýzkumné a umělecké činnosti VŠ. Zvýšením počtu prakticky orientovaných BC absolventů se VŠ otevírá prostor k propojení vzdělávací sféry a praxe prostřednictvím různých typů partnerství, což vyžaduje legislativní úpravu. V tomto smyslu je nutný rozvoj intersektorální mobility mezi vysokoškolskými institucemi a subjekty praxe, rozvoj podnikatelského prostředí na VŠ, zapojení odborníků z praxe do výuky na VŠ a konečně také implementace národního rámce kvalifikací.

Výstupy projektu

  • Kvalitní a diverzifikované vysoké školství
  • Lépe informovaní uchazeči o studium na VŠ
  • Tlak na kvalitu, konkurence mezi VŠ
  • Jednodušší, přehlednější a transparentnější akreditační systém
  • Větší internacionalizace VŠ a VaV
  • Financování VŠ podle jejich opravdové přidané hodnoty
  • Změna vnímání BC vzdělání, jeho akceptace jako dokončeného VŠ vzdělání veřejností a především státní správou

zpět na začátek

Harmonogram projektu
Název etapyStartKonecGestorPopis
Revize současných pravidel a zákonů vztahujících se k VŠ20112011MŠMTVe smyslu úvodníop">20112013MŠMT, MPSV, MVSouvisí s prakticky orientovanými obory. BC je možné považovat za ukončené VŠ studium v případě, kdy jsou jeho absolventi zařaditelní na trh práce bez zbytečně vysokých nákladů na doškolování.
  • Nahradit legislativu vnucující unifikovaná pravidla systému řízení institucí a umožnit volbu modelu řízení podle poslání konkrétní instituce
20112015MŠMTSoučasná zákonná úprava vnucuje jednotnou úpravu interních systémů řízení velice rozdílným subjektům a brání volbě efektivního způsobu interního řízení odpovídajícímu diverzifikovaným cílům vzdělávacích institucí. Jde tedy o to, aby sama instituce rozhodovala o svém vnitřním uspořádání podle svého zaměření.
Novela zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách20112011MŠMTZavede programy krátkého cyklu
Implementace výsledků IPn Q-Ram a Kvalita20112013MŠMTNa základě novelizované vyhlášky          č. 42/1999 Sb.
Posílit institucionální zapojení VŠ a výzkumných organizací do spolupráce se soukromým sektorem, včetně zpracování příslušné legislativy20112014MŠMT, MPO

Po vzoru severských zemí motivovat VŠ a soukromý sektor ke spolupráci v oblasti aplikovaného VaV a inovací.

Viz pilíř Inovace.

(Návrh VZ ZTV – Už při akreditaci studijních programů si školy určí, že během výuky budou spolupracovat s vybranou firmou nebo firmami. To pomůže studium více orientovat na praxi, hlavně u technických oborů. Spolupráce firem a vysokých škol je v Česku oproti standardům OECD velmi nízká. Studium nemůže být zcela odtrženo od pracovní reality.)

Udržovat dosažený podíl absolventů matematických, technických a přírodovědných oborů2011Průběžně (2018)MŠMTJedním z kroků je vhodnější rozložení obsahu a náročnosti kurikula mezi BC a nMA programy nebo nižší školné. Ostatní kroky, spadající pod projekt regionálního školství (viz projekt Změny v základním a středním školství): posílení zájmu a dispozic absolventů základních a středních škol ke studiu těchto oborů (zvyšování matematické gramotnosti většiny žáků) a oslabování příliš rozšířené averze k předmětům přírodních a technických věd již na základních školách (viz projekt Změny obsahu vzdělávání), zkvalitnění kariérního poradenství apod.
Vytvoření systémů stáží a praxí20122015MŠMT 
Zavedení programů spolupráce podniků a VŠ s výzkumnými organizacemi (včetně legislativy)20132015MŠMT, MPO 
Podpora podnikatelského prostředí na VŠ20112018MŠMT, MPO 
Vytvořit zázemí pro systém Knowledge Transfer Networks budující vztahy mezi školami a podnikatelským prostředím20112014MPO

Pro systém bude pravděpodobně potřeba legislativních úprav.

Viz systémy KTN či Business Link ve Velké Británii

Program Excelence20112015MŠMT 
Program KREDO20112015MŠMT 
Kritéria pro zavedení institucionálních rozvojových plánů20112013MŠMTNa základě Aktualizace DZ MŠMT pro oblast VŠ v souladu se Strategickým rámcem vysokoškolské politiky
Vytvoření kariérních řádů – zapojení odborníků z praxe do výuky20112013MŠMT 
Implementace národního rámce kvalifikací VŠ vzdělávání20112013MŠMT, MPSV 
Rozvoj intersektorální mobility20112015MŠMT 
Indikativní soustava ukazatelů výkonu ve vysokém školství20112015MŠMT 
Vytváření mezinárodního prostředí na VŠ20112018MŠMT 
Standardy hodnocení výkonu vysokých škol20112013MŠMT 
Vytvoření metodiky hodnocení vědeckovýzkumné a umělecké činnosti VŠ20122015MŠMT 
  1. Zajišťování a hodnocení kvality v systému terciárního vzdělávání; Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání; Podpora technických a přírodovědných oborů; Systémová podpora efektivního řízení institucí terciárního vzdělávání a výzkumných a vývojových organizací; Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů; Efektivní transfer znalostí a poznatků z výzkumu a vývoje do praxe a jejich následné využití; Reforma terciárního vzdělávání (Navržení optimálního systému řízení a financování (a jejich vzájemné provázanosti) terciárního vzdělávání v České republice).
  2. Současná data ukazují, že pouze 5,5 % absolventů VVŠ má zahraniční zkušenost v délce min. 1 měsíce. Záměrem EU přitom je, aby v roce 2020 bylo 20 % absolventů VŠ se zahraniční zkušeností. S tím souvisí i možnosti studia v cizích jazycích a rozvoj vhodných služeb pro zahraniční i české studenty a pedagogy (rozšíření ECTS systému na českých VŠ, jeho pochopení a užívání nejen jako administrativního prostředku, uznávání, resp. kompenzace v zahraničí vystudovaných předmětů apod.).
  3. V roce 2020 budou dle odhadů vysokoškoláci představovat okolo 25 % pracovní síly, zatímco míst pro ně určených (v dnešním chápání) bude jen 20 %. V takovém případě budou absolventi nuceni obsazovat méně kvalifikované profese. Tomu mohou VŠ předejít spoluprácí s budoucími zaměstnavateli absolventů, čemuž odpovídají i zahraniční trendy. Na druhé straně se v řadě zemí ukázalo, že v důsledku technologického pokroku země rostla poptávka po vysoce vzdělané pracovní síle než její rychle rostoucí nabídka.
  4. Problematika VoŠ není v současnosti dořešena. VoŠ studuje cca 8 % studentů terciárního sektoru. V nejbližší době se počítá se začleněním VoŠ do studijních programů krátkých cyklů v rámci VŠ, což je v souladu s doporučeními odborníků OECD z roku 2006.

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení: