Spojené státy americké: Zahraniční obchod a investice

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu (USA)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Jednou ze základních charakteristik zahraničního obchodu Spojených států je setrvalý deficit v obchodu se zbožím a přebytek obchodní bilance se službami. Dalším stálým jevem je přebytek v agrárním obchodě, protože USA jsou jedním z největších exportérů zemědělských komodit na světě. Největší deficit v obchodu se zbožím dosahují USA již tradičně s Čínou, přes 300 mld. USD ročně (v roce 2017 činil deficit 375 mld. USD). Výrazný deficit mají Spojené státy v obchodě se zbožím i s Evropskou unií, který je kolem 140 mld. dolarů ročně.

 

 

milion USD

2013

2014

2015

2016

2017

Zboží

Vývoz

1 592 002

1 633 986

1 510 757

1 455 704

1 550 720

Dovoz

2 294 247

2 385 480

2 272 613

2 208 211

2 361 932

Saldo

-702 244

-751 494

-761 856

-752 507

-811 212

Služby

Vývoz

701 455

741 918

753 149

751 367

780 878

Dovoz

461 087

480 761

491 740

504 654

538 109

Saldo

240 369

261 157

261 409

247 714

242 770

 

Kreativita amerických firem a silný tlak na vymáhání a dodržování práv duševního vlastnictví ze strany US společností se nejvíce projevuje v exportu služeb, které jsou chráněné vlastnickými právy, díky nimž USA exportují okolo 130 mld. USD ročně. Po cestovních službách (přes 206 mld.) jde o druhou největší vývozní položku mezi službami. Dalšími důležitými položkami vývozu služeb jsou doprava a finanční služby (přibližně 84 mld. USD a 98 mld. USD v roce 2017). Za dopravu a cestování v zahraničí utratí Spojené státy ročně kolem 230 mld. USD, což je kolem 40 % všech výdajů za zahraniční služby. Za pojištění zaplatí USA zahraničním subjektům cca 50 mld. USD ročně.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Obchodní výměna se sousední Kanadou a Mexikem věrně kopíruje ekonomickou situaci USA. Růst či pokles obchodní výměny se odvíjí od investičních aktivit US firem v obou zemích, kdy velká část vyrobeného zboží v jejich zahraničních pobočkách směřuje zpět do USA v rámci intra-firemního obchodu. Obě země rovněž zaznamenávají pravidelný přebytek ve vztahu k USA.

Spojené státy mají s většinou zemí deficit zahraničního obchodu. Jak již zmíněno výše, největší samozřejmě s Čínou. Velký deficit zaznamenávají USA také v obchodování s Evropskou unií. O výsadním postavení Německa svědčí to, že více než třetina deficitu s EU je tvořena obchodní výměnou právě s ním. Trvalý je i deficit s některými dalšími velkými zeměmi EU jako jsou Francie a Itálie.

 

Obchodní výměna USA s EU v letech 2013-2017 (zboží)

 

 

mil. USD

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz z EU do USA

387 510

420 608

427 536

416 376

434 933

Dovoz do EU z USA

262 095

276 274

271 879

269 616

283 517

Saldo z pohledu USA

-125 415

-144 334

-155 657

-146 760

-151 415

 

mil. USD

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz z FR do USA

45 706

47 105

47 751

46 710

48 887

Dovoz do FR z USA

31 743

31 289

30 054

31 132

33 581

Saldo z pohledu USA

-13 962

-15 815

-17 697

-15 577

-15 306

 

mil. USD

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz z DE do USA

114 341

124 182

124 818

114 099

117 744

Dovoz do DE z USA

47 363

49 418

49 945

49 363

53 492

Saldo z pohledu USA

-66 978

-74 763

-74 873

-64 735

-64 252

 

mil. USD

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz z IT do USA

38 708

42 377

44 163

45 272

49 963

Dovoz do IT z USA

16 757

16 968

16 212

16 707

18 323

Saldo z pohledu USA

-21 951

-25 408

-27 951

-28 565

-31 640

 

mil. USD

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz z UK do USA

52 741

54 689

57 992

54 272

53 074

Dovoz do UK z USA

47 361

53 913

56 095

55 288

56 328

Saldo z pohledu USA

-5 380

-776

-1 897

1 016

3 253

Zdroj: Vládní statistika 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní položky amerického exportu (včetně hodnoty exportu, mld. USD)

Položka

2013

2014

2015

2016

2017

Civilní letadla, motory, vybavení a součástky

105,0

112,7

118,9

120,8

121,1

Ropné produkty (kromě pl. oleje)

61,0

62,7

46,1

42,4

49,6

Topný olej

64,7

60,8

37,5

29,7

37,6

Osobní auta

56,2

60,6

54,5

53,1

52,5

Součásti vybavení dopravních vozidel

54,8

56,2

57,8

57

60

Průmyslové stroje

48,9

54,2

53,5

50,6

57,3

Farmaceutické přípravky

48,4

50,9

55,0

53,4

51,3

Polovodiče

42,6

43,5

42,5

44,3

47,7

Zdroj: Census.gov

Hlavní položky amerického importu (včetně hodnoty importu, mld. USD)

Položka

2013

2014

2015

2016

2017

Surová ropa

272,8

246,4

125,8

101,3

132,3

Osobní auta

152,5

153,5

166,1

170,1

175,7

Součásti vybavení dopravních vozidel

92,0

100,5

105,4

106,2

105,8

Mobilní telefony a domáčcí spotřebiče

90,2

95,9

98,7

97,1

106,5

Farmaceutické přípravky

84,0

92,0

108,3

111,6

109,9

Počítače

64,7

63,7

63,0

60,8

69

Telekomunikační vybavení

54,4

58,7

66,1

71,8

74,3

Počítačové příslušenství

56,5

57,9

56,9

53,6

59,4

Zdroj: Census.gov

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Ve Spojených státech se zóna volného obchodu neříká Free-Trade Zone, ale Foreign-Trade Zone. Aktivních FTZ bylo v USA k roku 2018 přes 250 (spolu s více než 500 tzv. „subzones“ pro jednotlivé podniky, např. Tesla Motors ve Fremont), celkově zaregistrovaných 296. V ekonomicky aktivních zónách pracovalo kolem 420.000 lidí v cca 3.300 firmách. Velikost exportu z FTZ mimo USA dosahovala 76 mld. USD /2016, což je cca 4 % celkového amerického vývozu Seznam FTZ s přesnými adresami a kontaktními údaje je k dispozici zde:

FTZ zřizuje Výbor pro FTZ při Ministerstvu obchodu (U.S. Department of Commerce - International Trade Administration) vydáním licence. Předsedou výboru je ministr (Secretary of Commerce). Zboží procházející FTZ je osvobozeno od cla a dovozních kvót v případě, že je po úpravě nebo zpracování reexportováno, nebo je platba cla odložena do doby, než je zboží po úpravě a zpracování uvolněno na americký trh. Zboží je také v některých státech osvobozeno od skladovacích daní.

Podle statistik do FTZ vstupují nejvíce motorová vozidla a jejich části, spotřební elektronika, strojírenské výrobky a ropa. Podle objemu obchodních transakcí jsou z pohledu FTZ nejaktivnějšími státy na americkém jihu (Texas a Lousiana), což souvisí s jejich polohou v Mexickém zálivu, na třetím místě pak Kalifornie.

Problematika FTZ včetně textu zákona 19 U.S. C 81a – 81c je podrobněji popsána na webové stránce.

VT parky jsou součástí prakticky všech univerzit (přes 174) a jejich zaměření je velice široké, vždy ale s důrazem na využití VT poznatků v praxi. Právní statut těchto parků je vždy závislý od legislativy a uspořádání daného státu popř. města, neexistuje tedy jednotná statistika o těchto parcích. V posledních letech se mezi provozovatele VT parků začaly řadit i státní instituce a agentury (např. NASA), které chtějí získat lepší přístup k technologiím pro vlastní potřebu. Např. ozbrojené síly USA provozují několik takových otevřených kampusů či mají svá zastoupení na řadě universitních či státních parcích situovaných blízko svých základen (např. Central Florida Research Park), iniciativy mají také další federální orgány.



zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

PZI je v USA definována jako přímé či nepřímé vlastnictví nebo kontrola minimálně 10 % hlasovacích práv v místní firmě jednou zahraniční osobou. Osobou se rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo jiná organizace a jakékoliv vládní organizace či instituce. V ostatních případech (vlastnický podíl pod 10 %) se jedná o portfoliové investice. Mezi tradiční země, tvořící skupinu cca deseti největších investorů, se přibližuje Mexiko, které je, díky hospodářskémů růstu a sousedství USA, v ideální pozici pro investování ve Spojených státech.

Přímé zahraniční investice v USA 

Příliv PZI do USA podle země původu – 10 nejvýznamnějších (v mil. USD)

 

Země

 31.12.2016

Celkem

3 725 418

Spojení království

555 687

Japonsko

421 103

Lucembursko

417 386

Kanada

371 468

Nizozemsko

355 242

Švýcarsko

310 759

Francie

252 864

Německo

291 697

Ostrovy Velké Británie, Karibik

86 054

Belgie

79 854

 

Celková hodnota přímých zahraničních investic v USA byla k 31.12.2016 3,725 bilionu USD,  Zahraniční firmy investují primárně do tradičních a výrobních sektorů ekonomiky, z nichž většina je kapitálově velice náročná. Ročně do USA přitečou investice v hodnotě přes 100 mld. USD.  

 

mil. USD

2016

Celkem

3 725 418

Výrobní sektor, z toho

1 532 365

- strojírenství

94 026

- chemická výroba

653 594

- potravinářství

95 606

- zpracování kovů

65 627

- elektronika

76 899

- el. stroje a součástky

43 297

- dopravní technika

143 834

Velkoobchod

367 596

Maloobchod

72 403

Depozitní instituce

190 665

Finance - bez dep. inst.

504 780

Informační technologie

185 806

Reality

82 261

Profesionální a vědecké služby

197 948

Ostatní odvětví

591 595


Zdroj

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Americké zákony zajišťují stejné zacházení pro místní i zahraniční investory. V USA existuje ze zákona informační povinnost pro zahraniční investory.

Podle zákona „The International Investment Survey Act of 1976" (IISA) musí zahraniční investor, který vlastní nebo kontroluje přímo či nepřímo minimálně 10% akcií (nebo ekvivalentní podíl) v americké firmě informovat o této investici. Příslušná instituce pro tuto informaci je The Bureau of Economic Analysis (BEA), což je vládní agentura při ministerstvu obchodu USA. Informační povinnost se vztahuje na získání jakékoliv nemovitosti v USA. Zahraniční investor musí průběžně informovat BEA o své činnosti, při nesplnění informační povinnosti hrozí pokuta až do výše 25 000 USD, případně vazba do jednoho roku. Získané informace o investicích mají důvěrný charakter a používají se pouze pro analytické a statistické účely. BEA nemá právo zveřejnit údaje v podobě, která by umožňovala společnost identifikovat.

Informační povinnost vůči BEA nastává k momentu nabytí více než 10%-ního podílu v US společnosti. Týká se také investic do nemovitostí, pokud se nejedná o rezidenční bydlení nabyvatele. Oznamovací povinnost vyplývá ze zákona. Oznamovací povinnosti se realizují vyplněním formuláře BE-13, firma má lhůtu 45 dní po provedení kapitálové transakce.

Firmy se zahraničním kapitálem musejí také BEA poskytovat čtvrtletní a roční informace. Čtvrtletní se poskytují přes BE-13 (A, B, C, D nebo E podle charakteru firmy), roční přes BE-15. Roční povinnost ale spadá jen na větší firmy, které BEA přímo kontaktuje. Oznamování se děje prostřednictvím webu BEA na eFile. Stránka BEA věnovaná celé investiční problematice.

Nabytí vlastnictví zemědělské půdy nad 10 akrů s pokrytím stromy nad 10 % včetně lesů je nutno podle zákona Agricultural Foreign Investment Disclosure Act of 1978 (AFIDA) oznámit ministerstvu zemědělství (Department of Agriculture) v příslušném americkém státě. Termín na splnění této povinnosti je 45 dní po nabytí. Nesplnění povinnosti může mít za následek pokutu ve výši až 25 % tržní ceny zahraničního podílu z pozemků.

Rozsah povinné informace pro zahraniční investory je členěn do dvou kategorií, první kategorií je hlášení o akvizicích s aktivy nad 3 miliony USD nebo získání půdy o rozloze nad 200 akrů (81 ha). V těchto případech je investor povinen podat BEA úplnou zprávu (full report) v ostatních případech je možno podat částečnou zprávu (Partial report).

I když jsou USA poměrně liberální vůči zahraničním investorům, i zde existují některá omezení na federální i státních úrovních. Federální omezení se vztahují na následující oblasti:

 

Domácí letecká doprava, lodní doprava

Zahraniční investor může vlastnit maximálně 25% podíl ve společnosti, zabývající se leteckou dopravou. V takové společnosti může mít zahraniční investor maximálně třetinu členů představenstva. Do této kategorie nespadají cizí letecké společnosti operující mezi zahraničními destinacemi a USA.

Lodě plující pod americkou vlajkou musí být vlastněny americkými občany či právnickými osobami ovládanými americkými občany. Jejich podíl ve společnosti musí tvořit minimálně 75% - Marchant Marine Act (Jones Act) z roku 1920.

 

Telekomunikace

Federální zákony neumožňují vydávání licencí pro vysílání zahraničním společnostem. Podíl zahraničního investora v amerických telekomunikačních společnostech může činit maximálně 20 %. V roce 2013 vydala agentura FCC upřesnění, že umožní cizím majitelům nabývat i více než 20% US TV a radio stanic, vždy ale po prozkoumání konkrétního případu.

 

Bankovnictví a pojišťovnictví

Existuje řada federálních a státních regulací omezujících zahraniční vlastnictví bank a pojišťoven. Podrobná pravidla v tomto směru vymezuje „International Banking Act of 1978“ (IBA). Dohled vykonává Federal Reserve.

 

Energetické zdroje

Americké firmy provozující vodní a jaderné elektrárny potřebují ke své činnosti licenci, omezující ve značné míře zahraniční vlastnický podíl. Zahraniční osoby či společnosti rovněž nemohou vlastnit těžební společnosti nebo provozovat jako nájemci těžbu surovin v USA, aniž by byl naplněn princip reciprocity v domovské zemi vůči americkým občanům.

 

Národní bezpečnost

Ministerstvo obrany USA (U.S. Department of Defense) může omezit zahraniční účast v projektech národní bezpečnosti nebo projektech umožňujících přístup ke klasifikovaným informacím. V roce 2007 byla přijata novela zákona, který má umožňovat kontrolu nad tím, zda investoři přicházející do USA nepřinášejí s sebou také bezpečnostní rizika (Foreign Investment and National Security Act of 2007). V souladu se zákonem funguje Komise pro zahraniční investice v USA /Committe on Foreign Investment in the USA /CFIUS. Komisi vede MF USA, Treasury; dalšími členy jsou: ministerstva spravedlnosti, domácí bezpečnosti, obchodu, obrany, zahraničních věcí, energetiky, Úřad obchodního zmocněnce, Úřad pro vědu a technologie. Zvláštní pozornost CFIUS věnuje nákupům US firem společnostmi ze zemí, které nejsou členy NATO. Pokud CFIUS dojde k názoru, že by transakce ohrozila národní bezpečnost, může doporučit prezidentovi, aby prodej zablokoval.

 

Jaderné materiály

Cizinec nemůže získat licenci na transfer, výrobu, využívání či dovoz zařízení, které vyrábí či využívá jaderné materiály.

 

Vlastnictví zemědělské půdy

Některé federální předpisy mohou omezit vlastnictví či pronájem zemědělské půdy pro cizince. Jedná se o omezení v kategoriích vodní zdroje, pastevectví na federální půdě. Rovněž výhody poskytnuté americkým vlastníkům zemědělské půdy nemusí být vždy přístupné zahraničním osobám.

V USA existují omezení pro zahraniční investory i na úrovni jednotlivých států. Ta se týkají především vztahů k zemědělské půdě a podnikání v oblasti nemovitostí.

Investiční pobídky

V USA neexistuje federální systém investičních pobídek, jednotlivé státy upravují svůj vztah k investorům a investičním pobídkám prostřednictvím státních rozvojových agentur. Cílem investičních pobídek je stimulovat ekonomický růst, vytvářet nová pracovní místa a podpořit rozvoj firemních aktivit především v oblastech s vysokou nezaměstnaností, či odlivem populace a firemních aktivit. Investiční pobídky a přilákání investorů do určitého teritoria se stávají předmětem konkurence mezi jednotlivými státy unie a potenciální investor má možnost porovnat výhody umístění své investice do příslušného státu.

Investiční pobídky jsou sjednávány zpravidla na jednotlivé projekty a nemají povahu standardních zákonných programů. Pobídky zahrnují daňové úlevy, zvýhodněné úvěry, garance za úvěry, finanční podpora na výzkum a vývoj v určitých oblastech (zdravotnictví, životní prostředí, software), zvýhodněné pronájmy výrobních zařízení a prostor, bezplatné konzultace, atd. Podmínkou je obvykle umístění v určité oblasti a vytvořený určitý minimální počet pracovních míst. Mnoho užitečných informací lze nalézt na stránkách organizace SelectUSA, která patří pod US Department of Commerce (americké ministerstvo obchodu).



zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: