SP ČR: Novela stavebního zákona nenaplnila očekávání

26. 9. 2016 | Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

motiv článku - SP ČR: Novela stavebního zákona nenaplnila očekávání Dne 21. 9. 2016 vláda České republiky odsouhlasila novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) nenaplnila však očekávání. SP ČR vládu podpořil v jejím programovém prohlášení zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Na to, že práce trvala přes dva roky, jsou výsledky nedostatečné.

Novela vznikala více než dva roky a do praxe zavádí nové instituty, které by měly přispět ke zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení. Zkušenosti členů SP ČR a diskuse s investory potvrzují totiž, že povolovací procesy jsou v ČR jednou z kritických bariér investičního prostředí. Podle Zprávy Doing Business 2016 je ČR v rychlosti povolovacích řízení až na 127. místě ze 189 sledovaných zemích. Oprávněný je proto požadavek SP ČR urychlit povolování staveb a v maximální míře ho propojovat a koncentrovat na jednom stavebním úřadu.

Požadavek SP ČR byl od počátku jednoznačný, a to umožnit, aby stavebník jakéhokoliv záměru neobíhal desítky jednotlivých úřadů, ale požádal pouze jeden stavební úřad, který vydá jedno povolení, na jehož základě může stavebník zahájit realizaci stavby. Tím by mohla probíhat i případná odvolací řízení „najednou“ a neprotahovala by tak neúměrně celý povolovací proces.

Diskutovaná novela stavebního zákona neřeší tento logický a jednoduchý požadavek stoprocentně, některé dílčí aspekty se přesto dají hodnotit pozitivně. Jde například o institut provázání společného územního a stavebního řízení s procesem EIA, upřesnění obsahu a rozsahu závazných stanovisek, úpravy mechanismů pro změny územně plánovacích dokumentací, zkrácení některých lhůt pro rozhodování stavebních úřadů.

Jednou z hlavních výzev návrhu novely stavebního zákona bylo zavedení institutu společného územního a stavebního řízení, do kterého bylo navrženo zahrnout a provázat i některá další řízení, která jsou nyní oddělená, a stavebník si je musí zajišťovat samostatně. Jde například o proces posuzování vlivů na životní prostředí, povolení ke kácení, připojování ke komunikacím a dle jedné z variant navržených Ministerstvem pro místní rozvoj i vodoprávní řízení.

Z hlediska požadavků průmyslu byla rovněž požadována úprava návaznosti integrovaného povolení, jakožto provozního povolení, na povolování staveb podle stavebního zákona tak, aby podmínky pro získání integrovaného povolení nebyly přísnější, než jsou podmínky stanovené v příslušné evropské směrnici.

Návrh sice v řadě případů umožňuje sjednocení procesu z pohledu žadatele, ale rozhodnutí vlády u vodoprávního řízení považujeme za nešťastné. Z navržených variant vybrala tu, která toto řízení do společného územního a stavebního řízení nezahrnuje. Navíc díky legislativnímu propojení, znemožnila aplikaci společného územního a stavebního řízení u staveb, ke kterým je třeba provést proces posuzování vlivů na životní prostředí. Rovněž v oblasti integrované prevence nevyslyšela volání zástupců průmyslu po narovnání podmínek.

„Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala zrychlit a zjednodušit povolování staveb, avšak svým hlasováním v otázce vodoprávního řízení, učinila úplný opak. Její rozhodnutí tak neumožní v jednom řízení povolit například dálnici s retenční nádrží, ale ani rodinný domek se studní. V těchto případech bude stavebník nadále obíhat více úřadů a žádat je samostatně o jednotlivá povolení namísto toho, aby zažádal pouze u jednoho stavebního úřadu,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Zástupci SP ČR se účastnili přípravy novely stavebního zákona a aktivně navrhovali úpravy, které by mohly pomoci jak průmyslu, tak dopravě, ale rovněž každému občanovi. V problematice vodoprávního řízení absolvovali zástupci SP ČR mnoho jednání. „Když se podařilo najít řešení, se kterým stěžejní připomínková místa vyslovila souhlas, tak vláda tuto variantu nevybrala. Přestože řešila rovněž obavy Ministerstva zemědělství, které je dlouhodobě proti jakékoliv úpravě v oblasti povolování vodních děl,“ doplňuje prezident Jaroslav Hanák.

Absence sloučení společného územního a stavebního řízení a vodoprávního řízení okleštila využitelnost nového mechanismu, který novela stavebního zákona zavádí a devalvovala význam celé novely stavebního zákona. „V situaci, kdy má ČR problém využít prostředky z EU na dostavbu dálniční sítě, protože projekty nejsou připraveny a nedisponují nezbytnými povoleními, na což doplácí nejen české stavebnictví, ale celá společnost, rozhodne vláda proti svému programovému prohlášení a významný zrychlující a zjednodušující prvek zamítne,“ uvedl prezident SP ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek