Sociální rozměr evropské integrace

27. 4. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zaměstnavatelům a podnikatelům nejsou lhostejné sociální problémy Evropy. Nelze hovořit o sociální dimenzi bez zlepšení konkurenceschopnosti a posílení růstu. Pouze zdravá ekonomika může vyřešit problém vysoké nezaměstnanosti a navíc mnohem rychleji než nové fondy a administrativní opatření. Nesmíme zapomínat na solidaritu, ale ta musí být doprovázena zodpovědností. Členské státy by měly usilovat o výměnu nejlepších zkušeností, ale neexistuje univerzální řešení, které by bylo vhodné pro všechny. Hospodářská, sociální a politická stabilita jdou ruku v ruce.

Sociální rozměr evropské integraceTo jsou některé ze závěrů mimořádného zasedání skupiny zaměstnavatelů Evropského hospodářského a sociálního výboru v Berlíně, kteří spolu s hosty z vlády a odborů 28. a 29. listopadu loňského roku diskutovali o tom, jak dosáhnout udržitelného hospodářského růstu a globální konkurenceschopnosti, jak vrátit EU k vyšší zaměstnanosti a zlepšit sociální standardy.

Sociální dimenze evropské integrace je dnes v popředí zájmu evropských občanů v důsledku citelných dopadů finanční a ekonomické krize posledních let. Nejhlasitěji se ozývají zástupci odborů, zaměstnanců a nevládních organizací, kteří navrhují řešit nepříznivé sociální dopady přijetím další legislativy na evropské úrovni zaručující práva zaměstnanců a minimální příjem pro všechny.

Objevily se rovněž návrhy na jednotný příspěvek pro nezaměstnané ve všech členských státech a na zavedení evropských sociálních dluhopisů. Zaznívají argumenty, že politika úsporných opatření je totálním neúspěchem a že je třeba nastartovat růst zvýšenými veřejnými výdaji ve výši až 2 % HDP. Požadavky na zajištění sociálních práv by měl zajistit tzv. sociální protokol, který by se stal součástí evropských smluv.

Předseda skupiny zaměstnavatelů Jacek Krawczyk ve svém úvodním vystoupení definoval východiska přístupu k této problematice z pohledu zaměstnavatelů. „Sociální rozměr evropské ekonomiky je skutečností, není to něco, co bychom museli nyní vytvářet. Samotná podstata jednotného trhu je sociální, mnoho z jeho výhod je par excellence součástí sociálního rozměru. Sociální rozměr však nechápeme jen jako jednoduché přerozdělování peněz,“ řekl Krawczyk.

Období růstu se použilo na zvýšení spotřeby

Předseda německého svazu zaměstnavatelů BDA Peter Clever zdůraznil, že vytváření pracovních míst je nezbytnou podmínkou sociálního modelu, protože pokud nebudou generována nová aktiva, nebude co rozdělovat. „EU je přitom víc než jenekonomický a podnikatelský záměr, evropská integrace má jasně sociální rozměr,“ dodala MarionSchicková, ředitelka evropského výboru BDA.

Zástupkyně německých odborů DGB Elke Hannacková zdůraznila, že „sociální rozměr musí být posílen, nelze jej omezit jen na vytváření pracovních míst.“ Poukázala na to, že musí skončit útoky na uplatňování zaměstnaneckých a odborových práv pod záminkou zvyšování efektivity.

Viceprezident španělské organizace zaměstnavatelů CEOE José Vicente González Pérezpotvrdil, že sociální rozměr je nedílnou součástí evropské integrace. Sociální model je nutnéreformovat, ale je třeba zachovat jeho podstatu, protože evropský model je něco, co nás odlišuje od zbytku světa. Evropský sociální model musí být udržitelný. Je třeba prolomit začarovaný kruh dluhové krize. Doba růstu byla použita na zvýšení spotřeby, nikoli k provedení strukturálních reforem. Účinek byl devastující – trhy reagovaly a dluhová krize si vyžádala těžká úsporná opatření s negativním dopadem na sociální situaci a další zvýšení nezaměstnanosti.

Úsporná opatření přinášejí výsledky, ale nelze se zastavit, je nutné pokračovat v nastoupeném kurzu. Mzdové náklady ve Španělsku byly sníženy o 5 % a vývoz výrazně vzrostl. Podniky se konsolidují, ale vládní administrativa nikoli a to též ovlivňuje konkurenceschopnost. Byrokracii je nutné snížit, vláda musí být efektivnější. Nezaměstnanost mládeže je problém, který je třeba řešit, protože je to jedna z největších výzev, které EU čelí. Její příčiny jsou přitom strukturální.

Německý federální ministr pro životní prostředí Petr Altmaier vidí situaci optimisticky. Poprvé po dlouhých letech chce nová německá vláda přijmout rozpočet bez nových dluhů a bez nových daní. To by mělo umožnit snižování zadluženosti, obnovení rovnováhy ale bude trvat řadu let. Podpora růstu nemůže být financována nadměrným zadlužením. Pokračování strukturálních reforem pomůže zvýšení konkurenceschopnosti a zvyšování růstu v Evropě. Konkurenceschopnost v německém pojetí znamená být lepší, ne levnější!

Globální konkurence se bude vyostřovat

Vzhledem k tomu, že země BRIC a další rozvíjející se trhy dosahují rychlého pokroku, problém globální konkurence se bude vyostřovat. EU má výhodu jednotného trhu, což by jí mělo usnadnit, jak čelit této konkurenci, protože žádný z členských států nedokáže této výzvě čelit osamoceně. Díky přebytku obchodní bilance nabízí Německo důkaz, že účinná soutěž s Asií je možná. „Jsme konkurenceschopní, protože naše produkty a služby jsou ne levnější, ale lepší,“ zdůraznil Elmar Brok, německý poslanec Evropského parlamentu.

Německá vláda se rozhodla zvýšit svou průmyslovou základnu, když všechny ostatní členské státy hlásaly přechod na ekonomiku služeb. Nyní Němci těží z tohoto rozhodnutí, jsou nejkonkurenceschopnější ekonomikou v EU. Přitom silná německá ekonomika není hrozbou pro ostatní členské státy, jak někteří tvrdí, ale naopak posiluje EU jako celek a pomáhá zvyšování její konkurenceschopnosti.

Na setkání se hovořilo také o tom, jak zohlednit sociální aspekty ekonomiky a přitom si udržet konkurenceschopnost. Jednou ze zásadních oblastí je vzdělávání, kde by německý duální systém odborné přípravy mohl být inspirací pro ostatní. Dalším nástrojem, jak řešit sociální problémy a zároveň zachovat potřebnou rovnováhu, je sociální dialog. Reformy, které proběhly v německé ekonomice před deseti lety, byly možné díky specifické poradní funkci sociálního modelu, kdy odbory jsou zapojeny do vyjednávání se zaměstnavateli jak na celostátní, tak i podnikové úrovni a jsou připraveny přijmout stejnou zodpovědnost za hospodářství jako zaměstnavatelé. Samozřejmě je obtížné zcela zkopírovat německý model, je to do jisté míry též produkt mentality, historie a kultury, ale může být dobrou inspirací.

Za velmi důležitý a užitečný nástroj byl označen postup při koordinaci hospodářských politik, tzv. evropský semestr. Dokončení jednotného trhu je důležité nejen ve službách, ale také ve výrobcích a ve vzájemném uznávání kvalifikací. Vzdělávání musí být lépe přizpůsobeno trhu práce. Existují dva miliony volných pracovních míst ve firmách, ale nejsou pracovníci s potřebnými kvalifikacemi.

Ve vědeckých, technologických disciplínách je nedostatečné vzdělávání a celkově existuje malá mobilita pracovníků v rámci jednotného trhu. Je třeba se zaměřit na strukturální reformy spíše než na vytváření nových finančních fondů a distribuci prostředků na evropské úrovni.

Zaměstnavatelé v Berlíně jasně deklarovali, že sociální aspekty evropské integrace nejsou pro ně ničím neznámým. Zároveň však ukázali, že je nerealistické předpokládat vyřešení sociálních problémů bez zdravého ekonomického růstu a posílení konkurenceschopnosti evropských podniků.

Převzato z časopisu Komora
Autor: Ivan Voleš, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek