Spojené státy americké: Vztahy země s EU

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu (USA)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Delegace  EU ve Washingtonu, D.C.
2175 K Street, NW
Washington, DC 20037
tel. +1 202 862 9500
fax +1 202 429 1766
web http://www.euintheus.org/

Velvyslancem EU v USA je David O’Sullivan.

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

USA a EU jsou největšími světovými obchodníky i investory, sobě navzájem i pro většinu třetích zemí. Celková obchodní výměna mezi EU a USA každoročně osciluje kolem hodnoty 798 miliard euro. Každý den se tak mezi EU a USA vymění zboží a služby za 2 miliardy euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytváří téměř polovinu světového HDP a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu.

Již tradičně mají Spojené státy největší obchodní výměnu s největšími evropskými ekonomikami - Německem, Velkou Británií, Francií a Itálií. Podrobnější pohled na obchod s těmito čtyřmi zeměmi je kapitole 2.2.

Transatlantické obchodní a investiční partnerství

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. V tuto chvíli nelze dopředu určit přesný termín dokončení, vyjednávání obchodních dohod je velmi komplexní záležitostí, která z pravidla vždy zabere řadu let. Ambicí obou stran je však vyjednávání dokončit v co nejkratším termínu, aby oba kontinenty mohly z výsledků liberalizace co nejdříve profitovat.

Očekává se, že dohoda o volném obchodu mezi EU a USA by byla bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohodou vůbec, a to jak ve smyslu objemu mezinárodního obchodu, který by podléhal jejím pravidlům, tak pokud jde o formativní vliv na pravidla mezinárodního obchodu. V dohodě nejde pouze o snížení již tak většinou nízkých celních tarifů. Nejdůležitější a zároveň nejtěžší částí dohody bude tzv. regulatorní pilíř. V něm by měly být nastavena pravidla např. pro odstranění nutnosti dvojí certifikace, pokud jsou si nároky státních orgánů blízké a vedou ke stejnému či podobnému cíli (bezpečnost uživatele apod.).

Kromě podstatných ekonomických aspektů je třeba zdůraznit, že dohoda má i zásadní zahraničně-politický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století spolu s rostoucí nestabilitou v oblasti jižního a východní evropského sousedství a s výrazným nástupem asijských velmocí zdůraznila důležitost transatlantických ekonomických vazeb, ukázala naši propojenost a relevanci vzájemné relace pro státy EU a USA. I s ohledem na přesun těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe se z evropského hlediska jako nejlepší alternativa jeví další zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak může představovat návrat globálního hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru.

Společná obchodní zóna EU a USA s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec založený na společných vyšších hodnotách jako je význam demokracie, svobody, lidských práv ale i např. respekt k životnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví napomůže k posílení těchto hodnot a ke zvýšení možnosti jejich celosvětového prosazení.

Podle předpokladů a předběžných analýz by uzavření TTIP mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená minimálně 86 miliard euro ročních příjmů navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Studie Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně. Pro lepší představu – číslo pro EU představuje tři roční rozpočty České republiky.

Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Studie Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech, perspektivních i z hlediska České republiky, by nárůst mohl být velmi významný, např. export automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149 %. Z globálního pohledu by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Spojené státy nejsou příjemcem žádných rozvojových fondů EU.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: