Solidární boháči? Kdo zaplatí vyšší daně z příjmů

23. 1. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Všichni zaměstnanci a podnikatelé, kteří v roce 2017 vydělali přes 1 355 000 korun, zaplatí letos do státní kasy vyšší daň z příjmů než ostatní.

Jako každoročně se zvýšil limit pro platbu solidární daně – letos přesně na 1 355 136 korun (z loňských 1 296 288 Kč). A protože se zdaňují jen příjmy nad limit, bohatí na daních z příjmů oproti loňsku ušetří. Na druhou stranu se některým poplatníkům zvýší platby na sociální pojištění.

Solidární daň platí od roku 2013 a představuje sedm procent z příjmu bez výdajů. Přirážku musíte přiznat v daňovém přiznání, které letos odevzdáte nejpozději do úterý 3. dubna (Velikonoční pondělí není pracovním dnem), nebo do pondělí 2. července, pokud využíváte služeb daňového poradce či máte ze zákona povinný audit.

V růžovém formuláři vás bude zajímat řádek 59 „Solidární zvýšení daně podle paragrafu 16a zákona“. V roce 2017 dosáhla průměrná mzda v Česku 28 232 korun. A progresivní daň se podle zákona platí z částky vyšší, než je 48násobek průměrné mzdy.

Vyšší mzdy = nižší solidární daň

Protože solidární daň plátci odvádějí nikoli z celého příjmu, ale právě jen z výdělků nad limit platí, že čím více roste průměrná mzda, tím výrazněji klesá daň z příjmu pro bohaté.

Příjmový limit, který představuje hranici, za níž musíte solidární přirážku berňáku odvést, samozřejmě naroste i v příštím roce, a to až na 1 438 992 korun (kvůli rekordnímu zvýšení průměrné mzdy). Snížení solidární daně tak bude nejmarkantnější v historii.

Příklad

Živnostník Novák měl za roky 2016 i 2017 hrubý zisk (příjem mínus výdaje) ve výši 2,3 milionu korun. Po odečtení slev je jeho daňový základ 2 276 000 korun. Klasická daň z příjmu u něj představuje v obou letech 341 400 korun (15 % z 2 276 000 Kč). Ale letos na solidární dani ušetří. Zatímco loni zaplatil 68 580 Kč (tj. 7 procent z 2 276 000 mínus 1 296 288), letos po zvýšení limitu odvede státu jen 64 460 (tj. 7 procent z 2 276 000 mínus 1 355 136).

 
Z pronájmu nebo výher přirážku neplatíte

Dávku platí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy mínus výdaje). Z dalších vedlejších příjmů, tedy například z kapitálu, pronájmu, výher apod., se solidární daň neodvádí.

„Lidé, kteří v roce 2017 prodali nemovitost, případně měli příjmy z kapitálového majetku, solidární daň neplatí. Pokud ale nesplnili podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést právě daň z příjmů,“ upozorňuje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Lidé s velmi vysokými příjmy na progresi výrazně neprodělají také proto, že s rostoucím výdělkem nad 1 355 156 korun se dále nezvyšuje sociální pojištění. Ti, co vydělali tři miliony korun, zaplatí sociálce úplně stejně jako ti, kdo dosáhli na příjmy 1,5 milionu.

Nejvyšší částka, jíž mohou OSVČ za rok 2017 uhradit na sociálním pojištění, činí 395 700 korun (tedy 29,2 procenta z osmačtyřicetinásobku průměrné mzdy). Každý majitel živnostenského listu totiž platí pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % z tzv. vyměřovacího základu.

Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.

Daňové odpočty solidární daň nesnižují

Na výši solidární daně nemají vliv ani uplatněné daňové odpočty – například odpočet úroků z úvěru na bydlení, dary, odpočty na penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření či odpočet životního pojištění. Odpočty snižují pouze základ daně podléhající klasické patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob.

Klasické slevy, především slevu na poplatníka ve výši 24 480 korun ročně, samozřejmě uplatnit můžete.

Proč byla daň zavedena?

Progresivní zdanění bylo vždy vlajkovou lodí ČSSD. Zavedla ho ovšem ještě Nečasova vláda, a to na návrh tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Ačkoli současná ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš plánují revoluční změny v dani z příjmů, solidární daně by se dotknout neměly.

Před progresí docházelo k tomu, že někteří lidé s vysokými příjmy odvedli státu reálně méně peněz. „Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se předtím odvádělo pouze do maximálního vyměřovacího základu čili stropu. Po jeho dosažení již povinné pojistné neodváděl ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Daň z příjmu fyzických osob zaměstnanců se přitom platí z hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Zaměstnanci s nadstandardním příjmem tak měli z důvodu stropu nižší efektivní daň z příjmu,“ vysvětluje tento paradox daňová expertka společnosti Mazars.

Zavedení solidární daně tuto nerovnováhu odstranilo. Efektivní (skutečná) sazba daně je reálně odvedenou daní, která se například díky slevám na poplatníka, nezdanitelným položkám apod. liší od zákonných daňových sazeb.

Bohatí zaměstnanci vyrazí na finanční úřad

Zatímco živnostníci jsou zvyklí podávat daňové přiznání každoročně, zaměstnanci tuto povinnost nemají, pokud si nepřivydělávají samostatně výdělečnou činností.

Výjimku ale tvoří právě plátci solidární daně. Jste-li zaměstnancem, který si loni vydělal více než 1,35 milionu, daňové přiznání podat musíte. A to stejně jako OSVČ, to jest do 3. dubna, případně do 2. července, svěříte-li ho daňovému poradci. Pro úplnost dodejme, že solidární daň zaměstnanců se vypočítává z hrubé, nikoliv superhrubé mzdy. Zaměstnanci také od loňska vyplňují jednodušší a pouze dvoustránkové daňové přiznání.

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek