Projekt 21 Změny v základním a středním školství (Strategie MK)

1. 12. 2011 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Projekt "Změny v základním a středním školství" je součástí pilíře "Vzdělanost" Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 (SMK). Projekt nese pořadové číslo 21. Strategie byla projednána a schválena Vládou ČR dne 27. září 2011.

Název projektuZvýšení kvality a dostupnosti předškolní výchovy
GestorMŠMTSpolugestorMPSV, MMR, MF, MK, ČSÚ, MV
Zahájení projektu2011Ukončení projektu2018

Obsah, charakteristika projektu

Projekt je zaměřený na zlepšení fungování systému regionálního školství. Doporučení jsou úzce provázaná s částí politiky založené na evidenci a s projektem Změny obsahu vzdělávání a izolovaně nemusí dosáhnout očekávaných zlepšení výsledků regionálního školství.

Projekt se skládá z pěti oblastí opatření:

  1. Zefektivnění řízení škol. Opatření zahrnují důraz na transformaci role ředitelů ve školách, snížení jejich administrativní zátěže a důraz na manažerskou roli a pedagogický „coaching“. Opatření současně zahrnují již plánované reformy Dlouhodobého záměru ČR, které na ředitele přesouvají vyšší míru osobní zodpovědnost za výsledky.
  2. Zvyšování kvality pedagogických pracovníků. Tato sada opatření cílí na změny důrazu učitelské přípravy na praxi, stejně tak jako na otevření alternativních cest do učitelské profese. Všechna opatření mají za cíl přilákat více talentovaných lidí do školství a zlepšit jejich přípravu. Učitelé jsou zásadním faktorem v kvalitě výsledků vzdělávání – jejich kvalitě tedy musí být věnována vyšší pozornost než dosud.
  3. Vybudování systému podpory škol, ředitelů a učitelů. Spolu se zvýšenou odpovědností a dnešní svobodou učitelů při tvorbě Školních vzdělávacích programů (ŠVP) je nutná existence nástrojů, kterými lze pomoci učitelům či školám, které vykazují podprůměrné výsledky a mohou mít s přípravou a realizací ŠVP problémy. Tyto nástroje mají být založené na kooperativním přístupu a mají využívat dobrou praxi ve školách.
  4. Umožnit cílenější specifickou podporu jak mimořádně nadaných žáků, tak žáků sociálně znevýhodněných. Individuální přístup k žákům je nutný jako obrana před přílišným propadem těch nejméně disponovaných žáků a jako využití příležitosti rozvíjet potenciál mimořádně nadaných žáků.
  5. Optimalizace sítě škol. S demografickým vývojem je potřeba optimalizovat síť škol všech zřizovatelů, aby se zabránilo plýtvání veřejnými prostředky. Je ale důležité postupovat systematicky podle přesně specifikovaných kritérií (v souladu s postupem politik založených na evidenci), aby se zabránilo nepodloženým politickým rozhodnutím regionálních zřizovatelů škol. Toto opatření zahrnuje nejen optimalizaci kapacit školních budov, ale i počtu pedagogických pracovníků.

Příprava a implementace opatření musí být prováděna na základě systematického uplatňování přístupů politik založených na evidenci (evidence based policies – ex ante a ex post analýzy – podrobněji popsáno též v Úvodu strategie, např. důraz by měl být dáván na sběr, analýzu a vyhodnocováni empirických dat a k jejich průběžným úpravám a nutným změnám k docílení co největší efektivity jakéhokoliv opatření.)

Popis stávající situace, důvody řešení

Kvalita výuky na českých školách je velice heterogenní a rozdíly mezi výsledky žáků rostou. Noví studenti pedagogických fakult se rekrutují z méně nadaných studentů, protože učitelská profese není pro většinu nadaných studentů atraktivní. Neexistují standardy vykonávání učitelské profese; začínajícím učitelům se často nedostává potřebného praktického uvedení do profese, přičemž se zavedením Rámcových vzdělávacích programů (RVP) je toto obtížnější než v dobách striktnějších osnov. Reforma regionálního školství se z projektů v oblasti vzdělávání jeví jako nejdůležitější, neboť důsledky případného selhání dopadají na všechny další stupně vzdělávání.

Způsob výuky spolu s kvalitou učitelů vytváří atraktivní atmosféru ve školách. Škola má v žácích podporovat zájem po poznání a po dovednostech, nikoliv v nich vyvolávat odpor ke škole a skepsi k užitečnosti vzdělání. Kromě kurikulárních opatření (viz projekt Změny obsahu vzdělávání) je nutné změnit požadavky kladené na učitele a ředitele regionálních škol. Ředitelé musí mít dostatečné pravomoci k tomu, aby mohli manažersky řídit jednotlivé školy, podporovat učitele v úspěšných učebních aktivitách, aby mohli nabízet pomoc slabším učitelům a aby mohli v krajních případech propouštět nekvalitní učitele, kteří neprokazují snahu o zlepšení výsledků své práce. Z ředitelů škol musí být zároveň sňata současná vysoká administrativní zátěž.

Učitelé nesmí zastávat roli pouhých „předavačů vědomostí“. Učitelé jsou klíčem k budoucímu úspěchu svých žáků. Učitelé musí umět žáky zaujmout a motivovat k dalšímu studiu. Musí dokázat reagovat na různé typy talentů žáků a tyto talenty se pokoušet rozvíjet. Musí umět identifikovat ty žáky, kteří naopak potřebují speciální pomoc v průběhu studia. To vyžaduje mimo jiné změny v přístup ve vzdělání učitelů.

V České republice jsou při vzdělávání učitelů věnovány učitelské praxi přibližně 4 % času studia (v porovnání s průměrnými 20-40 % v zahraničí). V ČR jsou na učitele kladeny spíše formální požadavky (nutnost magisterského studia). Samotná kvalita učitelů není předmětem dostatečného zájmu ani výzkumu. Samotné pedagogické studium je příliš často soustředěno na deklarativní (figurativní) kumulaci znalostí (ať už oborových nebo pedagogických) na úkor operačního vědění, což dostatečně nepřispívá ke kvalitě pedagogických dovedností budoucích učitelů. Nestandardní cesta do učitelské profese je obtížná, což omezuje podíl učitelů s bohatou praxí v jiných profesích.

Kvalita učitele je zcela zásadní pro kvalitu výsledků vzdělávání. Spolu se změnou kurikulárního zaměření a zvýšením kvality pedagogického vzdělávání především v úrovni BC a spolu s výrazným posílením praktické přípravy učitelů posilující praktickou profesionalitu učitelů, je možno uvažovat o snížení formálního nároku na vzdělání učitele regionálního školství z úrovně MA na BC, aniž by to mělo negativní dopady na kvalitu výuky a výsledků. Projektový záměr nepředjímá výsledek, ale dává toto k vážné úvaze.

Vedle toho v českém vzdělávacím systému chybí podpora učitelů, především začínajících, a škol se slabými výsledky. Příklady ze zahraničí ukazují, že cílený mentoring slabších učitelů na školách zkušenými a úspěšnými učiteli pomáhá plošnému zlepšení výsledků vzdělávacího systému.

České školství také nemá nastaven systém péče o mimořádně nadané a sociálně znevýhodněné žáky. Čeští žáci se častěji než v jiných zemích dělí do škol podle svého socioekonomického zázemí. V různých typech škol ale není systém nastaven tak, aby napomohl „vytáhnout“ nejnadanější žáky na vrchol a zároveň nefunguje cílená a včasná podpora slabších, aby dokázali držet krok se svými vrstevníky.

V důsledku demografického poklesu a nenaplněných kapacit škol jsme svědky neefektivit ve financování regionálního školství. Existují regionální rozdíly v nesouladu mezi nabídkou a poptávkou. Na základě analýzy dostupných nebo účelově shromážděných údajů (politiky založené na evidenci) je proto třeba optimalizovat sítě regionálního školství.

zpět na začátek

Příklad ze zahraničí

Ve Finsku se hovoří o dvacet pět až čtyřicet let trvající vlně reforem. Výsledkem bylo kontinuální zlepšování výstupů a finální zlepšení studentů v PISA testech v letech 2000-2006 z 535 na 553 bodů, což přepočteno na školní roky odpovídá téměř polovině roku školní výuky navíc.1 Reformy vyústily v následující: učitelské povolání je ve Finsku všeobecně ve veliké úctě. Učitelé jsou profesně velmi podporováni (sdílení dobré praxe, akademická podpora apod.) a od počátku reforem (šedesátá léta) je vzdělávání v centru pozornosti politiků. Školy a pedagogové mají značnou autonomii a liberální přístup k žákům a studentům, mezi nimiž nejsou od počátku vzdělávání dělány žádné rozdíly. Školy také vydatně spolupracují s regionálními stakeholdery.

V Hong-Kongu začala reforma v roce 1999. Výsledkem bylo zlepšení studentů v testech PISA z 533 na 542 bodů, což přepočteno na školní roky odpovídá přibližně čtvrtině roku školní výuky navíc. Reforma obsahovala tyto základní principy: (a) Zaměření na žáky a jejich kvalitu; (b) Strategie No-Loser; (c) Zaměření na kvalitu; (d) Motivace k celoživotnímu učení; a (e) Zapojení široké společnosti. Dále byl kladen důraz na rozmanitost školského systému, morální a spirituální rozměr vzdělávání, došlo k vytvoření inspirujícího prostředí pro studenty i učitele a byl vytvořen nestrnulý systém respektující tradice.2

Inspiraci je také možné hledat v ostatních skandinávských zemích, v sousedním Sasku a Polsku, nebo v Belgii a v Singapuru.

zpět na začátek

Cíle a měřítka projektu
Popis cíleMěřítkoHodnota
1. Zefektivnit řízení škol
  • Méně administrativní zátěže ředitelů škol
  • Důraz ředitelské role na zvyšování kvality vzdělání
  • Omezení funkčního období ředitelů
  • Posílit reálnou zodpovědnost ředitelů za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání školy
  • Počet zrušených nadbytečných pravidel (zákonů a předpisů), které zatěžují ředitele škol
  • Vyšší % vyměněných ředitelů po ukončení jejich období nebo pro nedostatečnou kvalitu jimi vedených škol než nyní
2. Zvýšit kvalitu učitelů
  • Existující požadavky na učitelskou profesi
  • Kvalita uchazečů o pedagogické vzdělání (studijní dispozice uchazečů), projevené preference v přijímacím řízení na pedagogické fakulty
  • Délka praxe v učitelském studiu
  • Počet učitelů s praxí či se vzděláním v jiných (nepedagogických) oblastech
  • Větší účast profesionálních koučů a mentorů, kteří se věnují pedagogům
  • Vyšší % nejlepších studentů (různých oborů) se rozhodlo pro pedagogickou profesi
  • Větší množství praxe ve studijních programech pedagogických fakult
  • Více učitelů z praxe (odborníci z jiných profesí)
  • Počet profesionálních koučů a mentorů, kteří se věnují pedagogům
3. Vybudovat systém podpory škol
  • Dostupnost modelových ŠVP
  • Využívání mentoringu na slabších školách
  • Zavést a podporovat sdílení dobré praxe
  • Kvalitativní průzkumy dobré praxe prováděné Českou školní inspekcí (ČŠI)
  • Mentoring a koučing škol (dlouhodobá udržitelnost stávajícího projektu vzdělávání mentorů)
  • Systematický monitoring vzdělávání a využití výsledků k tvorbě nových a revizi stávajících opatření
  • Existence modelových ŠVP
  • Větší počet škol užívajících oproti současnosti mentoring
  • Větší % škol zapojených do monitoringu dobré praxe a do sdílení dobré praxe

4. Zlepšit podporu mimořádně nadaných a sociálně znevýhodněných žáků

  • Zlepšení postavení a schopností těchto žáků
  • Rychlost identifikace znevýhodněných žáků a zprostředkování dodatečné formy aktivní intervence
  • Počet podpořených žáků, resp. jejich výsledky
  • Korelace mezi výsledky žáků a jejich socioekonomickým zázemím
  • Podíly žáků s nedostatečnými vzdělávacími výsledky
  • Zvýšení počtu žáků, kteří byli oproti současnosti podpořeni
  • Snížení závislosti výsledků žáků na jejich socioekonomickém zázemí
  • Nižší počet žáků s nedostatečnými vzdělávacími výsledky
5. Optimalizace regionálního školstvíPočet nevyužitých míst ve školách (počet zrušených přebytečných míst na školách)
  • Výše ušetřených prostředků za zrušené školy
  • Zvýšení koncentrace žáků a kvalitních pedagogů v menším počtu škol

zpět na začátek

Hlavní dotčené skupiny
Instituce a jednotlivci

Základní a střední školy

Konzervatoře

Základní umělecké školy

Česká školní inspekce

Zřizovatelé ZŠ a SŠ

Pedagogický a řídící personál

Finanční dopadyNelze jednoduše vyčíslit.

zpět na začátek

Popis realizace projektu

Popis realizace

V souladu s obsahem úvodní části projektu, sekce politiky založené na evidenci, je pro cíl Zefektivnění řízení škol nutné, aby MŠMT spolu s vedením škol vytipovalo zbytečnou a zatěžující legislativu a následně ji eliminovalo. Tím dá ředitelům škol prostor pro orientaci na kvalitu instituce a její výsledky. Paralelně je vhodné vytvořit podpůrné a vzdělávací nástroje pro ředitele škol pro oblast mentoringu a koučingu podřízených.

Cíl Zvýšení kvality učitelů vyžaduje vypracování standardů profese učitele s ohledem na Národní databázi povolání – databázi kompetencí (žáků a studentů). Na základě standardů je pak možné začít hodnotit kvalitu výsledků učitelů, jejich rozvoj, zprostředkovávat dobrou praxi, ale také pomáhat učitelům dosahovat lepších výsledků ve vzdělávací činnosti a v jejich profesním a kariérním růstu. S tím souvisí i cíl Vybudování systému podpory škol. Školy potřebují znát standardy kvality výsledků vzdělávání pro své vzdělávací programy. Zavedení standardů do praxe, následné hodnocení škol a pomoc školám se slabými výsledky (mentoring, koučing a sdílení dobré praxe) je, jak se ukazuje v zahraničí, jedním z důležitých kroků ke zvýšení kvality škol. To předpokládá i změnu fungování a částečně i obsahu výkonu práce České školní inspekce.

Silnou stránkou českého školství není ani práce s mimořádně nadanými žáky a se sociálně znevýhodněnými žáky. Čtvrtý cíl tak prostřednictvím individuálního přístupu k oběma skupinám žáků počítá se zvýšením jejich kompetencí, a následně pak zlepšením jejich uplatnitelnosti ve společnosti a na trhu práce. To bude vyžadovat sérii komplexních opatření, která musí být navázána na další aspekty školské reformy.

Politicky citlivým, ale vzhledem k vývoji populace aktuálním tématem je Optimalizace regionálního školství. V souladu s postupy uvedenými v úvodu karty (politiky založené na evidenci), je zapotřebí věcně a odborně přistoupit k optimalizaci počtu regionálních škol s ohledem na potřeby oborové poptávky nejen v jednotlivých regionech, je-li možné ji odhadnout.

Výstupy projektu

Zvýšení kompetencí žáků.

Fungující systém podpory škol v oblasti kvality. Vypracování standardů učitelského povolání. Zvýšení kvality učitelů prostřednictvím podpory zkušených koučů a mentorů. Využití potenciálu mimořádně nadaných žáků a adekvátní vzdělávání žáků sociálně znevýhodněných.

Eliminace nadbytečné legislativy vztahující se k regionálnímu školství.

Optimální síť regionálních škol odpovídající aktuálním i budoucím potřebám plánovaným na základě přístupu politik založených na evidenci.

zpět na začátek

Harmonogram projektu
Název etapyStartKonecGestorPopis
Zefektivnění řízení škol20112018  
-> Výrazným způsobem omezit administrativní zátěž škol a jejich vedení20112015MŠMT
  • Uvolnit prostor pro výraznější roli managementu v oblasti pedagogického vedení, dohledu a koordinace (koučing: motivace učitelů, podpora dobrých přístupů, podpora aktivit mimo vyučování, vytváření atmosféry týmové spolupráce a sounáležitosti – atmosféra školy, apod.).
  • Zavedení auditu administrativní náročnosti regionálního školství je tak široký problém, že je zapotřebí řešit ho na meziresortní úrovni. (Je nutné snížit i administrativní náročnost přímého pedagogického personálu. Nejen MŠMT, ale i kraje, obce apod. školy úkolují.)
  • Změna školského zákona.
-> Změnit roli ředitelů ve školách a jejich zodpovědnost za výuku20112014MŠMT
  • Ředitelé, vedle učitelů, mají na výsledky vzdělávání zásadní vliv. Zavést časově omezenou funkci ředitelů základních i středních škol (např. 6 let), prohloubit osobní odpovědnost ředitele za kvalitu dosahovaných výsledků.
  • Realizovat navrhovaná opatření v DZ ČR II.2.2.9 (hodnocení ředitele, nový systém výběru, přípravy, hodnocení a rozvoje ředitelů).
-> Vytvořit clearingové centrum pro proces přijímacího řízení na SŠ podle zahraničních modelů20122018MŠMT, MV
  • Stávající zcela decentralizovaný systém zatěžuje školy složitou administrativou a nejistotou ohledně zapsaných žáků. Žákům a jejich rodičům systém komplikuje přechod na střední školu.
  • Při zachování autonomie škol v nastavení vlastního přijímacího řízení, umožňuje dosažený rozvoj IT infrastruktury (CzechPoint) použít centrální koordinaci přihlášek a zápisů na jednotlivé školy.
  • Ve vybraném kraji aplikovat pilotní projekt a zjistit, zda pozitiva předkládají nad negativy.
Zvýšení kvality učitelů20112014MŠMT
  • Zřejmě budou potřebné změny zákona o pedagogických pracovnících. To se v minulosti neukázalo jako účinné a dostatečné. Je třeba hledat především nelegislativní postupy.
  • Zabezpečit růst reálných mezd pedagogů, aby se učitelství stalo konkurenceschopnou profesí i pro nadanější část populace.
  • Snížit nábor na pedagog. fakulty, který je neúměrný budoucí poptávce po učitelích a soustředit se především na dispozice uchazečů.
  • Vypracovat profil absolventa učitelství ZŠ a SŠ.
  • Stanovit standard profese učitele ZŠ a SŠ.
-> Nově definovat požadavky na učitelskou profesi20112013MŠMT
  • V současnosti neexistují standardy profese učitele. Nutno vypracovat.
-> Usnadnit vstup do učitelské praxe pro zájemce s praxí z jiných oborů20112013MŠMT
  • Umožnit flexibilnější přístup k pedagogickému a didaktickému vzdělání, než je v současnosti, aby se tak rozšířily možnosti vstupu do učitelské praxe vyššímu počtu zájemců.
-> Odklon od formálních k reálným nárokům na kvalitu pedagogů20112015MŠMT
  • Spolu se změnou kurikulárního zaměření a zvýšením kvality pedagog. vzdělávání především v úrovni bakalářů (BC) a spolu s výrazným posílením praktické přípravy učitelů posilující praktickou profesionalitu učitelů, je možno vážně uvažovat, aniž by byl předvídán výsledek této úvahy, o snížení formálního nároku na vzdělání učitele regionálního školství z magisterské úrovně (MA) na BC, aniž by to mělo negativní dopady na kvalitu výuky a výsledků.
-> Zavést pedagogické kurzy jako nástavbu nad jakékoliv nepedagogické BC studium20112012MŠMT
  • Umožnit tak talentovaným absolventům jiných škol po několikatýdenním pedagogickém tréninku učit. Tato praxe má velmi dobré výsledky ve Velké Británii.
-> Zavést systém hodnocení učitelů a především zpětné vazby pro učitele20112014MŠMT
  • Systémem monitoringu a koučingu jak ze strany ředitelů škol, tak i ze strany externích odborných hodnotitelů.
  • Pomáhat učitelům pomocí zpětné vazby (i
    Tisknout Vaše hodnocení: