Španělsko: Zahraniční obchod a investice

23. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

(v mil. EUR)

2012

 2013

2014

2015

 2016

Vývoz celkem

222 644

235 814

240 582

249 794

254 530

- EU

139 863

147 722

152 847

161 719

168 669

- ostatní evropské země

17 393

16 409

15 320

14 240

14 520

- Severní Amerika

10 294

9 906

11 994

12 883

12 826

- Latinská Amerika

13 818

15 211

13 993

14 885

13 535

- Asie

18 889

20 942

22 692

23 903

23 942

- Afrika

15 204

16 612

16 306

16 182

16 281

- Oceánie

1 388

2 694

1 799

1 809

1 613

 

Dovoz celkem

253 401

252 195

265 557

274 772

273 284

- EU

127 292

130 664

142 407

154 271

155 867

- ostatní evropské země

17 868

18 301

17 427

14 953

15 110

- Severní Amerika

10 915

11 430

11 344

13 815

14 325

- Latinská Amerika

 19 763

18 028

16 949

14 397

13 596

- Asie

47 286

44 065

47 511

51 974

53 190

- Afrika

 27 619

28 327

28 130

23 914

20 024

- Oceánie

890

666

889

766

777

 

Saldo celkem

-30 757

-16 381

-24 975

-24 978

-18 754

- EU

12 571

-17 058

10 440

7 448

12 802

- ostatní evropské země

 -475

-1 892

-2 107

-713

-590

- Severní Amerika

 -621

1 524

650

-932

-1 499

- Latinská Amerika

 -5 945

-2 818

-2 956

488

-61

- Asie

 -28 397

-23 123

-24 819

-28 071

-29 248

- Afrika

-12 415

11 715

 -11 824

-7 732

-3 743

- Oceánie

498

2 028

910

1 043

836

Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio (Informes Comercio Exterior - Anual por áreas y países)

 

 

Vývoj zahraničního obchodu Španělska (meziroční změny)

(v mil. eur) 

 2012

 2013

2014

2015

 2016

Vývoz

226 115

235 814

240 582

249 794

254 530

mez. změna v %

 5,1

4,3

2,0

3,8

1,7

Dovoz 

257 946

252 347

265 557

274 772

273 284

mez. změna v %

 -2,0

-2,2

5,2

3,5

-0,4

Saldo 

-31 831

-16 533

-24 975

-24 978

-18 754

mez. změna v % 

-33,6

-48,1

51,1

0,0

-22,4

Zdroj: Secretaría de Estado de Economía (Síntesis - Comercio Exterior en términos de aduanas)

 

Španělsko po řadu let vykazovalo záporné saldo obchodní bilance, které bylo částečně kompenzováno příjmy z turistiky. V posledních třech letech se posiluje španělský vývoz a díky celosvětovému snižování cen ropy se tak celková obchodní bilace země dostává do lepších čísel. 

 

Výsledky za rok 2016 a výhledy na rok 2017

Zahraniční obchod byl v roce 2016 jedním z motorů španělské ekonomiky. V roce 2016 země poprvé od roku 1986 zaregistrovala přebytek zahraničního obchodu, a to ve výši 22,3 miliard euro (cca 2% HDP). Export vzrostl na 254,5 miliard euro, což představuje růst o 34,5% mezi léty 2008-2016. Mezi léty 2010 a 2016 se o 36% zvýšil počet firem, které exportují do ciziny, svůj podíl na pozitivním vývoji má i sektoru turistiky. Export loni meziročně vzrostl o 1,7%. Zahraniční prodej představoval 33% HDP, přičemž před krizí představoval pouze 25%. Export do zemí EU vzrostl o 4,1% a představoval 66,3% z celkového exportu, zatímco export do ostatních zemí klesl o 2,6%, včetně USA (-0,7%).

Dle březnových dat si export vedl dobře i v prvním kvartálu 2017: v lednu země vyvezla meziročně o 17,4% více zboží, jehož hodnota dosáhla 21,44 miliard euro. Španělsko tak překonalo i průměr EU (11,7%). Navýšil se však i dovoz, a to meziročně o 19% (24,574 miliard euro). Nejvíce vzrostl v daném období export výrobních prostředků (o 14,3%), sektor potravin, nápojů a tabáku (o 17,9%) a sektor automobilového průmyslu (o 7,6%).

ICEX (státní instituce na podporu exportu) se v roce 2017 hodlá zaměřit na intenzivnější hledání příležitostí v zemích, kde EU jedná o volném obchodu (Kanada, Mexiko). Tento rok hodlá realizovat zejména programy na podporu exportních aktivit MSP.

 

 

 Detailní statistiky španělského zahraničního obchodu je možno průběžně konzultovat ve speciální sekci webových stránek Ministerstva obchodu:

 http://datacomex.comercio.es/

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Prostor EU je pro Španělsko tradičně nejvýznamnějším z hlediska vývozu i dovozu (větší má EU podíl na španělském vývozu než dovozu, v obou směrech  však přesahuje polovinu celkové hodnoty). V roce 2016 to byl navíc trh, který rostl v obou směrech, a to poměrně významně: export do zemí EU vzrostl o 4,1% a představoval 66,3% z celkového exportu, zatímco export do ostatních zemí klesl o 2,6%, zejména do USA (-0,7%).

Na EU je stále více závislý španělský export automobilů, což se projevilo silně právě v roce 2016: prodej automobilů do asijských zemí jako Korea a Čína se během roku 2016 dramaticky snížil (Čína importovala pouze 580 španělských vozů, o 95% (!) méně než v předešlém období, Korea také snížila své nákupy o 52% a dovezla ze Španělska 13 775 vozů.) Mírný nárůst zaznamenal pouze japonský trh (meziročně o 4%). Španělsko tak vyvezlo do EU celkem 81,5% všech svých vyvezených vozidel (oproti 80% v roce 2015). Největším importérem se stalo Německo (17,5% ), následuje Francie (17,3%) a Velká Británie (meziročně snížení ze 16% na 14,3%).

Výsledky za rok 2016

Z hlediska vývozu: V roce 2016 nakoupila EU 66,3% celkového španělského vývozu a meziročně zde vzrostl vývoz o 4,1%. Vzrostl vývoz jak do eurozóny (podíl na celkovém vývozu = 51,8%), tak do ostatních zemí EU. V rámci EU jsou tradičně hlavními klienty španělského zboží Německo, Velká Británie, Itálie a Francie. Španělský vývoz do zemí mimo EU v roce 2016 poklesl (meziročně -2,6%), největším kupcem jsou USA (4,5% celkového vývozu). Výrazný pokles zaznamenaly některé latinskoamerické trhy: Argentina (meziročně - 35,4%), Venezuela (-39,2%) a Brazílie (-17,2%).

 

Z hlediska dovozu byla v roce 2016 hlavním partnerem opět EU. Hlavními dodavateli je Německo a Francie, mimo EU pak Čína.

 

Teritoriální zaměření zahraničního obchodu Španělska - vývoz (v mil. eur)

Poř.

Země

2016

2015

2014

1

Francie

38 501

38 650

37 857

2

Německo

28 737

27 096

24 927

3

Itálie

20 298

18 586

17 416

4

Velká Británie

19 153

18 220

16 630

5

Portugalsko

18 189

17 872

17 746

6

USA

11 328

11 504

10 658

7

Nizozemsko

8 199

7 953

7 714

8

Belgie

8 009

6 581

6 091

9

Maroko

6 934

6 131

5 834

10

Turecko

4 179

5 066

5 002

11

Čína

5 032

4 384

4 060

12

Polsko

4 832

4 743

3 930

13

Mexiko

4 100

4 264

3 467

14

Švýcarsko

3 997

3 897

3 575

15

Alžírsko

3 009

3 270

3 966

16

Japonsko

2 406

2 470

2 470

17

Saúdská Arábie

2 364

3 098

2 275

18

Brazílie

2 246

2 729

3 151

19

Rakousko

2 214

1 992

1 882

20

Česká republika

2 198

2 040

1 749

21

Švédsko

2 190

2 235

2 056

22

Rumunsko

2 069

1 833

1 597

 

Teritoriální zaměření zahraničního obchodu Španělska - dovoz (v mil. eur)

Poř.

Země

2016

2015

 2014

1

Německo

36 838

36 046

32 354

2

Francie

30 371

30 063

29 275

3

Čína

 23 852

23 665

19 939

4

Itálie

18 059

17 221

15 824

5

USA

13 016

12 828

10 384

6

Nizozemsko

11 714

11 611

 10 636

7

Velká Británie

11 184

12 691

11 223

8

Portugalsko 

10 608

10 880

10 185

9

Belgie

6 968

6 961

6 720

10

Maroko

5 675

4 833

 4 081

11

Turecko

5 095

4 740

3 963

12

Polsko

5 027

4 478

3 974

13

Alžírsko

4 525

6 506

9 067

14

Česká republika

3 989

3 614

3 068

15

Japonsko

3 639

 3 220

2 634

16

Švýcarsko

3 505

3 127

2 886

17

Indie

3 463

3 100

2 631

18

Mexiko

3 326

 3 404

4 820

19

Nigérie

3 187

 4 682

6 487

20

Rusko

3 131

 3 355

5 977

21

Saúdská Arábie

3 001

 3 404

5 183

22

Brazílie

2 969

 3 103

3 041

  Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio - ICEX

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Výsledky za rok 2016 a výhledy na rok 2017

V daném roce z hlediska vývozu nejvíce meziročně rostl sektor strojních zařízení (růst o 2,5%), automobilový sektor (o 5,9%) a sektor s potravinami, nápoji a tabákem (o 6,2%). V prvním kvartále roku 2017 se tato tendence potvrdila: Nejvíce vzrostl v daném období export výrobních prostředků (o 14,3%), sektor potravin, nápojů a tabáku (o 17,9%) a sektor automobilového průmyslu (o 7,6%). 

Z hlediska dovozu se meziročně významně navýšila položka strojů a zařízení, významný podíl zachovávají chemické výrobky či automobilové komponenty. Naopak radikální snížení zaznamenal sektor energetických komodit - zejména díky nižším cenám ropy a ropných výrobků. 

 

 

Zahraniční obchod Španělska v r. 2015 (komoditní členění) 

 

Vývoz

Dovoz

 sektor

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

Potraviny

40 617 

16,2

9,0

31 221 

11,3

8,9

Produkty energetiky

12 609 

5,0

-27,7

38 443 

14,1

-30,3

Suroviny

5 580 

2,3

-3,8

9 231 

3,4

-1,0

Polotovary (nechemické)

26 116 

10,5

2,1

18 828 

6,9

5,4

Chemické výrobky

36 031 

14,4

5,5

43 714 

16,0

10,3

Stroje a zařízení

49 981 

20,1

4,2

56 425 

20,4

18,9

Automobilový sektor

42 740 

17,0

19,6

35 970 

13,1

16,8

Zboží dlouhodobé spotřeby

4 012 

1,6

18,0

7 168 

2,6

14,6

Spotřební zboží

23 720 

9,7

9,4

32 793 

12,0

13,7

Ostatní zboží

8 390 

3,3

-21,9

980 

0,4

38,5

Celkem

249 794 

100,0

4,3

274 772 

100,0

3,7

Údaje k 15.3.2016
Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio - Ministerio de Economía y Competitividad

 

  

 

 Zahraniční obchod Španělska v r. 2016 (komoditní členění) 

 

Vývoz 

Dovoz

 sektor

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

Potraviny

43 050 

16,9

6,2

32 187 

11,8

4,2

Produkty energetiky

13 326 

5,2

6,4

29 563 

10,8

-23,4

Suroviny

5 623 

2,2

-0,6

8 772 

3,2

-7,30

Polotovary (nechemické)

25 510 

10,0

-2,5

18 766 

6,9

-0,5

Chemické výrobky

36 010 

14,1

0,1

42 530 

15,6

-2,8

Stroje a zařízení

51 593 

20,3

2,5

60 148 

22,0

7,6

Automobilový sektor

45 137 

17,7

5,9

37 293 

13,6

3,9

Zboží dlouhodobé spotřeby

4 366 

1,7

8,8

7 712 

2,8

7,6

Spotřební zboží

25 703 

10,1

7,8

35 078 

12,8

6,5

Ostatní zboží

4 212 

1,7

-48,3

1 236 

0,5

28,6

Celkem

254 530 

100,0

1,7

273 284 

100,0

-0,4

Údaje k 23.5.2017
Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio - Ministerio de Economía, Industria y Competitividad

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Přístavy měst Barcelony, Cádizu a Viga se těší statutu volných zón od vydání Královského dekretu z r. 1929 a novely zákona 1296/1986. Od dubna 1998 byl tento statut přiznán též Kanárským ostrovům /Puerto de la Luz a Las Palmas/. Pro speditéry z nekomunitárních zemí je aplikován specifický celní režim, který představuje některé celní výhody, jako např. bezcelní dovoz v omezeném rozsahu, dovoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku,transformace zboží pod celní kontrolou, dočasný dovoz zboží na celní záznam apod. V přístavech je možno dále využít bezcelního skladování, balení, úprav zboží ve vymezeném rozsahu apod. Formality pro vstup zboží do prostoru mimo volnou zónu jsou stejné jako při běžném dovozu zboží (viz výše).

Pro bližší informace o režimu jednotlivých zón viz příslušné webové stránky:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Po obecném ústupu zahraničních i domácích investorů z krizí zasaženého španělského trhu, což kulminovalo v roce 2012, se začaly objevovat první dobré zprávy od roku 2013 (ačkoli rok 2014 nepřinesl tak dobré výsledky, jaké vláda očekávala).  Rok 2016 však byl z pohledu přímých zahraničních investic více než úspěšný - Španělsko konečně ztratilo punc země v krizi a nalákalo zásadní investiční projekty.

Během roku 2016 bylo ze zahraničí investováno do španělských firem 32, 2 miliard euro. ES je devátou zemí v OECD, která čerpá ze zahraničí nejvíce kapitálu. Investoři projevili během roku 2016 zejména zájem o velké projekty jako je infrastruktura, energie, elektřina, větrné elektrárny, stavba velkých dálnic, technika a samozřejmě o bankovnictví. Obliba investorů se soustředí hlavně okolo sektoru průmyslu, nově také okolo primárního průmyslu.

Přítomnost zahraničních investorů na španělské burze dosáhla v roce 2016 44%. Podle dat ministerstva financí dosáhly zahraniční produktivní investice 23 miliard euro. Nejvíce investují firmy se sídlem v LU, NL, FR, US, GB, ME, DE, CN a PT.

Baker McKenzie v lednu předpověděl pro rok 2017 investice na španělské burze v hodnotě 3,5 miliardy dolarů. Tento rok bude pro Španělsko dle této společnosti obdobím fúzí a akvizic. Brexit chápe Baker McKenzie z pohledu ES jako příležitost.

Španělsko bylo v roce 2016 s celkovými 2,7 miliardami euro druhou zemí EU, která obdržela nejvíce dotací z evropského investičního fondu EFSI. Během dvouleté existence „Junckerova plánu“ tak země získala 3,42 miliardy euro určených pro 40 projektů s druhotnou investicí až 23 miliard euro. Od začátku plánu je Španělsko druhým největším příjemcem dotací hned po Itálii. Nejvíce kapitálu je určeno pro MSP, které absorbovaly cca 40% obdržené částky.

 

Detailní statistiky přímých zahraničních investic ve Španělsku i španělských investic v zahraničí lze nalézt ve speciální kapitole webových stránek Ministerstva obchodu:

http://datainvex.comercio.es/

 

 

Zahraniční investice ve Španělsku

 

Brutto (v mil. EUR)

meziroční změna (%)

Netto (v mil. EUR)

meziroční změna (%)

2012

14.799

-48,8

8.961

-63,6

2013

16.847

13,8

12.435

38,7

2014

19.579

16,2

14.910

19,9

2015

21.724

10,9

16.184

8,5

 2016

    33.096 

30,8 

 25.739 

33,5 

Zdroj: Registro de Inversiones Exteriores, Dirección General de Comercio e Inversiones 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Aktuální informace o investičních pobídkách, prioritních sektorech a geografických zónách apod. lze nalézt na webových stránkách státní agentury na podporu investic, Invest in Spain.

Vláda v dubnu 2016 prezentovala Kodex zahraničních investic ve španělsku, v němž každý investor může nalézt permanentně aktualizované informace týkající se podmínek investování, platné legislativy, pravidel, omezení, bilaterálních dohod o ochraně investic aproti dvojímu zdanění apod. Dokumenty jsou zatím k dispozici pouze ve španělštině, vláda plánuje co nejrychlejší uvedení v provoz také anglické mutace. Dokument je možno zdarma stáhnout na:

http://www.boe.es/legislacion/codigos/codigo.php?id=147_Codigo_de_Inversiones_Extranjeras_en_Espana

Mezi hlavními kritérii pro rozhodování zahraničních investorů o kapitálovém vstupu na španělský trh jsou jeho základní parametry, totiž jeho rozloha (23% z celkové rozlohy EU) a počet obyvatel (12% z EU), dále možnosti exportu ze Španělska a expanze na trhy třetích zemí (především do Latinské Ameriky a severní Afriky) a růstový potenciál ekonomiky.

Základní podmínky pro vstup zahraničního kapitálu upravuje Královský dekret č. 1816/1991 o plné liberalizaci pohybu deviz a kapitálu v souladu s předpisy v EU, dále Královské dekrety 42/1993, 671/1992, 672/1992 a 1638/1996. Klima pro zahraniční investice a kapitálové převody je zcela liberální. Zákony zaručují právo zahraničních investorů převádět do zahraničí bez omezení investovaný kapitál a výnosy z něj vytvořené ve Španělsku, stejně tak mohou volně převádět do zahraničí dividendy a zisk.

Ze zákona se rozlišují zahraniční investice ve Španělsku na:

  • přímé investice
  • investice do portfolia
  • investice do nemovitostí
  • jiné formy investic

Přímou investicí se rozumí získání účasti formou koupě stávajících akcií, nebo úpis nových akcií ve španělské společnosti, nebo koupě práv úpisu, nebo převoditelných cenných papírů, což by zahraničnímu investorovi umožnilo mít vliv na řízení, nebo kontrolovat španělskou společnost (firmu). Za vliv je považováno, dosahuje-li jeho účast 10% nebo více na základním kapitálu, nebo je-li zahraniční investor přímo nebo nepřímo zastoupen v představenstvu španělské firmy. Navíc je za zahraniční investici považováno, když sesterská společnost zahraničního investora, nebo jeho pobočka, nebo provozovna nerezidentní společnosti složí, navýší, nebo koupí kapitál poboček, nebo provozoven zahraničních firem a poskytne splatné zálohy, anebo poskytne dlouhodobý (delší než pětiletý) úvěr španělským firmám za účelem navázání, či udržení dlouhodobých hospodářských vazeb. Daný úvěr se stává přímou investicí, pokud úvěrující strana má přímou investici (viz výše) v dlužníkově společnosti, nebo pokud sdílí dlužníkova podnikatelská rizika.

Žádost o souhlas úřadů se podává devizově-finančním orgánům. Vyjádření připravuje rejstřík zahraničních investic při odboru Dirección General de Política Comercial e Inversiones Extranjeras (DGPCIE), ministerstva hospodářství. Úřady mají 30 dní na vyjádření. V případě, že se tak nestane, rozumí se, že investice byla mlčky odsouhlasena. Během dané lhůty mohou úřady vyžadovat doplňující údaje. Jakmile je úřední souhlas udělen, je investor povinen realizovat investici během následujících 6 měsíců, jinak se musí žádat o souhlas s investicí znovu.

U investic ze strany subjektů ze zemí mimo EU ve specifických oborech jako herny, kasina (gambling), televize, rozhlas, letecká doprava nebo činnosti přímo se vztahující k obraně státu (výroba zbraní, těžba strategicky důležitých surovin a uživatelské spojové služby a dopravní služby) se vyjadřuje rada ministrů. Úřady musí do 60 nebo 90 pracovních dní odpovědět. V případě, že odpověď není předána, rozumí se, že investice byla zamítnuta.

Investice do portfolia (úpis a nákup akcií španělských společností, úpis a koupě obchodovatelných dluhopisů vydaných španělskými státními nebo soukromými subjekty, nebo finanční nástroje vydané rezidenty) nejsou považovány za přímou zahraniční investici. Zahraniční investice do portfolia jsou plně liberalizovány, bez nutnosti jakéhokoli "a priori" souhlasu úřadů.

Z hlediska formálních náležitostí při dražbě akcií ať už kotovaných nebo nekotovaných na burze cenných papírů existuje ohlašovací povinnost zahraničního investora nebo tzv. veřejného autentizujícího úředníka z brokerské společnosti nebo agentury (ověřujícího původ investora a investice) vůči rejstříku zahraničních investic při odboru DGPCIE. Držitelé investic do cenných papírů v podnicích, jejichž akcie jsou kotovány na španělské burze, musí vyplnit u DGPCIE formulář o oznámení významných účastí. Držitel (nerezident) přímé investice, nebo portfoliové investice musí mít veden účet držeb cenných papírů, nebo vkladový účet cenných papírů u některé ze španělských kompetentních institucí. Vývoz a dovoz cenných papírů je volný, avšak až po předchozím ohlášení na rejstříku zahraničních investic DGPCIE.

Pobočky českých firem a kanceláře jiných zahraničních společností musí ze zákona vyplnit vždy do konce I. čtvrtletí běžného roku tzv. liaison účet s mateřským podnikem, co se týče transakcí mezi pobočkou a mateřským podnikem uskutečněných do 31. 12. předchozího roku.

Pobočky zahraničních firem ve Španělsku musí ustanovit svého trvalého právního zástupce. Devizoví cizozemci, kteří pobírají příjem ve Španělsku, musí ustanovit svého daňového představitele a jeho jmenování musí být oznámeno do 2 měsíců úřadům. Jinak se při absenci zástupce pro daňové záležitosti vystavuje devizový cizozemec riziku uložení pokuty.

K pobídkám pro investory lze uvést následující. Zahraniční investoři se těší podpoře ze strany centrální vlády, vlád AO a určitých provinčních a municipálních úřadů, a to především tak, že mohou využívat grantů a pobídek na podporu zaměstnanosti, nájmu pracovní síly s určitým druhem kvalifikace, na podporu zakládání nových podniků, investičních a výzkumných a vývojových projektů. Nad tento rámec pobídek mohou zahraniční investoři ještě využít komunitární programy různých druhů subvencí na podporu investic.

Mezi hlavní zvýhodnění zahraničních investic ve Španělsku lze řadit:

  1. státní a regionální pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti,
  2. státní podpory pro vybrané obory,
  3. regionální investiční podpory,
  4. státní pobídky na podporu malých a středních podniků,
  5. pobídky na podporu internacionalizace podniků,
  6. podpory komunitární.

Ad 1) Státní pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti zahrnují jednak granty přidělované přes Nadaci nepřetržitého vzdělávání na úhradu části nákladů zaškolení (platů vyučujících, nájmu zařízení, dodávek materiálu a za spotřebovanou elektrickou energii, vodu, plyn), jednak subvence z Evropského sociálního fondu na vzdělávání pracujících s nedostatečnou kvalifikací. Pobídky na podporu zaměstnanosti se orientují na subvence firmám pro účely najímání pracujících na dobu neurčitou u osob dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) a osob mladších 30 let registrovaných jako nezaměstnané. Pobídky se týkají také žen nezaměstnaných po dobu delší 1 roku, osob starších než 45 let registrovaných jako nezaměstnané a invalidních osob. Pobídky se poskytují jako úlevy v rozmezí 40–60 % z příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení po dobu 24 měsíců od data uzavření pracovní smlouvy.

Další pobídky a úlevy jsou poskytovány také na podporu přeměn z pracovních smluv na dobu určitou na dobu neurčitou, a na podporu lokální zaměstnanosti (podniky nad 25 zaměstnanců).

Ad 2) Státní podpory pro vybrané obory mají podobu finanční pomocí státu a daňových zvýhodnění, většinou ve formě nenávratných dotací ve výši 20–50 % z celkové investované částky. O dotaci rozhoduje odbor průmyslové technologie ministerstva průmyslu a energie.

Dále daný podnik má přístup ke zvýhodněným úvěrům přes Státní úvěrový institut (ICO), nebo banky ve státním vlastnictví, tzn., že se jedná o úvěry s nižšími úrokovými sazbami než na trhu (s dotovaným úrokovým diferenciálem) a delšími splátkovými obdobími, než jaké nabízejí komerční banky. Navíc ještě podnik bývá osvobozen od municipálních daní, daňových poplatků při založení firmy, neplatí dovozní clo za strojní vybavení a požívá úlev u daní ze zisku společností. Cílovými obory pro shora zmíněné státní podpory jsou zemědělsko-potravinářské podniky (od zemědělské výroby a rybolovu až po navazující velkoobchod), energetika, doly, technologické inovace, výzkum a vývoj.

Ad 3) Regionální investiční podpory jsou vymezeny v souladu s požadavky EU a o jejich udělování rozhoduje oddělení regionálních ekonomických pobídek. Celý systém zahrnuje nenávratné finanční subvence na část investičních nákladů buď v tradičních oborech, které procházejí restrukturalizací v oblastech postižených vyšší nezaměstnaností, nebo jsou subvence směrovány do diversifikace výroby s cílem snížení závislosti daného regionu na omezeném počtu sektorů. Geograficky je přitom z území Španělska vymezeno pro tento účel 80% rozlohy (obdobné členění jako v EU). Průměrná výše subvence se pohybuje kolem 50% z investované částky. V oblastech třídy I lze získat až 50% subvenci, nejnižší 20% subvenci pak v oblasti třídy IV. Souběžně je území rozděleno mezi tzv. zóny podpory hospodářství (ZPE) a speciální zóny (ZE) umístěné tam, kde restrukturalizační proces v průmyslu měl největší dopad na podnikání a zaměstnanost, podle toho, do kterých odvětví budou jaké investice realizovány.

Ad 4) Tzv. iniciativa pro malé a střední podniky (MSP) v rozvoji podnikání a tzv. operativní program pro Španělsko komunitární iniciativy pro MSP jsou stěžejními dokumenty určující podmínky pro jejich rozvoj s tím, že požadavky kladené na žadatele čerpání těchto subvencí jsou určeny v Královském dekretu 937/1997. Beneficienty těchto subvencí mohou být MSP do 250 zaměstnanců a s ročními tržbami do 40 milionů EUR a účast jiných subjektů na jejich kapitálu nesmí přesáhnout 25%, pokud tito nejsou státními podniky holdingového typu, podniky rizikového kapitálu, institucionální investoři a pokud tyto subjekty společně, nebo jednotlivě nekontrolují MSP. Beneficienty subvencí mohou být také zprostředkovatelské subjekty (státní, polostátní a soukromé neziskové organizace poskytující služby na podporu MSP, dále ziskové organizace ve státním vlastnictví, finanční a úvěrové ústavy). Programy MSP, na které lze žádat tyto subvence jsou projekty mezipodnikové obchodní spolupráce (poradenství, studie proveditelnosti, zprostředkovatelské subjekty v rámci nadnárodních organizací apod.) s nárokem do 50% subvence nákladů projektu (do 75%, je-li beneficientem zprostředkovatelský subjekt), programy na podporu informačních služeb, programy na inovační projekční technologie (nikoli projekty průmyslového designu) se subvencí až do 50%.

Ad 5) Pobídky na podporu internacionalizace podniků jsou orientovány výhradně na stimulaci španělských investic v zahraničí. Koncem r. 1999 vláda aktualizovala fondy, které bude spravovat Španělská společnost pro rozvojové financování (COFIDES). Fondy budou sdružovat prostředky coby záruční fond na financování investic v zahraničí, fond pro zahraniční investice a fond pro zahraniční investice ze strany MSP.

Ad 6) Komunitární podpory doplňují španělské finanční rozvojové plány. Komunitární opatření se zaměřují na nejméně rozvinuté venkovské oblasti s nízkým příjmem a s vysokou nezaměstnaností a na oblasti s průmyslovými obory procházejícími krizí (ocelářství, loděnice atd.). Podpory mají podobu globálních a individuálních půjček Evropské investiční banky (EIB). Maximem globálních půjček je 50% investičních nákladů, avšak půjčky nesmí být použity jako kapitál podniku, nebo na nákup akcií, účastí apod. Lhůta úvěru osciluje obvykle mezi 5 a 12 lety, s karencí 2 až 3 roky.

V případě individuálních půjček se jedná o velké investiční projekty. Úvěr může být poskytnut až do 50% celkových investičních nákladů při minimu investice 25 milionů EUR. Lhůta úvěru se pohybuje mezi 4 a 20 lety, s karencí v délce 1/3 splátkového období. Beneficient musí předložit bankovní garancii.

Vedle EIB a Evropského investičního fondu (pro záruky na úvěry a pro dočasné akvizice a řízení minoritních účastí v podnicích) mají největší váhu u finančních pobídek Strukturální fondy. Pravidla pro poskytování podpor z nich jsou obecně známá, proto nebudou v této souvislosti rozváděna.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: