Projekt 03 Zjednodušení přístupu ke službám veřejné správy (Strategie MK)

1. 12. 2011 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Projekt "Zjednodušení přístupu ke službám veřejné správy" je součástí pilíře "Instituce" Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 (SMK). Projekt nese pořadové číslo 3. Strategie byla projednána a schválena Vládou ČR dne 27. září 2011.

Název projektu Zjednodušení přístupu ke službám veřejné správy
Gestor MV Spolugestor Další resorty
Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2020

Obsah, charakteristika projektu

Tento souhrnný projekt je zaměřen na identifikaci opatření, která v maximální míře usnadní veřejnosti přístup ke službám veřejné správy a k informacím poskytovaným veřejnou správou. Tento projekt pokrývá tematicky opatření z oblasti otevřeného vládnutí, oblast veřejných institucí jako informační platformy pro podnikatele a veřejnost a dále opatření zaměřená na zjednodušení aktivního přístupu ke službám veřejné správy (např. z jednoho místa, bez určení místní příslušnosti, způsobem umožňujícím dálkový přístup atp.)1.

Součástí tohoto projektu jsou následující opatření:

  • Dokončení základních registrů a následné propojení s dalšími rejstříky (včetně rozhraní pro veřejnost)
  • Pravidla pro zveřejňování dat a informací
  • Jedno inkasní místo
  • Další rozvoj kontaktních míst veřejné správy a zrušení některých typů místní příslušnosti ve veřejné správě
  • Digitalizace některých řízení
  • Stanovení chybějících standardů pro práci s elektronickými dokumenty, zejména s ohledem na tzv. digitální kontinuitu
  • Další podporu elektronické komunikace (např. Informačního systému datových schránek)

Zajištění elektronické identifikace osob vůči těmto systémům (eDoklady)

Popis stávající situace, důvody řešení

Poskytování informací je jednou ze základních služeb veřejné správy. Občan nebo podnikatel, který disponuje dostatkem dat a údajů, může lépe realizovat správná rozhodnutí a přispívat tak svou činností k mezinárodní konkurenceschopnosti. V současné době orgány veřejné správy provozují velké množství nejrůznějších registrů, které spolu ovšem nejsou plně provázány, a občan či podnikatel tak často musí veřejné správě dokládat údaje, které veřejná správa již má, popřípadě má problém hledat informace, které nejsou v rámci veřejné správy shromážděny na jednom místě.

Vybudování základních registrů a jejich postupné propojení na další rejstříky a informační zdroje veřejné správy bude prvním krokem ke snižování administrativních nákladů pro veřejnost i veřejné instituce a obecně k postupnému zavádění digitalizace agend ve veřejné správě, i např. u soudů. V souvislosti s Digitální Agendou pro Evropu, jednou z vlajkových iniciativ EU2020, pak představuje velkou výzvu rovněž vzájemné propojení registrů s dalšími obdobnými systémy v Evropě.

Komplikovanou strukturu veřejné správy lze nejlépe popsat jako mnohočetně provázaný systém obrovského množství úřadů, které obhospodařují data související s výkonem jejich činnosti. Podle kvalifikovaného odhadu přibližně 30 000 úřadů spravuje cca 1000 agend. Informační systémy veřejné správy nepoužívají jednotnou datovou základnu a jsou na sobě nezávislé, v důsledku čehož se změny v datech v jedné databázi nepromítnou do dalších informačních systémů a občané jsou nuceni oznamovat různé změny na velkém množství úřadů. Provázanost mají řešit tzv. základní registry.

Na základě současných požadavků praxe se předpokládá vytvoření čtyř základních registrů, jejichž referenční údaje budou využívány jako jedinečné a nejdůležitější datové zdroje pro orgány veřejné moci. V praxi již tedy nebudou orgány veřejné moci zjišťovat hodnoty referenčních údajů pro své potřeby z různých zdrojů, ale pouze z těchto základních registrů.

Tento nový přístup zajistí kvalitní údaje efektivně využívané pro výkon veřejné správy a zároveň zbaví adresáty veřejné správy, občany či podnikatele, povinnosti údaje opakovaně dokládat. Údaj bude sdělen pouze jednou a následně bude promítnut do základního registru a jeho prostřednictvím do dalších informačních systémů veřejné správy, resp. tzv. agendových informačních systémů. Jedná se o již běžící projekt, jsou vysoutěženi dodavatelé, existuje jasná agenda. Jediná oblast, kterou lze považovat za ne zcela dořešenou, je koncepce provozu dílčích registrů z dlouhodobého hlediska.

Jednou z nabízejících se variant je postupný přesun např. do datového centra Státní tiskárny cenin, která již započala budovat datové centrum, se kterým je počítáno jako s centrálním bodem pro umístění základních systémů státní správy (zároveň pilotní projekt sdílených služeb) – v první řadě systémů podléhajících gesci Ministerstva financí (Státní pokladna, Jedno inkasní místo).

V oblasti poskytování informací, která je jednou z významných činností veřejné správy, se vyskytují problémy, které lze rozdělit v zásadě na dva typy:

  • informace nejsou zveřejňovány ve formě příznivé pro uživatele z řad soukromých subjektů;
  • některé informace a data se nezveřejňují vůbec (popřípadě si je musí občan vyžádat dle zákona o poskytování informací).

První zmíněný problém se projevuje například na některých informačních webových portálech veřejné správy, které tvoří páteř sdělování informací veřejnými institucemi. Nutná je analýza potřeb uživatelů a přizpůsobení webu těmto potřebám. Klíčem k efektivnímu sdělování informací veřejnosti je v tomto případě vize a koncepce, která musí být orientovaná na potřeby klienta -uživatele webu – a jeho potřeby. Tento bod pochopitelně úzce souvisí s analýzou agend a služeb veřejné správy.

Druhým problémem jsou informace, které mají veřejné instituce k dispozici a které by pro veřejnost mohly být zajímavé a užitečné, nicméně veřejné instituce je nikdy nezveřejnily. To se týká například řady statistik, výzkumů a analýz, které si veřejné instituce nechaly zpracovat, které se ovšem nikdy nedostaly dále než k příslušnému úředníkovi, který si je objednal.

Oba výše uvedené problémy blokují další užití těchto informací a pro veřejné rozpočty jsou relativně nákladné, neboť ve svém důsledku vedou např. k objednávání téže analýzy ze strany více veřejných institucí, a rovněž k nákladům obětované příležitosti, kdy zveřejňování dat vede k jejich dalšímu, obvykle produktivnímu, využití ze strany vědy a výzkumu, podnikatelského sektoru aj. Veřejné instituce se také připravují o možnost využít veřejnost v roli „hlídacího psa“ (neboli kontrolního orgánu) nad činností jednotlivých institucí. Koncepční systém zveřejňování (a ukládání s možností zpětně dohledat) tedy může vést ke značným úsporám ve veřejných rozpočtech a přispět k zefektivnění komunikace mezi veřejnými institucemi a soukromými subjekty.

Jak ukazuje studie Evropské komise MEPSIR z roku 2006, má zveřejňování dat shromažďovaných a produkovaných veřejnou správou významné pozitivní ekonomické efekty v podobě vytváření prostoru pro vznik sekundárního průmyslu (např. společnosti, které kombinují informace z veřejných rejstříků a poskytují je ve strukturované podobě klientům, poradenské společnosti) i aplikovaného výzkumu (zejména v oblasti ekonomie a společenských věd). Zatímco některé státy možností, které nabízí Open Government a Open Data, hojně využívají (Velká Británie, Slovinsko, Nizozemí, Švédsko, Finsko), ČR se doposud k této vlně příliš nepřiblížila. Tato situace by se měla zlepšit v rámci transpozice Směrnice k PSI (Public Sector Information Re-Use) do českého práva (připravuje Ministerstvo vnitra), některé kroky je však možné realizovat ještě dříve. Vhodným, nákladově efektivním a účinným opatřením by bylo zpřístupnění obchodního rejstříku pro stahování ve formátu xml (s následným pozvolným zpřístupňováním Sbírky listin), podobným způsobem by pak měly být postupně pro další užití uvolňovány i informace z dalších registrů a rovněž z webových stránek ministerstev a dalších veřejných institucí.2

Důležitou součástí opatření v rámci tohoto projektu jsou systémy jednotného přístupu ke službám veřejné správy. Ať už jde o systém Jednoho inkasního místa (JIM), které by mělo umožnit hradit daně i povinné pojistné do veřejných rozpočtů u jednoho úřadu, nebo o další rozvoj kontaktních míst Czech POINT, která zajišťují možnosti přístupu ke službám veřejné správy na jednom místě (tj. vyřizování více činností na jednom místě, nejlépe bez nutnosti povinné místní příslušnosti). Stávající stav „obíhání úřadů a shánění razítek“ je nákladný pro veřejnost obecně a pro podnikatele zvláště.

Je nezbytné pokračovat v rozvoji garantované elektronické výměny dat, kterou reprezentuje Informační systém datových schránek. Je nutné nalézt udržitelný model financování tohoto systému a zajistit jeho další využití v jednotlivých speciálních agendách, ať jsou to programy eHealth (ZIPS), elektronická fakturace, zadávání veřejných zakázek atd.

S ohledem na rozvoj elektronické komunikace je nutné stanovit základní podmínky pro způsob předávání údajů mezi systémy veřejné správy a jejími klienty. Ten musí být natolik univerzální, aby byl využitelný jak při přímém kontaktu (například prostřednictvím systému datových schránek), tak i na asistovaných místech Czech POINT. Jako nejvhodnější se jeví systém elektronických formulářů, který v sobě spojuje jak přehlednou prezentaci dat, podobnou stávajícím tiskopisům, tak i možnost přenosu strukturovaných dat.

S tím úzce souvisí i problematika dlouhodobé platnosti elektronických dokumentů a jejich ověřování. Je nezbytné stanovit příslušné standardy a poskytnout veřejné správě podporu těchto procesů.

S rozvojem možností elektronické komunikace se státem a elektronického vedení údajů o občanech v systémech veřejné správy úzce souvisí i problematika elektronické identity, respektive prokazování identity vůči informačním systémům. V realizaci jsou projekty tzv. eObčanky a univerzální karty pojištěnce, která by měla pokrývat oblast sociálního i zdravotního pojištění a poskytovat další rozšířené identifikační funkce.

Příkladem agendy, která by mohla být v návaznosti na výše uvedené kroky následně digitalizována (což by k ní umožnilo oprávněným osobám dálkový přístup) jsou např. agendy v rámci stavebního zákona, která patří k nejsložitějším v rámci veřejné správy (v současné době připravuje MMR pilotní analýzu možností digitalizace).

zpět na začátek

Příklad ze zahraničí

Základní registry: V Dánsku se díky fungujícímu systému základních registrů např. nemusí konat sčítání obyvatel a občané mají on-line přístup k informacím, které jsou o nich v registrech vedeny. Propojení registrů přináší i zcela měřitelné úspory např. při stěhování, kdy není nutné hlásit změnu adresy na jednotlivé instituce.

Systematické a efektivní zveřejňování dat a informací provádí například vlády Velké Británie (viz http://data.uk.gov), Slovinska, skandinávských států, Nizozemí, Singapuru nebo Nového Zélandu. Efektivní systémy zveřejňování uživatelsky příznivých informací a dat však má i OSN, Světová banka a Mezinárodní měnový fond.

Zjednodušený přístup ke službám veřejné správy lze najít ve Spojených státech nebo v severských zemích.

Systémy obdobné Informačnímu systému datových schránek provozuje Dánsko, Rakousko a nově i Německo (zde rovněž provozováno poštovním operátorem).

zpět na začátek

Cíle a měřítka projektu
Popis cíle Měřítko Hodnota
Jednoduchý a integrovaný přístup ke službám základních registrů a dalších rejstříků uvnitř veřejné správy Propojení základních registrů a vytvoření systému přístupu k datům v nich Snížení nákladů na sdílení dat a zvýšení produktivity veřejné správy
Zlepšení přístupu pro veřejnost do propojených registrů, popřípadě dalších vhodných funkcionalit Zvyšování informovanosti veřejnosti a využití dat

Počty uživatelů, 

snížení administrativních nákladů veřejnosti, spokojenost uživatelů

Zveřejnění dat a informací ve zpracovatelných formátech Objem zveřejněných dat a míra jejich využití

Zvýšené množství zveřejněných dat

Nárůst sekundárního průmyslu

Vytvoření standardů a základních podmínek pro předávání údajů mezi systémy veřejné správy a jejich klienty Využívání standardů a objem předaných informací Nárůst plynulé výměny informací
Jedno inkasní místo – zjednodušení plateb státu Výběr daní a poplatků na jednom místě, náklady pro veřejnost, přehlednost systému

Daně a poplatky je možné hradit v rámci jednoho úřadu

Snížení nákladů veřejnosti, zpřehlednění systému

Digitalizace vybraných agend/služeb a jejich propojení s provázanými registry (např. MMR – stavební zákon) – zjednodušení přístupu veřejnosti k informacím o průběhu agend, větší transparentnost

Digitalizace těch vybraných agend, u nichž se ukáže jako vhodná

Náklady účastníků agend

Produktivita a souměřitelnost činností ve veřejné správě

Vhodné agendy jsou digitalizovány

Snížení nákladů účastníků agend, vyšší produktivita a souměřitelnost činností ve veřejné správě

Vyhodnocování produktivity a její zlepšování u jednotlivých systémů (zavedených výše) – KPI (key performance indicators) Výstupy hodnocení a jejich zohlednění v dalším rozvoji nástrojů Plnění nastavených KPI v čase, zlepšování služeb
Úspory nákladů ve veřejné správě formou sdílených center (pokud se to ukáže jako vhodné) Vznik sdílených center a úspory dosažené jejich využitím, spokojenost s činností center Úspory, zvýšení produktivity ve veřejné správě
Posílení informovanosti o službách veřejné správy a jejich fungování Počet definovaných služeb / počet všech služeb Všechny služby jsou definovány
Dynamické řízení kvality služeb a nákladů služeb Sestavení seznamu KPI a jejich monitoring (např. náklady služby, výnosy služby, počet provedení služby jednotlivými poskytovateli, průměrná doba služby, minimální a maximální doba služby, spokojenost zákazníků služby) Plnění cílů stanovených pro jednotlivé KPI, zvyšování produktivity

zpět na začátek

Hlavní dotčené skupiny
Veřejná správa Úředníci veřejné správy a dalších veřejných institucí – odstranění listinné podoby řady dokumentů, zjednodušení dálkového přístupu k informacím ve veřejné správě.
Veřejnost Snížení administrativních nákladů spojených s přístupem ke službám poskytovaným veřejnou správou, možnost efektivnějšího využití informací, využití veřejně dostupných dat.
Akademická a nezisková sféra Kreativní formy využití veřejných dat a výzkum na nich založený.
Finanční dopady3 Náklady v řádu jednotek miliard Kč, úspory na transakčních a administrativních nákladů veřejných institucí i občanů v řádech desítek miliard Kč v dlouhodobém horizontu.

zpět na začátek

Popis realizace projektu

Projekt základních registrů je na Ministerstvu vnitra (MV) již v procesu přípravy, nicméně k jeho dokončení bude potřeba ještě realizace následujících kroků: Nejprve je nutné zajistit zprovoznění soustavy základních registrů, především Registru obyvatel (ROB), Registru osob (ROS), Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) a Registru práv a povinností (RPP), který je třeba nově vytvořit. Spolu s tím bude nutné zejména zprovoznění informačního systému základních registrů (ISZR) a převodníku (ORG).

Nedílnou součástí vytvoření systému základních registrů je rovněž vytvoření funkční Správy základních registrů.

Propojení základních registrů předpokládá financování z Integrovaného operačního programu. Spolu s realizací tohoto opatření bude nutno realizovat přípravu katalogu agend a služeb veřejné správy (viz projektová karta Efektivní veřejná správa).

Příprava projektu Veřejná správa jako informační a datová platforma bude v zásadě vyžadovat dva kroky. Prvním je analýza jednotlivých způsobů, jakými v současné době veřejné instituce informace zpřístupňují (weby, formáty dat apod.) a způsobů, jak by se s těmito informacemi dalo pracovat lépe. Inspirací by v tomto ohledu mohly být nejen Open Government a Open Data projekty vlád a mezinárodních organizací, ale i eDemocracy iniciativy neziskového sektoru, které se různým typem zveřejňování dat o činnosti veřejných institucí zabývají. Ve druhé fázi projektu se předpokládá postupná implementace doporučení obsažených v analýze. Základem pro analytické kroky by mohla být příprava MV na implementaci Směrnice k PSI (Public Sector Information Re-Use) do českého práva (a podklady k této směrnici z ostatních členských států EU). Vhodným pilotním projektem v oblasti Open Data by pak mohlo být i otevření exekučního rejstříku, rejstříku zástav a obchodního rejstříku pro volné stahování dat formou xml nebo jiným vhodným způsobem (viz projektový záměr Lepší vymahatelnost práva).

Projekt jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (JIM) by měl ve spolupráci Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví vznikat po etapách. Nejprve by mělo dojít k sjednocení správy daní, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na zdravotní pojištění na finančních úřadech. Ve druhé fázi by pak mělo JIM zahrnovat ještě výkon správy spotřebních a energetických daní, výkon tzv. dělené správy dělené správy a inkasní rovinu správy cel.

V návaznosti na postup práce na propojování základních registrů a dalších rejstříků dat a informací ve veřejné správě pak bude následně zanalyzován a připraven postup digitalizace některých agend/služeb veřejné správy a vytvoření jednotného přístupu k nim4 (včetně zrušení či omezení místní příslušnosti).

Výstupy projektu

Cíleným výstupem projektového záměru je vytvoření efektivních prostředků, jimiž bude veřejná správa komunikovat s veřejností a poskytovat jí své služby. Bude vytvořeno jednotné inkasní místo, zajištěn jednotný přístup ke službám veřejných institucí a k informacím ve veřejných rejstřících, vytvořeny efektivní komunikační a datové platformy, jejichž prostřednictvím budou veřejné instituce komunikovat s veřejností. To zahrnuje jak další rozvoj existujících komunikačních kanálů (asistované místo Czech POINT nebo přímý přístup přes Informační systém datových schránek), tak i stanovení pravidel pro elektronickou výměnu dat – elektronické formuláře nebo stanovení standardů pro dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentů (zajištění digitální kontinuity). Důležitou součástí je i otázka elektronického prokazování identity zastoupená projekty eObčanky a karty pojištěnce.

zpět na začátek

Harmonogram projektu
Název etapy Start Konec Gestor Popis
Spuštění základních registrů – odstranění nutnosti prokazovat údaje dohledatelné v základních registrech 2011 1. 7. 2012 MV Zprovoznění základních registrů tak, jak jsou vymezeny zákonem č. 111/2009 Sb.
Připojení agendových informačních systémů editorů do systému základních registrů 2011 2012 MV Prvotní zápis údajů do základních registrů editorskými IS.
Připojení vybraných uživatelských agendových informačních systémů do systému základních registrů 2012 2012
Tisknout Vaše hodnocení: