Španělsko: Zahraniční obchod a investice

11. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance podle kontinentů a seskupení zemí (v mil. EUR)

 

 2013

2014

2015

 2016

 2017

Vývoz celkem

235 814

240 582

249 794

256 393

277 126 

- EU

147 722

152 847

161 719

170 300

182 181 

- ostatní evropské země

16 409

15 320

14 240

14 481

16 198 

- Severní Amerika

9 906

11 994

12 883

12 871

14 109 

- Latinská Amerika

15 211

13 993

14 885

13 534

15 257 

- Asie

20 942

22 692

23 903

23 803

25 801 

- Afrika

16 612

16 306

16 182

16 561

17 670 

- Oceánie

2 694

1 799

1 809

1 611

1 993 

 

Dovoz celkem

252 195

265 557

274 772

273 779

301 870 

- EU

130 664

142 407

154 271

156 420

165 845 

- ostatní evropské země

18 301

17 427

14 953

15 144

17 243 

- Severní Amerika

11 430

11 344

13 815

14 258

15 521 

- Latinská Amerika

18 028

16 949

14 397

13 648

17 000 

- Asie

44 065

47 511

51 974

53 185

60 707 

- Afrika

28 327

28 130

23 914

19 924

24 108 

- Oceánie

666

889

766

799

982 

 

Saldo celkem

-16 381

-24 975

-24 978

-18 754

-24 744 

- EU

-17 058

10 440

7 448

12 802

16 336 

- ostatní evropské země

-1 892

-2 107

-713

-590

-1 045 

- Severní Amerika

1 524

650

-932

-1 499

-1 412 

- Latinská Amerika

-2 818

-2 956

488

-61

-1 743 

- Asie

-23 123

-24 819

-28 071

-29 248

-34 906 

- Afrika

11 715

 -11 824

-7 732

-3 743

-6 438 

- Oceánie

2 028

910

1 043

836

1011 

Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio (Anual por áreas y países)

 

 

 

Vývoj zahraničního obchodu (v mil. eur)   

 

2014

2015

 2016

2017 

I-II/2018

Vývoz

240 582

249 794

256 393

277 126 

45 419 

mez. změna v %

2,0

3,8

2,6

8,8 

 

Dovoz 

265 557

274 772

273 779

301 870 

51 522 

mez. změna v %

5,2

3,5

-0,4

10,46 

 

Saldo 

-24 975

-24 978

-18 754

-24 744 

-6 103 

mez. změna v % 

-51,1

0,0

30,4

-31,9 

 

Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio (Comercio Exterior en mercancías. Desglose por sectores económicos)

 

Španělsko po řadu let vykazovalo záporné saldo obchodní bilance, které bylo částečně kompenzováno příjmy z turistiky. V posledních třech letech se posiluje španělský vývoz a díky celosvětovému snižování cen ropy se tak celková obchodní bilace země dostává do lepších čísel. 

 

Výsledky za rok 2017 a výhledy na rok 2018

Zahraniční obchod byl v roce 2017 jedním z motorů španělské ekonomiky - rostl meziročně o 8,1% a zaznamenal tak další rekord. Španělsko se tak v daném roce stalo nejrychleji rostoucím exportérem eurozóny. Rostl i dovoz - obdobný vývoj lze sledovat i počátkem roku 2018.   

Na rok 2018 se očekává mírné zpomalení růstu exportu (cca o 4,2%), zahraniční obchod však bude i nadále klíčový pro růst španělské ekonomiky.

 

ICEX (státní instituce na podporu exportu) se v roce 2018 hodlá i nadále zaměřovat na intenzivnější hledání příležitostí v zemích, kde EU jedná o volném obchodu (Kanada, Mexiko). Tento rok hodlá realizovat zejména programy na podporu exportních aktivit MSP.

  

Detailní statistiky španělského zahraničního obchodu je možno průběžně konzultovat ve speciální sekci webových stránek Ministerstva obchodu: http://datacomex.comercio.es/

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Prostor EU je pro Španělsko tradičně nejvýznamnějším z hlediska vývozu i dovozu (větší má EU podíl na španělském vývozu než dovozu, v obou směrech však přesahuje polovinu celkové hodnoty).


Export
do zemí EU tvořil k lednu 2018 plných 68% celkového exportu země, země EU jakožto odběratel ES zboží meziročně posílily svůj podíl o 6,7%. Více než polovina celkového exportu směřuje do zemí Eurozóny. Přebytek na komerčním účtu mezi Španělskem a EU byl v lednu 1 728 milionů eur, podobně jako v lednu 2017. Hlavní exportní destinací v rámci EU byla i v roce 2017 pro Španělsko Francie (14%) zejména díky ropě a ropným derivátům. Následovalo ji Německo (10,4%) díky automobilovým komoditám. Jako možné první dopady blížícího se Brexitu vysvětlují experti snížení španělského exportu do Velké Británie o 5% (zejména kvůli snížení exportu automobilů.

 

Z hlediska dovozu byla v roce 2017 hlavním partnerem opět EU. Hlavními dodavateli je Německo a Francie, mimo EU pak Čína a USA.  

 

Teritoriální zaměření zahraničního obchodu - vývoz (v mil. eur)  

 

Země

 2017

2016

2015

1

Francie

41 637 

39 048

38 650

2

Německo

30 947 

29 273

27 096

3

Itálie

22 243 

20 298

18 586

4

Portugalsko

19 844 

18 032

17 872

5

Velká Británie

18 950 

20 077

18 220

6

USA

12 462 

11 371

11 504

7

Nizozemsko

9 549 

8 257

7 953

8

Belgie

8 258 

8 119

6 581

9

Maroko

8 025 

7 131

6 131

10

Čína

6 258 

4 878

4 384

11

Turecko

5 731 

5 179

5 066

12

Polsko

5 466 

4 810

4 743

13

Mexiko

4 598 

4 095

4 264

14

Švýcarsko

4 130 

3 991

3 897

15

Alžírsko

2 673 

3 004

3 270

16

EU-neuvedené země

2 522 

2 066

2 394

 17

Brazílie

2 509 

2 245

2 729

18

Japonsko

2 446 

2 404

2 470

19

Rakousko

2 378 

2 214

1 992

20

Česká republika

2 377 

2 186

2 040

 

 

 Teritoriální zaměření zahraničního obchodu - dovoz (v mil. eur)

 

Země

 2017

2016

2015

1

Německo

38 896 

36 838

36 046

2

Francie

33 331 

30 942

30 063

3

Čína

25 662 

 23 840

23 665

4

Itálie

20 184 

17 979

17 221

5

USA

13 824 

12 949

12 828

6

Nizozemsko

12 487 

11 767

11 611

7

Velká Británie

11 444 

11 193

12 691

8

Portugalsko 

11 001 

10 903

10 880

9

Belgie

7 808 

7 011

6 961

10

Maroko

6 284 

5 653

4 833

11

Turecko

6 117 

5 092

4 740

12

Polsko

5 218 

5 007

4 478

13

Alžírsko

4 580 

4 526

6 506

14

Nigérie

4 386 

3 149

4 682

15

Česká republika

4 176 

3 989

3 614

16

Brazílie

4 065 

2 920

 3 103

17

Mexiko

4 059 

3 440

3 404

18

Japonsko

3 928 

3 648

3 221

19

Indie

3 877 

3 462

3 100

20

Saúdská Arábie

3 684 

3 010

3 404

  Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio - ICEX

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Výsledky za rok 2017 a výhledy na rok 2018

V daném roce se na vývozu nejvíce podílely komodity strojních zařízení a vozidel, a to i přesto, že meziročně jejich růst poklesl o 2,7%. Země v těchto sektorech vyvezla zboží v celkové hodnotě 90,2 miliardy euro.

Z hlediska dovozu se meziročně významně navýšila položka ropy a jejích derivátů (meziročně o 31%) a olejů a tuků (meziročně o 24%) - v obou případech se jedná o navýšení v důsledku růstu cen, nikoli objemu dovozu.   

 

 Zahraniční obchod Španělska v r. 2017 (komoditní členění) 

 

Vývoz

Dovoz

 sektor

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

Potraviny

45 775 

16,5

6,3

34 648 

11,5

7,6

Produkty energetiky

19 611 

7,1

47,2

 40 332 

13,4

36,4

Suroviny

7 142 

2,6

27,0

10 786 

3,6

23,0

Polotovary (nechemické)

28 068 

10,1

10,0

21 511 

7,1

14,6

Chemické výrobky

38 824 

14,0

7,8

44 937 

14,9

5,7

Stroje a zařízení

56 344 

20,3

9,2

64 861 

21,5

7,8

Automobilový sektor

45 175 

16,3

0,1

39 083 

12,9

4,8

Zboží dlouhodobé spotřeby

4 481 

1,6

2,6

8 040 

2,7

4,2

Spotřební zboží

28 196 

10,2

9,7

36 578 

12,1

4,3

Ostatní zboží

3 509 

1,3

-16,7

1 095 

0,4

-11,4

Celkem

277 126 

100,0

8,9

301 870 

100,0

10,5

Údaje k 15.3.2018
Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio - Ministerio de Economía y Competitividad   

 

 

 Zahraniční obchod Španělska v r. 2016 (komoditní členění)  

 

Vývoz 

Dovoz

 sektor

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

 mil. eur

v %

mez. změna (%)

Potraviny

43 050 

16,9

6,2

32 187 

11,8

4,2

Produkty energetiky

13 326 

5,2

6,4

29 563 

10,8

-23,4

Suroviny

5 623 

2,2

-0,6

8 772 

3,2

-7,30

Polotovary (nechemické)

25 510 

10,0

-2,5

18 766 

6,9

-0,5

Chemické výrobky

36 010 

14,1

0,1

42 530 

15,6

-2,8

Stroje a zařízení

51 593 

20,3

2,5

60 148 

22,0

7,6

Automobilový sektor

45 137 

17,7

5,9

37 293 

13,6

3,9

Zboží dlouhodobé spotřeby

4 366 

1,7

8,8

7 712 

2,8

7,6

Spotřební zboží

25 703 

10,1

7,8

35 078 

12,8

6,5

Ostatní zboží

4 212 

1,7

-48,3

1 236 

0,5

28,6

Celkem

254 530 

100,0

1,7

273 284 

100,0

-0,4

Údaje k 23.5.2017
Zdroj: Secretaría de Estado de Comercio - Ministerio de Economía, Industria y Competitividad

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Přístavy měst Barcelony, Cádizu a Viga se těší statutu volných zón od vydání Královského dekretu z r. 1929 a novely zákona 1296/1986. Od dubna 1998 byl tento statut přiznán též Kanárským ostrovům /Puerto de la Luz a Las Palmas/. Pro speditéry z nekomunitárních zemí je aplikován specifický celní režim, který představuje některé celní výhody, jako např. bezcelní dovoz v omezeném rozsahu, dovoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku,transformace zboží pod celní kontrolou, dočasný dovoz zboží na celní záznam apod. V přístavech je možno dále využít bezcelního skladování, balení, úprav zboží ve vymezeném rozsahu apod. Formality pro vstup zboží do prostoru mimo volnou zónu jsou stejné jako při běžném dovozu zboží (viz výše).

Pro bližší informace o režimu jednotlivých zón viz příslušné webové stránky:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Po obecném ústupu zahraničních i domácích investorů z krizí zasaženého španělského trhu, což kulminovalo v roce 2012, se během posledních let opět začaly objevovat dobré zprávy. Rok 2017 byl z pohledu přímých zahraničních investic relativně úspěšný - Španělsko definitivně ztratilo punc země v krizi a nalákalo zásadní investiční projekty. Země získala 36,12 miliard euro v přímých zahraničních investicích, což představuje cca 9% meziroční nárůst, meziroční snížení o cca 12% však zaznamenaly netto investice.


Dle každoročního průzkumu zahraničních investorů ve Španělsku bezmála 95% v roce 2018 plánuje udržet či zvýšit své investice
, což představuje poměrně výrazné zvýšení oproti roku 2017. Ačkoli zahraniční podniky bedlivě sledují španělskou politickou situaci, na jejich chování se to prozatím nijak zásadně neprojevilo. V žebříčku Světové banky Španělsko stouplo v roce 2017 na 28. příčku mezi zeměmi s nejlepším potenciálem pro obchod - poprvé od roku 2008 se dostalo do první třicítky. Překonalo tak mj. Francii, Nizozemí, Švýcarsko či Japonsko. Země se zvedla ze 44. místa v roce 2011 především díky zásadním fiskálním reformám španělské vlády a je oceňována za vstřícnost vstupních podmínek pro export, ochranu menšinových investorů a efektivní procesy řešení insolvence podniků.

Investice do nemovitostí dosáhly v roce 2017 opět po několika slabých letech uspokojivých hodnot. V první polovině roku 2017 se Španělsko vyhouplo na třetí příčku v pořadí evropských zemí s největším objemem investic v tomto sektoru, hned za Německem a Velkou Británií. Do Španělska v roce 2017 přiteklo 8,5 miliardy euro v realitních  investicích – jedná se o téměř 50% nárůst oproti roku 2016. Madrid se vyšplhal na 5. místo evropských měst v pořadí investic do nemovitostí a v první polovině roku přilákal 4,4 miliardy euro. Ač se Barceloně, která letos stoupla na 17. místo, prozatím daří, experti varují před potenciálními blížícími se dopady politické situace v regionu. Dopady nejistoty již na zahraničních investicích do nemovitostí ve Španělsku začínají být znát, a to především na opatrnosti jak zahraničních tak španělských kupců nemovitostí především na katalánském pobřeží - v posledních letech velice populárnímu ke koupi prázdninových bytů.

 

Detailní statistiky přímých zahraničních investic ve Španělsku i španělských investic v zahraničí lze nalézt ve speciální kapitole webových stránek Ministerstva obchodu:

http://datainvex.comercio.es/ 

 

 

 Zahraniční investice ve Španělsku

 

Brutto (v mil. EUR)

meziroční změna (%)

Netto (v mil. EUR)

meziroční změna (%)

2013

16.847

13,8

12.435

38,7

2014

19.579

16,2

14.910

19,9

2015

21.724

10,9

16.184

8,5

2016

    33.096

30,8

 25.739

33,5

2017

36.122 9,1 24.545

-12,3

Zdroj: Registro de Inversiones Exteriores, Dirección General de Comercio e Inversiones 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Aktuální informace o investičních pobídkách, prioritních sektorech a geografických zónách apod. lze nalézt na webových stránkách státní agentury na podporu investic, Invest in Spain.

Vláda v roce 2016 prezentovala Kodex zahraničních investic ve Španělsku, v němž každý investor může nalézt permanentně aktualizované informace týkající se podmínek investování, platné legislativy, pravidel, omezení, bilaterálních dohod o ochraně investic a proti dvojímu zdanění apod. Dokumenty jsou zatím k dispozici pouze ve španělštině, vláda plánuje co nejrychlejší uvedení v provoz také anglické mutace.

Dokument je možno zdarma stáhnout na:

Código de Inversiones Extranjeras en España


Mezi hlavními kritérii pro rozhodování zahraničních investorů o kapitálovém vstupu na španělský trh jsou jeho základní parametry, totiž jeho rozloha (23% z celkové rozlohy EU) a počet obyvatel (12% z EU), dále možnosti exportu ze Španělska a expanze na trhy třetích zemí (především do Latinské Ameriky a severní Afriky) a růstový potenciál ekonomiky.

Základní podmínky pro vstup zahraničního kapitálu upravuje Královský dekret č. 1816/1991 o plné liberalizaci pohybu deviz a kapitálu v souladu s předpisy v EU, dále Královské dekrety 42/1993, 671/1992, 672/1992 a 1638/1996. Klima pro zahraniční investice a kapitálové převody je zcela liberální. Zákony zaručují právo zahraničních investorů převádět do zahraničí bez omezení investovaný kapitál a výnosy z něj vytvořené ve Španělsku, stejně tak mohou volně převádět do zahraničí dividendy a zisk.

Ze zákona se rozlišují zahraniční investice ve Španělsku na:

  • přímé investice
  • investice do portfolia
  • investice do nemovitostí
  • jiné formy investic

Přímou investicí se rozumí získání účasti formou koupě stávajících akcií, nebo úpis nových akcií ve španělské společnosti, nebo koupě práv úpisu, nebo převoditelných cenných papírů, což by zahraničnímu investorovi umožnilo mít vliv na řízení, nebo kontrolovat španělskou společnost (firmu). Za vliv je považováno, dosahuje-li jeho účast 10% nebo více na základním kapitálu, nebo je-li zahraniční investor přímo nebo nepřímo zastoupen v představenstvu španělské firmy. Navíc je za zahraniční investici považováno, když sesterská společnost zahraničního investora, nebo jeho pobočka, nebo provozovna nerezidentní společnosti složí, navýší, nebo koupí kapitál poboček, nebo provozoven zahraničních firem a poskytne splatné zálohy, anebo poskytne dlouhodobý (delší než pětiletý) úvěr španělským firmám za účelem navázání, či udržení dlouhodobých hospodářských vazeb. Daný úvěr se stává přímou investicí, pokud úvěrující strana má přímou investici (viz výše) v dlužníkově společnosti, nebo pokud sdílí dlužníkova podnikatelská rizika.

Žádost o souhlas úřadů se podává devizově-finančním orgánům. Vyjádření připravuje rejstřík zahraničních investic při odboru Dirección General de Política Comercial e Inversiones Extranjeras (DGPCIE), ministerstva hospodářství. Úřady mají 30 dní na vyjádření. V případě, že se tak nestane, rozumí se, že investice byla mlčky odsouhlasena. Během dané lhůty mohou úřady vyžadovat doplňující údaje. Jakmile je úřední souhlas udělen, je investor povinen realizovat investici během následujících 6 měsíců, jinak se musí žádat o souhlas s investicí znovu.

U investic ze strany subjektů ze zemí mimo EU ve specifických oborech jako herny, kasina (gambling), televize, rozhlas, letecká doprava nebo činnosti přímo se vztahující k obraně státu (výroba zbraní, těžba strategicky důležitých surovin a uživatelské spojové služby a dopravní služby) se vyjadřuje rada ministrů. Úřady musí do 60 nebo 90 pracovních dní odpovědět. V případě, že odpověď není předána, rozumí se, že investice byla zamítnuta.

Investice do portfolia (úpis a nákup akcií španělských společností, úpis a koupě obchodovatelných dluhopisů vydaných španělskými státními nebo soukromými subjekty, nebo finanční nástroje vydané rezidenty) nejsou považovány za přímou zahraniční investici. Zahraniční investice do portfolia jsou plně liberalizovány, bez nutnosti jakéhokoli "a priori" souhlasu úřadů.

Z hlediska formálních náležitostí při dražbě akcií ať už kotovaných nebo nekotovaných na burze cenných papírů existuje ohlašovací povinnost zahraničního investora nebo tzv. veřejného autentizujícího úředníka z brokerské společnosti nebo agentury (ověřujícího původ investora a investice) vůči rejstříku zahraničních investic při odboru DGPCIE. Držitelé investic do cenných papírů v podnicích, jejichž akcie jsou kotovány na španělské burze, musí vyplnit u DGPCIE formulář o oznámení významných účastí. Držitel (nerezident) přímé investice, nebo portfoliové investice musí mít veden účet držeb cenných papírů, nebo vkladový účet cenných papírů u některé ze španělských kompetentních institucí. Vývoz a dovoz cenných papírů je volný, avšak až po předchozím ohlášení na rejstříku zahraničních investic DGPCIE.

Pobočky českých firem a kanceláře jiných zahraničních společností musí ze zákona vyplnit vždy do konce I. čtvrtletí běžného roku tzv. liaison účet s mateřským podnikem, co se týče transakcí mezi pobočkou a mateřským podnikem uskutečněných do 31. 12. předchozího roku.

Pobočky zahraničních firem ve Španělsku musí ustanovit svého trvalého právního zástupce. Devizoví cizozemci, kteří pobírají příjem ve Španělsku, musí ustanovit svého daňového představitele a jeho jmenování musí být oznámeno do 2 měsíců úřadům. Jinak se při absenci zástupce pro daňové záležitosti vystavuje devizový cizozemec riziku uložení pokuty.

K pobídkám pro investory lze uvést následující. Zahraniční investoři se těší podpoře ze strany centrální vlády, vlád AO a určitých provinčních a municipálních úřadů, a to především tak, že mohou využívat grantů a pobídek na podporu zaměstnanosti, nájmu pracovní síly s určitým druhem kvalifikace, na podporu zakládání nových podniků, investičních a výzkumných a vývojových projektů. Nad tento rámec pobídek mohou zahraniční investoři ještě využít komunitární programy různých druhů subvencí na podporu investic.

Mezi hlavní zvýhodnění zahraničních investic ve Španělsku lze řadit:

  1. státní a regionální pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti,
  2. státní podpory pro vybrané obory,
  3. regionální investiční podpory,
  4. státní pobídky na podporu malých a středních podniků,
  5. pobídky na podporu internacionalizace podniků,
  6. podpory komunitární.

Ad 1) Státní pobídky na podporu zaškolení a zaměstnanosti zahrnují jednak granty přidělované přes Nadaci nepřetržitého vzdělávání na úhradu části nákladů zaškolení (platů vyučujících, nájmu zařízení, dodávek materiálu a za spotřebovanou elektrickou energii, vodu, plyn), jednak subvence z Evropského sociálního fondu na vzdělávání pracujících s nedostatečnou kvalifikací. Pobídky na podporu zaměstnanosti se orientují na subvence firmám pro účely najímání pracujících na dobu neurčitou u osob dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) a osob mladších 30 let registrovaných jako nezaměstnané. Pobídky se týkají také žen nezaměstnaných po dobu delší 1 roku, osob starších než 45 let registrovaných jako nezaměstnané a invalidních osob. Pobídky se poskytují jako úlevy v rozmezí 40–60 % z příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení po dobu 24 měsíců od data uzavření pracovní smlouvy.

Další pobídky a úlevy jsou poskytovány také na podporu přeměn z pracovních smluv na dobu určitou na dobu neurčitou, a na podporu lokální zaměstnanosti (podniky nad 25 zaměstnanců).

Ad 2) Státní podpory pro vybrané obory mají podobu finanční pomocí státu a daňových zvýhodnění, většinou ve formě nenávratných dotací ve výši 20–50 % z celkové investované částky. O dotaci rozhoduje odbor průmyslové technologie ministerstva průmyslu a energie.

Dále daný podnik má přístup ke zvýhodněným úvěrům přes Státní úvěrový institut (ICO), nebo banky ve státním vlastnictví, tzn., že se jedná o úvěry s nižšími úrokovými sazbami než na trhu (s dotovaným úrokovým diferenciálem) a delšími splátkovými obdobími, než jaké nabízejí komerční banky. Navíc ještě podnik bývá osvobozen od municipálních daní, daňových poplatků při založení firmy, neplatí dovozní clo za strojní vybavení a požívá úlev u daní ze zisku společností. Cílovými obory pro shora zmíněné státní podpory jsou zemědělsko-potravinářské podniky (od zemědělské výroby a rybolovu až po navazující velkoobchod), energetika, doly, technologické inovace, výzkum a vývoj.

Ad 3) Regionální investiční podpory jsou vymezeny v souladu s požadavky EU a o jejich udělování rozhoduje oddělení regionálních ekonomických pobídek. Celý systém zahrnuje nenávratné finanční subvence na část investičních nákladů buď v tradičních oborech, které procházejí restrukturalizací v oblastech postižených vyšší nezaměstnaností, nebo jsou subvence směrovány do diversifikace výroby s cílem snížení závislosti daného regionu na omezeném počtu sektorů. Geograficky je přitom z území Španělska vymezeno pro tento účel 80% rozlohy (obdobné členění jako v EU). Průměrná výše subvence se pohybuje kolem 50% z investované částky. V oblastech třídy I lze získat až 50% subvenci, nejnižší 20% subvenci pak v oblasti třídy IV. Souběžně je území rozděleno mezi tzv. zóny podpory hospodářství (ZPE) a speciální zóny (ZE) umístěné tam, kde restrukturalizační proces v průmyslu měl největší dopad na podnikání a zaměstnanost, podle toho, do kterých odvětví budou jaké investice realizovány.

Ad 4) Tzv. iniciativa pro malé a střední podniky (MSP) v rozvoji podnikání a tzv. operativní program pro Španělsko komunitární iniciativy pro MSP jsou stěžejními dokumenty určující podmínky pro jejich rozvoj s tím, že požadavky kladené na žadatele čerpání těchto subvencí jsou určeny v Královském dekretu 937/1997. Beneficienty těchto subvencí mohou být MSP do 250 zaměstnanců a s ročními tržbami do 40 milionů EUR a účast jiných subjektů na jejich kapitálu nesmí přesáhnout 25%, pokud tito nejsou státními podniky holdingového typu, podniky rizikového kapitálu, institucionální investoři a pokud tyto subjekty společně, nebo jednotlivě nekontrolují MSP. Beneficienty subvencí mohou být také zprostředkovatelské subjekty (státní, polostátní a soukromé neziskové organizace poskytující služby na podporu MSP, dále ziskové organizace ve státním vlastnictví, finanční a úvěrové ústavy). Programy MSP, na které lze žádat tyto subvence jsou projekty mezipodnikové obchodní spolupráce (poradenství, studie proveditelnosti, zprostředkovatelské subjekty v rámci nadnárodních organizací apod.) s nárokem do 50% subvence nákladů projektu (do 75%, je-li beneficientem zprostředkovatelský subjekt), programy na podporu informačních služeb, programy na inovační projekční technologie (nikoli projekty průmyslového designu) se subvencí až do 50%.

Ad 5) Pobídky na podporu internacionalizace podniků jsou orientovány výhradně na stimulaci španělských investic v zahraničí. Koncem r. 1999 vláda aktualizovala fondy, které bude spravovat Španělská společnost pro rozvojové financování (COFIDES). Fondy budou sdružovat prostředky coby záruční fond na financování investic v zahraničí, fond pro zahraniční investice a fond pro zahraniční investice ze strany MSP.

Ad 6) Komunitární podpory doplňují španělské finanční rozvojové plány. Komunitární opatření se zaměřují na nejméně rozvinuté venkovské oblasti s nízkým příjmem a s vysokou nezaměstnaností a na oblasti s průmyslovými obory procházejícími krizí (ocelářství, loděnice atd.). Podpory mají podobu globálních a individuálních půjček Evropské investiční banky (EIB). Maximem globálních půjček je 50% investičních nákladů, avšak půjčky nesmí být použity jako kapitál podniku, nebo na nákup akcií, účastí apod. Lhůta úvěru osciluje obvykle mezi 5 a 12 lety, s karencí 2 až 3 roky.

V případě individuálních půjček se jedná o velké investiční projekty. Úvěr může být poskytnut až do 50% celkových investičních nákladů při minimu investice 25 milionů EUR. Lhůta úvěru se pohybuje mezi 4 a 20 lety, s karencí v délce 1/3 splátkového období. Beneficient musí předložit bankovní garancii.

Vedle EIB a Evropského investičního fondu (pro záruky na úvěry a pro dočasné akvizice a řízení minoritních účastí v podnicích) mají největší váhu u finančních pobídek Strukturální fondy. Pravidla pro poskytování podpor z nich jsou obecně známá, proto nebudou v této souvislosti rozváděna.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: