Spojené státy americké: Zahraniční obchod a investice

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu (USA)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Jednou ze základních charakteristik zahraničního obchodu Spojených států je setrvalý deficit v obchodu se zbožím a až na výjimky trvale narůstající přebytek obchodní bilance se službami. Dalším stálým jevem je přebytek v agrárním obchodě, protože USA jsou největším exportérem zemědělských komodit na světě.

Největší deficit v obchodu se zbožím dosahují USA již tradičně s Čínou, přes 300 mld. USD ročně. Výrazný deficit mají Spojené státy v obchodě se zbožím i s Evropskou unií, který je kolem 140 mld. rolarů ročně. Obě částky se zároveň stále zvyšují.

 

mld. USD

2011

2012

2013

2014

2015

 

Zboží

Vývoz

1 499 240

1 562 578

1 592 043

1 632 639

1 513 453

Dovoz

2 239 886

2 303 749

2 294 630

2 374 101

2 272 760

Saldo

-740 646

-741 171

-702 587

-741 462

-759 307

 

Služby

Vývoz

627 781

656 411

687 894

710 565

710 165

Dovoz

435 761

452 013

463 700

477 428

490 613

Saldo

192 020

204 398

224 194

233 137

219 552

Kreativita amerických firem a silný tlak na vymáhání a dodržování práv duševního vlastnictví ze strany US společností se nejvíce projevuje v exportu služeb které jsou chráněné vlastnickými právy, díky nimž USA exportují okolo 130 mld. USD ročně. Po cestovních službách (přes 170 mld.) jde o druhou největší vývozní položku mezi službami. Dalšími důležitými položkami vývozu služeb jsou doprava a finanční služby (obě kolem 90 mld. USD ročně).

Za dopravu a cestování v zahraničí utratí Spojené státy ročně kolem 200 mld. USD, což je kolem 40 % všech výdajů za zahraniční služby. Za pojištění zaplatí USA zahraničním subjektům cca 50 mld. USD ročně.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Spojené státy mají s většinou zemí deficit zahraničního obchodu. Jak již zmíněno výše, největší samozřejmě s Čínou. Velký deficit zaznamenávají USA také v obchodování s Evropskou uníí, navíc tento deficit v čase stále roste. O výsadním postavení Německa svědčí to, že prakticky polovina deficitu s EU je tvořena obchodní výměnou právě s ním. Trvalý je i deficit s dalšími velkými zeměmi EU jako jsou Francie, Itálie a Velká Británie.

Obchodní výměna se sousední Kanadou a Mexikem věrně kopíruje ekonomickou situaci USA. Růst či pokles obchodní výměny se odvíjí od investičních aktivit US firem v obou zemích, kdy velká část vyrobeného zboží v jejich zahraničních pobočkách směřuje zpět do USA v rámci intra-firemního obchodu. Obě země rovněž zaznamenávají pravidelný přebytek ve vztahu k USA (Mexiko cca 45-60 a Kanada cca 30-50 mld. USD ročně).

Obchodní výměna USA se světem v letech 2011-2015 (zboží)

mil. USD

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz z EU do USA

368 464

381 753

387 591

417 837

426 005

Dovoz do EU z USA

269 068

265 376

262 151

276 698

272 687

Saldo z pohledu USA

-99 396

-116 377

-125 440

-141 139

-153 317

mil. USD

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz z FR do USA

40 049

41 647

45 708

47 015

47 644

Dovoz do FR z USA

27 856

30 805

31 744

31 198

30 077

Saldo z pohledu USA

-12 193

-10 842

-13 964

-15 817

-17 567

mil. USD

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz z DE do USA

98 684

111 226

114 345

123 181

124 139

Dovoz do DE z USA

49 297

48 800

47 362

49 443

49 946

Saldo z pohledu USA

-49 387

-62 426

-66 983

-73 738

-74 192

mil. USD

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz z IT do USA

33 974

36 964

38 692

42 082

44 004

Dovoz do IT z USA

16 038

16 097

16 755

16 988

16 249

Saldo z pohledu USA

-17 396

-20 867

-21 937

-25 094

-27 755

mil. USD

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz z UK do USA

51 263

55 003

52 817

54 049

56 352

Dovoz do UK z USA

56 033

55 059

47 353

53 865

57 805

Saldo z pohledu USA

4 770

56

-5 464

-184

-1 452

Zdroj: Vládní statistika

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní položky amerického exportu (včetně hodnoty exportu, mld. USD)

Položka

2011

2012

2013

2014

2015

Civilní letadla, motory, vybavení a součástky

80,4

94,3

105,0

112,7

118,9

Ropné produkty (kromě pl. oleje)

54,7

56,8

61,0

62,7

46,1

Topný olej

52,9

59,9

64,7

60,8

37,5

Osobní auta

47,4

53,5

56,2

60,6

54,5

Součásti vybavení dopravních vozidel

47,7

52,4

54,8

56,2

57,8

Průmyslové stroje

45,4

46,2

48,9

54,2

53,5

Farmaceutické přípravky

45,1

47,8

48,4

50,9

55,0

Polovodiče

43,9

42,1

42,6

43,5

42,5

Zdroj: Census.gov

Hlavní položky amerického importu (včetně hodnoty importu, mld. USD)

Položka

2011

2012

2013

2014

2015

Surová ropa

331,6

313,2

272,8

246,4

125,8

Osobní auta

122,3

146,4

152,5

153,5

166,1

Součásti vybavení dopravních vozidel

76,8

89,5

92,0

100,5

105,4

Mobilní telefony a domáčcí spotřebiče

77,7

81,3

90,2

95,9

98,7

Farmaceutické přípravky

91,8

87,8

84,0

92,0

108,3

Počítače

64,9

65,8

64,7

63,7

63,0

Telekomunikační vybavení

48,5

52,8

54,4

58,7

66,1

Počítačové příslušenství

54,8

56,5

56,5

57,9

56,9

Zdroj: Census.gov

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Ve Spojených státech se zóna volného obchodu neříká Free-Trade Zone, ale Foreign-Trade Zone. Aktivních FTZ bylo v USA k roku 2014 celkem 179 (spolu s více než 400 tzv. „subzones“ pro jednotlivé podniky, např. Tesla Motors ve Fremont), i když počet existujících přesahuje 250. V ekonomicky aktivních zónách pracovalo kolem 420.000 lidí v cca 2.700 firmách. Velikost exportu z FTZ mimo USA dosahovala 99 mld. USD, což je více než 4 % celkového amerického vývozu Seznam FTZ s přesnými adresami a kontaktními údaje je k dispozici zde:

FTZ zřizuje Výbor pro FTZ při Ministerstvu obchodu (U.S. Department of Commerce - International Trade Administration) vydáním licence. Předsedou výboru je ministr (Secretary of Commerce). Zboží procházející FTZ je osvobozeno od cla a dovozních kvót v případě, že je po úpravě nebo zpracování reexportováno, nebo je platba cla odložena do doby, než je zboží po úpravě a zpracování uvolněno na americký trh. Zboží je také v některých státech osvobozeno od skladovacích daní.

Podle statistik do FTZ vstupují nejvíce motorová vozidla a jejich části, ropa a ropné produkty, elektronika a textil a obuv. Podle objemu obchodních transakcí jsou z pohledu FTZ nejaktivnějšími US státy Texas a Lousiana, což souvisí s jejich polohou v Mexickém zálivu. Na třetím místě je Kalifornie s obchodem zaměřeným na asijský region.. V okolí hlavního města je nejbližší velká FTZ v Baltimore, cca 100 km severně od od Washingtonu.

Problematika FTZ včetně textu zákona 19 U.S. C 81a – 81c je podrobněji popsána na webové stránce.

VT parky jsou součástí prakticky všech univerzit (přes 174) a jejich zaměření je velice široké, vždy ale s důrazem na využití VT poznatků v praxi. Právní statut těchto parků je vždy závislý od legislativy a uspořádání daného státu popř. města, neexistuje tedy jednotná statistika o těchto parcích. V posledních letech se mezi provozovatele VT parků začaly řadit i státní instituce a agentury (např. NASA), které chtějí získat lepší přístup k technologiím pro vlastní potřebu. Např. ozbrojené síly USA provozují několik takových otevřených kampusů či mají svá zastoupení na řadě universitních či státních parcích situovaných blízko svých základen (např. Central Florida Research Park), iniciativy mají také další federální orgány.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

PZI je v USA definována jako přímé či nepřímé vlastnictví nebo kontrola minimálně 10 % hlasovacích práv v místní firmě jednou zahraniční osobou. Osobou se rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo jiná organizace a jakékoliv vládní organizace či instituce. V ostatních případech (vlastnický podíl pod 10 %) se jedná o portfoliové investice.

Přímé zahraniční investice v USA 

Celková hodnota přímých zahraničních investic v USA v roce 2014 činila 2,9 bilionu USD, v samotném roce do Spojených států přiteklo 163 miliard USD. Přehled ukazuje, že členské státy EU nadále patří mezi klíčové investory do USA. Investice např. z ČLR zůstávají nepoměrně menší (2014 – 9,4 mld. USD)

Příliv PZI do USA podle země původu – 10 nejvýznamnějších (v mil. USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014

Celkem

2 280 044

2 433 848

2 605 755

2 763 956

2 901 059

Spojené království

400 435

446 077

472 561

518 643

448 648

Japonsko

255 012

274 283

299 121

342 327

372 800

Nizozemsko

234 408

222 465

274 879

273 884

304 848

Kanada

192 463

205 225

217 800

237 921

261 247

Francie

189 763

197 785

230 205

226 131

223 164

Švýcarsko

180 642

198 050

195 652

209 397

224 021

Německo

203 077

213 601

201 121

208 841

224 114

Lucembursko

170 309

172 195

191 011

201 603

242 862

Karibské ostrovy patřící UK

38 477

57 345

66 187

80 106

100 000

Belgie

69 565

78 767

87 142

65 135

89 097

Zdroj

Příliv PZI do USA - dle odvětví (v mil. USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014

Celkem

2 280 044

2 605 755

2 605 755

2 763 956

2 901 059 

Výrobní sektor, z toho

756 868

761 876

854 669

935 728

1 045 522

- Strojírenství

74 722

67 143

75 370

84 178

91 634

- Chemická výroba

156 473

177 663

232 015

263 531

340 108

- Potravinářství

34 448

31 133

57 678

74 608

83 685

- Zpracování kovů

46 131

50 668

51 481

55 095

52 203

- Elektronika

61 994

52 598

48 602

47 254

51 112

- El. stroje a souč.

22 975

23 660

30 520

38 962

43 517

- Dopravní tech.

95 322

100 902

107 434

105 583

110 354

Velkoobchod

255 045

282 221

302 938

303 349

345 609

Maloobchod

44 770

46 540

49 492

55 523

59 267

Depozitní instituce

120 018

176 616

207 712

215 864

219 283

Finance-bez dep. inst.

358 182

373 244

362 489

334 187

355 171

Inform. technologie

125 181

127 521

121 041

172 425

176 763

Reality

44 642

41 718

46 930

52 169

53 019

Profesionální služby

90 247

83 206

95 341

100 132

118 194

Ostatní odvětví

485 090

540 906

549 062

558 957

528 232

Zdroj

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Americké zákony zajišťují stejné zacházení pro místní i zahraniční investory. V USA existuje ze zákona informační povinnost pro zahraniční investory.

Podle zákona „The International Investment Survey Act of 1976" (IISA) musí zahraniční investor, který vlastní nebo kontroluje přímo či nepřímo minimálně 10% akcií (nebo ekvivalentní podíl) v americké firmě informovat o této investici. Příslušná instituce pro tuto informaci je The Bureau of Economic Analysis (BEA), což je vládní agentura při ministerstvu obchodu USA. Informační povinnost se vztahuje na získání jakékoliv nemovitosti v USA. Zahraniční investor musí průběžně informovat BEA o své činnosti, při nesplnění informační povinnosti hrozí pokuta až do výše 25 000 USD, případně vazba do jednoho roku. Získané informace o investicích mají důvěrný charakter a používají se pouze pro analytické a statistické účely. BEA nemá právo zveřejnit údaje v podobě, která by umožňovala společnost identifikovat.

Informační povinnost vůči BEA nastává k momentu nabytí více než 10%-ního podílu v US společnosti. Týká se také investic do nemovitostí, pokud se nejedná o rezidenční bydlení nabyvatele. Oznamovací povinnost vyplývá ze zákona. Oznamovací povinnosti se realizují vyplněním formuláře BE-13, firma má lhůtu 45 dní po provedení kapitálové transakce.

Firmy se zahraničním kapitálem musejí také BEA poskytovat čtvrtletní a roční informace. Čtvrtletní se poskytují přes BE-13 (A, B, C, D nebo E podle charakteru firmy), roční přes BE-15. Roční povinnost ale spadá jen na větší firmy, které BEA přímo kontaktuje. Oznamování se děje prostřednictvím webu BEA na eFile. Stránka BEA věnovaná celé investiční problematice.

Nabytí vlastnictví zemědělské půdy nad 10 akrů s pokrytím stromy nad 10 % včetně lesů je nutno podle zákona Agricultural Foreign Investment Disclosure Act of 1978 (AFIDA) oznámit ministerstvu zemědělství (Department of Agriculture) v příslušném americkém státě. Termín na splnění této povinnosti je 45 dní po nabytí. Nesplnění povinnosti může mít za následek pokutu ve výši až 25 % tržní ceny zahraničního podílu z pozemků.

Rozsah povinné informace pro zahraniční investory je členěn do dvou kategorií, první kategorií je hlášení o akvizicích s aktivy nad 3 miliony USD nebo získání půdy o rozloze nad 200 akrů (81 ha). V těchto případech je investor povinen podat BEA úplnou zprávu (full report) v ostatních případech je možno podat částečnou zprávu (Partial report).

I když jsou USA poměrně liberální vůči zahraničním investorům, i zde existují některá omezení na federální i státních úrovních. Federální omezení se vztahují na následující oblasti:

Domácí letecká doprava, lodní doprava

Zahraniční investor může vlastnit maximálně 25% podíl ve společnosti, zabývající se leteckou dopravou. V takové společnosti může mít zahraniční investor maximálně třetinu členů představenstva. Do této kategorie nespadají cizí letecké společnosti operující mezi zahraničními destinacemi a USA.

Lodě plující pod americkou vlajkou musí být vlastněny americkými občany či právnickými osobami ovládanými americkými občany. Jejich podíl ve společnosti musí tvořit minimálně 75% - Marchant Marine Act (Jones Act) z roku 1920.

Telekomunikace

Federální zákony neumožňují vydávání licencí pro vysílání zahraničním společnostem. Podíl zahraničního investora v amerických telekomunikačních společnostech může činit maximálně 20 %. V roce 2013 vydala agentura FCC upřesnění, že umožní cizím majitelům nabývat i více než 20% US TV a radio stanic, vždy ale po prozkoumání konkrétního případu.

Bankovnictví a pojišťovnictví

Existuje řada federálních a státních regulací omezujících zahraniční vlastnictví bank a pojišťoven. Podrobná pravidla v tomto směru vymezuje „International Banking Act of 1978“ (IBA). Dohled vykonává Federal Reserve.

Energetické zdroje

Americké firmy provozující vodní a jaderné elektrárny potřebují ke své činnosti licenci, omezující ve značné míře zahraniční vlastnický podíl. Zahraniční osoby či společnosti rovněž nemohou vlastnit těžební společnosti nebo provozovat jako nájemci těžbu surovin v USA, aniž by byl naplněn princip reciprocity v domovské zemi vůči americkým občanům.

Národní bezpečnost

Ministerstvo obrany USA (U.S. Department of Defense) může omezit zahraniční účast v projektech národní bezpečnosti nebo projektech umožňujících přístup ke klasifikovaným informacím. V roce 2007 byla přijata novela zákona, který má umožňovat kontrolu nad tím, zda investoři přicházející do USA nepřinášejí s sebou také bezpečnostní rizika (Foreign Investment and National Security Act of 2007). V souladu se zákonem funguje Komise pro zahraniční investice v USA /Committe on Foreign Investment in the USA /CFIUS. Komisi vede MF USA, Treasury; dalšími členy jsou: ministerstva spravedlonosti, domácí bezpečnosti, obchodu, obrany, zahraničních věcí, energetiky, Úřad obchodního zmocněnce Úřad pro vědu a technologie. Zvláštní pozornost bude CFIUS věnuje nákupům US firem společnostmi ze zemí, které nejsou členy NATO. V reakci na případ prodeje amerických přístavů saudsko-arabské společnosti (2007) byla definována „kritická infrastruktura“ jako systém /fyzický či virtuální/, jehož případné poškození by mohlo oslabit národní bezpečnost USA. To znamená, že se rozšiřuje původní ochrana výhradně vojenských, respektive obranných systémů i na další oblasti. CFIUS je také povinen informovat o svých krocích a výsledcích obě komory Kongresu. Nejširší pravomoci v této oblasti ovšem zůstávají i nadále prezidentu Spojených států.

Jaderné materiály

Podle smlouvy o zřízení NAFTA nemůže cizinec získat licenci na transfer, výrobu, využívání či dovoz zařízení, které vyrábí či využívá jaderné materiály.

Vlastnictví zemědělské půdy

Některé federální předpisy mohou omezit vlastnictví či pronájem zemědělské půdy pro cizince. Jedná se o omezení v kategoriích vodní zdroje, pastevectví na federální půdě. Rovněž výhody poskytnuté americkým vlastníkům zemědělské půdy nemusí být vždy přístupné zahraničním osobám.

V USA existují omezení pro zahraniční investory i na úrovni jednotlivých států. Ta se týkají především vztahů k zemědělské půdě a podnikání v oblasti nemovitostí.

Investiční pobídky

V USA neexistuje federální systém investičních pobídek, jednotlivé státy upravují svůj vztah k investorům a investičním pobídkám prostřednictvím státních rozvojových agentur. Cílem investičních pobídek je stimulovat ekonomický růst, vytvářet nová pracovní místa a podpořit rozvoj firemních aktivit především v oblastech s vysokou nezaměstnaností, či odlivem populace a firemních aktivit. Investiční pobídky a přilákání investorů do určitého teritoria se stávají předmětem konkurence mezi jednotlivými státy unie a potenciální investor má možnost porovnat výhody umístění své investice do příslušného státu.

Investiční pobídky jsou sjednávány zpravidla na jednotlivé projekty a nemají povahu standardních zákonných programů. Pobídky zahrnují daňové úlevy, zvýhodněné úvěry, garance za úvěry, finanční podpora na výzkum a vývoj v určitých oblastech (zdravotnictví, životní prostředí, software), zvýhodněné pronájmy výrobních zařízení a prostor, bezplatné konzultace, atd. Podmínkou je obvykle umístění v určité oblasti a vytvořený určitý minimální počet pracovních míst. Mnoho užitečných informací lze nalézt na stránkách organizace SelectUSA, která patří pod US Department of Commerce (americké ministerstvo obchodu).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: