Španělsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

(v mil. EUR)

2011

2012

 2013

2014

2015

Vývoz celkem

 215 230

222 644

235 814

240 582

250 241

- EU

141 656

139 863

147 722

152 847

162 070

- ostatní evropské země

16 304

17 393

16 409

15 320

14 263

- Severní Amerika

9 072

10 294

9 906

11 994

12 791

- Latinská Amerika

12 022

13 818

15 211

13 993

14 887

- Asie

16 876

18 889

20 942

22 692

23 917

- Afrika

11 639

15 204

16 612

16 306

16 339

- Oceánie

1 736

1 388

2 694

1 799

1 950

 

Dovoz celkem

 263 141

253 401

252 195

265 557

274 415

- EU

137 597

127 292

130 664

142 407

153 586

- ostatní evropské země

17 949

17 868

18 301

17 427

14 842

- Severní Amerika

11 657

10 915

11 430

11 344

13 881

- Latinská Amerika

15 926

 19 763

18 028

16 949

14 807

- Asie

51 637

47 286

44 065

47 511

51 918

- Afrika

23 313

 27 619

28 327

28 130

23 925

- Oceánie

1 184

890

666

889

774

 

Saldo celkem

 -47 911

-30 757

-16 381

-24 975

-24 174

- EU

3 889

12 571

-17 058

10 440

8 483

- ostatní evropské země

-2 585

 -475

-1 892

-2 107

-579

- Severní Amerika

-3 904

 -621

1 524

650

-1 090

- Latinská Amerika

-1 645

 -5 945

-2 818

-2 956

80

- Asie

-34 761

 -28 397

-23 123

-24 819

-28 001

- Afrika

-11 674

-12 415

11 715

 -11 824

-7 586

- Oceánie

552

498

2 028

910

1 176

Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio (Informes Comercio Exterior - Anual por áreas y países)

 

Vývoj zahraničního obchodu Španělska (meziroční změny)

 

2011

 2012

 2013

2014

2015

Vývoz     

mil. eur

215 230,4

226 115

235 814

240 582

250 241

meziroční změna v %

15,2

 5,1

4,3

2,0

4,3

Dovoz  

mil. eur

263 140,7

257 946

252 347

265 557

274 415

meziroční změna v %

9,6

 -2,0

-2,2

5,2

3,7

Saldo  

mil. eur

-47 910,3

-31 831

-16 533

-24 975

-24 174

meziroční změna v % 

10,1

33,6

48,1

-51,1

1,2

Zdroj: ICEX, Secretaría de Estado de Comercio (Comercio Exterior, Principales Magnitudes) 

Španělsko po řadu let vykazovalo záporné saldo obchodní bilance, které bylo částečně kompenzováno příjmy z turistiky. Po celkovém poklesu vývozu i dovozu v roce 2009, způsobeném ekonomickou a finanční krizí, došlo v následujících dvou letech k částečnému oživení španělského zahraničního obchodu, přetrvával však převis dovozu nad vývozem. Deficit obchodní bilance byl výsledkem nepříznivých faktorů na zahraničních trzích, oslabením dynamiky španělského vývozu, které souvisí s oslabením konkurenceschopnosti španělských výrobků na světových trzích do značné míry způsobené i rozvojem průmyslu v nových ČS EU. Tato tendence se začala pomalu měnit již od roku 2011 a zejména v roce 2012, kdy se vývoz meziročně navýšil o bezprecedentních 33,6% a vývozy pokryly dovoz ve výši 87,9%, což představovalo nejvyšší pokrytí od roku 1988. Během roku 2013 vývoz také rostl, avšak jeho pozitivní role v tvorbě HDP souvisela spíše s oslabením domácí poptávky a tudíž menším dovozem. Celková bilance za rok 2013 nakonec byla pozitivní. V roce 2014 vývoz prokázal opět pozitivní čísla v růstu, čímž hodnota vyvezeného zboží dosáhla historického maxima 240 miliard euro a Španělsko se po letech dostalo 16. místo v seznamu největších světových vývozních ekonomik s podílem 1,72% na celkovém světovém vývoze. Vývoz ovšem nerostl již takovou meziroční rychlostí jako dovoz - s ustupující krizí se totiž opět obnovila domácí poptávka po dováženém zboží a dovoz v daném období meziročně rostl nejvíce od roku 2011.

Výsledky za rok 2015 a výhledy na rok 2016

Rok 2015 znamenal pro španělský zahraniční obchod další meziroční nárůst vývozu i dovozu, přičemž pro saldo bylo pozitivní zprávou, že vývoz rostl rychleji než dovoz. Dovoz nicméně, bereme-li v úvahu jeho objem a nikoli hodnotu, rostl meziročně o 6,2% - výhodou zde pro Španělsko byly zejména nízké ceny ropy, neboť fakturu za dovoz mu tradičně zatěžuje právě energetika. Deficit zahraničního obchodu však Španělsko i nadále trápí.

Sektorově se na vývozu nejvíce podílely stroje a zařízení (20,1% celkového vývozu, meziroční nárůst o 4,2%). Automobilový průmysl zaznamenal největší meziroční nárůst (19,6%) a představoval 17% z celkového vývozu. Meziroční nárůst vývozu zaznamenaly také potraviny, nápoje a tabákové výrobky (meziročně +9% a 16,2% z celkového vývozu) a chemické výrobky s růstem 5,5% a podílem na celkovém vývozu 14,4%. Naopak meziroční pokles vývozu pocítily energetické produkty  (meziročně -27,7%), ostatní zboží (-21,9%) a suroviny (-3,8%). Z hlediska dovozu zaznamenaly meziroční nárůst zejména stroje a zařízení (+ 18,9%, podíl 20,4% na celkovém dovozu), automobilový průmysl (nárůst 16,8%, podíl 13,1%) a spotřební zboží (nárůst +14,6%).

 Detailní statistiky španělského zahraničního obchodu je možno průběžně konzultovat ve speciální sekci webových stránek Ministerstva obchodu:

 http://datacomex.comercio.es/

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Prostor EU je pro Španělsko tradičně nejvýznamnějším z hlediska vývozu i dovozu (větší má EU podíl na španělském vývozu než dovozu, v obou směrech  však přesahuje polovinu celkové hodnoty). V roce 2015 to byl navíc trh, který rostl v obou směrech, a to poměrně významně. 

Výsledky za rok 2015

Z hlediska vývozu: V roce 2015 nakoupila EU 64,8% celkového španělského vývozu a meziročně zde vzrostl vývoz o 6,4%. Vzrostl vývoz jak do eurozóny (meziročně o 5,4%, podíl na celkovém vývozu = 50,4%), tak do ostatních zemí EU (meziročně o 10,1%, podíl na celkovém vývozu = 14,3%). V rámci EU jsou tradičně hlavními klienty španělského zboží Německo, Velká Británie, Itálie a Francie. Španělský vývoz do zemí mimo EU v roce 2015 spíše stagnoval (růst o 0,5%, podíl 35,2%), v tomto kontextu meziročně rostla čísla zejména u Saúdské Arábie (+36%), Chile (+23,9%), Mexika (+21,6%), Austrálie (+ 15,1%), Číny (+8,8%) a USA (+7,2%).  

Mezi regiony s největším meziročním nárůstem vývozu patřily v roce 2015 Kastílie y León (+16,9%), Baleáry (+16,8%) a Valencie (+14,9%). Naopak meziroční propad vývozu zaznamenaly zejména Murcie (-11,2%), Kantábrie (-7,7%) a Andalusie (-5,8%).

Z hlediska dovozu byla v roce 2015 hlavním partnerem opět EU. V roce se 2014 meziročně navýšila hodnota zboží a služeb pocházející od dvou hlavních tradičních dodavatelů Španělska: Německa (meziročně + 8,9%), v menší míře i Francie (+1,6%). Obchodní deficit s Německem se tak pro Španělsko v roce 2015 prohloubil. Z oblastí mimo EU meziročně významně narostl dovoz z Číny (+18,4%), Turecka (+19,8%), opětovně z Japonska (+22,5%). Naopak razantně se snížil (mj. vlivem sankcí) z Ruska (-44,7%) a také z Mexika (-25,2%).

 

Teritoriální zaměření zahraničního obchodu Španělska 2014 (v mil. eur)

Poř.

Země

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

1

Francie

37 857

29 275

67 132

8 582

2

Německo

24 927

32 354

57 281

-7 427

3

Itálie

17 416

15 824

33 240

1 592

4

Portugalsko

17 746

10 185

27 931

7 561

5

Velká Británie

16 630

11 223

27 853

5 407

6

Čína

4 060

19 939

23 999

-15 879

7

USA

10 658

10 384

21 042

274

8

Nizozemsko

7 714

10 636

18 350

-2 922

9

Alžírsko

3 966

9 067

13 033

-5 101

10

Belgie

6 091

6 720

12 811

-629

11

Maroko

5 834

4 081

9 915

1 753

12

Turecko

5 002

3 962

8 964

1 040

13

Ruská federace

2 583

5 977

8 560

-3 394

14

Mexiko

3 467

4 820

8 287

-1 353

15

Polsko

3 930

3 974

7 904

-44

16

Saúdská Arábie

2 275

5 183

7 458

-2 908

17

Švýcarsko

3 575

2 886

6 461

689

18

Brazílie

3 151

3 041

6 192

110

19

Japonsko

2 470

2 634

5 104

-164

20

Česká republika

1 749

3 068

4 817

-1 319

21

Švédsko

2 055

2 316

4 371

-261

22

Rakousko

1 882

1 745

3 627

137

 

Teritoriální zaměření zahraničního obchodu Španělska 2015 (v mil. eur)

Poř.

Země

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

1

Francie

38 697

29 756

68 453

8 941

2

Německo

27 088

35 925

60 013

-8 837

3

Itálie

18 669

17 312

35 981

1 357

4

Velká Británie

18 231

12 584

30 815

 5 647

5

Portugalsko 

17 915

10 698

28 613

7 217

6

Čína

4 439

23 623

28 062

-19 184

7

USA

11 411

12 845

24 256

-1 434

8

Nizozemsko

7 940

11 446

19 386

 -3 506

9

Belgie

6 644

7 072

13 716

-428

10

Maroko

6 134

4 904

11 038

1 230

11

Turecko

5 078

4 744

9 822

334

12

Alžírsko

3 273

6 490

9 763

 -3 217

13

Polsko

4 791

4 503

9 294

9 294

14

Mexiko

4 266

3 614

7 880

 652

15

Švýcarsko

3 899

 3 054

 6 953

845

16

Saúdská Arábie

3 094

3 439

6 533

 -345

17

Brazílie

2 731

3 136

5 867

 -405

18

Japonsko

2 470

 3 218

5 688

 -748

19

Česká republika

2 037

 3 650

5 687

 -1 613

20

Švédsko

2 222

 3 326

5 548

 -1 104

21

Ruská federace

1 672

 3 344

5 016

-1 672

22

Irsko

 1 433

 3 180

4 613

-1 747

  Zdroj: Ministerio de Economía y Competitividad, Secretaría de Estado de Comercio - ICEX

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Výsledky za rok 2015

V daném roce z hlediska vývozu nejvíce meziročně rostl sektor automobilového průmyslu (17% celkového vývozu, nárůst + 19,6%) a zboží dlouhodobé spotřeby (1,6% celkového vývozu, nárůst + 19,6%). Dobře si počínaly i potravinové komodity a drobné spotřební zboží. Naopak s razantním meziročním propadem vývozu se potýkaly energetické produkty (5% vývozu, pokles o 27,7%), meziroční poklesy zaznamenaly i ostatní zboží a suroviny.

Z hlediska dovozu se meziročně významně navýšila položka strojů a zařízení (podíl 20,4% na celkovém dovozu, meziroční nárůst + 18,9%), automobilové komodity (podíl 13,1%, nárůst +16,8%) a zboží dlohodobé spotřeby (podíl 12%, nárůst + 13,7%), zatímco energetické produkty s podílem 14,1% na celkovém dovozu zaznamenaly meziroční pokles o rekordních 30,3% (jedná se o pokles z pohledu hodnoty zejména díky nízkým cenám ropy) - energetika byla v roce 2015 de facto jedinou komoditou, která z pohledu dovozu meziročně poklesla.  

  

Zahraniční obchod Španělska v r. 2014 (komoditní členění)

 

Vývoz 

Dovoz

 

v %

Meziroční změna

v %

Meziroční změna

Potraviny

15,5

4,4

10,7

3,0

Produkty energetiky

7,2

7,1

20,9

-3,1

Suroviny

2,4

-2,9

3,6

0,0

Polotovary (nechemické)

10,7

1,2

6,8

5,1

Chemické výrobky

14,2

2,9

15,0

3,9

Stroje a zařízení

20,1

-0,5

17,8

9,5

Automobilový sektor

14,8

6,2

11,6

19,4

Zboží dlouhodobé spotřeby

1,4

-4,1

2,4

13,0

Spotřební zboží

9,2

7,8

11,0

13,2

Ostatní zboží

4,4

-11,0

0,3

-25,0

Celkem

100,0

2,5

100,0

5,7

Údaje k 13.3.2015
Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio - Ministerio de Economía y Competitividad

Zahraniční obchod Španělska v r. 2015 (komoditní členění) 

 

Vývoz

Dovoz

 

v %

Meziroční změna

v %

Meziroční změna

Potraviny

16,2

9,0

11,3

8,9

Produkty energetiky

5,0

-27,7

14,1

-30,3

Suroviny

2,3

-3,8

3,4

-1,0

Polotovary (nechemické)

10,5

2,1

6,9

5,4

Chemické výrobky

14,4

5,5

16,0

10,3

Stroje a zařízení

20,1

4,2

20,4

18,9

Automobilový sektor

17,0

19,6

13,1

16,8

Zboží dlouhodobé spotřeby

1,6

18,0

2,6

14,6

Spotřební zboží

9,7

9,4

12,0

13,7

Ostatní zboží

3,3

-21,9

0,4

38,5

Celkem

100,0

4,3

100,0

3,7

Údaje k 15.3.2016
Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio - Ministerio de Economía y Competitividad

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Přístavy měst Barcelony, Cádizu a Viga se těší statutu volných zón od vydání Královského dekretu z r. 1929 a novely zákona 1296/1986. Od dubna 1998 byl tento statut přiznán též Kanárským ostrovům /Puerto de la Luz a Las Palmas/. Pro speditéry z nekomunitárních zemí je aplikován specifický celní režim, který představuje některé celní výhody, jako např. bezcelní dovoz v omezeném rozsahu, dovoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku,transformace zboží pod celní kontrolou, dočasný dovoz zboží na celní záznam apod. V přístavech je možno dále využít bezcelního skladování, balení, úprav zboží ve vymezeném rozsahu apod. Formality pro vstup zboží do prostoru mimo volnou zónu jsou stejné jako při běžném dovozu zboží (viz výše).

Pro bližší informace o režimu jednotlivých zón viz příslušné webové stránky:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Po obecném ústupu zahraničních i domácích investorů z krizí zasaženého španělského trhu, což kulminovalo v roce 2012, se začaly objevovat první dobré zprávy od roku 2013 (ačkoli rok 2014 nepřinesl tak dobré výsledky, jaké vláda očekávala).  

V roce 2015 se Španělsko posunulo v celosvětovém žebříčku zemí z pohledu svobody či naopak kontroly investování, který každoročně připravuje americký think tank Heritage: skončilo na 43. místě s 68,5 body ze 100 možných. Řadí se tak do třídy "poměrně svobodných zemí pro investice" a přeskočilo např. Francii (s 62,3 body) či Itálii (61,2 bodů). Daný rok znamenal opětovné meziroční posílení přílivu přímých zahraničních investic (o 10,94%) na celkovou částku 21,724 miliard euro, ovšem ve srovnání s předchozími dvěma lety rostly investice pomaleji o více než 10 bodů - mezi hlavní příčiny experti zmiňují neklidný vývoj v Katalánsku a politickou nejistotu v souvislosti s legislativními volbami v prosinci 2015. Hlavními investory byly Lucembursko (3,6 miliardy euro), Nizozemsko, Francie a USA. Obecně lze říci, že Španělsko i nadále přijímá investice největším podílem ze zemí OECD.  Sektorově se hlavními příjemci staly služby a průmysl, konkrétně byly favority realitní služby a stavební odvětví. Přetrvává problém nerovnoměrné distribuce investic: hlavními centry je Madrid a Katalánsko (přičemž tyto dva regiony dohromady stáhly více než polovinu veškerých pracovních míst vytvořených zahraničními investory v daném roce), s odstupem pak Baskicko a Andalusie - další regiony následují v dalším, poměrně značném odstupu.  

Detailní statistiky přímých zahraničních investic ve Španělsku i španělských investic v zahraničí lze nalézt ve speciální kapitole webových stránek Ministerstva obchodu:

http://datainvex.comercio.es/

 

 

Zahraniční investice ve Španělsku

 

Brutto (v mil. EUR)

meziroční změna (%)

Netto (v mil. EUR)

meziroční změna (%)

2011

28.940

23,3

24.641

24,0

2012

14.799

-48,8

8.961

-63,6

2013

16.847

13,8

12.435

38,7

2014

19.579

16,2

14.910

19,9

2015

21.724

10,9

16.184

8,5

Zdroj: Registro de Inversiones Exteriores, Dirección General de Comercio e Inversiones 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Aktuální informace o investičních pobídkách, prioritních sektorech a geografických zónách apod. lze nalézt na webových stránkách státní agentury na podporu investic, Invest in Spain.

Vláda v dubnu 2016 prezentovala Kodex zahraničních investic ve španělsku, v němž každý investor může nalézt permanentně aktualizované informace týkající se podmínek investování, platné legislativy, pravidel, omezení, bilaterálních dohod o ochraně investic aproti dvojímu zdanění apod. Dokumenty jsou zatím k dispozici pouze ve španělštině, vláda plánuje co nejrychlejší uvedení v provoz také anglické mutace. Dokument je možno zdarma stáhnout na:

http://www.boe.es/legislacion/codigos/codigo.php?id=147_Codigo_de_Inversiones_Extranjeras_en_Espana

Mezi hlavními kritérii pro rozhodování zahraničních investorů o kapitálovém vstupu na španělský trh jsou jeho základní parametry, totiž jeho rozloha (23% z celkové rozlohy EU) a počet obyvatel (12% z EU), dále možnosti exportu ze Španělska a expanze na trhy třetích zemí (především do Latinské Ameriky a severní Afriky) a růstový potenciál ekonomiky.

Základní podmínky pro vstup zahraničního kapitálu upravuje Královský dekret č. 1816/1991 o plné liberalizaci pohybu deviz a kapitálu v souladu s předpisy v EU, dále Královské dekrety 42/1993, 671/1992, 672/1992 a 1638/1996. Klima pro zahraniční investice a kapitálové převody je zcela liberální. Zákony zaručují právo zahraničních investorů převádět do zahraničí bez omezení investovaný kapitál a výnosy z něj vytvořené ve Španělsku, stejně tak mohou volně převádět do zahraničí dividendy a zisk.

Ze zákona se rozlišují zahraniční investice ve Španělsku na:

  • přímé investice
  • investice do portfolia
  • investice do nemovitostí
  • jiné formy investic

Přímou investicí se rozumí získání účasti formou koupě stávajících akcií, nebo úpis nových akcií ve španělské společnosti, nebo koupě práv úpisu, nebo převoditelných cenných papírů, což by zahraničnímu investorovi umožnilo mít vliv na řízení, nebo kontrolovat španělskou společnost (firmu). Za vliv je považováno, dosahuje-li jeho účast 10% nebo více na základním kapitálu, nebo je-li zahraniční investor přímo nebo nepřímo zastoupen v představenstvu španělské firmy. Navíc je za zahraniční investici považováno, když sesterská společnost zahraničního investora, nebo jeho pobočka, nebo provozovna nerezidentní společnosti složí, navýší, nebo koupí kapitál poboček, nebo provozoven zahraničních firem a poskytne splatné zálohy, anebo poskytne dlouhodobý (delší než pětiletý) úvěr španělským firmám za účelem navázání, či udržení dlouhodobých hospodářských vazeb. Daný úvěr se stává přímou investicí, pokud úvěrující strana má přímou investici (viz výše) v dlužníkově společnosti, nebo pokud sdílí dlužníkova podnikatelská rizika.

Žádost o souhlas úřadů se podává devizově-finančním orgánům. Vyjádření připravuje rejstřík zahraničních investic při odboru Dirección General de Política Comercial e Inversiones Extranjeras (DGPCIE), ministerstva hospodářství. Úřady mají 30 dní na vyjádření. V případě, že se tak nestane, rozumí se, že investice byla mlčky odsouhlasena. Během dané lhůty mohou úřady vyžadovat doplňující údaje. Jakmile je úřední souhlas udělen, je investor povinen realizovat investici během následujících 6 měsíců, jinak se musí žádat o souhlas s investicí znovu.

U investic ze strany subjektů ze zemí mimo EU ve specifických oborech jako herny, kasina (gambling), televize, rozhlas, letecká doprava nebo činnosti přímo se vztahující k obraně státu (výroba zbraní, těžba strategicky důležitých surovin a uživatelské spojové služby a dopravní služby) se vyjadřuje rada ministrů. Úřady musí do 60 nebo 90 pracovních dní odpovědět. V případě, že odpověď není předána, rozumí se, že investice byla zamítnuta.

Investice do portfolia (úpis a nákup akcií španělských společností, úpis a koupě obchodovatelných dluhopisů vydaných španělskými státními nebo soukromými subjekty, nebo finanční nástroje vydané rezidenty) nejsou považovány za přímou zahraniční investici. Zahraniční investice do portfolia jsou plně liberalizovány, bez nutnosti jakéhokoli "a priori" souhlasu úřadů.

Z hlediska formálních náležitostí při dražbě akcií ať už kotovaných nebo nekotovaných na burze cenných papírů existuje ohlašovací povinnost zahraničního investora nebo tzv. veřejného autentizujícího úředníka z brokerské společnosti nebo agentury (ověřujícího původ investora a investice) vůči rejstříku zahraničních investic při odboru DGPCIE. Držitelé investic do cenných papírů v podnicích, jejichž akcie jsou kotovány na španělské burze, musí vyplnit u DGPCIE formulář o oznámení významných účastí. Držitel (nerezident) přímé investice, nebo portfoliové investice musí mít veden účet držeb cenných papírů, nebo vkladový účet cenných papírů u některé ze španělských kompetentních institucí. Vývoz a dovoz cenných papírů je volný, avšak až po předchozím ohlášení na rejstříku zahraničních investic DGPCIE.

Pobočky českých firem a kanceláře jiných zahraničních společností musí ze zákona vyplnit vždy do konce I. čtvrtletí běžného roku tzv. liaison účet s mateřským podnikem, co se týče transakcí mezi pobočkou a mateřským podnikem uskutečněných do 31. 12. předchozího roku.

Pobočky zahraničních firem ve Španělsku musí ustanovit svého trvalého právního zástupce. Devizoví cizozemci, kteří pobírají příjem ve Španělsku, musí ustanovit svého daňového představitele a jeho jmenování musí být oznámeno do 2 měsíců úřadům. Jinak se při absenci zástupce pro daňové záležitosti vystavuje devizový cizozemec riziku uložení pokuty.

K pobídkám pro investory lze uvést následující. Zahraniční investoři se těší podpoře ze strany centrální vlády, vlád AO a určitých provinčních a municipálních úřadů, a to především tak, že mohou využívat grantů a pobídek na podporu zaměstnanosti, nájmu pracovní síly s určitým druhem kvalifikace, na podporu zakládání nových podniků, investičních a výzkumných a vývojových projektů. Nad tento rámec pobídek mohou zahraniční investoři ještě využít komunitární programy různých druhů subvencí na podporu investic.

Mezi hlavní zvýhodnění zahraničních investic ve Španělsku lze řadit:

  1. státní a regionální pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti,
  2. státní podpory pro vybrané obory,
  3. regionální investiční podpory,
  4. státní pobídky na podporu malých a středních podniků,
  5. pobídky na podporu internacionalizace podniků,
  6. podpory komunitární.

Ad 1) Státní pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti zahrnují jednak granty přidělované přes Nadaci nepřetržitého vzdělávání na úhradu části nákladů zaškolení (platů vyučujících, nájmu zařízení, dodávek materiálu a za spotřebovanou elektrickou energii, vodu, plyn), jednak subvence z Evropského sociálního fondu na vzdělávání pracujících s nedostatečnou kvalifikací. Pobídky na podporu zaměstnanosti se orientují na subvence firmám pro účely najímání pracujících na dobu neurčitou u osob dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) a osob mladších 30 let registrovaných jako nezaměstnané. Pobídky se týkají také žen nezaměstnaných po dobu delší 1 roku, osob starších než 45 let registrovaných jako nezaměstnané a invalidních osob. Pobídky se poskytují jako úlevy v rozmezí 40–60 % z příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení po dobu 24 měsíců od data uzavření pracovní smlouvy.

Další pobídky a úlevy jsou poskytovány také na podporu přeměn z pracovních smluv na dobu určitou na dobu neurčitou, a na podporu lokální zaměstnanosti (podniky nad 25 zaměstnanců).

Ad 2) Státní podpory pro vybrané obory mají podobu finanční pomocí státu a daňových zvýhodnění, většinou ve formě nenávratných dotací ve výši 20–50 % z celkové investované částky. O dotaci rozhoduje odbor průmyslové technologie ministerstva průmyslu a energie.

Dále daný podnik má přístup ke zvýhodněným úvěrům přes Státní úvěrový institut (ICO), nebo banky ve státním vlastnictví, tzn., že se jedná o úvěry s nižšími úrokovými sazbami než na trhu (s dotovaným úrokovým diferenciálem) a delšími splátkovými obdobími, než jaké nabízejí komerční banky. Navíc ještě podnik bývá osvobozen od municipálních daní, daňových poplatků při založení firmy, neplatí dovozní clo za strojní vybavení a požívá úlev u daní ze zisku společností. Cílovými obory pro shora zmíněné státní podpory jsou zemědělsko-potravinářské podniky (od zemědělské výroby a rybolovu až po navazující velkoobchod), energetika, doly, technologické inovace, výzkum a vývoj.

Ad 3) Regionální investiční podpory jsou vymezeny v souladu s požadavky EU a o jejich udělování rozhoduje oddělení regionálních ekonomických pobídek. Celý systém zahrnuje nenávratné finanční subvence na část investičních nákladů buď v tradičních oborech, které procházejí restrukturalizací v oblastech postižených vyšší nezaměstnaností, nebo jsou subvence směrovány do diversifikace výroby s cílem snížení závislosti daného regionu na omezeném počtu sektorů. Geograficky je přitom z území Španělska vymezeno pro tento účel 80% rozlohy (obdobné členění jako v EU). Průměrná výše subvence se pohybuje kolem 50% z investované částky. V oblastech třídy I lze získat až 50% subvenci, nejnižší 20% subvenci pak v oblasti třídy IV. Souběžně je území rozděleno mezi tzv. zóny podpory hospodářství (ZPE) a speciální zóny (ZE) umístěné tam, kde restrukturalizační proces v průmyslu měl největší dopad na podnikání a zaměstnanost, podle toho, do kterých odvětví budou jaké investice realizovány.

Ad 4) Tzv. iniciativa pro malé a střední podniky (MSP) v rozvoji podnikání a tzv. operativní program pro Španělsko komunitární iniciativy pro MSP jsou stěžejními dokumenty určující podmínky pro jejich rozvoj s tím, že požadavky kladené na žadatele čerpání těchto subvencí jsou určeny v Královském dekretu 937/1997. Beneficienty těchto subvencí mohou být MSP do 250 zaměstnanců a s ročními tržbami do 40 milionů EUR a účast jiných subjektů na jejich kapitálu nesmí přesáhnout 25%, pokud tito nejsou státními podniky holdingového typu, podniky rizikového kapitálu, institucionální investoři a pokud tyto subjekty společně, nebo jednotlivě nekontrolují MSP. Beneficienty subvencí mohou být také zprostředkovatelské subjekty (státní, polostátní a soukromé neziskové organizace poskytující služby na podporu MSP, dále ziskové organizace ve státním vlastnictví, finanční a úvěrové ústavy). Programy MSP, na které lze žádat tyto subvence jsou projekty mezipodnikové obchodní spolupráce (poradenství, studie proveditelnosti, zprostředkovatelské subjekty v rámci nadnárodních organizací apod.) s nárokem do 50% subvence nákladů projektu (do 75%, je-li beneficientem zprostředkovatelský subjekt), programy na podporu informačních služeb, programy na inovační projekční technologie (nikoli projekty průmyslového designu) se subvencí až do 50%.

Ad 5) Pobídky na podporu internacionalizace podniků jsou orientovány výhradně na stimulaci španělských investic v zahraničí. Koncem r. 1999 vláda aktualizovala fondy, které bude spravovat Španělská společnost pro rozvojové financování (COFIDES). Fondy budou sdružovat prostředky coby záruční fond na financování investic v zahraničí, fond pro zahraniční investice a fond pro zahraniční investice ze strany MSP.

Ad 6) Komunitární podpory doplňují španělské finanční rozvojové plány. Komunitární opatření se zaměřují na nejméně rozvinuté venkovské oblasti s nízkým příjmem a s vysokou nezaměstnaností a na oblasti s průmyslovými obory procházejícími krizí (ocelářství, loděnice atd.). Podpory mají podobu globálních a individuálních půjček Evropské investiční banky (EIB). Maximem globálních půjček je 50% investičních nákladů, avšak půjčky nesmí být použity jako kapitál podniku, nebo na nákup akcií, účastí apod. Lhůta úvěru osciluje obvykle mezi 5 a 12 lety, s karencí 2 až 3 roky.

V případě individuálních půjček se jedná o velké investiční projekty. Úvěr může být poskytnut až do 50% celkových investičních nákladů při minimu investice 25 milionů EUR. Lhůta úvěru se pohybuje mezi 4 a 20 lety, s karencí v délce 1/3 splátkového období. Beneficient musí předložit bankovní garancii.

Vedle EIB a Evropského investičního fondu (pro záruky na úvěry a pro dočasné akvizice a řízení minoritních účastí v podnicích) mají největší váhu u finančních pobídek Strukturální fondy. Pravidla pro poskytování podpor z nich jsou obecně známá, proto nebudou v této souvislosti rozváděna.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: