Česká specializovaná výrobní odvětví hledají vývozní perspektivu po celém světě

21. 12. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Oborová pestrost tuzemského hospodářství se projevuje i v exportu. Podnikatelé a odborníci ze specializovaných výrobních odvětví, většinou v Česku tradičně zavedených, mají v Evropě, Americe, Asii i Africe co nabídnout.

Ředitelka pro marketing a komunikaci Potravinářské komory ČR Dana Večeřová považuje za hlavní tendence v oboru tlak na kvalitu a jasnou definici původu výrobku.

„Pravděpodobně se rostoucí ataky zdravotnictví na zdravou výživu a snižování množství komponent, jako je sůl, cukr či tuky, ve výrobcích projeví i u spotřebitelů a zákazníci je začnou víc vyžadovat,“ předvídá.

Za trend považuje i snižování množství přídavných látek ve výrobcích či jejich nahrazení látkami přírodními. Také podle ní posílí preference lokální produkce i téma udržitelnosti. „Spotřebitelé budou zřejmě vyžadovat srozumitelnější informace a budou se jimi více řídit,“ tvrdí.

3 překážky průmyslu napříč obory

Jednotlivá odvětví řeší specifické překážky, které vyplývají z jejich konkrétních zákonitostí a  podnikatelských podmínek. Ale i potíže, jež sdílí celý průmysl. Ty shrnul výkonný ředitel Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu Jiří Česal v listopadu na 25. výroční konferenci této asociace v Senátu následovně:

  • akutní nedostatek zaměstnanců na středně kvalifikovaných pozicích na domácím pracovním trhu a příliš pomalý systém udělování pracovních víz prakticky znemožňující získat pracovníky ze zahraničí;
  • projednávané zrušení karenční doby, která pomohla k minimalizaci zneužívání nemocenské;
  • snižování mezinárodní politické stability v zemích, které jsou v blízkém či vzdálenějším sousedství Evropské unie.

Export potravin pod vlivem chutí

Jaké exportní trhy považují za perspektivní vývozci potravin a jaké výrobky se tam mohou uplatnit? Ruské sankce se dotkly například Madety, jež má dlouhou exportní tradici i na Blízkém východě.

„Tento trh je ale cenově velmi náročný. Navíc současná bezpečnostní situace je neklidná, takže se stěží může výrazně rozvíjet,“ domnívá se Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu Madety. Jako slibné trhy vidí vedle Číny i Kubu, Vietnam, Thajsko a africké státy, na které podle něj Evropané zapomínají.

„Slovanský chuťový profil je ale jiný než u ostatních národností, export značkových výrobků Madety – kromě komodit – je komplikovaný, kromě jiného i kvůli chladicímu řetězci. A komodity v mléčném byznyse se většinou vyvážejí na hraně rentability, ne-li se ztrátou,“ upozorňuje.

Za klíčovou podmínku úspěchu firmy na zmíněných trzích považuje Jan Teplý schopnost najít člověka, který umí zprostředkovat v místě obchod, baví ho to a věří v konkrétní výrobky a firmu. „Velmi by prospělo mít k dispozici monitoring cizích trhů a cen, přehled o maržích, ne však z obecných statistik, ale přímo z konkrétních míst a obchodů,“ uvádí.

Dana Večeřová však upozorňuje: „Prvotní musí být tuzemský trh, kde by se mělo umísťovat minimálně 80 % produkce, což je o 20 i o 60 % víc než nyní. Týká se to zejména primární oblasti zpracování, jako je mléko a mléčné výrobky, maso a drůbež a výrobky z nich, ovoce, zelenina nebo vejce.“

Za prioritní exportní země považuje Slovensko, Polsko, Německo, Maďarsko a další unijní státy. Následuje východní Evropa, Asie, Blízký a Střední východ. „Prostor je i pro poradenství a vývoz potravinářských technologií,“ dodává.

OZE směřují z elektřiny do tepla

Těžké časy mají za sebou podnikatelé v obnovitelných zdrojích energie (OZE). Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu a místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie, připomíná situaci, kterou v Česku vyvolala nezvládnutá regulace výstavby fotovoltaických elektráren.

„Dnes se tento široký obor s ambicí tvořit významnou část energetického mixu znovu pomalu probouzí. Některé segmenty jsou již konkurenceschopné bez dotace, třeba výroba tepla z biomasy či instalace fotovoltaických panelů na menších komerčních objektech,“ objasňuje.

A tvrdí, že v oboru se začínají pozitivně projevovat i nové operační programy. Jaké příležitosti tedy Jan Habart vidí pro rozvoj podnikání na poli OZE v následujících letech?

„Německá energetická revoluce, pod jejímž vlivem se částečně nacházíme, se dosud příliš orientovala na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přestože segment výroby tepla je výrazně větší a OZE vyrábějící teplo jsou již téměř bez podpory konkurenceschopné,“ tvrdí a předpokládá, že využití OZE se bude přesouvat z elektřiny do tepla.

Technický textil a zboží na míru

Oděvní průmysl v česku směřuje k soustředění na náročnější a sofistikovanější výrobky.

„Klíčovým trendem v textilním průmyslu je orientace na technický textil a na výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou,“ upozorňuje Jiří Česal, výkonný ředitel Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu. Oděvní průmysl podle něj směřuje k soustředění na náročnější a sofistikovanější výrobky.

Příkladem je pánská konfekce se zbožím upraveným kupujícímu na míru. Za klíčový trh oboru považuje Jiří Česal Evropu – Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko, Itálii a Francii. Pak vyzdvihuje země, které jsou politicky stabilní – Spojené státy, Kanada.

„Proto vítáme, že se připravuje transatlantická obchodní dohoda. V letošním prvním pololetí také export na americký kontinent nejvíce rostl,“ tvrdí s tím, že se letos v prvním pololetí nejvíc vyvážely netkané textilie, umělá vlákna a tkaniny ze skleněného vlákna i pánská a chlapecká konfekce.

Paradoxy chemického průmyslu

Obrat zahraničního obchodu s chemickými produkty se v letech 2013 až 2014 meziročně zvýšil o 13 %. Pro možné investory je to dobrá zpráva.

Pro chemický průmysl v Česku je typický paradox. Poukazuje na něj Ladislav Novák, ředitel Svazu chemického průmyslu ČR. Jde o průmysl patřící mezi největší a vzhledem k tržbám a počtu zaměstnanců nejvýznamnější, má tradici, inovační potenciál a dobré vědecko-výzkumné zázemí, potýká se však se silnou regulací a „chemofobií“.

Konkurenceschopnost sektoru je přitom podle něj pro další vývoj zcela klíčová. „Chemický průmysl je specifický tím, že necílí na konečného odběratele, ale směřuje produkty do navazujících sektorů, jako je průmysl plastů, automobilový, elektrotechnický, stavební, potravinářský průmysl a další,“ doplňuje Novák.

Následný rozvoj vidí v oblasti tvorby nových materiálů i souvisejících procesů. „Vše směřuje k polotovarům a výrobkům, které budou konkurenceschopnější, tzn. lepší, levnější a šetrnější k lidskému zdraví a životnímu prostředí,“ myslí si.

V teritoriích slibujících příležitosti pro export se Ladislav Novák shoduje se zástupci jiných oborů. Vyjmenovává země EU, hlavně Německo (víc než polovina chemického exportu), či země Visegrádu i americký trh.

Všude tam by se mohly uplatnit výrobky s vysokou přidanou hodnotou, kvalifikovaná chemie (nanotechnologie, nanomateriály, chemické látky na bázi přírodních látek apod.).

„Zde je prostor pro malé a střední vysoce inovativní firmy i pro propojení vědy a výzkumu s průmyslem,“ vyzdvihuje a také připomíná důležitost odbourávání obchodních bariér – příkladně Transatlantický obchodní a investiční pakt (TTIP) důležitý pro otevření amerického a poté i pacifického trhu pro evropské firmy.

„Obrat zahraničního obchodu s chemickými produkty se v letech 2013 až 2014 meziročně zvýšil o 13 %. Pro možné investory je to dobrá zpráva,“ uzavírá.

Farmacie čelí tlaku na snižování cen

Firmy z farmaceutického průmyslu jsou výrazně ovlivňovány tlakem vlád na snižování cen léků v rámci úspor ve zdravotnictví, jak informuje Martin Mátl, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem.

„Různé regulační systémy zavedené v jednotlivých zemích EU způsobují negativní důsledky na trhu v Česku, například tzv. re-exporty příliš levných léků do zahraničí. V důsledku toho se některé léky neuvedou na všechny trhy, naneštěstí to platí také pro nás,“ vysvětluje.

Z hlediska exportu se podle něj výrobci léků z Česka orientují jak na všechny evropské země, tak na Rusko, severní Afriku, Indii, Čínu i další asijské státy a USA. Dodává však, že při vývozu do vzdálenějších destinací je pro výrobce potřebná podpora ze strany státu.

Převzato z časopisu Komora
Autorka článku: Jana Bohutínská

Oděvnictví na Prostějovsku žije navzdory asijské konkurenci

Výroba oděvů má v Prostějově několikasetletou tradici. Krejčovský cech tu založil již v roce 1500 Jan z Pernštejna. První regulérní továrnu na výrobu konfekce pak v polovině 19. století vybudoval podnikatel Maier Mandl. Tehdy šlo dokonce o první podnik tohoto druhu v Evropě. Dnes zní až neuvěřitelně, že těsně před válkou bylo v Prostějově 72 oděvních společností.

Základem pro vznik oděvního gigantu Oděvní podnik Prostějov se pak staly společnosti Arnošta Rolného a Jana Nehery. Rozkvět prožíval OP v dobách, kdy zajišťoval 80 procent veškeré oděvní výroby v Československu a byl významným exportérem, tehdy zde pracovalo až deset tisíc lidí. Bohužel po 50 letech existence firma nedokázala odolat tlakům asijské konkurence.

Byla zasažena celosvětovou hospodářskou krizí, až nakonec začala masivně propouštět a skončila v insolvenci. Vloni proběhla demolice objektů, ve kterých sídlila, a tím skončila éra dominantního postavení oděvnictví na Prostějovsku. I přesto v současné době hraje textilní průmysl v regionu překvapivě významnou roli.

Hlavně díky úspěšným firmám jako Bernhardt Fashion CZ – měřenková výroba, Toray Textiles Central Europe – výroba polyesterových tkanin, GALA – konfekce z kůže a umělé kůže, Koutný – pánské oděvy, Moděva Konice, Cíl a další. Jsem velmi ráda, že zůstává zachována i tradice řemesla, řemesla ručního šití – viz nádherné práce Jarmily Vítoslavské, která se zabývá šitím tradičního hanáckého kroje. V současné době, díky perfektně zbudované průmyslové zóně, zaujímá v našem regionu prvotní místo strojírenský průmysl.

Firmy, které zde vznikly, jsou velmi progresivní a většina z nich se neustále rozvíjí. Je to jeden z důvodů velmi nízké nezaměstnanosti, která je nyní na Prostějovsku 4,6 %.Věřím, že tento pozitivní stav v regionu bude nadále přetrvávat anebude ohrožován největším fenoménem dnešní doby, kterým je nedostatkem pracovních sil na trhu práce, a to zejména v technických profesích.

Autorka komentáře: Helena Chalánková, Ředitelka OHK v Prostějově

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek