Spojené arabské emiráty: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Abú Dhabí (SAE)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Jak pro distribuci zboží, tak i pro účast ve státních zakázkách, je klíčovým prvkem nalezení vhodného místního zástupce/distributora, který podle zákona o obchodním zastoupení (zákon nerozlišuje mezi agentem a distributorem) musí být buďto státní příslušník SAE, nebo firma 100% vlastněná státními příslušníky SAE. Pobočka zahraniční firmy nebo firma z části vlastněná zahraničním subjektem nemůže podle Zákona o obchodním zastoupní provádět distribuci zboží (viz též kap. 2.6. podmínky vstupu zahraničního kapitálu). V praxi však dovoz a distribuci zboží provádějí i firmy vlastněné místním subjektem z 51%, které však nemohou být oficiálním (registrovaným u Ministerstva ekonomie) zástupcem /distributorem výrobce. Požadavek na distribuci zboží oficiálně registrovaným distributorem (100% emirátská firma) neplatí dále pro základní potravinové produkty (mléko a mléčné výrobky, vejce, ovocné šťávy, rýže, mražená zelenina, čaj, olej, mouka, dětské pleny, atd.), kde vláda v roce 2012 distribuci uvolnila, aby byl na trhu vytvořen větší konkurenční cenový tlak. 

Při výběru zástupce je nezbytné postupovat velmi obezřetně, neboť podle „Commercial Agency Law“ (zákon 18/1981 ve znění dodatků 14/1988, 13/2006 a 2/2010) lze zastupitelskou smlouvu rozvázat pouze vzájemnou dohodou mezi zástupcem a zastoupeným, a to bez ohledu na to, zda již pozbyla platnosti uplynutím doby, či ne, nebo z důvodů, které uzná tzv. Commercial Agency Committe u Ministerstva ekonomie, případně z rozhodnutí soudu. V případě sporu lze vzájemný vztah ukončit prostřednictvím soudu (povinná je vždy místní jurisdikce, i kdyby bylo ve smlouvě uvedeno jinak) a s vysokým odstupným pro místního partnera. Do doby vynesení soudního rozhodnutí, rozvázání zastupitelské smlouvy dohodou, či rozhodnutí Commercial Agency Committe nesmí zahraniční firma spolupracovat s jiným zástupcem (byť by předchozí zastupitelská smlouva byla na dobu určitou a pozbyla platnosti) a její obchodní aktivity v zemi (dovozy) jsou zmraženy. Podle zákona, místní zástupce/distributor musí být vždy dovozcem a může tak do doby vyřešení případného sporu zabránit zahraniční společnosti do země dovážet (pokynem daným na příslušnou celnici).   

U zastupitelského vztahu je povinná exkluzivita, tu je však možné regionálně omezit. Na každý emirát je tak možné mít jiného agenta/distributora. Agent/distributor (sponsor) však může pokrývat území i několika nebo i všech emirátů.  Zastupitelská smlouva musí být notářsky ověřena a registrována u Ministry of Economy (na federální úrovni), nebo u jeho příslušného registru obchodních zastoupení v jednotlivých emirátech, pokud je zástupce pověřen zastupováním pouze v dílčím emirátu.

Výše nastíněná zákonná úprava zastupitelského vztahu, ze kterého je velmi nesnadné se vyvázat, nabádá k velmi pečlivému a rozvážnému výběru místního partnera - zástupce. Proto české firmy volí v řadě případu raději založení vlastní pobočky nebo společného podniku s místním partnerem, jehož vliv na chod společnosti lze omezit doprovodným smluvním ujednáním, tzv. „side agreement“.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

SAE jsou členskou zemí WTO a místní trh je značně otevřený bez výrazných dovozních a vývozních překážek. Zároveň jsou členem Celní unie GCC.

Přísný zákaz dovozu platí pro drogy, falešnou měnu a pornografii. Dovoz alkoholu, cigaret a léků pro osobní spotřebu je omezen, blíže viz kap. 6.9. Zakázáno je dovážet plagiáty všeho druhu (značkové oblečení, kabelky, software, hudbu, filmy atd.). Blíže k tomuto pojednává kap. 6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví. Dovoz a prodej alkoholu a vepřového masa je též přísně regulován.

Bližší informace o podmínkách dovozu i vývozu, možných přechodných omezeních, požadovaných dokladech pro dovoz i vývoz  a celních procedurách jsou k dispozici na stránkách dubajské celnice.

Dovozní celní sazebník s HS kódy je k dispozici online na stránkách Abu Dhabi Customs.

Dovážené zboží podléhá 5% clu (jednotná sazba pro celní zónu GCC), při výpočtu cla se vychází z deklarované CIF hodnoty zboží.

Celní sazbě 50 % podléhají alkoholické nápoje; 100% clu podléhají cigarety a tabákové výrobky. Od cla je osvobozen dovoz do svobodných celních zón. V každém emirátu funguje samostatná celní správa, osvědčení o původu zboží nutné k vývozu vystavuje obchodní a průmyslová komora daného emirátu.

Podle praktických zkušeností českých firem, které do SAE pravidelně zboží z ČR dovážejí, jsou pro celní účely potřeba následující dokumenty:

  • original packing list 2x
  • original faktura 2x (1x ověření obchodní komorou)
  • osvědčení o původu 2x (super legalizace faktury a osvědčení zastupitelským úřadem SAE není nutná)
  • original B/L nebo jiný transportní dokument (AWB)

Netarifní překážky dovozu nejsou uplatňovány, pouze některé skupiny zboží (např. vojenský materiál) podléhají zvláštnímu schvalovacímu řízení. Samostatnými předpisy je upravena certifikace a dovoz potravin a zdravotnického materiálu (léků, přístrojů), která je časově a administrativně náročná. Od 1.6.2015 platí v některých zemích GCC tzv. GCC Guide for Control on Imported Foods (viz příloha), podle kterého by se měly jednotlivé země GCC řídit a převzít příslušná ustanovení do svého právního systému. V SAE měl platit od 1.9.2015, což se nestalo a zatím není jisté, kdy a zda vůbec platit bude. SAE má výhrady zejména k certifikaci Halal, která je v SAE odlišná. Tzv. Halal Certificate musí vydán pouze certifikačním orgánem (většinou muslimská obec), který je akreditován u akreditačního orgánu uznávaném ESMA. Ta v současné době uznává pouze 1/ Dubai Halal Acreditation Center a 2/ Gulf Acreditation Center in Riyadh. Pokud budou mít další EU certifikační orgány ambice vydávat Halal Certifikaci, musejí se do 1.1.2017 akreditovat u ESMA. Po tomto datu budou celní orgány uznávat pouze certifikáty halal vydané certifikačními orgány akreditovanými u ESMA. Certifikace halal je zatím povinná pouze pro maso a masné výrobky. Dovoz potravin podléhá předchozímu schválení (kontrole) příslušných orgánů, jinak celnice zboží nevpustí do země. V Abu Dhabi je takovým orgánem samostatná instituce Abu Dhabi Food Control Authority, v Dubaji příslušný odbor Dubai Municipality - Dubai Food Control Department.

Dovážený výrobek musí být ve shodě s místními standardy, které se někdy odlišují od mezinárodních vzhledem ke specifickým klimatickým a kulturním podmínkám. Zvláště to platí pro dovoz potravin a léků. Na bezpečnost dovážených výrobků dohlíží Emirates Authority for Standardization and Metrology (ESMA). Úřad vydává normy, certifikáty o shodě pro dovozce a vývozce (tzv. ECAS-Emirates Conformity Assesment Scheme), a funguje též jako akreditační místo pro příslušné místní i mezinárodní testovací laboratoře. Úřad má sidla v Abu Dhabi a Dubaji. Kontakty: Emirates Authority for Standardization and Metrology (ESMA), P.O. Box 2166, Abu Dhabi, UAE, Phone: +971 2 671 1110 | +971 2 676 3743, Fax: +971 2 671 5999, Email: uaetbt@esma.ae, Website: www.esma.gov.ae Dubai: Emirates Authority for Standardization and Metrology (ESMA), P.O. Box 48666, Dubai, UAE, Phone: +971 4 294 9909, Fax: +971 4 294 4112, Email: esma@esma.ae, www.esma.gov.ae   

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Obchodní právo SAE umožňuje založení 10 různých forem společností. Nejčastějšími formami, které využívají české firmy jsou Branch Office (pobočka mateřské firmy) a Limited Liability Company (společnost s ručením omezeným). Podrobnosti k nim uvedeny níže. Dalšími formami jsou např. Public Joint-stock Company (min.kapitál – 10 mil. AED, s nominální hodnotou 1-100 AED, pro banky 40 mil. AED), nebo Private Joint-stock Company (min. kapitál – 2 mil. AED, Předseda správní rady a většina ředitelů musí být emirátské národnosti), využívané v bankovnictví, pojišťovnictví a dalších finančních službách. Zvláštní formou společnosti je tzv. Professional companies (možnost 100% vlastnictví zahr. subjekty) nebo Sole Proprietorship Firm to practice profession, které jsou založeny za účelem vykonávání konkrétní profese svých členů (advokáti, auditoři, architekti, poradci, lékaři), nikoli komerčních aktivit založených na podnikání dalších subjektů. Možnost zaměstnávat třetí osoby je omezená.

Podmínky pro zahraniční investice jsou upraveny následujícími zákony: Federal Companies Law, the Commercial Agencies Law, the Federal Industry Law, and the Government Tenders Law.  Největší diskriminační překážkou je Federal Commercial Companies Law (zák. č. 8/1984 ve znění pozdějších dodatků, tj. 10/2007 a 2/2015 – v příloze), který zakotvuje majoritu místního vlastnictví všech společností ve výši min. 51%. Změny tohoto zákona byly avizovány již několik let, ministr hospodářství v předvečer vydání úpravy zákona v 04/2015 avizoval, že ke zrušení majoritního vlastnictví místního subjektu dojde, nicméně že se změna bude týkat pouze investic v některých odvětvích. Když však zákon ve své upravené podobě 10.4.2015 vyšel, bylo to pro všechny zahraniční investory zklamáním. Úprava má dopad zejména na postavení místních subjektů (majitelů emirátské státní příslušnosti). K nejdůležitější změně patří možnost založit Limited Liability Company jako 1 osoba se 100% podílem (týká se jen emirátských státních příslušníků) a snížení minimální výše emise akcií u veřejných akciových společností z 50 na 30%, což zaručí majitelům i nadále kontrolu nad společností. SAE tak zůstávají jedinou zemí GCC, kde nemůže zahraniční investor vlastnit majoritu (např. v KSA může vlastnit až 100%, na Kataru 70% v určitých oblastech).

Branch Office – (pobočka zahraniční firmy) nemá vlastní právní subjektivitu a je považována za součást mateřské firmy. Oproti LLC (viz níže) je pro založení nezbytný předchozí souhlas (licence) Ministry of Economy. Branch office musí mít místního sponzora tzv. "Service Agent", který je státní příslušnosti SAE a který garantuje, že činnost kanceláře odpovídá místním normám a vydané licenci. Tak zde bylo registrováno např. zastoupení a.s. Škodaexport. Pro zřízení Branch Office není nutné složit základní jmění, skládá se pouze 50 tis. AED (v případě registrace v emirátu Abu Dhabi) jako kauce na případné neplacení povinných poplatků, např. s vystavením víz. Licence se každoročně prodlužuje.  

Limited Liability Company (LLC) – obdoba českého s.r.o. Může být založena 1–50 členy, min. kapitál (který byl např. v Dubaji 300 000 AED (82 000 USD), v Abu Dhabi 150 000 AED) byl v roce 2009 dekretem prezidenta zrušen a v současné době není v "Commercial Companies Law" již vyčíslen, nicméně musí být podle tohoto zákona adekvátní pro dosažení cílů zakládané společnosti. Minimálně 51% podíl musí vlastnit občané státní příslušnosti SAE nebo firmy 100% vlastněné těmito občany. Rozhodovací pravomoci a vytvořený zisk může být ale po dohodě s místními společníky rozdělen v odlišném poměru, tzv. "side agreement". Touto formou pracuje např. E & I Emirates LLC (zastoupení českých firem Manag, Pento a Elcom). Licence společnosti vystavená DED se musí každý rok obnovovat, poplatky činí cca 12 tis. AED.

Podrobný postup pro založení LLC i Branch office je uveden na stránkách klíčového orgánu pro registraci obchodních společností tzv. Department for Economic Development" (DED) v Abu Dhabi https://ded.abudhabi.ae nebo v Dubai - www.dubaided.gov.ae.

V případě registrace LLC v Abu Dhabi (viz přiložený Investors Guide) lze tento postup shrnout do pěti kroků 1/ žádost o rezervaci obchodního jména na DED, 2/ získání předběžného souhlasu DED (po předchozím sepsání společenské smlouvy u notáře a složení základního jmění v bance), 3/ získání obchodní licence od DED (po předchozím uzavřením nájemní smlouvy na kancelářské prostory a získání "no objection letter" od Center of Waste Management a souhlasů od různých dalších státních institucí regulující daný předmět podnikání), 4/ zaregistrování firmy u obchodní komory, 4/ vložení firmy do rejstříku firem ministerstva ekonomiky. Postup u registrace firmy v emirátu Dubaj je obdobný, jen pořadí některých kroků je odlišné.

Pokud se firma nehodlá ucházet o státní zakázky nebo nebude provádět montáž a poskytovat další služby (nebo tyto služby bude poskytovat přes místního zástupce/distributora), může být registrována v některé z cca 30 volných zón jako tzv. Free Zone Establishment (FZE - vlastnictví 1 fyzickou nebo právnickou osobou) nebo Free Zone Company (FZCO - vlastnictví několika právnickými nebou fyzickými osobami), nebo jako Branch Office. Firma může neomezeně podnikat v rámci volné zony a směrem ven ze SAE, pro aktivity uvnitř SAE musí mít místně registrovaného partnera, nebo musí prodávat konečným zákazníkům, kteří mají tzv. import licence. Mateřská firma je oprávněna vlastnit 100% podíl. Podmínky pro registraci si každá volná zóna upravuje podle svého, poplatky za každoroční prodlužování licence činí cca 20 tis. AED, minimální kapitál se pohybuje od 50 000,- do 500 000,- AED podle druhu free zóny a předmětu podnikání. Formou FZE/FZCO je např. v největší místní voné zóně Jebel Ali Free Zone v Dubaji registrováno více než 3 tis. různých firem včetně zastoupení některých nadnárodních společností pro celý region Blízkého východu. Z českých zastoupení takto pracuje mj. Preciosa Gulf FZCO, Lasvit Gulf FZE, Ravak Gulf JLT, Kopos Electro FZE a další.

Jak při zakládání LLC, tak i Branch office nebo FZE  je nezbytné při žádosti o licenci a registraci předložit nájemní smlouvu, neboť žádná firma nemůže v SAE existovat bez kanceláře resp. bez adresy. Výjimkou jsou některé volné zóny, které umožňují na omezenou dobu  firmám existovat v rámci tzv. virtuální kanceláře (např. Jafza Offshore Co., Fujairah Free Zone, DMCC-JLT, TwoFour54). Obecně lze říci, že najít vyhovující prostory není těžké, ale těžší je vyrovnat se s výškou nájemného. Kanceláře musí splňovat hygienické a bezpečnostní podmínky, což pověřené orgány státní správy důsledně a pečlivě kontrolují.

Mezi nejvýznamnější free zóny v SAE patří:

Dubai Free Zones
Jebel Ali Free Zone (JAFZA) – http://jafza.ae/
Dubai Airport Free Zone (DAFZ)- http://www.dafz.ae/en
Dubai Internet City (DIC)- http://www.dubaiinternetcity.com/
Dubai Silicon Oasis (DSO)- https://www.dsoa.ae/en/
Dubai Healthcare City (DHCC) – http://www.dhcc.ae/
Dubai International Financial Center (DIFC)- http://www.difc.ae/
Dubai Biotechnology and Research Park (DuBioTec)- http://www.dubiotech.ae/
Dubai Multicomodities Center (DMCC) - http://www.dmcc.ae/

Abu Dhabi Free Zones
Abu Dhabi Airport Free Zone - http://www.businesscity.ae/english/
Masdar Free Zone - http://www.masdarcityfreezone.com/en/
Khalifa Industrial Zone - http://kizad.com/en
Abu Dhabi Media Zone - http://www.twofour54.com/en/

ostatní emiráty
Hamriyah Free Zone (Sharjah) - http://www.hfza.ae/
Sharjah Airport International Free Zone (SAIF) - http://www.saif-zone.com/en/Pages/default.aspx
Ras Al Khaima Free Trade Zone - http://rakftz.com/
Fujairah Free Zone - http://www.fujairahfreezone.com/
Ajman Free Zone - http://www.afz.gov.ae/
Um Al Quain Free Zone - http://uaqftz.com/

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Požadavky na propagaci, marketing, reklamu a využívání HSP reflektují místní spotřebitelská a kulturní specifika. Používají se téměř všechny formy marketingu a propagace známé z vyspělých ekonomik. Reklamní kampaň by však měla být u spotřebního zboží dvojjazyčná (angličtina, arabština) a zahrnovat i arabská periodika (40% populace je arabsky mluvící, 15% jsou místní státní příslušníci). Níže uvádíme nejrozšířenější místní noviny, které vycházejí v tištěné i internetové podobě. Nejrozšířenějším anglickým deníkem je Khaleej Times a Gulf News.

Anglická periodika

Website

Arabská periodika

Website

7 Days (Dubai)

http://7daysindubai.com

Akhbar Al Arab (Abu Dhabi)

www.al-akhbar.com

Emirates Business 24/7 (Dubai)

www.emirates247.com

Al Arabia (Dubai)

www.alarabiya.net

Gulf in the Media (Dubai)

www.gulfinthemedia.com

Al Bayan (Dubai)

www.albayan.ae  

Gulf News (Dubai)

http://gulfnews.com

Al-Ittihad (Abu Dhabi)

www.alittihad.ae

Khaleej Times (Dubai)

www.khaleejtimes.com 

Al-Khaleej (Sharjah)

www.alkhaleej.ae

The Gulf Today (Dubai)

http://gulftoday.ae

CNBC Arabia (Dubai)

www.cnbcarabia.com  

The National (Abu Dhabi)

www.thenational.ae  

Emarat Al Youm (Dubai)

www.emaratalyoum.com 

XPRESS (Dubai)

http://gulfnews.com

WAM (Emirates News Agency)

www.wam.ae 

Obsah všech médií (místních i importovaných) kontroluje National Media Council, která též vydává příslušné licence vydavatelům. V posledních letech byly vytvořeny dvě mediální volné zóny: 1/ Dubai Media City (DMC, www.dubaimediacity.com) and 2/ twofour54 (www.twofour54.com) v Abu Dhabi, které se snaží přitáhnout investory do mediálních a marketingových služeb, včetně hudební a filmové produkce. Firmy, které v těchto volných zónách působí mají zaručeno, že vláda nebude jejich výstupy cenzurovat, pokud budou respektovat pravidla místního vkusu a zvyklostí.

Spotřební zboží musí mít dvojjazyčné (anglické i arabské) označení etiket a návodů k použití (arabština je oficiálním jazykem a jazykem státních institucí). Potravinové etikety musejí zahrnovat: název výrobku a značku, datum výroby a expirace (musí být natištěno na originál obalu, dodatečná nálepka je nepřípustná), zemi původu, jméno a adresu výrobce, netto váhu v metrických jednotkách, seznam ingrediencí včetně aditiv v pořadí důležitosti. Tuky a oleje musejí být uvedeny zvlášť. Etiketa musí být v arabštině, nebo v arabštině i angličtině. Dodatečné arabské nálepky jsou povoleny.

I když většina obyvatel ovládá plynně angličtinu, doporučují se též prezentační materiály v arabštině, neboť většina tzv. „decision makers“ jsou Arabové (Emiráťani, Libanonci, Egypťani) a ukázka přizpůsobení se místní kultuře bude tak předností ve srovnání s konkurencí.

Vzhledem k rozšířenému používání internetu (80% obyvatel) a mobilních telefonů se stále více se využívá přímého marketingu, který je však zajišťován místními distributory, včetně místních internetových obchodů. Ty využívá 15% populace (10% prostřednictvím mobilních zařízení). Internetový prodej roste tempem 20% ročně. Nejvíce se takto nakupuje elektronika. Nejčastějším platebním instrumentem je platební karta a platba v hotovosti při doručení zboží. Pyramidový nebo multilevel marketing není povolen.

V nabídce zboží přetrvává tradiční obchodní styl založený na osobním kontaktu a osobní prezentaci zboží, nicméně s rostoucím důrazem na kvalitu, poprodejní servis, náklady na údržbu a provoz.

Cenová politika spotřebního zboží musí zohledňovat cílovou skupinu zákazníků. Pro střední a nižší vrstvy je rozhodujícím kritériem výše ceny. Tito spotřebitelé nakupuji v tradičních obchodech a menších mallech nebo skladech připomínající tradiční trhy. Maloobchodníci zde pracují s nízkými maržemi (mnohdy jen 2%), časté je smlouvání. Druhou skupinou jsou Emiráťané, businessmani a turisti, kteří nakupují ve specializovaných obchodech a nových shopping mallech, kde jsou marže vzhledem k vysokým nájmům značné (i několik desítek procent). U potravin je marže dovozců 10-15%, marže maloobchodu 20-25%. 

Seznam významných výstav s účastí ČR je uveden v kapitole 5.2. - Kalendář akci.

Účast na některém odborném veletrhu, kterých se koná v průběhu roku několik desítek ve všech možných oblastech, je důležitým prvkem vstupu na trh. Na začátku je vhodná alespoň pasivní účast firem na veletrhu pro získání základního pohledu do situace na trhu s konkrétními produkty, do cenové politiky, obchodních podmínek, atd. Poté lze uvažovat teprve o aktivní účasti v dalším roce a přípravu také využít na oslovení již konkrétních firem a potenciálních obchodních partnerů. 

Informace a aktuální termíny veletrhů lze získat na adresách hlavních místních výstavišť:

  • Abu Dhabi National Exhibitions Company ADNEC P.O.Box 5546, Abu Dhabi Tel.: 00971-2-6446900 Fax: 00971-2-6446135 Web: www.adnec.ae
  • Dubai World Trade Centre P.O.Box 9292, Dubai Tel.: 00971-4-3321000 Fax: 00971-4-3318299 Web: www.dwtc.com
  • Expo Center Sharjah P.O.Box 3222, Sharjah Tel.: 00971-6-5551888 Fax: 00971-6-5552888 Web: www.expo-centre.ae

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

SAE je členskou zemí WTO a též signatářem Paris Convention for the Protection of Industrial Property. Proto zde platí v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví příslušné mezinárodní standardy, pokud jde o registraci patentů, ochranných známek atd., a právních postihů v případě porušování těchto standardů.  

V roce 2002 byla přijata první legislativa na ochranu práv k duševnímu vlastnictví, konkrétně Zákon o registraci ochranných známek (Trademark law), Zákon o registraci patentů (Patent law) a Zákon o autorských právech (Copyright law). Ochrana práv duševního vlastnictví v SAE a zejména kontrola a postihy v jejich porušování vychází z této legislativy, a proto by se české firmy neměly spoléhat, že budou jejich práva respektována a vymáhána pouze na základě mezinárodních ujednání částečně přijatých do místní legislativy. Konzultace s místním právníkem specializovaným na tuto problematiku a následná registrace práv u místních úřadů je zde proto nezbytná.  

Registraci patentů a ochranných známek provádí Ministerstvo ekonomiky. Ministry of Economy, P.O. Box 901, Abu Dhabi, UAE, Tel: +971-2-626-5000; Fax: +971-2-626-2922, E-mail: info@economy.ae, Website: www.economy.gov.ae, Dr. Ali Ibrahim Al Hosani, Undersecretary for Intellectual Property, Mr. Fawzi Al Jaberi, Manager, Copyrights Tel: +971-2-613-1415, Ms. Fatema Al Hosani, Manager, Trademarks Tel: +971-2-613-1431 & 1430, Mr. Khalfan Al Suwaidi, Manager, Patents Tel: +971-2-613-1402 & 1406.

Od 29.5.2015 dojde k výraznému navýšení poplatků spojených s registrací obchodních známek. Nový ceník je v příloze.

SAE se snaží potírat zejména prodej nelegálních PC softwarů, kde dosáhly nejnižšího počtu prodaných kopii mezi zeměmi MENA (podíl v roce 2013 okolo 30% trhu).  

I přesto se do země padělky dostávají v poměrně velkém rozsahu, neboť celní kontrola je při tak velkém množství dovážených výrobků pouze namátková. V případě objevení dodávek padělků, nebývají tyto (v souladu se standardy WTO) většinou zničeny na místě, ale zásilka je odeslána zpět do země, odkud přišla (většinou Čína). Ztráty emirátské ekonomiky z nelegálních kopii (PC softwarů, automobilových náhradních dílů, textilu atd.) činí podle odhadů Ministry of Economy ročně 400 mil. USD. 

Vzhledem k postavení Dubaje, jako hlavního logistického centra obchodu Asie s Evropou, se Dubaj stal i 5. největším překladištěm (a potažmo exportérem) padělků na světě.

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Podle místních zákonů (Government Tender Law) se může výběrových řízení na federální státní zakázky (vypisované ministerstvy) účastnit pouze místní firma, nebo firma, ve které místní subjekt vlastní 51%. Pokud česká firma nehodlá v zemí založit smíšený podnik s majoritním podílem místního partnera, může se státních zakázek zúčastnit prostřednictvím (a jménem) svého agenta/distributora (místní subjekt). Government Tender Law je aplikováno i na většinu státních zakázek vypisovaných na úrovni jednotlivých emirátů.

Odlišný postup, tj. přímý prodej bez angažování místního zástupce nebo výběrové řízení, kde se může účastnit firma bez místní registrace, může být uplatněn pouze u dodávek vojenskému sektoru nebo ozbrojeným složkám ministerstva vnitra.

Výběrovému řízení předchází ve většině případů náročný proces předkvalifikace na tzv. "vendor list". Podmínkou registrace firmy na vendor listu státních organizací je předchozí získání místní licence/registrace. Firmy registrované na vendor listu bývají zákazníkem k výběrovému řízení pozvány přímo. Spolu s nabídkou se skládá nabídková záruka (bid bond) ve výši 5% z nabídkové ceny. U státních zakázek vypisovaných jednotlivými emiráty je požadována registrace v příslušném emirátu. Firmy registrované ve free zónách se státních zakázek účastnit nesmějí.

Zadávání veřejných zakázek probíhá tak, že zákazník-zadavatel určí výběrem konzultanta, který vypracuje technické a právní podmínky výběrového řízení a ve spolupráci se zadavatelem vypíše příslušné tendrové řízení. Osobní kontakt místních licencovaných dodavatelů s konzultantem je tak klíčový. Zadání tendru jim může být známo v předstihu, nebo přímo "ušito na míru". 

V případě zakázek pro ministerstvo obrany se uplatňuje systém ofsetů, pomocí kterého se ministerstvo obrany snaží, aby zahraniční firmy reinvestovaly v zemi část zisku z lukrativních zbrojních zakázek (ministerstvo vnitra zatím ofsetové programy nevyžaduje). Ofsety jsou požadovány v případě, že hodnota zakázek v posledních 5 letech kumulativně překročila výši 10 mil. USD. Výše ofsetového závazku činí 60% z hodnoty kontraktu a musí být splněn do 7 let. V některých případech je však možno dosáhnout odkladné lhůty (grace period). Ofsetový závazek je kombinací Input activity (max 30% celkové hodnoty), která bývá v podobě podílu na společném podniku s místním partnerem na výrobu vojenské techniky či materiálu, s Output activity (min. 70% hodnoty závazku), kterou je např. výše zisku, exportních prodejů, či zaměstnání místních sil. Pro zápočet aktivit se používá tzv. multiplikátorů, které jsou v případě input activity 1-2, v případě output activity 2-5 s ohledem na jejich přínos pro ekonomiku SAE. Ofsetový program spravuje Tawazun Economic Council, což je součást státní organizace Tawazun, spadající pod ministerstvo obrany a mající na starosti rozvoj místního obranného průmyslu. Podrobnosti ohledně ofsetového programu jsou uvedeny v přiloženém materiálu Offset Policy Guidlines, který vydala Tawazun Economic Council.  

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Při uzavírání jakéhokoliv smluvního vztahu s místním partnerem je nezbytné mít na paměti případné řešení sporu soudní cestou. Pro zahraniční subjekt je vzhledem k neznalosti místního práva a místních soudních procedur samozřejmě snažší si do smlouvy (po dohodě s místním partnerem - soukromým dovozcem) zakomponovat české či evropské právo a evropský soud či arbitráž. Rozhodnutí cizích soudních a arbitrážních instancí však nejsou v SAE přímo vykonatelné (kromě soudů a arbitráží ze zemí GCC) a podléhají předchozímu schválení místními justičními orgány, což je velmi nepravděpodobné zejména v případě, že byl soudní spor řešen podle jiného než islámského práva. Pokud emirátský partner nemá prokazatelně majetek v zahraničí, resp. v zemi, kde jsou uznávané výkony cizích soudních a arbitrážních rozhodnutí, pozbývá příslušnost zahraničí arbitráže ve smlouvě svůj praktický význam.

V roce 2006 přistoupily SAE k "New York Convention for Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards", podle místní legislativy však vykonání rozhodnutí zahraniční arbitráže posuzuje místní soud první instance, a to z hlediska skutečnosti, zda rozhodnutí není v rozporu s dobrými mravy a veřejným zájmem a dřívějšími obdobnými rozhodnutími místních soudů (jinými slovy v rozporu s právem Šárija).

Případné spory se společníkem v místní společnosti (např. LLC), či sponsorem nebo obchodním zástupcem/distributorem je povinné řešit vždy dle místní jurisdikce, stejně tak spory z kontraktů se státním sektorem.

Arbitráž je po dohodě stran možná, avšak na územi SAE (např. Dubai International Arbitration Center, Abu Dhabi International Arbitration Center), nebo jiné země GCC, neboť země GCC mají společnou dohodu o uznávání vzájemných soudních i arbitrážních rozhodnutí. SAE zatím nemají zvláštní arbitrážní právo, spory se řeší podle místního práva založeném na islámském právu šárijá (arbitrážní právo se v současné době připravuje a má vycházet z UNCITRAL 2012). I výsledek místní arbitráže, která je finančně nákladnější, než soud, musí být potvrzen místním soudem. Někteří právníci proto doporučuji řešit spory raději u soudu, než u arbitráže.

Pokud jsou obě znesvářené strany členy stejné obchodní komory, je možno využít instituce Smíru zprostředkovaného obchodní komorou. Rozhodnutí však má pouze statut doporučení a není právně vymahatelné.

Spory je proto doporučeno řešit vzájemnou dohodou a vyhnout se soudní cestě. Dojde-li k ní, spor s místním subjektem (zástupcem, státním orgánem) se řeší u soudu příslušného emirátu a podle místního práva. Obecně lze říci, že to je cesta velmi neschůdná, zdlouhavá, nákladná (každý zahraniční doklad předložený soudu musí být superlegalizován - SAE nejsou členy Haagské úmluvy), a navíc s nejistým výsledkem.

Rizika místního trhu a investování v teritoriu jsou nízká. Kvalita podnikatelského prostředí je na relativně vysoké úrovni (blíže viz indexy mezinárodního hodnocení v kap. 2.6.), nutno však počítat s kulturními odlišnostmi vlastními arabské mentalitě. Největším rizikem je volba vhodného partnera, který dle místních zákonů musí mít 51% majoritu ve všech společnostech (blíže rozebráno v kap. 2.6. a 6.3.) a se kterým je v případě sporu velmi těžké rozvázat spolupráci, zejména pokud je oficiálním obchodním zástupcem/distributorem. Vnitropoliticky jsou SAE stabilním režimem (pozice vládnoucích rodin je silná a má podporu místních obyvatel), diverzifikovaná ekonomika (ropa činí 30% HDP) se značnými zásobami ropy a zemního plynu a prozíravá politika udržitelného rozvoje dávají předpoklady k trvalému růstu ekonomiky bez větších výkyvů.  

Platební podmínky jsou, vzhledem k rozvinutému bankovnímu a finančnímu sektoru s přítomností jak zahraničních bank, tak zahraničního managementu v místních bankách, na standardní světové úrovni. Běžně používanou platební podmínkou je platba akreditivem, finanční převody jsou rychlé a platební morálka je obecně velmi dobrá. Přesto např. podíl nekrytých či falešných šeků činí v SAE cca 5,5 % oproti evropskému průměru 1 %, což se projevuje všeobecně velmi rozšířeným odmítáním osobních šeků. Vyšší podíl neplatných šeků je ovlivněn především vysokým počtem cizinců, kteří v mnoha případech platili šeky krátce před svým konečným odjezdem ze země.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Obchodní jednání:

Nebylo by správné předpokládat, že na základě jednoho nebo dvou setkání dojde k uzavření dohody či smlouvy. Pro zdejší svět je typické, že jednání trvají výrazně déle, než je obvyklé v našich zeměpisných šířkách. Je nutno nejdříve vybudovat vzájemnou důvěru a přátelské kontakty s místní stranou. Mělo by být patrné, že našeho obchodního partnera bereme jako sobě rovného. Není třeba chovat se ani nadřazeně, ani příliš submisivně. Nevhodné jsou různé příměry a srovnání, které poukazují na některé nedostatky místního systému. Je lepší se orientovat spíše na pozitivní hodnocení konkrétních kvalit.

Při schůzce nás může zaskočit nezvykle vysoký počet přítomných, jsou preferována spíše týmová jednání. Nejvhodnější dobou pro plánované setkání je, vzhledem k denní skladbě modliteb (viz www.islam.org), dopoledne. Odmítnout (či říci ne) je vůči hostovi považováno za neslušné, a tak i když partner nebude mít o nabízený výrobek či službu zájem, nejspíše to nedá ze zdvořilosti přímo najevo. Na začátku i na konci je vhodné poděkovat za přijetí a ujistit druhou stranu o významu, jaký setkání přikládáme.

Aspekt času a dochvilnost:

Čas je relativní veličina a v arabském světě to platí dvojnásob. Dochvilnost rozhodně nepatří mezi zdejší ctnosti. Je dobré tento fakt přijmout hned po příletu a nenechat se příliš strhnout emocemi, při čekání na kohokoliv či cokoliv. Projevy netrpělivosti rozhodně nepřidají na vážnosti, či důležitosti. Naopak v očích místních lidí vytváří o takovém člověku spíše negativní povědomí. Pokud jsme zvyklí na dodržování termínů a doby schůzek, pak je na místě obrnit se trpělivostí. Vše řídí Alláh a vše záleží na jeho vůli, neboli ins‘allah, určitý ekvivalent k českému „dá-li Bůh“ (jednoznačně nejčastější odpověď, kterou uslyšíme například na otázku, zda zítra platí schůzka v 10 hodin v hotelové restauraci). Nicméně místní obchodníci dobře vědí, že časovému faktoru je v našich zemích připisován jiný význam a není proto vhodné, abychom to byli my, kdo se opozdí. Mohlo by to být vnímáno jako projev neúcty či nedostatek zájmu o dotyčnou osobu či obchod.

Svatý měsíc Ramadán:

Jedná se o období, kdy dochází ke značnému poklesu všech, tedy i obchodních aktivit. Obchody a restaurace mají v průběhu dne zavřeno (s výjimkou velkých supermarketů jako je např. Carrefour či Lulu), úřady mají otevřeno pouze několik hodin denně, obvykle od 9:00 do 13:00. Navíc i od cizinců je požadováno, aby se na veřejnosti zdrželi konzumace jídla, nápojů a kouření. Omezení neplatí pro děti, těhotné ženy a nemocné.

V restauracích velkých hotelů je možno dostat jídlo i během dne a alkoholické nápoje po západu slunce, v některých rekreačních místech dokonce i během dne. Rozhodně se ale nedoporučuje situovat důležité schůzky a jednání do tohoto období.

Pracovní návyky:

Pojetí pracovní doby, zvláště pak jejího začátku, je poněkud volnější, takže je lepší s tím dopředu počítat. Volným dnem je pátek a sobota, pro státní instituce a některé soukromé firmy. Neděle je normálním pracovním dnem. To je třeba mít na paměti při zasílání faxů nebo při telefonování. Pracovní morálka a tempo jsou pochopitelně limitovány celkovou životní filozofií. V poslední době lze však zaznamenat určitý progres například ve státní správě. Na základě tlaku vyvíjeného přímo z vládnoucích kruhů dochází v úřadech k určité eliminaci dlouhých front a nevysvětlitelných absencí úředníků. Obdobně jako je ve španělštině známé „maňana“, i zde se setkáme s existencí hojně používaného ekvivalentu – bukra. Český překlad zítra nelze chápat doslova, přesnější interpretace je asi možná, nebo spíše někdy. Při jednání se rovněž používají fráze keefak (jak se máte), mafi mushkelah (žádný problém) a chalas (konec, to je všechno).

Smlouvání:

Jestli je něco naprosto typické pro arabské obchodníky, je to téměř bytostná potřeba smlouvání. Smlouvá se všude a o všechno. V případě budoucího kontraktu se smlouvá o podmínky dodání, o záruční a pozáruční servis a pochopitelně o cenu. Je proto důležité mít jasnou představu ceny a počítat s tím, že se nás druhá strana bude snažit stlačit, už jenom z principu, na cenu nižší. Není vhodné však cenu navyšovat příliš, aby u místní strany nevznikl pocit, že jsou bráni na hůl, či že je dostatečně nerespektujeme. Je to však běžná praktika místních obchodníků, kteří cenu výrobku nadhodnotí vždy a pak čekají, nakolik je pro nás cena akceptovatelná. Nezbývá než přistoupit na smlouvání. Je to hra nervů a silnější vítězí. Pokud se vzdáme moc brzy či snadno přistoupíme na cenu nebo podmínky druhé strany, může na nás být nahlíženo jako na slabého partnera, který se nechá lehce přesvědčit.

Vhodné oblečení a respektování místních zvyklostí a islámského práva:

Oblečení hraje stejně jako všude na světě důležitou úlohu. Pro oficiální příležitosti jsou vyžadovány pro ženu delší šaty s rukávy po lokty, nebo kostým, který by měl zakrývat i ramena a část paže. U mužů je obvyklý oblek a kravata. SAE jsou méně rigidní zemí, na rozdíl od Kuvajtu nebo Saúdské Arábie, co se týče práv žen, které zde mohou chodit samy, bez doprovodu mužů. Místní muži, obchodníky nevyjímaje, se oblékají do splývavých bílých hábitů (dišdaš), sahajícím až ke kotníkům. Pod ním nenosí klasické spodní prádlo, ale krátkou sukni (wizra). Při slavnostních příležitostech si na sebe berou ještě lehký průhledný plášť (bišt). Pokrývku hlavy tvoří bílý šátek (gutra), některé národnosti (např. Saúdové, Palestinci) preferují šátek červenobílý, který je přidržován na hlavě pomocí dvojitého černého kroužku (agal). Nejčastější obuví jsou sandály (naal). Ženy pak chodí zahaleny do černých hábitů (abaya), pod kterým ale většinou nosí luxusní značkové oblečení. Hlavu včetně vlasů, nosu a obočí zakrývá černý šátek (shella), někdy kombinovaný s maskou (neikab nebo burqa). Evropské ženy se mohou pohybovat zcela volně, turistky je občas vidět po městě i v minisukni nebo v šortkách (v muslimské zemi mimo turistická letoviska velmi neobyklé, a proto je i zde vhodné do města decentnější oblečení) na na pláži v bikinách.

Obecným pravidlem pro zahraniční rezidenty či turisty v SAE by mělo být respektování místní kultury. Osoby nacházející se na území SAE, včetně turistů, podléhají místní legislativě, jejíž součástí je i muslimské právo šaría. V SAE je praktikována tolerance vůči jiným náboženstvím, vč. budhismu, nicméně zde neexistuje svoboda náboženství (tj. muslimové nemají volbu přejít k jinému náboženství) a z daného důvodu není propagace a šíření jiného náboženství povolena (např. rozdávání biblí). Mimomanželský pohlavní styk je trestný, podobně i držení či užívání marihuany či dalších drog. Za spáchané trestné činy, event. za každý přestupek jsou vyměřovány velmi přísné tresty, uplatňována je presumpce viny.

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je arabština, užívání angličtiny je běžné v obchodních stycích a používá se při komunikaci mezi rozdílnými etnickými komunitami. Rozšířený je také jazyk hindu, perština, farsí a urdu vzhledem ke značnému počtu expatriotů z Indie (2 mil.), Pákistánu (900 tis.) a Íránu (500 tis.). V zemi žije cca 600 tis. Filipínců.

Státní svátky

Státním svátkem je 2. prosinec den, kdy v roce 1971 podepsalo 6 emírů společnou smlouvu o vytvoření federace SAE. Emirát Ra‘s al-Khaimah se připojil v následujícím roce. Svátek se slaví dva dny, tedy 2.a 3.12. Od roku 2015 se slaví další státní svátek, kterým je Den mučedníků dne 30.11. V zemi se dále dodržují všechny náboženské muslimské svátky. V roce 2016 připadají svátky na následující dny:

  • 1. 1. Nový rok
  • 5. 5. Israa and Moran night (Nanebevzetí Proroka)
  • 6. 7. Eid al-Fitr (konec Ramadánu)
  • 10. 9. Den Arafata
  • 11.-12. 9. Eid al-Adha (Svátek oběti)
  • 2.10.  Al-Hijra (islámský Nový rok)
  • 30.11. Den mučedníků
  • 2. a 3. 12. Národní den
  • 11.12. Mouloud (Narození Proroka)

Svatý měsíc Ramadán je vyhlášen podle lunární fáze v roce 2016 přibližně v termínu 6. 6. – 6. 7. 2016. Během Ramadánu je často velmi obtížné sjednat schůzku, místní obchodníci muslimského vyznání jsou zpravidla unavení a obecně o pracovní záležitosti nejeví příliš zájem.

Obvyklá pracovní doba

Zákon přijatý v květnu 2006 změnil běžný pracovní týden pro státní sektor na neděle – čtvrtek z předchozího sobota – středa. Pátek a sobota jsou nyní ve státních firmách, školství a místní správě volnými dny. Některé soukromé firmy se přizpůsobily a přijaly dvoudenní víkend, některé ale pokračují v předchozí praxi, tzn. svým zaměstnancům poskytují volno pouze ve čtvrtek odpoledne a v pátek celý den. Otázka posunutého víkendu je probírána v místním tisku a roste tlak na sjednocení víkendu pro státní a soukromý sektor (pátek, sobota).

Banky, ministerstva a další státní instituce pracují od neděle do čtvrtka od 9:00 a končí svou činnost pro veřejnost obvykle ve 14:00. Obvyklá pracovní doba soukromých firem je sobota až čtvrtek od 8:00 do 13:00 a po polední přestávce kromě čtvrtka ještě od 16:00 do 20:00.

Prodejní doba

Prodejní doba supermarketů je zpravidla od 9:00 do 23:00 (např. Carrefour má otevřeno po celý rok od 7:00 do 23:00), některé obchody však drží polední přestávku od 13:00 do 16:00 (17:00), ale potom jsou otevřeny dlouho do noci. Některé obchody s potravinami (COOP) jsou otevřené 24 hodin denně/7 dní v týdnu. Většina obchodů (kromě supermarketů) v Abu Dhabi a v Dubaji otevírá v pátek, tj. v den pracovního klidu, až ve 14:00. Prodejní doba se zpravidla prodlužuje během svatého měsíce Ramadánu (až do 1:00). 

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Na základě Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými arabskými emiráty o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty mohou držitelé cestovních, služebních a diplomatických pasů ČR od 7. 5. 2015 pobývat na území SAE bez víza po dobu nejvýše 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Dohoda se nevztahuje na osoby cestující za účelem výdělečného pobytu.

Překročení povolené délky pobytu je penalizováno. Více informací lze získat na nově otevřeném (od 07/2015) zastupitelském úřadu SAE v Praze. Kontakt:

Velvyslanectví spojených arabských emirátů
Rybná 682/14
110 00 Praha 1
tel: 222 191 323, 222 191 316
vedoucí úřadu: J.E. Mohamed Hamad Abdulla Alomran Alshamsi, velvyslanec

Pro vstup do SAE je vyžadován cestovní doklad s minimální zbývající platností v délce 6 měsíců. Tzv. pas-blesk bez strojově čitelných údajů a bez nosiče biometrických prvků, který je vydáván s dobou platnosti na 6 měsíců, tudíž nelze pro cestu do SAE použít. Přestože existují případy, kdy byl občan ČR na tzv. pas-blesk do země vpuštěn, podobný přístup nelze garantovat a zastupitelský úřad České republiky v SAE není oprávněn jakkoli v tomto ovlivňovat místní imigrační úřady.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje svým občanům uzavřít před cestou cestovní pojištění a registrovat se v rámci aplikace „Dobrovolná registrace občanů při cestách do zahraničí“ (DROZD).

Při příletu do SAE podléhají osobní věci celní kontrole. Zakázán je dovoz výrobků z vepřového masa, pornografických či erotických materiálů (týká se videozáznamů, knih a časopisů) a materiálů, které by mohly být považovány za pomůcky pro šíření jiného než muslimského náboženství. Bezcelně je možno dovézt do emirátu Abu Dhabi cigarety v hodnotě do 2.000 AED/400 ks, doutníky v hodnotě do 3.000 AED, 2 kg tabáku, 4 litry alkoholu/24 plechovek piva (pouze nemuslimové a pouze letecky), a dary, vč. parfémů, v hodnotě do 3.000 AED. V případě vstupu do země prostřednictvím letiště v Dubaji lze bezcelně dovézt 400 ks cigaret nebo 50 ks doutníků nebo 500 g tabáku, 4 litry alkoholu či 2x24 plechovek piva a dary v hodnotě do 3.000 AED. Dovoz alkoholu je zcela zakázán do emirátu Sharjah.

V r. 2007 byly na letišti v Dubaji instalovány extrémně citlivé přístroje na indikaci drog. Při zjištění byť i nepatrného množství drogy u cestujícího hrozí soud za držení omamných prostředků, přičemž minimální sazba za tento delikt je v SAE odnětí svobody na čtyři roky nepodmíněně. Toto varování platí obdobně také pro mezinárodní letiště v Abú Dhabí.

Do SAE je zakázán dovoz některých léků, které jsou v ČR běžně dostupné. Doporučujeme proto před cestou nahlédnout do aktuálního seznamu povolených a zakázaných léků, popřípadě si včas v ČR opatřit požadované lékařské potvrzení pro jejich dovoz. V případě nejasností je možné ověřit možnost dovozu konkrétního léku telefonicky na čísle: +971-2-6117359 (Drug Control Department).

Pro dovoz zvířat je vyžadováno předložení veterinárního osvědčení, potvrzení o očkování proti vzteklině a potvrzení o nepřítomnosti vztekliny v domovské zemi.

Povinná směna valut není v SAE zavedena. Cestující do a ze SAE ale musí při hraniční kontrole deklarovat převoz finanční hotovosti nad 10 000 EUR, resp. ekvivalentu v jiné měně.

České řidičské průkazy nejsou místními úřady akceptovány. Během krátkodobých turistických pobytů lze v zemi řídit automobil na základě kombinace mezinárodního řidičského průkazu a českého řidičského průkazu. Předložení mezinárodního řidičského průkazu požadují standardně autopůjčovny. V případě dlouhodobého pobytu českého občana v SAE je nutno požádat o vystavení místního řidičského průkazu na dopravní policii, uhradit poplatek ve výši cca 4.000 AED a absolvovat místní autoškolu.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Základní podmínkou pro práci a dlouhodobý pobyt je udělení tzv. rezidenčního víza (Resident Visa) vázaného na pracovní povolení, které je platné pouze pro určitou konkrétní firmu. Tzn. že zde neexistuje systém typu amerických zelených karet, který by zaměstnanci umožňoval volně přecházet od jednoho zaměstnavatele ke druhému. Tento systém platí pro všechny cizince bez rozdílu.

V praxi to vypadá tak, že místní firma žádá pro svého nového pracovníka pracovní povolení na imigračním úřadu v tom emirátu, kde má svoji registraci a platnou licenci. K žádosti je třeba přiložit kopii pasu, fotografie a ověřené potvrzení o dosaženém vzdělání, které musí legalizovat Velvyslanectví SAE v Praze a superlegalizovat Ministerstvo zahr. věcí SAE. Pokud je vše v pořádku, přibližně za 10 dní vystaví Immigration Office pracovní povolení a tzv. Employment Visa, na které může zaměstnanec přijet do země. Po příjezdu absolvuje předepsané lékařské prohlídky (TBC, AIDS atd.) a podle jejich výsledku je vydáno rezidenční vízum, které je ve formě štítku nalepeno do pasu. Na štítku je uveden zaměstnavatel a pracovní pozice zaměstnance. Cena za vyřízení je cca 3 000 AED + poplatky za legalizace, vízum má platnost 3 roky. Během platnosti víza lze přerušit pobyt v SAE maximálně na 6 měsíců v řadě.

Zaměstnavatel (ve free zóně i „mainlandu“) je povinen složit za každého zaměstnance tzv. „Security deposit“ ve výši 5000 AED a ceny zpáteční letenky. Tato záloha je uvolněna při výstupu zaměstnance, či v případě zrušení pracovního poměru. Každý zaměstnanec, který ukončil pracovní poměr, má 30 dnů na vyhledání nového pracovního místa, čímž získá nového sponzora a nové pracovní vízum. Pokud v této lhůtě nové zaměstnání a nového sponzora nenalezne, musí opustit zemi.

Od 1.1.2016 platí 3 nové dekrety ministerstva práce, které upravují pracovně-právní vztahy. Dekrety mají lépe chránit postavení zahraničních pracovníků v SAE vůči jejich zaměstnavatelům. Dekret č.425/2015 stanoví náležitosti závazné nabídky pracovního poměru, předložené k podpisu zaměstnanci ještě před příjezdem zaměstnance do země, kterouzaměstnavatel přikládá k žádosti o pracovní povolení za účelem vydání pracovního víza. Po příjezdu do země, tato závazná nabídka k práci bude ve stejném znění změněna na pracovní smlouvu, která bude po podpisu oběma stranami řádně registrována na pracovním úřadě. Změny jsou povoleny pouze formou dodatku, který nesmí být v rozporu s pracovním právem a zněním původního kontraktu. Dekret č.422/2015 přesně stanoví možnosti a způsoby ukončení pracovního poměru, oběma či jednou ze stran. Dekret č.423/2015 upravuje možnosti změny zaměstnavatele po i před ukončením stávajícího pracovního poměru (v případě oboustranného souhlasu po 6 měsících, v případě nesouhlasu zaměstnavatele nejdříve po 2 letech) a roli pracovního úřadu v této změně. Všechny výše uvedené dekrety (zákony) má v anglickém překladu ZÚ Abu Dhabi.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotní péče v SAE je na velmi dobré úrovni, avšak zároveň je také značně finančně náročná. Za přijetí lékařem je účtována částka 100 až 250 AED, lékařské vyšetření u specialisty stojí 350-500 AED, rozbor krve 250 AED (předoperační krevní rozbor 800 AED). Ceny léků se běžně pohybují od 50 AED výše (některé antibiotika i 250 AED). Dále např. poplatky za hospitalizaci činí cca 500 -1500 AED/noc v jednolůžkovém nemocničním pokoji, sazby za lékařské úkony včetně operací se liší podle rozsahu zákroku, např. za akutní operaci ledvinového kamene je v nemocnici Al Noor, Abu Dhabi účtována sazba 9 000 AED. 

Zdravotní pojištění zaměstnanců nemá vždy stejné normy v jednotlivých emirátech. Nicméně snaha je zavést plné povinné pojištění všech zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků ve všech emirátech SAE.

V Dubaji bylo podle zákona č. 11/2014 povinné pojištění zaváděno postupně s ohledem na velikost firmy (velké firmy musely pojistit své zaměstnance od 31.10.2014, střední od 31.7.2015 a malé od 30.6.2016). Od 30.6.2016 platí, že všichni zaměstnavatelé jsou povinni zdravotně pojistit své zaměstnace. Povinnost pojištění se vzatahuje i na závislé rodinné příslušníky a pomocnice v domácnosti, za které jsou odpovědní zaměstanci (zaměstnavatelé nejsou povinni pojistit rodinné příslušníky svých zaměstnanců, i když to řada z nich poskytuje jako bonus k platu). Zde je uveden seznam autorizovaných pojišťoven. Kontrola zdravotního pojištění bude prováděna v souvislosti s prodlužováním povolení k pobytu.

Pojištěnci spadající pod jurisdikci emirátu Abu Dhabi mají pojištění podle  zákona č. 23/2005 povinné pro všechny zaměstnance a jejich rodinné příslušníky.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: