Soukromoprávní vztahy a embargo na dodávku některého zboží do Ruské federace

27. 11. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Popis omezujících opatření EU vůči Ruské federaci, včetně možných postihů českých podnikatelů v případě porušení uvalených sankcí. Informace k získání povolení na vývoz do Ruska pro kontrakty uzavřené před 1. 8. 2014. Seznam potravinových výrobků z Evropské Unie, kterým Rusko zakázalo dovoz.

Obsah:


Česká republika je povinna dodržovat závazky mezinárodního práva a závazky vyplývající z jeho členství v mezinárodních organizacích.

Evropský institucionální rámec

Česká republika jako členský stát EU je povinna zastávat své závazky vznikající z členství v Evropské unii. Evropská unie jako celek je ohrožována aktuálními hrozbami, mezi které jsou v dokumentech EU zařazeny terorismus, proliferace zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, nefunkční státy, organizovaný zločin, energetická bezpečnost a zhoršování životního prostředí.

Těmto hrozbám má EU čelit pomocí společného postupu v oblastech zahraniční a obchodní politiky, které reprezentuje Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP). Směřování a cíle SZBP jsou vymezovány převážně Evropskou radou (složenou z hlav států a vlád členských zemí EU), a to jak v oblasti konkrétní zahraniční politiky vůči jednotlivým regionům nebo státům, tak také strategicky v jednotlivých oblastech zahraniční politiky.

Obecně cíle Společné zahraniční a bezpečnostní politiky vyjadřuje čl. 11 SEU, jsou to:

  • chránit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost Unie v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů;
  • posilovat bezpečnost Unie ve všech formách;
  • zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů, jako i se zásadami Helsinského závěrečného aktu a cíli Pařížské charty, včetně těch, které se vztahují na vnější hranice;
  • podporovat mezinárodní spolupráci;
  • rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i dodržování lidských práv a základních svobod.


Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU podstoupila významnou reformu s přijetím Lisabonské smlouvy, jež posilnila roli vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a jako podpůrný orgán ji ustanovila Evropskou službu pro vnější činnost.

Zároveň na své úrovni má Unii zastupovat v otázkách SZBP stálý předseda Evropské rady. Na úrovni Komise EU vedle předsedy Komise, který EK reprezentuje na své úrovni, se vnějšími vztahy na plný úvazek zabývá dalších pět komisařů - komisař pro rozvoj, komisař pro obchod, komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí, komisařka pro opatření v oblasti změny klimatu a komisař pro rozšíření a politiku sousedství.

Navíc zůstává celá řada generálních ředitelství zabývajících se vnějšími vztahy pod příslušnými komisaři a není zcela jasný jejich vztah k nově zřizované službě pro vnější činnost. Institucionální rámec EU pro SZB je rozsáhlý, ale kompetence nejsou zcela vyjasněny, dalším problémem je složitost struktury jednotlivých orgánů.


Rozhodnutí Rady EU vyjadřují společný postoj EU k mezinárodnímu dění jež mají formu prohlášení a deklarací. Mnohem silnějším prostředkem jsou rozhodnutí Rady o společné akci, kdy Rada jmenuje zvláštní vyslance pro určitý region nebo také vyšle do problematické oblasti vojenskou nebo policejní misi pod hlavičkou společné bezpečnostní a obranné politiky.

Všechna rozhodnutí v rámci SZBP nemají obecnou platnost, nýbrž se vztahují jenom ke konkrétním situacím. Pro členské státy jsou rozhodnutí závazná, ale kvůli chybějícímu sankčnímu mechanizmu (neexistují tady např. finanční pokuty) je jejich dodržování jenom otázkou politické vůle jednotlivých členských států. Při nedodržení společných postupů v rámci SZBP se členský stát může dostat do pozice nedůvěryhodného partnera v rámci mezinárodního společenství.

Sankce, neboli omezující opatření jsou nástrojem diplomatické nebo hospodářské politiky, jež mohou být uvalena na vlády třetích zemí, nestátní subjekty nebo i jednotlivce a mají za cíl dosažení změny v činnostech nebo politikách, porušujících mezinárodní právo či lidská práva, nebo politikách nerespektujících právní stát či demokratické zásady.

Mezi druhy omezujících opatření EU patří:

  • diplomatické sankce (vyhoštění diplomatů, přerušení diplomatických styků,
  • pozastavení oficiálních návštěv);
  • pozastavení spolupráce se třetí zemí;
  • bojkot sportovních a kulturních akcí;
  • obchodní sankce (všeobecné nebo zvláštní obchodní sankce, zbrojní embarga);
  • finanční sankce (zmrazení finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů,
  • zákaz finančních transakcí, omezení vývozních úvěrů nebo investic);
  • zákazy letů a
  • omezení vstupu.

Omezující opatření EU vůči Ruské federaci

Dne 8. 9. 2014 bylo přijato Rozhodnutí Rady 2014/659/SZBP, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a které zpřísňuje a rozšiřuje ekonomické sankce ve 4 oblastech (kapitálový trh, vojenský materiál, zboží dvojího užití, zařízení na průzkum a těžbu ropy). Původní sankce se uplatňují od 1. srpna 2014 a mají být platné do 31. července 2015. V průběhu lze však tyto sankce měnit zase Rozhodnutím Rady EU jestli to bude dle výsledků monitorování aktuální situace zapotřebí.

Nově nařízené zákazy se vztahují na určité finanční nástroje tj. zákaz vydávaní, nákup a obchodování s dluhopisy, akciemi a obdobnými finančními nástroji se splatností delší než 90 dnů vydané po dni 1. srpna 2014 a do 12. září 2014, nebo se splatností delší než 30 dnů vydané po dni 12. září 2014 a poskytování souvisejících investičních služeb. Zákaz se týká jmenovitě SBERBANK, VTB BANK, GAZPROMBANK, VNESHECONOMBANK (VEB) a ROSSELKHOZBANK.

Dále se uvedené činnosti zakazují subjektům usazeným v Rusku, jež se zabývají především koncipováním, výrobou, prodejem či vývozem vojenského vybavení nebo služeb a jsou v těchto oborech významně činné, jmenovitě OPK OBORONPROM, UNITED AIRCRAFT CORPORATION, URALVAGONZAVOD, s výjimkou subjektů působících v odvětví kosmického průmyslu a jaderné energetiky.

Dále subjektům usazeným v Rusku, které jsou pod veřejnou kontrolou nebo z více než 50 % ve veřejném vlastnictví, výše jejich odhadovaných celkových aktiv přesahuje 1 bilion ruských rublů a jejichž odhadované příjmy pocházejí nejméně z 50 % z prodeje nebo přepravy surové ropy nebo ropných produktů ke dni 12. září 2014, jmenovitě ROSNEFT, TRANSNEFT nebo GAZPROM NEFT.

Dále se zákaz vztahuje na jakékoliv právnické osoby, orgánu či subjektu usazenými mimo EU, které uvedené organizace vlastní nebo které jednají jejích jménem nebo na jejich pokyn.

V oblasti vojenského materiálu je zakázán prodej, dodávky, převod nebo vývoz zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu včetně zbraní a střeliva, vojenských vozidel a vojenského vybavení, polovojenského vybavení a náhradních dílů k nim, do Ruska státními příslušníky členských států nebo z území členských států nebo za použití plavidel či letadel pod vlajkou členských států, bez ohledu na to, zda pocházejí z území členských států či nikoli.

Zároveň v oblasti vojenských služeb je zakázáno poskytování technické pomoci, zprostředkovatelských služeb, poskytování financování (půjčky, úvěry, záruky) přímo či nepřímo jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku nebo pro použití v Rusku.

V oblasti vývozu zboží je zakázáno dodávat zboží dvojího užití (tj. zboží a technologie primárně určené k použití v civilní oblasti, ale můžou být uplatněny i ve vojenském sektoru) nebo poskytovat technickou pomoc či zprostředkovatelskou činnost s tímto zbožím spojenou jakékoliv FO nebo PO, subjektu nebo orgánu v Rusku nebo pro tamní použití.

Zároveň je zakázáno poskytovat finanční pomoc určeným subjektům: JSC Sirius, OJSC Stankoinstrument, OAO JSC Chemcomposite, JSC Kalashnikov, JSC Tula Arms Plant, NPK Technologii Maschinostrojenija, OAO Wysokototschnye Kompleksi, OAO Almaz Antey a OAO NPO Bazalt.

Pokud se ale vývoz týká plnění závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo dohody uzavřené přede dnem 1. srpna 2014, může být po posouzení žádosti povolení uděleno (viz dále). Uvedenými zákazy není dotčen vývoz zboží a technologií dvojího užití, včetně zboží a technologií pro kosmické a letecké odvětví, pro nevojenské použití nebo pro nevojenské koncové uživatele.

V oblasti nerostných surovin je zakázáno poskytování souvisejících služeb nezbytných pro průzkum a těžbu ropy v hlubinných vodách, pro arktický průzkum a těžbu ropy nebo projekty zaměřené na ropu z břidlic v Rusku státními příslušníky členských států nebo z území členských států nebo za použití plavidel či letadel spadajících do pravomoci členských států.

Tímto zákazem ale není dotčeno plnění smluv nebo rámcových dohod uzavřených přede dnem 12. září 2014 nebo z doplňkových smluv, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné nebo není dotčeno plnění smluv nebo rámcových dohod uzavřených přede dnem 12. září 2014 nebo z doplňkových smluv, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné.

Dále jakýmkoliv ruským subjektům, osobám, orgánům nebo subjektům nesmí být uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo z operace jejichž plnění bylo dotčeno daným rozhodnutím. Tam spadá zejména nárok na náhradu škody, nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě (finanční záruka, příslib finančního odškodnění). Zakazuje se podílet se vědomě nebo záměrně na činnostech, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazů včetně jednání jako zástupce subjektů.

Zprostit odpovědnosti za porušení zákazů uvedených v rozhodnutí se podle rozhodnutí můžou fyzické a právnické osoby, když prokážou, že nevěděly a neměly rozumný důvod se domnívat, že svým jednáním porušují opatření stanovená v tomto rozhodnutí. Ale v praxi vzhledem na dostupnost informací o sankcích a medializaci celého postupu EU vůči Rusku a krize na Ukrajině se naplnění tohoto liberačního důvodu bude jenom těžko prokazovat.

Co hrozí českým podnikatelům za porušení uvalených sankcí

Povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu upravuje zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí). Tento zákon zároveň upravuje postihy za porušení povinností vyplývajících z implementace mezinárodní sankce, jež mají formu správního deliktu.

Fyzická nebo právnická osoba se dopustí správního deliktu také tím, že poruší omezení nebo zákaz stanovený v přímo použitelném předpise Evropských společenství, který určuje mezinárodní sankce. Za toto porušení se uloží pokuta do 4 000 000 Kč nebo propadnutí věci. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba tímto správním deliktem získala pro sebe nebo pro jiného prospěch přesahující 5 000 000 Kč, anebo způsobila škodu přesahující 5 000 000 Kč nebo jiný zvlášť závažný následek, uloží se jí pokuta do 50 000 000 Kč. Liberačním důvodem pro právnickou osobu je prokázání, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Tvrdší tresty za porušení mezinárodních sankcí uvádí trestní zákoník v § 410: kdy toho, kdo ve větším rozsahu poruší příkaz, zákaz nebo omezení stanovené za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany lidských práv nebo boje proti terorismu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána ze svého členství v Organizaci spojených národů nebo v Evropské unii, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem. Ještě přísnější trest čeká toho, kdo tímto činem způsobí značnou škodu (nejméně 500 000 Kč) nebo získá pro sebe nebo pro jiného značný prospěch (nad 500 000 Kč) a to odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let.

Pokud ale porušitel činem způsobí škodu velkého rozsahu (více jak 5 000 000 Kč) nebo získá pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu (více jak 5 000 000 Kč) nebo pokud činem způsobí závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky nebo přispěje-li takovým činem podstatně k narušení mezinárodního míru a bezpečnosti, opatření směřujících k ochraně lidských práv nebo boje proti terorismu nebo pokud čin spáchá ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, pak mu hrozí trest odnětí svobody na 3 až 8 let.

Postihy pro porušitele zákazu vývozu a dovozu zbraní a vojenského materiálu a s tím spojených služeb určuje zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, kdy za správní delikt bude udělena pokuta do výše až 50 000 000 Kč nebo propadnutí či zabrání vojenského materiálu. Případně dle zákona č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů., kde je sankce za správní delikt do 3 000 000 Kč.

Sankčním režimem pro postih porušení zákazu vývozu zboží dvojího užití se řídí zákonem č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Porušení dle uvedeného předpisu může být kvalifikováno jako správní delikt nebo přestupek. Na udělování povolení se vztahuje § 263 TZ: Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k vývozu zboží nebo technologií dvojího užití anebo že takové zboží unikne z evidence, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Postihy pro porušitele zákazu vývozu a dovozu zbraní a vojenského materiálu a s tím spojených služeb určuje zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, kdy za správní delikt bude udělena pokuta do výše až 50 000 000 Kč nebo propadnutí či zabrání vojenského materiálu. Případně dle zákona č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů., kde je sankce za správní delikt do 3 000 000 Kč.

Postup českých podnikatelů při získání povolení na vývoz do Ruska

Vývozci, jejichž zboží a technologie jsou uvedené v příloze II nařízení Rady (EU) č. 833/2014 a uzavřeli kontrakty s ruskými partnery před 1. 8. 2014, mají možnost podat žádost adresovanou Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí (FAÚ). Vývozci poskytnou FAÚ veškeré nezbytné informace, včetně informací o účelu konečného užití. Finanční analytický útvar žádosti posoudí ve spolupráci s dalšími orgány státní správy a vydá rozhodnutí.

Tip!
Pro zjištění, zda dotčené produkty opravdu podléhají řízení o povolení na vývoz je doporučeno používat především anglickou jazykovou verzi nařízení Rady (EU) č. 833/2014.


Nebude uděleno žádné povolení k prodeji, dodávkám, převodu nebo vývozu technologií uvedených v příloze II, pro poskytnutí technické pomoci nebo zprostředkovatelských služeb nebo pro financování nebo finanční pomoci pokud existují důvody se domnívat, že dané dodávky nebo služby jsou určeny pro projekty, které se týkají průzkumu a těžby ropy v hlubinných vodách, arktického průzkumu a těžby ropy nebo projektů zaměřených na ropu z břidlic v Rusku.

Finanční analytický útvar může po posouzení žádosti udělit výjimku, pokud se vývoz týká plnění závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo dohody uzavřené přede dnem 1. srpna 2014.

V praxi FAÚ toto povolení zpravidla vydává, ale v případě, že se prokáže, že smlouva byla uzavřená po 1. 8. 2014 povolení nebude uděleno a následné obchodování bude podléhat sankcím uvedeným v předchozí kapitole.

Protiopatření Ruské federace

Na druhé straně, čeští vývozci, jejichž produkty nepodléhají sankcím, své zboží podle evropských pravidel vyvážet můžou, ale setkají se s ruskými protiopatřeními. Tyto „protisankce“ se vztahovali zejména na potraviny, ale ruská strana své sankce přitvrdila a zakázala státním podnikům a municipalitám odebírat i výrobky lehkého strojírenství, spotřebního zboží. V případě porušení zákazu odebírat dané zboží od evropských obchodních partnerů hrozí ruským podnikatelům sankce ze strany právě Ruské federace.

K datu zpracování článku je Ruskem zakázán dovoz následujících potravinových výrobků z Evropské unie:

Maso velkého rohatého skotu, čerstvé nebo chlazené;

  • Maso velkého rohatého skotu mražené;
  • Vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené;
  • Maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené;
  • Maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené;
  • Ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí;
  • Mléko a mléčná produkce;
  • Zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody;
  • Ovoce a ořechy;
  • Salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě;
  • Mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků.

Navíc jako protiopatření je zakázán nákup automobilů nejen pro úředníky státní správy, ale i pro potřeby veřejné dopravy a nákup speciální techniky, kterou používají pohotovostní služby, rozpočtové organizace a nákup techniky používané v komunálním hospodářství, stavebnictví apod.

Evropské automobilky nalezly řešení v podobě přenesení výrobních kapacit do Ruska. Mezi jinými se v Rusku montují modely automobilů Ford Mondeo, Nissan Teana, Škoda Superb, Audi A6 a A8, BMW 5. a 6. série. S automobilkami byly uzavřené dohody o lokalizaci. Toto opatření ruské vlády spadá do národního režimu ve státních zakázkách, kdy Rusko lobuje ve prospěch domácích automobilových výrobců a právě tento mechanismus je povolen i v rámci pravidel Světové obchodní organizace.

Odškodnění ztrát způsobených sankcemi EU pro české podnikatele

Prozatím o kompenzaci od EU mohli požádat pěstitelé ovoce a zeleniny, kteří dobrovolně zlikvidovali své přebytky, ale kvůli rychlému vyčerpání prostředků, určených k tomuto účelu, Komise další přijímání žádostí pozastavila. Kompenzace jednotlivých výrobců potravinářských produktů ze strany EU podle Komise budou nasazeny až v případě, že nebude fungovat prvotní taktika cílení na nové trhy. V současnosti funguje podpora prostřednictvím omezování nabídky tak, aby nedošlo k poklesu cen potravin v EU.

Dle Ministerstva zemědělství může začít odškodňovat české výrobce až po roce 2015, kdy budou známy konkrétní výše ztrát způsobené sankcemi. Lze předpokládat, že se žádosti o kompenzaci budou podávat na příslušné ministerstvo (což v případě potravinářských výrobků je Ministerstvo zemědělství).

Jako příklad z historie může posloužit Pokyn tehdejšího Federálního ministerstva financí Č. j.: I/1-29 363/92: FZ80/92 , který upravuje pravidla pro zálohovou úhradu ztrát, vzniklých československým subjektům v roce 1992 ze splatných pohledávek za realizované dodávky a provedené práce pro odběratele v Iráku, Kuvajtu, Libyi a Svazové republice Jugoslávii.

Tyto ztráty vznikly v důsledku provádění sankcí uvalených rezolucemi Rady bezpečnosti OSN na dané státy. V tomto případě se měli potřebné podklady a dokumenty spolu se žádostí předložit Ministerstvu financí (s tím, že vše mělo být vyúčtováno v roce 1993 a vyřešeno příslušným ministerstvem financí, tedy českým a slovenským).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek