Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Ruskou federací

1. 9. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, podepsaná dne 8. prosince 2011 (dále jen „Smlouva“), vstoupí v platnost dne 1. listopadu 2014. K její aplikaci byl sjednán prováděcí dokument – Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce a sociální ochrany Ruské federace, které bylo podepsáno dne 8. srpna 2014.

Na rozdíl od jiných smluv a na výslovné přání ruské strany, byl sjednán i Protokol o potvrzení formulářů potřebných k provádění Smlouvy. Ujednání i Protokol vstupují v platnost současně se Smlouvou. Jako obvykle budou oba smluvní dokumenty (Smlouva a Ujednání) publikovány ve Sbírce mezinárodních smluv ČR pravděpodobně v září-říjnu 2014.

Smlouva vstoupí v platnost po téměř 6 letech tzv. bezesmluvního stavu, který mezi našimi státy trval od výpovědi bývalé Dohody mezi ČSR a SSSR o sociálním zabezpečení č. 116/1960 Sb., která přestala platit dne 1. ledna 2009 (dále jen „Dohoda“). Dohoda představovala smluvní dokument tzv. teritoriálního typu, který je zastaralý a v moderní smluvní praxi už dávno překonaný. Vycházel ze zásady, že dávky důchodového a nemocenského zabezpečení přiznával vždy stát trvalého pobytu žadatele a zhodnotil přitom i doby zaměstnání (pojištění) získané ve druhém smluvním státě. Náklady na tyto dávky tedy nesl stát trvalého pobytu občana a to bez jakékoli náhrady od druhého smluvního státu.

Nová Smlouva tuto Dohodu nejenom nahradí, ale vzájemné vztahy v oblasti sociálního zabezpečení mezi oběma smluvními státy upraví způsobem zcela novým, významným a zároveň standardním, běžným v moderní smluvní praxi.

Smlouva je založena na 4 základních principech sociálních smluv, které jsou obvyklé i v koordinačních nařízeních Evropské unie a jimiž jsou:

  • rovnost zacházení se státními příslušníky smluvních států,
  • aplikace jednoho zákonodárství v daném časovém období s přesně stanovenými výjimkami,
  • sčítání dob pojištění získaných v obou státech pro vznik nároku na dávky,
  • výplata dávek do druhého smluvního státu.

Osobní a věcný rozsah Smlouvy

Smlouva se nevztahuje na všechny pojištěné osoby ve smluvních státech, ale na přání ruské strany pouze na občany České republiky a občany Ruské federace, tj. na občany smluvních států.

Standardním způsobem upravuje stanovení příslušnosti k právním předpisům, tj. skutečnost, kterým právním předpisům (kterého smluvního státu) bude výdělečně činná osoba krytá Smlouvou podléhat a v jakém státě bude platit pojistné. Tím, že vymezuje základní pravidlo lex loci laboris (pojištění podle místa výkonu práce), zabraňuje vyloučení osoby z pojištění anebo případnému dvojímu pojištění ze stejné pracovní činnosti. Stanoví pravidla pro tzv. vyslané pracovníky, kteří podléhají právním předpisům vysílajícího státu. Umožňuje samozřejmě i odchylky (výjimky) ze stanovení příslušnosti k právním předpisům a tuto pravomoc svěřuje příslušným úřadům (ministerstvům), příp. zmocněným orgánům smluvních stran (institucím).

Na české straně pokrývá dávky důchodového a nemocenského pojištění, dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání a dvě dávky státní sociální podpory – pohřebné a přídavky na děti. Na ruské straně jde z věcného hlediska o obdobné dávky, formálně se lišící pouze názvem. Smlouva se nevztahuje na zdravotní pojištění ani na dávky v nezaměstnanosti.

Formuláře

Pro provádění Smlouvy, smluvní strany navrhly a vzájemně odsouhlasily bilaterální dvojjazyčné formuláře. Každá smluvní strana bude používat vlastní sadu 12 formulářů označených CZ/RU, resp. RU/CZ, z nichž většina je obsahově podobná a pouze některé obsahují i odlišné údaje (např. žádost o důchod z ČR, žádost o důchod z Ruské federace, potvrzení o době pojištění z ČR, potvrzení o době pojištění z Ruské federace atd.).

Potvrzování příslušnosti k právním předpisům

Smlouva stanoví kromě základního pravidla pojištění podle místa výkonu výdělečné činnosti i odchylky pro případy vyslání zaměstnance do druhého státu na dobu nepřevyšující dva roky, po kterou vyslaný zaměstnanec podléhá právním předpisům vysílajícího státu. V případě vyslání zaměstnance z ČR do Ruské federace se pro osvědčení skutečnosti, že vyslaný zaměstnanec podléhá i nadále právním předpisům o sociálním zabezpečení ČR jako vysílajícího státu, používá:

formulář CZ 101/RU 11 - „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům“.

O vystavení tohoto formuláře se žádá prostřednictvím tiskopisu ČSSZ „Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ v sekci Mezinárodní smlouvy. Žádost se předkládá místně příslušné OSSZ/v Praze PSSZ/v Brně MSSZ (dále jen „OSSZ“).

Příslušnost osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) k právním předpisům se určuje obdobně jako u zaměstnanců (a to i v případech jejich vyslání). Pro osvědčení skutečnosti, že vyslaná OSVČ podléhá i nadále právním předpisům o sociálním zabezpečení ČR jako vysílajícího státu se používá:

- formulář CZ 101/RU 11 - „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům“.

O vystavení tohoto formuláře se žádá prostřednictvím tiskopisu ČSSZ „Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ v sekci Mezinárodní smlouvy. Žádost se předkládá místně příslušné OSSZ.

Smlouva dále umožňuje příslušným úřadům nebo institucím obou smluvních stran po vzájemné dohodě stanovit výjimky z ustanovení o příslušnosti k právním předpisům, a to na základě společné žádosti zaměstnance a zaměstnavatele nebo OSVČ. O povolení výjimky z příslušnosti k ruským právním předpisům se žádá prostřednictvím tiskopisu ČSSZ „Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“ nebo „Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“. Žádost se předkládá místně příslušné OSSZ, která ji po provedení administrativních úkonů postoupí ústředí ČSSZ k vyřízení.

Nemocenské pojištění

Peněžité dávky v nemoci a mateřství poskytuje podle svých právních předpisů instituce toho smluvního státu, jehož právním předpisům osoba podléhá (tj. obvykle stát, kde osoba pracuje). V Ruské federaci je pro přiznání a výplatu dávek v nemoci a mateřství příslušný Fond sociálního pojištění Ruské federace.

Smlouva stanoví, že pro vznik nároku na dávky se započítávají doby pojištění získané podle právních předpisů obou smluvních států s výjimkou případů, kdy se uvedené doby časově překrývají. V ČR se sčítání dob pojištění týká pouze peněžité pomoci v těhotenství a mateřství, neboť u ostatních dávek není nárok podmíněn získáním potřebné doby pojištění, ale pouze existencí samotného pojištění. Za účelem uplatnění nároku na dávky se budou akceptovat národní tiskopisy o potvrzení dočasné pracovní neschopnosti.

Důchodové pojištění

V oblasti důchodového pojištění Smlouva zaručuje vzájemnou výplatu důchodů mezi smluvními státy, pokud jde o ČR bez omezení s tím, že ruská strana umožňuje výplatu ruského důchodu pouze občanům ČR a Ruské federace a při pozbytí těchto občanství anebo přestěhování na území třetího státu se jeho výplata zastaví. Na rozdíl od předcházející smluvní úpravy (Dohody), Smlouva zakotvuje standardní princip sčítání dob pojištění pro vznik nároku na důchod a jeho přiznání a stanoví, že výsledný důchod odpovídá době pojištění získané podle právních předpisů jednoho smluvního státu (princip proporcionality) - viz i dále.

Získá-li osoba celou dobu pojištění potřebnou pro vznik nároku na důchod v jednom ze smluvních států, přizná jí tento stát důchod výhradně podle svých právních předpisů (tzv. plný důchod). ČSSZ však i v tomto případě provede srovnávací výpočet tzv. dílčího důchodu, který by pojištěnci náležel podle Smlouvy a přizná mu vyšší z těchto důchodů.

V případě, že doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho smluvního státu nebude dostačující pro vznik nároku na důchod, budou se brát pro nárok v úvahu i doby pojištění, které osoba získala ve druhém smluvním státě (princip sčítání dob pojištění), za předpokladu, že se tyto doby časově nepřekrývají. Každý ze smluvních států poté přizná a bude vyplácet důchod ve výši odpovídající době pojištění získané na jeho území (dílčí důchod). Nedosahuje-li doba pojištění v jednom smluvním státě alespoň 1 roku a nevznikne-li na základě takto krátké doby pojištění nárok na důchod výhradně podle jeho právních předpisů, potom tento stát důchod nepřizná.

V této souvislosti je třeba ještě upozornit na ustanovení článku 30 odst. 3 Smlouvy, které je reakcí na ukončení platnosti Dohody a jímž se základní zásada proporcionality určitým způsobem modifikuje. Smlouva, mimo jiné, říká, že pro stanovení nároku na důchod se přihlédne i k dobám pojištění získaným před vstupem Smlouvy v platnost, a že dobu pojištění získanou od vstupu Smlouvy v platnost, tj. od 1. listopadu 2014, bude hodnotit a přiznávat za ni důchod smluvní stát, na jehož území byla skutečně získána. Stejné pravidlo bude platit i pro období tzv. bezesmluvního stavu, který trval od 1. ledna 2009 do 31. října 2014. Pro doby pojištění získané do 31. prosince 2008 se ale stanoví výjimka, představující teritoriální prvek (obdobný úpravě ve smlouvě s Ukrajinou), který spočívá v hodnocení těchto dob státem trvalého pobytu, za předpokladu, že osoba ve státě trvalého pobytu získala alespoň 1 rok pojištění do tohoto data a za uvedené doby nebyl druhým smluvním státem přiznán důchod.

Příklad:

Ruský občan, narozen v roce 1953, až do svých 50 let (v roce 2003) pracoval a byl pojištěn v Ruské federaci a od roku 2004 za účelem zaměstnání přechodně pobýval v ČR, kde byl i pojištěn v českém systému důchodového pojištění. V ČR mu byl povolen pouze dlouhodobý pobyt, nikoli trvalý a v roce 2009 se vrátil zpět do Ruské federace.

Ve smyslu článku 30 odst. 3 Smlouvy, vzhledem k tomu, že v ČR neměl povolen trvalý pobyt, dobu pojištění od r. 2004 do r. 2008 bude pro nárok a výši důchodu hodnotit Ruská federace, přestože byl pojištěn 5 let v ČR a přesto, že získal víc než 1 rok pojištění do 31. prosince 2008 (celkem 5 let).

V případě, že by tento ruský občan měl v ČR povolen trvalý pobyt (např. od roku 2006) a stále se trvale zdržoval až do současnosti v ČR, kde pracuje a je pojištěn, pak nejen dobu pojištění v ČR od r. 2004 do 2008 a od r. 2009 až do vzniku nároku na důchod v roce 2016, ale i veškerou dobu pojištění (zaměstnání) získanou před rokem 2003 v Ruské federaci bude hodnotit a přizná za ni plný starobní důchod ČR (ČSSZ). To samozřejmě za předpokladu, že za dobu pojištění (zaměstnání) skutečně získanou v Ruské federaci do r. 2003 by nepřiznal důchod Penzijní fond Ruské federace. K tomu by ovšem nemělo dojít, neboť článek 30 odst. 3 Smlouvy to vylučuje (leda by byl ruský důchod přiznán v bezesmluvním období, tj. před vstupem Smlouvy v platnost).

Podání žádosti o důchod podle Smlouvy

I. Žádost o důchod z Ruské federace podaná žadatelem s bydlištěm v České republice

Žádost je možné podat přímo v ČR, prostřednictvím místně příslušné OSSZ, v Praze PSSZ, v Brně MSSZ. Žádost o ruský starobní, invalidní a pozůstalostní důchod se podává na formuláři RU 3/CZ 202 „Žádost o důchod z Ruské federace“. Žadatel by měl předložit, kromě standardních dokladů vyžadovaných při sepisování žádosti výhradně z českého důchodového pojištění, všechny doklady, které osvědčují dobu zaměstnání v Ruské federaci a to v originále anebo ověřené kopii (např. Pracovní knížka, potvrzení zaměstnavatele, potvrzení Penzijního fondu Ruské federace apod.). Formulář žádosti spolu s připojenými doklady OSSZ postoupí ČSSZ v Praze, která zajistí vyhotovení potvrzení o dobách pojištění v ČR, případně provede další administrativní úkony a opatření a odešle žádost spolu s potřebnými doklady k vyřízení Penzijnímu fondu Ruské federace.

II. Žádost o důchod z České republiky podaná žadatelem s bydlištěm v Ruské federaci

Žádost je možné podat přímo v Ruské federaci prostřednictvím místně příslušné pobočky Penzijního fondu Ruské federace a to na formuláři CZ 202/RU 3.1 „Žádost o důchod z České republiky“, který bude k dispozici na webových stránkách ruského Penzijního fondu www.pfrf.ru i na webových stránkách ČSSZ v sekci Mezinárodní smlouvy. Pobočka Penzijního fondu postoupí žádost Penzijnímu fondu v Moskvě, který vystaví potvrzení o době pojištění v Ruské federaci, zajistí další případné administrativní úkony a žádost s potřebnými doklady odešle ČSSZ k vyřízení.

Výplata důchodů

Smlouva stanoví, že vzájemná výplata důchodů mezi smluvními státy se uskutečňuje přímo oprávněným osobám a ve volně směnitelných měnách (v EUR, příp. USD). Klientům s bydlištěm v Ruské federaci může být český důchod, jak je to obvyklé i u jiných smluv, vyplácen:

  • a) na účet příjemce vedený u banky v cizině (v Ruské federaci),
  • b) na účet příjemce nebo jeho manžela/ky vedený u banky v ČR v české měně (Kč).

Výplata důchodu do Ruské federace se bude provádět po předchozím zaslání tiskopisu „Potvrzení o žití“, který musí být vlastnoručně podepsán poživatelem důchodu (nebo jeho opatrovníkem), opatřen datem a  vlastnoruční podpis musí být úředně ověřen úřadem, který je k tomu zmocněn podle právních předpisů Ruské federace, příp. zastupitelským úřadem ČR, anebo pobočkou ruského Penzijního fondu.

Kontakty na kompetentní instituce v České republice

Česká správa sociálního zabezpečení
– pro dávky nemocenského a důchodového pojištění a pro dávky při pracovních úrazech a nemocích z povolání
Křížová 25
225 08 Praha 5
Česká republika
Web: www.cssz.cz

Generální ředitelství Úřadu práce
– pro pohřebné a přídavky na děti
Dobrovského 1278/25
170 00 Praha 7
Česká republika
Web: www.uradprace.cz

Kontakty na kompetentní instituce v Ruské federaci

Penzijní fond Ruské federace
– pro dávky důchodového pojištění (povinné důchodové pojištění)
Šabolovka 4
119 991 Moskva
Ruská federace
Web: www.pfrf.ru

Fond sociálního pojištění Ruské federace
– pro dávky v nemoci a mateřství a dávky při pracovních úrazech a nemoci z povolání
Orlikov pereulok 3a)
107139 Moskva
Ruská federace
Web: www.fss.ru

Informace poskytnuta Českou správou sociálního zabezpečení.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek