Projekt 35 Služby pro inovační podnikání (Strategie MK)

1. 12. 2011 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Projekt "Služby pro inovační podnikání" je součástí pilíře "Efektivnost trhu a zkvalitňování charakteristik podnikání" Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 (SMK). Projekt nese pořadové číslo 35. Strategie byla projednána a schválena Vládou ČR dne 27. září 2011.

Název projektuSlužby pro inovační podnikání
GestorMPOSpolugestorCzechTrade, CzechInvest, TAČR, ÚPV
Zahájení projektu2011Ukončení projektu2020

Obsah, charakteristika projektu

Nové a užitečné myšlenky jsou hnacím motorem podnikání – zejména podnikání založeného na inovacích. K tomu, aby podnikatel uspěl, potřebuje chytrý nápad, schopnost jej realizovat a identifikovaný trh (resp. odbyt).

Společným cílem níže uvedených opatření je vytváření podmínek, které motivují a usnadňují vznik a rozvoj „ambiciózních“ firem, které chtějí vytvářet nové trhy a aktivně je ovlivňovat, získat co možná nejlepší postavení na světových trzích a být v čele nových trendů. Vznikem v tomto případě není myšleno pouze zakládání nových firem, ale zejména pomoc reorientovat stávající firmy od pasivního k aktivnímu a expanzivnímu přístupu ke své budoucnosti. Níže uvedená opatření jsou proto zaměřena na:

  • Podporu motivace firem a asistenci k posunu jejich pozice na trzích a v hodnotových řetězcích pomocí kvalitních služeb pro internacionalizaci (market inteligence, export, PZI ad.), komercializaci, patentovou ochranu, předvídání technologických trendů a změn atd.
  • Rozvoj netechnických kompetencí firem prostřednictvím kvalitních (ověřených) služeb v oblasti strategického řízení, komercionalizace a inovačního managementu pro MSP
  • Modernizaci a vylepšení technologického zázemí firem
  • Zvýšení kvality služeb poskytovaných podpůrnou inovační infrastrukturou (inkubátory, VTP, ad.) a optimalizace sítě této podpůrné infrastruktury1
  • Vytvoření portálu pro inovační podnikání

Popis stávající situace, důvody řešení

Dnešní svět je ekonomikou informací a znalostí, které dnes určují nejen nová odvětví (jako jsou například informační technologie), ale i nedostatek prostředků věnovaných odvětvím tradičním, jako je výroba automobilů (významnou část ceny automobilů dnes tvoří software, jímž jsou vozy vybaveny) nebo průmyslových strojů.2 Globální mobilita lidských zdrojů, kapitálu i zboží a služeb mění formát zahraničního obchodu i tradiční rozdělení komparativních výhod.

Nejinak je tomu i v případě Česka, které se v současné době nachází v situaci, kdy se začínají měnit zdroje konkurenceschopnosti a tím i růstu české ekonomiky. Růst byl doposud založen především na přílivu zahraničních investic využívajících příznivou kombinaci ceny a kvality vstupů. Cenová konkurenční výhoda ČR však postupně klesá a do budoucna bude k udržení růstu a zaměstnanosti klíčová schopnost firem rozvíjet svou konkurenční výhodu na základě vlastních inovací a podnikavosti3, za které budou zákazníci na světových trzích ochotni platit. Nadále tedy bude růst význam inovačně zaměřených firem, které budou na globálních trzích schopné konkurovat nejen cenou, ale především jedinečnými (obtížně napodobitelnými / dosažitelnými) vlastnostmi a vysokou kvalitou svých výrobků a služeb a schopností včas reagovat na nové příležitosti ve vysoce proměnlivém prostředí světových trhů.

Podobně, jako prochází vývojem trhy zboží a služeb, se musí vyvíjet i služby pro podnikatele. K tomu, aby čeští podnikatelé obstáli na zahraničních trzích v tvrdé konkurenci společností z rozvinutých, ale nově i rozvojových zemí, je třeba, aby měli k dispozici efektivní informační nástroje – competitive and business intelligence. Zejména MSP je třeba pomoci identifikovat příležitosti na zahraničních trzích, kam by mohly proniknout se svými produkty, stejně jako asistovat s umístěním výrobků a služeb na trhu. Právě pronikání na zahraniční trhy a přímý prodej zahraničním odběratelům byl identifikován českými manažery jako problém např. v hodnocení CGI 2011. Obecné služby spojené s podnikáním a exportem i některé služby podpory exportu a komercializace produktů mohou však být využity i velkými českými podniky.

Zvýšení počtu firem, které zakládají svou konkurenční výhodu na pro trh nových inovacích nebo které mají ambici patřit k těm, které utváří trendy na trzích (či díky jejich včasnému rozpoznání z těchto trendů nejvíce profitují) brání následující překážky:

1. Nerozvinuté netechnické kompetence firem v endogenním podnikovém sektoru

Nerozvinuté kompetence, jako je strategické plánování, inovační management, kreativita, vyhledávání a využívání nových příležitostí, pronikání na zahraniční trhy a celkové řízení produkce, vedou k nízkému zájmu o inovace a o spolupráci s VaV sektorem. Bez výrazného posílení těchto kompetencí firem nebude podnikový sektor schopen plnit roli tahouna ekonomického růstu ČR. Proto by se podpora rozvoje netechnických kompetencí firem a budování schopností k „podnikatelství“4 měla stát klíčovou prioritou. Základním problémem je absence dostatečně zkušených specialistů schopných nabídnout kvalitní služby pro inovační podnikání.

2. Nízký počet firem, jejichž konkurenční výhoda je založená na kreativitě a inovačních aktivitách

Konkurenční výhoda většiny oborů a aktivit v ČR je založena především na efektivnosti (druhá fáze vývoje konkurenceschopnosti), i když zde stále existují obory a firmy těžící především z ceny výrobních faktorů (první fáze). Současně postupně narůstá segment podniků, jejichž úspěch je založen na schopnosti vytvářet inovace (třetí fáze). Tento růst je však z hlediska mezinárodní konkurence nedostatečný.

Českým podnikům slouží jako zdroje inovací především přejímání na trhu již existujících technologií danou firmou doposud nepoužívaných (modernizace či upgrading), případně zavádění nových produktů či technologií na zakázku svých odběratelů. Ve srovnání s vyspělými zeměmi zakládá málo českých firem své inovační aktivity na vlastním originálním know-how, na vlastním tvůrčím úsilím vycházejícím ze znalosti trhu, poptávky koncových zákazníků a schopnosti rozpoznat obchodní příležitosti, případně na know-how nově vznikajícím v zařízeních VaV a jeho zavádění do praxe.

České podniky rovněž výrazně zaostávají oproti vyspělým státům v oblasti exportu a produkce služeb s vysokou přidanou hodnotou a mírou inovací, což vzhledem k tomu, že tyto služby obvykle bývají poskytovány přímo koncovým zákazníkům, dále snižuje přítomnost českých podniků přímo na koncových trzích.

3. Nedostatek informací pro strategické rozhodování MSP a nízké ambice / motivace podnikatelů ohledně postavení firmy na trzích

České podniky jsou svými odběrateli z vyšších pozic hodnotových řetězců omezovány v možnostech strategického plánování i v realizaci vlastních inovací a jsou často závislé na rozhodování a aktivitách zahraničních firem, které ovládají koncové trhy a koordinují hodnotové řetězce. Je zde nízký podíl oborů s vysokou přidanou hodnotou (a to v oblasti produkce zboží i služeb), přičemž aktivity v těchto oborech jsou většinou prováděny zahraničními firmami, které v ČR realizují činnosti nesouvisející s VaV, a proto nevyžadují zapojení českého sektoru VaV. Pouze malý počet poboček zahraničních firem se podílí na koncernovém VaV a strategickém plánování.

Kombinace těchto tří bodů (spolu s dalšími faktory) vede k tomu, že:...

...4. Vzájemná interdisciplinární spolupráce mezi VaV institucemi a firmami v ČR je omezená, přičemž k transferu technologií a špičkového know-how při ní obvykle nedochází.

Výsledkem výše uvedených bodů je slabá inovační poptávka a z ní plynoucí malý počet firem schopných či motivovaných rozvíjet výsledky výzkumu do podoby praktického využití a uplatnit tyto inovační produkty na zahraničních trzích. Stejně tak je v ČR na nízké úrovni připravenost VaV institucí na spolupráci s firmami.

Na nízkou inovační poptávku firem a velmi omezený transfer technologií ukazuje mj. to, že je v ČR přihlašování nových vynálezů (IP) na velmi nízké úrovni. Ochrana duševního vlastnictví má velký význam pro postavení a konkurenceschopnost podniků na trhu, chráněné IP usnadňuje volit obchodní strategii, získání nového kapitálu a investovat zpět do výzkumu a vývoje.

Důležitým poskytovatelem služeb pro inovační podnikání jsou podnikatelské inkubátory, inovační centra, VTP nebo intermediární instituce. V ČR byla úspěšně vybudována fyzická infrastruktura podnikatelských inkubátorů, VTP (vědecko-technologické parky) a CTT. Některé z těchto institucí již poskytují (a dále rozvíjí) kvalitní asistenční služby pro inovační podnikání. Další zatím poskytují pouze omezený rozsah služeb. Přitom v řadě případů tyto služby dosud nemají potřebnou kvalitu. Hlavním problémem rozvoje kvality služeb poskytovaných těmito institucemi je obvykle různá kombinace (i) omezeného zájmu zřizovatele o funkčnost / výsledky, (ii) nedostatečné provázanosti fungování instituce s rozvojovými prioritami, (iii) nedostatku kvalifikovaných odborníků na trhu práce (jedná se pro ČR o poměrně novou oblast) či (iv) nedostatku prostředků na zaplacení zkušených specialistů. V rámci dalšího rozvoje tohoto typu institucí je třeba soustředit zdroje na rozvoj služeb, a to jak z hlediska rozsahu, tak zejména kvality. To povede k růstu kvality firem umístěných v tomto typu podpůrných zařízení, a tím vzroste i jejich přínos ekonomickému rozvoji.

zpět na začátek

Příklad ze zahraničí

Česká republika se v hodnocení WEF v rámci pilíře „Business sophistication“ umístila na 34. místě, přičemž zaznamenala pokles oproti předešlým rokům, kdy bylo možné sledovat pozitivní trend (25. v roce 2009, 29. v roce 2008, 30. v roce 2007). Na předních místech se pohybují ekonomiky ve třetí fázi vývoje poháněné inovacemi – 1. Japonsko, 2. Švédsko, 3. Německo, 4. Švýcarsko, 5. Nizozemí, 6. Rakousko, 7. Dánsko, 8. USA, 9. Velká Británie, 10. Finsko.

FINPRO – finská agentura pro podporu exportu, jejímž úkolem je usnadnit vstup finských firem na zahraniční trhy zejména snižováním míry rizika.

Finpro disponuje sítí obchodních center ve 41 zemích, čímž je zajištěna dostupnost odborných služeb pro finské firmy po celém světě. Síť je financována z veřejných zdrojů, což umožňuje udržet přiměřenou cenu poskytovaných služeb zejména pro MSP. Klienty sítě Finpro jsou firmy nacházející se v různé fázi internacionalizace. Finpro nabízí řešení na míru založená na potřebách klientů, přičemž v některých případech jsou brány v úvahu i potřeby, které nebyly doposud identifikovány ani firmami samotnými.

Ve Finsku je rovněž vysoká míra prostupnosti mezi technickými, obecnými a uměleckými vzdělávacími institucemi, přičemž interdisciplinární vzdělávání a výchova tohoto typu je považována za nástroj pro vzdělávání ke kreativitě a podnikavosti (příkladem je Aalto University v Helsinkách). Podobným způsobem však fungují i interdisciplinární centra v USA, Nizozemí nebo Kanadě. Z hlediska podpory rozvoje netechnických kompetencí a komercionalizace produktů a služeb začínajících podniků je vhodným příkladem rovněž praxe Švýcarska, které mezi státy OECD dlouhodobě vykazuje v této oblasti rozvoje hodnotového řetězce inovací výborné výsledky.

Finský patentový úřad poskytuje veřejnosti různé doprovodné služby – konzultace s odborníky úřadu ohledně postupu při řízení o přihláškách vynálezů, patentového třídění a rešerší (na novost, stav techniky, monitorování konkurence či určité technické oblasti). Dále finský úřad poskytuje ve spolupráci s centry pro ekonomický rozvoj na regionální úrovni poradce pro inovace, kteří vynálezcům a výzkumným institucím poskytují podporu v inovacích, při přihlašování vynálezů a získávání informací o možnostech financování přihlášek patentů a dále v technickém, výrobním a obchodním využití vynálezů. V oblasti mezinárodní patentové ochrany finský úřad spolupracuje na základě bilaterálních dohod s dalšími patentovými úřady (např. Kanada, Japonsko, Korea, Rakousko, USA, Rusko a Španělsko) na projektu „Patent Prosecution Highway“, finští přihlašovatelé vynálezů tak mají v těchto státech možnost využít zrychleného řízení k udělení patentu. Tyto úřady mohou na základě vzájemných dohod využít výsledky průzkumu učiněného ve státě prvního podání, čímž je zefektivněn a zrychlen proces udělování patentu v těchto dalších státech, neboť dojde k odbourání některých duplikací při řízení o přihlášce vynálezu.

Švédský úřad nabízí službu „Forseeker“ – sleduje technologický vývoj a trendy ve zvolené oblasti a z dat z patentové databáze a s pomocí matematických metod dokáže předpovídat budoucí aktivity v daném odvětví technologie. Taková analýza je důležitá pro strategická ekonomická rozhodování podniků.

Dále nabízí službu rešerší dle citací určitého patentu – dle níž může podnik zjistit, kdo je jeho potenciální konkurence nebo jaký bude vývoj v této oblasti a také může zjistit monitoring patentů na mezinárodní úrovni – podle profilu jsou žadateli zasílány nejnovější informace ze stavu techniky. Podniky mají též možnost nechat si úřadem zpracovat předběžnou nezávaznou zprávu k možnosti udělení patentu.

zpět na začátek

Cíle a měřítka projektu
Popis cíleMěřítkoHodnota
Rozvoj netechnických kompetencí firem(i) Služby v oblasti strategického řízení, komercializace a sofistikované služby pro inovační podnikání (ii) Míra využití těchto služeb podniky a jejich spokojenost, úspěšnost podpořených firem

(i) Existence a dostupnost těchto služeb

(ii) Nárůst využívání těchto služeb a spokojenosti s nimi

Služby pro podporu internacionalizace

(i) Míra využití těchto služeb podniky a jejich spokojenost,

(ii) objem exportu výrobků a služeb

(i) Rozvoj kapacit pro poskytování služeb pro internacionalizaci firem

Vyšší využívání těchto služeb podniky a nárůst spokojenosti,

(ii) Nárůst objemu výrobků a služeb uplatněných na zahraničních trzích

Usnadnění patentování v zahraničníBilaterální dohody s patentovými úřady států, jež jsou z hlediska vývozu významné pro české podnikatele, po vzoru „Patent Prosecution Highway“Zvýšení počtu dohod zajišťujících zjednodušení a zlevnění procesu patentování v zahraničí pro české podnikatele
Cílené informace o stavu techniky a poradenství ve věci „patentovatelnosti“ předloženého řešeníRozsah kvalita a využitelnost poskytovaných patentových rešerší a informacíVyšší míra využití těchto služeb a spokojenosti uživatelů, zvýšení počtu kvalitních patentových přihlášek
Podpora provádění průmyslově právního audituDostupnost audituZavedení a rozšíření služeb auditu na trhu a jeho využití podniky

zpět na začátek

Hlavní dotčené skupiny
Podnikatelská veřejnost

Podnikatelé, manažeři v podnicích

  • firmy, které doposud většinou nerealizují inovace nebo tak činí jen v omezené míře (přejímáním technologií) a které převážně dodávají komponenty pro další firmy (tuzemské i zahraniční)
  • firmy, které již inovace realizují (nebo o ně usilují) a jsou pro ně důležitým zdrojem konkurenční výhody
  • začínající podnikatelé v oblastech založených na vysoce kvalifikované pracovní síle a tvorbě vysoké přidané hodnoty (zejména podpora při rozvoji kompetencí k podnikatelství a komercionalizace nápadů)

Výzkumné instituce, VŠ

Podpůrná infrastruktura (PI, VTP, CTT apod.) a její manažeři – zvýšení tlaku na kvalitu a účelnost poskytovaných služeb

Finanční dopady

Dopady na státní rozpočet související s dotačními schématy a se zavedením a rozvojem služeb poskytovaných státními agenturami – vykompenzovány větším počtem inovací a patentů, přínos podpořených společností pro ekonomiku (veřejné rozpočty, tvorba pracovních míst, růst HDP)

Tvorba a rozvoj webového portálu – 20 milionů ročně – státní rozpočet (MPO)

zpět na začátek

Popis realizace projektu

Hlavním cílem navrhovaných opatření je podpora podniků v jejich schopnosti vyrábět vysoce kvalitní výrobky a poskytovat špičkové služby, ve schopnosti vytvářet a kreativně užívat know-how a inovace a tím úspěšně zvyšovat produktivitu a samostatně se prosazovat na globálních trzích. Jednotlivé realizační kroky budou specifické podle cílové skupiny rozvíjených podniků (jednotlivých fází životního cyklu podniků).

Vzhledem k tomu, že pozitivní změny v kvalitě a řízení podnikových procesů musejí být logicky učiněny samotnými podniky, jsou možnosti veřejného sektoru v tomto směru omezené.  Opatření státu by měla vést k nárůstu motivace firem k vyšší (vlastní) inovační aktivitě, k pronikání do blízkých oborů a ke zlepšení postavení na mezinárodních trzích (zahájení nebo nárůst exportu).

Podnikům je třeba pomoci usnadněním (a snížením rizika při) financování inovačních aktivit (zejména při přechodu z fáze VaV) a při komercializaci výsledků VaV. Nástrojem by se mělo stát zejména zvýšení dostupnosti kvalitních služeb pro inovační podnikání poskytovaných na trhu (zejména státními agenturami) a rozvoj služeb podpůrné infrastruktury pro inovační firmy.

Výsledkem by mělo být rozšíření segmentu ekonomiky tvořeného firmami využívajícími výsledky VaV k budování své konkurenční výhody. K dosažení tohoto stavu je ale bezpodmínečně nutné zvýšit inovační poptávku podnikového sektoru, ale i míru využití inovací (IP a dalších produktů duševního vlastnictví) v činnosti podnikatelů. Je třeba zaměřit se na služby pro podporu (inovačního) podnikání, které budou stimulovat zájem co největšího počtu firem o inovace jako zdroje konkurenční výhody a povedou k rozšíření a růstu této skupiny podniků.

I) Služby pro inovační podnikání

K tomu budou poskytovány a zprostředkovávány kvalitní služby ve třech hlavních oblastech:

  1. Market intelligence a internacionalizace – služby usnadňující firmám (zejména MSP, které nemají potřebné kapacity) orientaci ve vývoji na trzích, identifikaci příležitostí a vznikajících rizik pro jejich současné podnikání: Na to pak navazují asistenční služby usnadňující vstup firem na zahraniční trhy, získávání partnerů pro spolupráci atd. Inovační firmy by měly mít na trhu k dispozici asistenční služby pro internacionalizaci produktů, pro ověření komerčního potenciálu nových nápadů, přípravu business plánu a dalších dovedností, které vedou k podnikatelskému úspěchu. Na základě zahraniční praxe se jako vhodná instituce zajišťující tyto služby jeví agentura pro podporu exportu CzechTrade. Klíčovým přínosem agentury CzechTrade pro inovační systém je její síť zahraničních kanceláří přinášející znalost zahraničních trhů, globálních trendů a unikátní know-how v oblasti služeb asistujícím podnikům při jejich expanzi na zahraniční trhy. Takovouto dlouhodobě budovanou a průběžně aktualizovanou institucionální znalost zahraničních trhů, zkušeností a know-how je s ohledem na její další využití vhodné budovat na úrovni státní agentury na podporu exportu.
  2. Strategické řízení, cílený rozvoj lidských zdrojů a inovační management – služby z oblasti market inteligence, internacionalizace, technologického, ale i procesního foresightu (předvídání trendů) mohou firmám usnadnit orientaci ve vnějším prostředí a asistovat při získávání strategických informací pro rozhodování a řízení interních procesů (vč. inovací). Mnoho (nejen) MSP však upozorňuje na problémy s vlastním řízením interního prostředí firmy tak, aby podporovalo inovační proces. Za tímto účelem by měla na trhu existovat kvalitní nabídka služeb, které by firmám zprostředkovávaly služby manažerského vzdělávání a výměny dobré praxe v oblasti inovačního managementu (vč. vazby na management obchodu) a také poradenské služby mentoringu, kaučingu a rozvoje lidských zdrojů (kreativita a tvůrčí metody při vytváření inovací) a podnikatelství na bázi služeb na míru pro jednotlivé firmy.
  3. Služby pro ochranu a nakládání s IP – V oblasti patentové ochrany a podpory transferu technologií je třeba zvýšit informovanost českých podnikatelů, zejména MSP, dále VŠ a neziskových výzkumných institucí o možnostech ochrany práv duševního vlastnictví a o významu ochrany technických a kreativních řešení prostřednictvím patentů. Je třeba usnadnit přístup k patentové ochraně, aby byly firmy a VaV instituce schopny v co největší míře využívat jak národní, tak zahraniční (či mezinárodní) systémy patentové ochrany a další ochrany duševního vlastnictví, a poskytnout dostatečnou podporu při využívání a komercializaci udělených patentů. V této souvislosti je nutné zdůraznit význam připravovaného jednotného patentu EU a jednotného patentového soudnictví EU, které by měly do budoucna výrazně zjednodušit a zlevnit možnosti patentové ochrany v členských státech.

Jako vhodné se jeví rozvíjení trhu služeb podnikatelům týkajících se přístupu k patentovým informacím a možnost dalšího rozšiřování těchto služeb:

  • nabídka placených cílených rešerší pro MSP, VŠ či výzkumné instituce – identifikace klíčových informací o stavu techniky v konkrétní oblasti dle zaměření adresáta; ve vztahu ke konkrétnímu vynálezu či výrobku obsahujícímu určité technické řešení zjištění(zda nebude při uvedení na trh porušovat či zasahovat do práva k určitému patentu, případně zda je vhodný k patentování)
  • provádění a podpora průmyslově právního auditu – zejména u MSP, zahrnující audit a analýzu veškerého nehmotného majetku a poradenství ohledně účinné právní ochrany
  • podpora při plánování průmyslově právní a 0001" valign="top">20112020

    ÚPV, CzechTrade

    CzechInvest ve spolupráci s PI, CTT, VTP

    Zprostředkování specializovaného poradenství podnikům ze strany státem dotované podpůrné infrastrukturyd) Monitoring efektu vynaložených prostředků.20122020MPOPřínos uvedených služeb bude pravidelně monitorován a vyhodnocován – zejména formou sledování poptávky po nich, a střednědobého růstu firem, které tytu služby využily/využívají.V. Portál pro inovační podnikáníPortál pro inovační podnikání20112012MPO, TAČR

    Vytvoření a rozvoj webového portálu pro inovační podnikání

    1. komplexní informace o systému podpory inovací v ČR
    2. přehled programů na podporu transferu výsledků VaV do praxe
    3. jasné vymezení kompetencí jednotlivých agentur
    4. vytvoření komplexní databáze aktivit v oblasti aplikovaného výzkumu s informacemi, které z pracovišť aplikovaného výzkumu se zabývá specifickým výzkumem v daném oboru – online dostupná nabídka inovativních nápadů/vyvíjených produktů nabízených potenciálním soukromým investorům k investici
    5. propojení portálu s BusinessInfo.cz 
    6. propojení portálu s veřejně přístupnými údaji Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s jeho koncepcí, schválenou usnesením vlády ze dne 13. dubna 2011 č. 267.
    1. Problematika CTT / služeb pro transfer technologií a interního prostředí VaV institucí ovlivňujících motivaci k TT a komercializaci je obsažena v I3 v kapitole Inovace.
    2. Tento vývoj je vidět i v přehledu nejvýznamnějších společností světa, kdy se průmyslovým a farmaceutickým společnostem připojily společnosti zaměřené ryze na informace, znalosti a jejich kreativní využívání jako je Google, Microsoft, Facebook, ale i televizní stanice, filmová studia, audiovize aj.
    3. Což neznamená, že znalostní vstupy (VaV) pro inovace musejí být vytvářeny interně.
    4. Entrepreneurship
    5. Pokud se prokáže její potřebnost.

    zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení: