Solární panely a baterie vstupují do firem. Za rok budou výhodnější než přípojka

Bateriová úložiště energie nemusí sloužit jen ke stoprocentnímu zásobování podniku elektřinou. Firmy je využijí také k vykrývání špiček, vytvoření zásob levnějšího nočního proudu nebo jako záložní zdroje pro případ výpadků elektřiny.

Téryho chata ve Vysokých Tatrách je nejvýše položenou horskou chatou s celoročním provozem, která se nachází na Slovensku. V Malé Studené dolině je postavena ve výšce 2015 metrů nad mořem. Stavba pocházející z roku 1899, kdy ji postavil Uherský karpatský spolek, má ještě jednu zvláštnost. Přestože dokáže ubytovat až 24 hostů, nevede k ní žádný přívod elektřiny.

Tu dříve vyráběly dieselové generátory, v posledních letech však chata využívá solární panely v kombinaci s bateriovým systémem české společnosti FitCraft Energy z Valašského Meziříčí. Ta je známá dodávkami svého bateriového systému pro domácnosti SaveBox Home a obdobného systému pro firmy SaveBox Industry.

Na Téryho chatě si nemohou bateriový systém od českého dodavatele vynachválit. „V současnosti jsme na takové úrovni, že generátor nemusíme zapínat ani v zimním období,“ říká Peter Michalka, provozovatel Téryho chaty.

„Návratnost přesně vypočítanou nemám, ale za přibližně tři roky se nám vrátí peníze za poslední nákup baterií. To znamená, ze ušetříme reálně peníze za naftu a k tomu neznečišťujeme prostředí hlukem ani zplodinami,“ doplňuje Peter Michalka.

SaveBox Industry představuje velkokapacitní akumulátor, který se využívá jako nezávislý zdroj nejenom pro horské chaty, ale také pro řemeslníky, dělníky, průmyslovou výrobu, stavebnictví, továrny, ale i nemocnice či jiné provozy. Zařízení se v současnosti vyrábí ve třech kapacitních verzích s výkony v rozmezí 6 až 200 kWh.

Bateriová parita přijde příští rok

I když je oblast akumulace energie pro firmy novinkou, její ekonomická návratnost se stále zlepšuje. A to díky klesajícím cenám baterií i fotovoltaických článků. Některé zahraniční firmy uvádějí, že v současnosti nakupují li-on baterie o 70 procent levněji než před 18 měsíci. A podle odborníků například v sousedním Německu již v příštím roce dojde k bodu zlomu, kdy se malým a středním firmám vyplatí bateriový systém se solárními panely namísto klasické elektrické přípojky – bude dosažena takzvaná bateriová parita. Jde samozřejmě o podniky, jejichž provozy nejsou energeticky extrémně náročné. Dá se předpokládat, že zhruba ve stejné době dojde k podobnému přelomu i v Česku.

Tuzemské firmy se na nástup těchto technologií připravují a vyvíjejí pro malé a střední firmy bateriové systémy. Kromě FitCraft Energy a jeho SaveBox Industry na trhu působí například také společnost Solartec a její FreePowerBox. Ten představuje kompaktní systém pro napájení míst bez přístupu ke konvenčním zdrojům elektrické energie.

FreePowerBox obsahuje samostantou řídíci jednotku, která koordinuje výběr zdrojů výroby elektrické energie podle povahy jejího odběru připojenými spotřebiči, monitoruje připravenost systému na plynulou dodávku elektrické energie, informuje o svém stavu a práci připojených spotřebičů. Díky umístění v ocelovém kontejneru je vhodný pro místa bez přístupu k elektrické rozvodné síti, která vyžadují stálé a spolehlivé napájení po dlouhé časové období.

Na bateriová uložiště se zaměřuje rovněž plzeňská společnost Netpro Systems, která produkuje systém EnergyCloud Industry. „Je vhodný pro všechny podniky s možností umístit fotovoltaické panely na střechu svého objektu, které spotřebovávají jakkoliv elektrickou energii pro svůj provoz. Výhodou je elektřina zdarma. S fotovoltaickými panely a akumulací může podnik spotřebovat až sto procent vyrobené energie sám pro vlastní spotřebu. Tím zamezí jednak nevýhodným přetokům do sítě a jednak zvýší svoji energetickou nezávislost,“ říká Jan Purkrábek ze společnosti EnergyCloud.

Baterie vykrývají špičky a slouží jako záloha

Jaké další výhody mají bateriové systému pro podniky? „Firmy mají sice v průměru výhodnější koncovou cenu elektřiny než domácnosti, naproti tomu ovšem platí vysoké částky za takzvaný rezerovaný příkon, a to často zbytečně. Vysokou úroveň rezervovaných příkonů musí permanentně držet a hradit, ačkoliv tyto špičkové odběry použijí v provozu pouze po velmi krátkou část dne. Jedná se v praxi např. o krátký čas pro nastartování různých průmyslových zařízení, zahřátí strojů nebo zapojování elektrického vytápění hal jen po dva až tři zimní měsíce v roce a podobně,“ upozorňuje Jan Purkrábek. S akumulační bateriovou stanicí mohou firmy tyto platby snížit až na jednu pětinu.

V praxi jsou firmy také silně sankcionovány za jakékoliv překročení odběru nad rezervovanou kapacitu, takové faktury mohou dosahovat statisíců měsíčně. „Všechny tyto výdaje lze ukládáním elektřiny do baterií výrazně snížit,“ podotýká Jan Purkrábek. Bateriová úložiště tak již dnes mají svoje ekonomické opodstatnění. V praxi se typicky se jedná o oblasti jako například zahřívání pecí, nahřívání strojů, tiskárny, polygrafie, sklářství a podobně.

Druhou motivací k pořízení bateriového systému je okamžitý superrychlý záložní zdroj elektřiny, vhodný pro takové podniky, které jsou na nepřetržitém provozu elektřiny zcela závislý – typicky jsou to zdravotnická zařízení, podniky s chladícími či mrazícími provozy a obrovská řada dalších,“ doplňuje Jan Purkrábek. Patří tam také zemědělské podniky jako drůbežárny, dále pak provozy v oblasti vodárenství a odpadového hospodářství, například pro různé čističky a úpravny vod, nebo zdravotnická zařízení.

Dotace zkrátí návratnost na polovinu

Doba návratnosti vychází v průměru od 8 do 15 let. Rozmezí je velmi široké, protože vždy záleží na konkrétním případu dané firmy a vstupních hodnotách, jako je cena elektřiny, rezervovaný příkon, profil spotřeby objektu a podobně. Tyto parametry se mohou u různých podniků lišit násobně a zcela zásadně ovlivňují ekonomiku bateriového řešení.

Malé a střední podniky navíc mohou získat dotace z evropských fondů, které mohou návratnost zkrátit i na polovinu. Dotace může konkrétně tvořit až o 30 milionů korun, tedy 80 procent nákladů, peníze jdou z evropských strukturálních fondů, z programu OP PIK. Další informace k dotačním možnostem přináší stránka nizkouhliky.cz, která je zaměřena na pokrytí výkonových špiček, takže na jejím základě podalo žádost o dotaci již i několik firem s velkými výrobními či skladovými areály.

I z provozního hlediska mají pro malé a střední firmy fotovoltaické systémy spojené s bateriemi mnohem větší potenciál, než pro velké podniky. „Je přirozené, že například obří průmyslový závod nebude moci být schopen být v nejbližších několika letech zcela energeticky nezávislý, neboť je nezbytné vybalancovat výrobu z fotovoltaických panelů, nebo jiného autonomního zdroje, s diagramem spotřeby, tak aby byly minimalizovány přetoky do sítě a tím maximalizovaná ekonomická efektivita řešení,“ vysvětluje Jan Purkrábek.

Solární panely a tepelné čerpadlo zvyšují úspory

Další novinkou, která se v malých a středních firmách začíná uplatňovat, je propojení fotovoltaiky s tepelným čerpadlem. Tato kombinace může výrazně zvýšit úsporu energie.

Malá fotovoltaická elektrárna může pokrýt i 50 procent roční spotřeby energie v malé firmě, pokud se ale navíc k solárním panelům připojí i tepelné čerpadlo, celková úspora energie bude ještě vyšší. Například z 1 kWh elektrické energie „zdarma“ vyrobené solárními panely totiž podnik díky tepelnému čerpadlu získá třeba i 5 kWh tepla.

V letních měsících, kdy je solární energie dostatek, se může tepelné čerpadlo snadno postarat také o energeticky efektivní chlazení interiéru. „Tepelné čerpadlo používané k vytápění má největší spotřebu elektřiny v zimě, kdy je ale produkce energie z fotovoltaického systému nejnižší. Zpravidla se proto kombinace s fotovoltaikou využívá hlavně u tepelných čerpadel určených pro ohřev vody nebo klimatizaci,“ uvádí Karel Murtinger, energetický poradce ze společnosti Ekowatt.

Kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaiky si klade vyšší nároky na návrh celého systému. „Solární elektrárna musí být k provozu tepelného čerpadla přizpůsobena. Jde hlavně o dobré dimenzování výkonu elektrárny a klíčového komponentu – střídače, který mění stejnosměrný proud z fotovoltaických panelů na střídavý,“ vysvětluje Michal Meškán ze společnosti E.ON Energie. Střídač totiž musí snést velkou zátěž způsobenou starty motoru kompresoru v tepelném čerpadle.

Na zelenou energetiku se začínají zaměřovat banky

Vlnu rostoucího zájmu firem o financování autonomních energetických řešení zaznamenaly také tuzemské banky. Česká spořitelna se v souvislosti s tím stala partnerem Aliance pro energetickou soběstačnost a společně se budou zaměřovat na další rozvoj šetrné energetiky ve firmách.

Obě instituce chtějí představovat možnosti využití šetrné energetiky především v rámci malých firem, ale i velkých podniků. „Stále se rozšiřující trendy ve světě energetiky naznačují, že také firmy mohou jít cestou více decentralizovaných systémů s podílem vlastních obnovitelných zdrojů a moderních, energeticky úsporných technologií. V partnerství s Aliancí pro energetickou soběstačnost proto chceme otevřít debatu o konkrétní podobě vhodných řešení pro malé i velké podniky,“ říká Petra Pařízková, manažerka řízení a podpory klientských propozic České spořitelny.

Podle ní se postupný rozvoj obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie a energeticky efektivních technologií díky dostupnější ceně stává stále důležitější složkou podnikání z pohledu ekonomiky i společenské odpovědnosti.

„Ve světě vidíme zájem prestižních společností jako jsou Apple, Google nebo IBM o využití obnovitelných zdrojů či akumulace energie. Radí bychom proto také v Česku otevřeli debatu o možnostech moderní, šetrné energetiky, která pomáhá snižovat výdaje firem za elektřinu a teplo. Půjdeme právě cestou představení konkrétních, inspirujících příběhů ze světového i domácího prostředí,“ doplňuje Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Dalibor Dostál

• Teritorium: Evropa | Slovensko | Zahraničí
• Oblasti podnikání: Energetika

Doporučujeme