Smlouvy uzavírané přes internet: Podnikatelé musí poskytnout potřebné informace

29. 11. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V souvislosti s rozvojem moderních technologií se stalo uzavírání smluv prostřednictvím internetu běžnou praxí. Zákon tento způsob uzavírání smluv obecně připouští, ale v některých případech je třeba mít na paměti zvláštní právní úpravu, která smluvním stranám stanoví odlišná práva a povinnosti oproti uzavření smlouvy „běžným způsobem“.

Prodej zboží či nabídka služeb přes internet se stávají stále častější součástí nabídky malých a středních podnikatelů. I když se na první pohled může zdát, že je v této oblasti vše jednoduché, i malé pochybení v oblasti smluv uzavřených mezi firmou a podnikatelem může vést k neplatnosti uzavřeného obchodu.

„Typickým případem zvláštní úpravy jsou smlouvy uzavírané se spotřebiteli. Česká právní úprava v rámci občanského zákoníku vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/83/EU. A spotřebiteli jako slabší smluvní straně poskytuje zvýšenou míru právní ochrany,“ upozorňuje Jan Přib z advokátní kanceláře Bělina & Partners.

Spotřebitel musí vědět vše podstatné

Podle jeho slov se tak podnikateli například při uzavírání spotřebitelských smluv prostřednictvím internetu ukládá, aby spotřebitele v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, seznámil s celou řadou informací specifikovaných v § 1820 občanského zákoníku.

„Řádné nesplnění informační povinnosti ze strany podnikatele přitom v závislosti na charakteru konkrétního nedostatku může vést až k neplatnosti daného právního jednání, vzniku újmy na straně spotřebitele či prodloužení lhůty k odstoupení od smlouvy,“ zmiňuje Jan Přib.

Je proto v zájmu podnikatele, aby spotřebiteli poskytnul veškeré zákonem požadované údaje řádně a včas. „V souvislosti s povinností podnikatele informovat spotřebitele o možnosti odstoupení od smlouvy lze proto z důvodu právní jistoty nanejvýš doporučit užívání vzorového poučení o možnosti odstoupení od smlouvy, které je přílohou k nařízení vlády č. 363/2013 Sb.,“ dodává Jan Přib.

Smlouvy s mezinárodním prvkem

Zvláštní pozornost by měly firmy věnovat také uzavírání smluv se zahraničním subjektem. „V případě absence volby českého práva stranami totiž může dojít k situaci, kdy se smlouva bude řídit jiným než tuzemským právem, což z praktických důvodů nemusí být z pohledu české strany vždy žádoucí,“ pokračuje Jan Přib.

Ani volba českého práva jako práva rozhodného ale někdy nepostačí, a česká firma bude muset dodržet příslušná ustanovení práva cizího. Týká se to například smlouvy uzavírané se spotřebitelem s obvyklým pobytem v zahraničí, které upravuje článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, takzvané nařízení Řím I. Ten stanoví, že v důsledku volby práva nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu podle místa jeho obvyklého pobytu, od nichž se nelze smluvně odchýlit.

„A to za předpokladu, že obchodník provozuje svou podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo se jakýmkoli způsobem činnost podnikatele na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje,“ podotýká Jan Přib.

Zvláštní úpravy se týkají energetiky

Pozornost musí firmy věnovat také uzavírání smluv prostřednictvím internetu v oblastech, na které se vztahují zvláštní právní předpisy. “Mezi ně patří například energetický zákon, podle kterého se v případě uzavření smlouvy o dodávce elektřiny, plynu nebo tepelné energie prostřednictvím internetu uplatňuje zvláštní čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od předmětné smlouvy, běžící ode dne jejího uzavření,“ popisuje Jan Přib.

V dalších případech zákon uzavírání smlouvy prostřednictvím internetu spojuje s provedením identifikace druhé smluvní strany za její fyzické přítomnosti. „Jedná se například o služby spočívající v zakládání právnických osob či poskytování sídla, adresy, popřípadě i dalších s tím souvisejících služeb pro jinou právnickou osobu. Lze doplnit, že nesplnění povinnosti identifikace je správním deliktem a může být v krajním případě sankcionováno pokutou až do výše 1 000 000 korun,“ uzavírá Jan Přib.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek