Smluvní zastoupení podnikatele při právním jednání

29. 7. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Smluvní zastoupení podnikatele při právním jednání V právním styku může obecně podnikatel jednat buď samostatně, nebo prostřednictvím svého zástupce. Ať již se jedná o podnikatele – právnickou nebo fyzickou osobu, česká právní úprava rozeznává tři základní typy zastoupení. Zákonné, smluvní a opatrovnictví. Jakým způsobem upravuje smluvní zastoupení občanský zákoník a na co by si měli dát podnikatelé při sjednávání tohoto zastoupení pozor?

Předpokladem vzniku smluvního zastoupení podnikatele je dohoda zmocnitele (podnikatele) se zmocněncem o plné moci, realizovaná formálním udělením plné moci zmocněnci.

Náležitosti plné moci přitom upravuje § 441 odst. 2 občanského zákoníku následovně: „Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.“

Forma plné moci a rozsah zástupčího oprávnění

V problematice smluvního zastoupení podnikatele při právním jednání je klíčovou otázkou zejména forma plné moci. Česká právní úprava obecně připouští ústní formu plné moci, a pouze v některých případech stanoví požadavek formy písemné, respektive písemné formy s úředně ověřenými podpisy, případně formy veřejné listiny (notářského zápisu).

Pokud jde o plnou moc v ústní formě, tuto lze udělit výhradně k určitému právnímu jednání, u něhož zákon písemnou formu nevyžaduje (například k uzavření kupní smlouvy o prodeji věci movité).

Udělení plné moci v ústní formě si přitom realizuje tak, že podnikatel jakožto zmocnitel oznámí kromě zmocněnce udělení plné moci zmocněnci též osobě, s níž má podnikatel právně jednat.

Vyžaduje-li právní jednání formu písemnou (např. kupní smlouva o prodeji věci nemovité), je třeba v téže formě udělit i plnou moc.

„Obdobně se přitom postupuje v případě, kdy právní jednání vyžaduje formu veřejné listiny, když v takovém případě musí být ve formě veřejné listiny udělena i plná moc, nebo písemné formy s úředně ověřenými podpisy, například zakladatelské právní jednání podle zákona o obchodních korporacích,“ vysvětluje Jan Přib z advokátní kanceláře Bělina & Partners.

V této souvislosti je podle něj vhodné doplnit, že písemnou formu plné moci bude vyžadovat i plná moc nevztahující se pouze k určitému právnímu jednání, tedy takzvaná plná moc generální.

„V podnikatelem vystavené plné moci je nutné řádně vymezit rozsah zástupčího oprávnění, to jest stanovit okruh záležitostí, na které se předmětná plná moc vztahuje. V případě, kdy rozsah zástupčího oprávnění v plné moci uveden nebude, bude se jednat o plnou moc generální a v této souvislosti bude tudíž i vyžadováno její vystavení ve formě písemné,“ dodává Jan Přib.

Kdo může být zmocněncem

Zmocněncem může být obecně osoba fyzická i osoba právnická. Podle ustanovení § 437 odst. 1 občanského zákoníku zmocněncem nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zmocnitele, ledaže zmocnitel o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.

„Jinými slovy, právní jednání učiněné zmocněncem podnikatele bude platným jednáním za předpokladu, že zájmy zmocněnce nejsou v rozporu se zájmy podnikatele, respektive pokud podnikatel o existenci takovéhoto rozporu zájmů věděl nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem vědět musel,“ doplňuje Jan Přib.

V této souvislosti je podle něj vhodné uvést, že pokud zmocněnec, jehož zájem je v rozporu se zájmem podnikatele, kterého zastupuje, právně jednal s třetí osobou a tato o této okolnosti věděla nebo o ní vědět musela, může se podnikatel tohoto rozporu následně dovolat.

Prokura

Ve vztahu k možnosti zastoupení podnikatele při právním jednání je dále třeba zmínit také možnost udělení prokury, jakožto zvláštního typu (obchodní) plné moci.

Podstatou prokury je přitom podle § 450 a násl. občanského zákoníku zmocnění fyzické osoby (prokuristy) podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku ke všem právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc.

„Jedná se tedy o obdobu generální plné moci, u které je třeba vždy výslovně uvést, že se jedná o prokuru. Prokurista je nicméně oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc pouze pokud je to v prokuře, tedy zmocňovací smlouvě, explicitně uvedeno,“ konstatuje Jan Přib.

Prokura je skutečností zapisovanou do obchodního rejstříku, její vznik se nicméně odvíjí již od okamžiku udělení, na rozdíl od plné moci. Proto při jednání s třetími osobami není nutné prokuru, respektive zmocňovací listinu předkládat,“ uzavírá Jan Přib. 

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek