Spojené státy americké: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu (USA)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Americké státní orgány (celnice, berní úřad aj.) při dovozu zboží vždy zajímá, kdo je importérem. Ten jediný je zodpovědný za správnost a v případě problémů je také tím jediným subjektem, se kterým budou US úřady jednat. Importér musí být firma se sídlem v USA („importer of record“). Dovozové zboží je na trhu distribuováno prostřednictvím velkoobchodních obchodních zástupců či distributorů. Těmi mohou být jak americké soukromé nebo právnické osoby, tak i zahraniční, tj. i české subjekty zaregistrované v USA. Distributor nebo prodejce je jednotlivec nebo firma, která nakupuje za účelem dalšího prodeje na určitém vymezeném území, buď v celých USA nebo pouze v některém státě, nebo státech, a to svým vlastním jménem a na vlastní účet pravidelným a soustavným způsobem. Regionální rozsah prodeje je základním faktorem rozsahu cíleného obratu ve vývozu daného zboží. České firmy by se měly orientovat spíše na zákazníky se širší, pokud možno celonárodní distribucí. Zde je ovšem třeba upozornit, že u velkých firem s celonárodní distribucí a širokou nabídkou hrozí, že se jejich manažeři budou věnovat hlavně již zaběhlým značkám na úkor novinek s nejistým komerčním úspěchem (platí hlavně u rychloobrátkového zboží jako alkohol, potraviny, dárkové předměty,…).

V Americe je velice rozšířené využívání externích poradců, kteří firmám pomáhají s rozběhem podnikání a jednotlivými aspekty vstupu na trh (prodej a marketing, právo, účetnictví, certifikáty,...). Až na výjimky nejsou tito poradci ochotni pracovat na procentní bázi, v naprosté většině případů trvají na pevné platbě za přesně stanovený a dosažený cíl (uzavření smlouvy s distributorem aj.). Riziko podnikání leží na vstupující zahraniční firmě a kvalitní US poradci mají dostatek příležitostí se uplatnit, aby museli pracovat na bázi procent z prodeje apod. 

Obchodní zástupce („Sales Agent") je jednotlivec nebo firma, která získává objednávky na zboží od dodavatele v určitém teritoriu (celé nebo část území USA) na provizní bázi v závislosti na dosaženém objemu prodeje. Provize („Commission") podléhá celním poplatkům, a musí být tudíž zahrnuta do celní a prodejní ceny daného zboží. Vlastní obchodní transakce je realizována přímo mezi dodavatelem a zákazníkem. Prodejní reprezentant („Sales Rep") je formou nevýhradního zprostředkovatele. Činnost bývá obvykle velmi omezeně stanovena.

Prodej z konsignačního skladu je další možností prodeje zboží v USA. Konsignační sklad je obvykle zřizován u výhradního prodejního zástupce v USA. Zboží zůstává ve vlastnictví dodavatele (vývozce) až do doby, než místní zákazník odebere zboží a zaplatí kupní cenu. Při přípravě distribuční smlouvy s americkým subjektem by české firmy měly v každém případě využít služeb amerických právníků (na které může pomoci nasměřovat velvyslanectví ve Washingtonu či generální konzuláty) a pečlivě specifikovat především následující oblasti:

Smluvní teritorium a exkluzivita, omezení

Český dodavatel může ustanovit jednoho výhradního distributora svého výrobku pro celé území USA nebo může uzavřít několik smluv o výhradní distribuci pro různá teritoria (státy) v USA. Pokud smlouva zakazuje výhradnímu distributorovi pro určitou oblast USA prodávat zboží mimo vymezené teritorium, existuje určité riziko, že tento zákaz může porušit americké zákony o hospodářské soutěži („Antitrust Laws“). Dalším problémem z pohledu tohoto zákona může být snaha českého dodavatele stanovit distributorovi prodejní ceny. Každé smluvní omezení může v podstatě porušit americké zákony o hospodářské soutěži. Výrobci někdy ke svému zboží stanovují tzv. MSRP, Manufacturer’s Suggested Retail Price. Slevy z MSRP jsou rozhodnutím prodejce (např. dealera aut) a jdou na úkor jeho marže.

Evropské firmy se občas potýkají s problémy u zboží, které původně nemělo směřovat do USA (ale např. do Mexika). Když se zahraniční dealer rozhodne, že část nakoupeného zboží dodá do USA a nenahlásí to české firmě, hrozí např. u potravin zadržení zásilky a označení výrobce za nespolehlivou firmu, jejíž příští zásilky budou při dovozu do USA podrobeny velice přísnému zkoumání. Dodávky potravin (včetně krmiva pro zvířata) do USA se musejí hlásit předem. Při obchodování s Mexikem nebo Kanadou je proto dobré do smlouvy s partnerem zahrnout zákaz prodeje zboží do USA bez souhlasu výrobce.

Časové omezení smlouvy

Zkušenosti ukazují, že zahraniční dodavatel většinou požaduje relativně krátkodobou smlouvu (obvykle na 1 až 3 roky) a možnost ukončení smlouvy z řady specifických důvodů na základě krátkodobé výpovědní lhůty. Americký distributor bude mít většinou zájem o dlouhodobější smlouvu. Časové omezení smlouvy by mělo být rovněž pečlivě zváženo.

Minimální prodejní množství

U exkluzivní zastupitelské smlouvy se doporučuje stanovení minimálního množství odběru a doložky o zaplacení určitého množství zboží ve stanovené době.

Odpovědnost za výrobek („Product Liability“)

Vzhledem k přísné ochraně spotřebitele v USA často končící soudními spory se doporučuje přenést odpovědnost za výrobek pokud možno na americký subjekt. Spory v této oblasti se většinou týkají následujících třech oblastech – tzv. manufacturing defects (chyba ve výrobě). design defects (vada již v samotném designu produktu) a defective warnings / instructions (chyba v návodu či v přiložených varováních). Tady je na místě maximální opatrnost a precizní formulace, na zvážení je i možnost sjednání pojištění (Product Liability Insurance). Jsou známy případy, kdy americká pojišťovna v případě škodné události sice vyplatila pojistku ve prospěch poškozeného, okamžitě poté ale začala vyplacenou částku vymáhat po evropském dodavateli, často úspěšně. Nelze propadnout dojmu, že obdržením platby za zboží od amerického smluvního partnera zodpovědnosti českého dodavatele končí.

Nekonkurenční doložka („Non-Competition Clause“)

Distribuční smlouva by měla zahrnovat nekonkurenční doložku, dle které výhradní americký distributor nesmí distribuovat zboží konkurenční povahy.

Žádné závazky po ukončení kontraktu

Smlouva by měla obsahovat ustanovení, že v případě ukončení smlouvy americký distributor nemůže nárokovat žádné finanční odškodnění, ušlý zisk, proplacení výdajů za vytvoření distribuční sítě apod.

Obchodní značka („Trade Mark“, „Brand Name“)

U známých značek (piana Petrof, značky piva nebo jiného alkoholu, sportovní zboží aj.) se jedná o jednu z nejdůležitějších věcí. Česká firma musí sama, za své peníze a na svoji zodpovědnost zaregistrovat svoji značku u United States Patent and Trademark Office. V žádném případě se nedoporučuje tuto práci nechávat na americkém subjektu, který bude zároveň zástupcem české firmy na území USA. Speciální pozornost je třeba věnovat tzv. zeměpisnému označení místa původu (GIs – Geographic Indications) (plzeňské pivo, olomoucké syrečky), kde se evropský a americký systém ochrany značně liší, většinou v neprospěch evropského (tradičního) výrobce. Nejčastěji se tyto problémy objevují u potravin a alkoholických nápojů.

Doložka o arbitráži

Smlouva musí obsahovat ustanovení o arbitrážním řízení podle pravidel Americké arbitrážní asociace („American Arbitration Association“ – „AAA“). Místem arbitráže se doporučuje stanovit snadno dostupné větší město, ležící v blízkosti sídla partnera, kde sídlí i „AAA“. Smlouvu je možno rovněž řídit obchodním právem ČR nebo právem některého státu USA. Např. právní systém státu New York je dobře rozvinutý, propracovaný a rozumně upřednostňuje dodavatele zboží před distributorem. České firmy by neměly mít obavu z konání arbitráže na území USA, soudy rozhodují nestranně bez ohledu na to, odkud jsou firmy, které řeší obchodní spor. Důležité upozornění: americké soudy velice pečlivě dodržují formální procedury řešení sporů a nelze očekávat shovívavost, pokud česká firma nedodá potřebné podklady nebo nesplní nějaké národy soudu či soudce.

Obchodní smlouvy v USA jsou většinou velmi dokonalé a propracované. Jejich dokonalost by měla ochraňovat obě strany.

Z hlediska dodavatele je důležité specifikovat např. tyto prvky:

  • výši provize, základ pro její výpočet a mechanismus vyplácení provize
  • jednání zástupce (vlastním jménem nebo jménem zastupovaného)
  • vztah zástupce a zastupovaného (vyloučení zaměstnaneckého vztahu).

V USA neexistují vzorové smlouvy o distribuci či obchodním zastoupení. Každá smlouva je upravována dle konkrétních specifických podmínek. Návrh smlouvy by měl být vypracován americkým právníkem, nebo např. americkou právní kanceláří v Praze. Písemná smlouva je důležitá, neboť:

  • z původní smlouvy o nevýhradním prodeji či obchodním zastoupení se v průběhu vzájemných vztahů může stát smlouva výhradní;
  • zastupovanému může vzniknout povinnost hradit škodu nebo poskytnout jiné odškodnění v případě ukončení neformální, ústní dohody;
  • bez písemné smlouvy není zpravidla možné získat jistotu o plnění v případě prodeje na úvěr (např. do 30 či 60 i více dnů), který je v USA velmi běžný;
  • bez písemné smlouvy není možné dát případně spor k rozhodnutí arbitráži.

Mnoho zahraničních firem vstupuje v USA do distributorských či zastupitelských vztahů, aniž by měly dostatečné vědomosti o svých amerických partnerech. Bez znalosti bonity partnera mohou být výsledky někdy problematické. Doporučuje se hlavně se zajistit:

  • doklady o existenci firmy včetně struktury vlastnických podílů, statutárních orgánů a členství v těchto orgánech a kapitálové poměry;
  • bankovní reference;
  • reference včetně seznamu firem a výrobních oborů, které budoucí partner zastupoval či zastupuje;
  • zatíženost aktiv existujícími zárukami (např. hypotékami, leasingem), úvěry, dluhy.

Základní informace o amerických firmách je možno najít přímo na firemní internetové stránce. Informace o bonitě lze obstarat za úplatu prostřednictvím amerického právního zástupce, bank nebo specializovaných firem např. Dun & Bradstreet („D&B“). Informace o místních firmách v jednotlivých státech je možno získat od regionálních a místních obchodních komor, kterých je v USA tisíce. Veškeré kontaktní adresy obchodních komor v jednotlivých státech a regionech je možné najít na jejich domovských stránkách, které jsou dostupné pomocí internetových vyhledávačů (www.google.com, www.bing.com).

Dalším zdrojem informací jsou průmyslová sdružení a různé profesní asociace, kterých je v USA přibližně 8.000. Kompletní seznam amerických asociací obsahuje mnoho publikací typu „Yellow Book" a „Leadership Directories“. Účast firmy v oborových sdruženích nebo na odborných veletrzích a konferencích je také dobrým indikátorem serióznosti firmy. Hodně firem v USA provozuje tzv. Corporate Social Responsibility, účastní se společenského života v místě svého podnikání, podporuje charitativní akce – všechny tyto znaky jsou pozitivním signálem, že je firma skutečně seriózním partnerem.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Podmínky pro dovoz zboží a služeb do Spojených států se liší pro státy s udělenou a bez udělené doložky nejvyšších výhod, označované jako normální obchodní vztahy (NTR – Normal Trade Relations) a státy zařazené do programu GSP (jako formu pomoci rozvojovým a transformujícím se ekonomikám) poskytují USA celní preference GSP (Generalized System of Preferences), které umožňují dovoz zboží s nulovým tarifem. Jinak jsou USA z hlediska dovozních podmínek relativně liberální zemí. Konkrétní dovozní režim s danou zemí závisí na šíři obchodních vztahů a její příslušnosti k mezinárodním obchodním organizacím. USA poskytují výsadu NTR členským zemím GATT WTO automaticky.

Dovozní režim USA se řídí zákonem „Tariff Act of 1930", který stanoví obecné podmínky zahraničního obchodu a pravidla výpočtu cla. Vedle tohoto zákona je v platnosti řada dalších dílčích zákonů, které dovoz některých druhů zboží výrazně komplikují. Jsou přitom používány jak tarifní (zavádění sankčních cel, antidumping apod.) tak netarifní (např. opatření na anotaci a certifikaci potravin v důsledku zákona Bioterrorism Act 2002) překážky obchodu. Od roku 2003 začaly platit předpisy pro hlášení příchodu zásilky ze zahraničí americké celní správě předem – v letecké, námořní kontejnerové a kamionové dopravě. Kontejnerové zásilky mohou být vybrány na bezpečnostní prohlídku.

Z důvodu bezpečnostního nebo zdravotního rizika některé druhy zboží patří do skupiny výrobků, jejichž uvedení na trh podléhá atestaci, certifikaci, a jehož dovoz komplikují dovozní předpisy při relativně vysoké celní sazbě. Jedná se např. o léky, radioaktivní materiály, zbraně, vojenskou techniku a materiály dvojího použití, alkoholické nápoje, mléčné výrobky, drůbež a vejce, maso a masné výrobky, hračky, živá zvířata, textil a oděvy, motorová vozidla, letadla a letecké komponenty, hotové jídlo a polotovary, zdroje záření a radiové vysílače, hnojiva, barvy a příbuzné výrobky, výbušniny, trhaviny apod.

Samostatnou kapitolou je dovoz potravin do USA. Podle zákona Food Safety Modernization Act (FSMA, 2011) a příslušných implantačních opatření,je zodpovědností dovozců potravin dokazovat ještě před vpuštěním potravin na území USA jejich bezpečnost. Zahraniční výrobci musejí svoje provozy registrovat u FDA (Food and Drug Administration) a tuto registraci průběžně obnovovat. Součástí FSMA je FSVP (Foreign Supplier Verification Program) – česká firma musí mít svého US importéra nebo alespoň US agenta či zástupce, který ji před FDA zastupuje. Na mléčné výrobky se navíc vztahuje režim tariff rate quota, kdy se výrobky (hlavně sýry) do určitého množství dovozů vztahuje nižší clo, vyšší se začne aplikovat v momentě překročení určité výše dovozů. Upozorňujeme, že FSMA se do praxe zavádí po etapách a může se tedy postupně měnit. Řešením může být najmutí agenta v USA, který je u FDA registrován jako zástupce firmy pro úřední vztah a FDA na něj směřuje veškerou formální komunikaci, výzvy, upozornění apod. Zástupce potom informuje českou firmu o nejdůležitějších novinkách a pomáhá s plněním požadavků FDA. 

Doklady

Doklady, které musí být předloženy americkým celním úřadům U.S. Customs & Border Protection  na místě stanoveném ředitelem příslušného celního úřadu, zpravidla do pěti pracovních dnů od data dodávky zboží do amerického přístavu nebo vnitrozemského celního skladu, jsou stanoveny odstavcem 19 CFR 142.3 Sborníku federálních předpisů (Code of Federal Regulations). Jedná se o:

obchodní faktury nebo pro-forma faktury, obsahující

  • podrobný popis zboží včetně osmimístné celní klasifikace podle Harmonizovaného celního sazebníku
  • názvy jednotlivých položek
  • označení jednotlivých částí zásilky
  • množství zboží a hmotnost
  • ceny, náklady spojené se zásilkou (obaly, slevy, rabaty)
  • původ zboží
  • místo určení
  • jména kupujících, prodávajících a přepravců atd.
  • Tzv. Entry Manifest, Customs Form 7533 nebo žádost a zvláštní povolení k okamžité dodávce (tzv. Special Permit for Immediate Delivery, Customs Form 346) 1 nebo další formuláře požadované místně příslušným ředitelem celního úřadu je zapotřebí předložit předtím než zboží dorazí.

balicí listy

letecký nákladní list, konosement či jiný důkaz o vlastnictví zboží

vstupní celní prohlášení

  • Tzv. Entry Manifest, Customs Form 7533 nebo žádost a zvláštní povolení k okamžité dodávce (tzv. Special Permit for Immediate Delivery, Customs Form 346) nebo další formuláře požadované místně příslušným ředitelem celního úřadu je zapotřebí předložit předtím než zboží dorazí.

další dokumenty nutné k propuštění zboží do oběhu podle druhu produktu

Veškeré údaje musí být psány strojem nebo vyjety z počítače, nikoliv ručně. Po splnění všech požadavků propustí celní správa zboží na území USA, dovozce vyplní dovozní formulář č. 7501 a zaplatí povinné celní poplatky během následujících deseti pracovních dnů.

Zásadní zjednodušení má přinést tzv. systém ACE (Automated Commercial Environment), který bude založen na povinné elektronizaci dovozních a vývozních procedur formou „Single Window“. Systém je postaven na základě propojení U.S.Customs & Border Protection se 47 vládními agenturami včetně např. FDA a má vést k odbourání fyzických formulářů a jejich nahrazení elektronickými podáními a vyřízeními, což by mělo omezit řadu duplicit v požadovaných informacích i celkově přinést značné urychlení. Spuštění systému bylo již vícekrát odloženo, v současnosti se počítá s plným zprovozněním k 31.12.2016. Od druhé poloviny 2016 budou v USA probíhat přípravné semináře pro firemní komunitu a brokery. Podrobnosti k připravovanému systému jsou k nalezení zde:  

 

Cla

Clo se vypočítává z ceny zboží, nákladů na balení, honoráře, provize a příjmů z dalšího prodeje nebo nakládání se zbožím. Přeprava, montáž a technická pomoc se do výpočtu cel nezahrnuje. Průměrné celní zatížení činí asi 4,5 % % s tím, že na některé specifické produkty je řádově větší (tzv. tariff peaks, např. v případě dovozu lehkých užitných vozidel do USA je aplikováno clo 25%).  Výše cla je určována podle Harmonizovaného tarifu Spojených států (HTSUS, Harmonized Tariff Schedule of the United States). Pro zboží z EU se používá sloupec “General”. Pro zboží, které je předmětem nějaké zvláštní obchodní dohody, kterou uzavřely USA, se použije tarif uvedený ve sloupci “Special”, kde jednotlivá písmena označují tyto dohody (např. K je označení Dohody o obchodu s farmaceutickými produkty). EU v současnosti vyjednává s USA dohodu o volném obchodu TTIP, která by mohla přispět k podstatné eliminaci cel ve vzájemném obchodě. 

Ostatní předpisy

V USA existuje několik zákonů, které upravují povinnost dovozce označit zboží neamerického původu. Doporučuje se tedy, aby dovozce kontaktoval zkušeného právníka nebo celního brokera, který mu pomůže orientovat se ve způsobech označení země původu, zjistí, jaké další údaje by měly být na zboží či kontejnerech uvedeny a upozorní ho na případné výjimky a odchylky u jednotlivých druhů zboží. Při překročení určitého množství dovozu je zprostředkování dovozu brokerem povinné. Podrobný popis celního režimu, dovozních podmínek a dalších požadavků při dovozu zboží do USA je k dispozici na internetových stránkách americké celní správy U.S. Customs and Border Protection.

Je třeba upozornit na velmi přísný dovozní režim u zbraní a vojenského materiálu, který se týká také dočasného dovozu nebo tranzitu přes americké území např. v přepravě do zemí jižní Ameriky. U.S. Customs Service ve všech případech kromě obvyklé vývozní licence země původu a dovozní licence země určení požaduje také dočasnou dovozní licenci, která opravňuje ke vstupu zboží na území USA a jeho zpětné uvolnění. Dočasná dovozní licence na formuláři DSP 61 může být udělena Ministerstvem zahraničí USA (Office of Defense Trade Controls) pouze v USA registrovanému obchodníku se zbraněmi. Doporučujeme proto před realizací vývozu ověřit, zda dopravce vlastní licenci USA k obchodu se zbraněmi a má dostatečné zkušenosti v přepravě vojenského materiálu. Nejlepším řešením u zásilek do třetích zemí je přeprava s vynecháním přístavů USA.

Hlavními vládními organizacemi, které se zabývají ochranou domácího trhu nebo zájmů amerických společností v zahraničí, jsou:

  • U.S. Department of Commerce (Ministerstvo obchodu) navrhuje základní principy domácí obchodní politiky včetně programu GSP, řídí antidumpingová šetření
  • Office the U.S. Trade Representative (Úřad obchodního představitele) s působností v oblasti práv duševního vlastnictví, překážek obchodu a vyjednávání ve WTO i bilaterálních dohod o volném obchodě jako TTIP či TPP
  • U.S. International Trade Commission se podílí na řešení obchodních sporů, zejména v oblasti antidumpingu a dodržování amerických zákonů a technických předpisů ze strany zahraničních dovozců a prodejců
  • U.S. FDA (U.S. Food and Drug Adminisstration) vydává nové předpisy a kontroluje nezávadnost potravin, nápojů a léčiv dovážených do USA.

Hlavní formy ochrany trhu USA zahrnují bariéry zavedené z důvodu národní bezpečnosti nebo celní a netarifní překážky sloužící k ochraně domácího odvětví. Zákaz dovozu z hlediska národní bezpečnosti lze vyhlásit na základě petice amerických podniků podaných podle odstavce 232 Zákona o rozvoji obchodu „Trade Development Act of 1962". Ochranná opatření mohou být schválena na dobu neurčitou. Ministerstvo obchodu USA posuzuje dopad dovozu na národní bezpečnost. I když smyslem je chránit národní bezpečnost USA, nikoliv ekonomické zájmy jednotlivých firem, může být při obratném postupu i ekonomický zájem vyložen jako zájem národní bezpečnosti. Opatření z titulu národní bezpečnosti, zavedená a platná od roku 2003, zavádí dodatečný screening v kontejnerové přepravě a povinnou registraci dovozce, certifikaci původu potravinářského zboží a jeho povinnou notifikaci před vstupem na území USA. Příkladem ochranářských opatření je pravidelné, četné a důsledné uplatňování antidumpingových řízení a zavádění dodatečných cel, která na základě šetření ITC o poškozování domácích výrobců zahraniční konkurencí vyhlašuje prezident.

Státní zakázky financované z federálních nebo státních prostředků se řídí zákonem o preferenci amerického dodavatele BAA (Buy America Act) a Buy American Act ale taky GPA (General Procurement Agreement) – mnohostrannou dohodou WTO. Zákon BAA má více méně diskriminační charakter při výběru dodavatele zboží nebo služby, hlavního dodavatele v případě projektů infrastruktury. U těchto projektů současně omezuje podíl dovozových materiálů a komponentů. Preference amerického zboží je kromě jednotného federálního předpisu zakotvena také v paralelní státní legislativě. Podstatou státní legislativy je zvýhodnění dodávek od místních firem nebo použití některých místně vyráběných materiálů, jejichž výroba je ve státě významná. V oblasti dodávek do zbrojního průmyslu je účast v tendru umožněna zemím, které mají s USA podepsané reciproční Memoranda o porozumění. ČR stejně jako ostatní státy NATO (kromě Islandu) tuto Dohodu mají. Veřejné zakázky federálních orgánů je možno najít na www.fedbizopps.gov. Jednotná databáze všech veřejných tendrů na Internetu ovšem prakticky neexistuje. U nákupů pro dodávky v rámci zahraniční pomoci je vyžadováno, aby minimálně 75% nákladu se plavilo na lodi s americkou vlajkou.

GPA implementovaly USA základě zákona o obchodních dohodách (The Trade Agreements Act 1979) dne 1. 1. 1996. GPA umožňuje smluvním zemím přístup k americkým veřejným zakázkám určených federálních institucí a amerických států, které GPA akceptovaly (v současnosti 37 amerických států - , tj. všechny kromě Alabama, Aljaška, Georgia, Indiana, Jižní Karolína, Nevada, New Jersey, New Mexiko, Ohio, Severní Karolína, Severní Dakota, Virginie a Západní Virginie). Na základě GPA je pro federální nebo státní zakázky udělována výjimka z omezení nákupu amerického zboží nebo služeb (BAA). Rozsah veřejných zakázek v USA je odhadován na 1.8  bilionu USD ročně. Příslušnou institucí pro GPA je úřad vládního zmocněnce pro obchod (Office of the U.S. Trade Representative). Po vstupu do EU patří k dohodě GPA i ČR. U veřejných zakázek jsou navíc uplatňovány některé místní, státní omezující předpisy jako preference malých a středních podniků, zaměstnávání handicapovaných osob, využívání vězeňské práce, apod. Všechny tyto předpisy komplikují přístup k veřejným zakázkám, resp. vylučují zahraniční dodavatele z veřejných zakázek. Velmi přísnými pravidly nákupu včetně nevojenských materiálů se řídí americké ministerstvo obrany. Tato pravidla prakticky vylučují uplatnění zahraničních, tedy i českých dodavatelů, s výjimkou případů, kdy je požadována velmi unikátní technologie nedostupná v USA. V takových individuálních případech je možné vyjednávat o speciálním režimu, nicméně dle dostupných informací je toto obtížné dosáhnout i pro velké evropské firmy jako např. Airbus.

Některé celní sazby zůstávají na relativně vysoké úrovni - např. dovoz textilu, konfekce, obuvi a hotelového porcelánu je zatížen clem až do výše 40 %. Pro dovoz ořechů je trh v podstatě uzavřen z důvodu aplikace celní sazby nad 100 %, , stejně tak pro dovoz tabáku (až 250%).

USA uplatňují jako formu politického nástroje extrateritoriální obchodní sankce, což negativně ovlivňuje obchodní vztahy mezi třetími zeměmi a může vést k obtížně řešitelným sporům. Příkladem snahy USA uplatňovat své zákony v mezinárodním měřítku jsou ekonomické sankční zákony (např. Cuban Democracy Act) a tzv. ekologické zákony (jako např. Marine Mammal Protection Act). V poslední době také např. sankce na obchodování s Ruskem, kdy Bureau of Industry and Security, část ministerstva obchodu USA, zastavilo vydávání licencí na prodej nebo re-export některých výrobků a součástek ruským firmám. Sankce na obchod s Kubou nadále trvají (viz informace US Treasury), jakkoliv došlo k dílčím úpravám v oblasti obchodu či cestování.

Formulář W-8BEN-E

Američtí partneři po svých zahraničních dodavatelích stále častěji chtějí vyplnit formulář W-8BEN-E. Tento 'Certificate of Status of Beneficial Owner for United States Tax Withholding and Reporting' je požadavek, který na US firmy klade americká daňová správa, IRS. IRS po US firmách požaduje, aby při platbách do zahraničí potvrdily, že příjemce peněz v zahraničí (česká firma, označovaná jako 'beneficial owner') není povinen platit daně v USA. K tomuto potvrzení slouží právě dormulář W-8BEN-E. US firmy jsou v této věci označovány jako 'payor' nebo 'withholding agent'. Vyplněný dokument zůstává v držení US firmy, která jej předkládá IRS při daňové kontrole.

Podle některých výkladů se tato povinnost vztahuje především na finanční převody ve prospěch cizích firem, jako např. převod dividend z US akcií do zahraničí, příjmy z pronájmů apod. Protože ale velká část US firem tento požadavek na svoje zahraniční dodavatele přenáš automaticky, bez rozlišování všech detailů, doporučujeme při požadavku US kupujícího tento formulář vyplnit a zaslat zpět.

Většina českých firem bude spadat do kategorie 39 - NFFE - Non-financial foreign entity. Part XXV - Active NFFE. Veřejně obchodovatelné společnosti spadají do kategorie 37 - Part XXIII - Publicly Traded NFFE.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Americké právní předpisy o obchodních společnostech jsou poměrně liberální. Kromě federálního rámce o povinnostech a právech jednotlivých druhů společností neexistuje v USA jednotná úprava obchodních společností, jednotlivé státy mají vlastní zákony o obchodních společnostech. Zakládá se tedy nikoliv americká společnost, ale společnost dle daného státu Unie. Proces založení firmy v USA má dvě roviny: vlastní založení společnosti a imigrační statut zahraničních osob bez trvalého bydliště v USA, kteří budou ve firmě na území USA působit a kteří nemají statut rezidenta či nejsou občany USA. Jelikož se jedná o spojitý a poměrně administrativně náročný proces, je nezbytné k těmto cílům využít služeb místních právníků, kteří se specializují na komerční a imigrační právo. Náklady se pohybují v řádu tisíců dolarů. Většina zahraničních firem volí formu obchodní společnosti „Limited Liability Company" (LLC.), která zhruba odpovídá české společnosti s ručeným omezeným.

V USA je možno zvolit jednu z následujících variant pro založení společnosti (reprezentace):

„Sole Proprietorship“ (výhradní vlastník)

Jedná se o nejjednodušší formu podnikání, kdy vlastníkem je podnikatel - jednotlivec. Nejde vlastně o právní subjekt v pravém slova smyslu, protože vlastník a firma do určité míry splývají. Kromě obchodního jména, tato forma nevyžaduje žádné formality, jedná se o tzv. „Small Business“ (malé podnikání). Majitel je osobně plně zodpovědný za případné dluhy či ztráty firmy. Zisky z podnikání jsou zdaněny přímo majiteli. Zřejmou nevýhodou je neomezená zodpovědnost za finanční ztráty včetně hrozby ztráty osobního majetku vlastníka. Také získávání externího kapitálu je složité, protože vlastník nemůže investorům nabídnout podíl podniku. Výhodou je jednoduchost a nižší náklady na podnikání, protože na tento typ společností se vztahuje méně formálních povinností než na jiné typy společností. Tento typ společnosti nemusí každoročně vyplňovat daňové prohlášení pro potřeby federální vlády. Daňové povinnosti na úrovni státu založení musí plnit v plném rozsahu.

 „Partnership“ (sdružení, partnerství)

Společně podniká dva a více obchodních partnerů, kdy každý ze společníků je zodpovědný za dluhy a závazky. Doporučuje se mít písemnou dohodu o právech a povinnostech jednotlivých partnerů (zakládací listinu a stanovy společnosti). „Partnership“ je právnická osoba, která může již např. vlastnit nemovitosti. Každý z partnerů podléhá federální i státní dani (ne vlastní firma). Existují tři formy:

  • „General Partnership“
  • „Limited Partnership“
  • „Limited Liability Partnership“

„General Partnership“ (obecné sdružení)

společníci plně (neomezeně) odpovídají za partnerské dluhy a závazky, nevyžaduje se písemná smlouva, i když je vždy lepší ji mít. Partneři zodpovídají za firmu i její zaměstnance ve stejné míře. Firma podává daňové přiznání, ale daně neplatí, protože zisky se přesouvají na majitele (pass through“) a stávají se součástí jeho osobního příjmu, který se daní;

„Limited Partnership“ (LP, omezené sdružení)

jedná se o sdružení, kde společníci (partneři) se dělí na „General Partners“ (firmu kapitálově kontrolují a mají neomezenou odpovědnost) a na „Limited Partners“ (neřídí společnost, jsou odpovědni pouze do výše svého kapitálového vkladu, de facto jsou to investoři do firmy). K registraci je nutno doložit písemnou smlouvu, vyžaduje se rovněž doklad o založení firmy, tzv. „Certificate of Limited Partnership“, který registruje a vydává příslušný stát;

„Limited Lialibility Partnership“ – LLP, zodpovědnost  některých (nebo všech, záleží na jurisdikci státu založení) partnerů je omezená. Jedná se o poměrně novou formu společností, do zákona Uniform Partnership Act byla tato možnost doplněna v roce 1996. Zodpovědnost zapojených partnerů se skutečně liší stát od státu, ve státech jako např. Kalifornie nebo Nevada se takto mohou sdružovat pouze poskytovatelé služeb jako účetní, právníci nebo realitní makléři;

Některé americké státy ještě umožňují kombinaci LP a LLP a zakládají se Limited Liability Limited Partnership.

„Corporation – Inc.“ (korporace)

Jedná se o právnickou osobu, která může být založena dle zákonů jednoho z 50 států USA, může být zřízena bez časového omezení, může vydávat převoditelné akcie. Akcionářům skýtá výhodu omezeného ručení („limited liability“), protože zde dochází k rozdělení majetku firmy a akcionářů. Je používána k obchodním účelům jakéhokoliv druhu a rozsahu. Je podobná struktuře naší akciové společnosti (hlavní orgány společnosti jsou valná hromada, představenstvo, dozorčí rada). Korporace musí mít své stanovy („Articles of Incorporation“), doklad (“Certifikation of Incorporation“) o založení společnosti vydává Úřad státního tajemníka - „Office of the Secretary of the State“ v příslušném státě, vlastní vyplnění dokumentů a zálohy na daně obvykle vyžadují při registraci společnosti náklady kolem 1.000 USD.

Dělí se na S corporation a C corporation. Firma se rozhoduje, jestli bude platit daně jako právní subjekt, v tom případě se jedná o typ C. Pokud majitelé rozhodnou že firma daně platit nebude („flow-through entity“) a příjmy zdaní jako příjmy jednotlivců, může se rozhodnout pro typ S. V USA je většina firem typu C.

„Limited Liability Company – LLC.“ (společnost s ručením omezeným)

Tato forma se hojně využívá pro zastoupení cizích firem v USA (obdoba německého GmBH, nebo české spol. s r. o.). Zřízení společnosti trvá ve většině států poměrně krátce, zhruba 7 – 14 dnů, a existence společnosti začíná momentem, kdy její zřizovací listina („Certificate of Incorporation“) je zaregistrována na Úřadě státního sekretáře daného státu („Office of the Secretary of the State“). Dalším dokladem, vyžadovaným v USA k registraci společnosti, jsou stanovy společnosti („Articles of Organization“), jež upravují vnitřní organizaci a záležitosti společnosti. Stanovy jsou neveřejným dokumentem na rozdíl od zřizovací listiny, která je veřejným dokumentem. Společnost typu LLC. umožňuje společníkům ručit za závazky společnosti jen do výše svého kapitálového podílu. Zřizovatel společnosti by si měl připravit 2 – 3 možná jména budoucí společnosti a nechat je svým právním zástupcem ověřit, zda jsou v daném státě registrace volná, tj. zda je již někdo nepoužívá. Majitelům firmy se říká „members“ a mohou to být jednotlivci, korporace, jiné LLC či zahraniční subjekty a jejich počet není nijak omezen.

„Joint Venture – JV“ (společný podnik)

Společný podnik může založit dvě a více osob, jedná se o firmu, založenou za účelem specifického podnikatelského záměru, většinou dočasného charakteru. Poté, co jsou cíle JV splněny, společnost obvykle zaniká. Každý z partnerů do JV vkládá aktiva a přebírá část rizika. V mnoha státech JV není navíc uznáván jako právnická osoba. Pro daňové účely se k JV přistupuje jako k Partnership.

Státem sídla společnosti nemusí být a často ani není stát, ve kterém má firma hlavní kancelář nebo centrum podnikání. Výběr se často redukuje na dvě varianty:

a) Vytvoření společnosti ve státě Delaware

Obchodní společnost založená podle práva státu Delaware je v americkém obchodním právu pojmem sama o sobě. Jde především o historickou záležitost, která se časem rozrostla spíše do podoby samotného právního průmyslu. Do DW se totiž v minulosti formálně začaly přemisťovat velké korporace, jejichž manažeři byli delawarským právem více chráněni, než by tomu bylo v aktuálním státě jejich podnikání. Proto má v Delaware stále sídlo velká část největších společností, např. ze seznamu Fortune 500 (v současné době je ve státě Delaware zaregistrováno více než půl miliónu společností, včetně 60% nejúspěšnějších amerických firem z Fortune 500).  Minimální počet jednatelů je jeden. Firma musí mít alespoň dva společníky. Nejsou povoleny akcie na doručitele, pouze akcie na jméno. Vyžaduje se registrovaný agent se sídlem v Delaware, avšak není požadováno daňové přiznání, pokud firma podniká mimo USA a nepředkládají se žádné účetní výkazy, pouze výroční zpráva.

Náklady na založení firmy patří k nejnižším v USA (89 USD pro společnost typu „Inc.“ A 90 USD pro „LLC.“). Není stanovena minimální hranice kapitálu nutná pro založení „Inc.“, firma nemusí mít v tomto státě bankovní účet, fyzické osoby neplatí daň z nemovitosti ani spotřební daně. Společnost typu „LLC.“ jako jediný typ společností skýtá možnost nepodléhat U.S. federálnímu daňovému systému, i když je firma zaregistrována v USA.

Minimální roční poplatek státu je 100 USD. Založení firmy ve státě Delaware nabízí mnohé firmy, např. společnost CorpAmerica, Inc. Ceny se pohybují v rozmezí cca 100-700 USD, podle rozsahu podpory, kterou podnikatel od firmy do začátku podnikání dostane.

Je třeba upozornit, že z pohledu českých firem nemusí založení státu v DW dávat příliš velký smysl. Delaware je ideální pro firmy, které v USA podnikají spíše virtuálně a na formální pokrytí jejich nízké aktivity postačí najatý místní právník (základní účetnictví, roční daňové přiznání apod.). To může být vhodné např. pro firmy podnikající na Internetu, které používají např. web Amazon.com jako svůj hlavní prodejní kanál apod. Při rozvinutí klasického podnikání spojeného s držením skladových zásob nebo zaměstnávání týmu lidí má smysl registrovat firmu tam, kde společnost reálně podniká. Delaware také občas využívají nově příchozí IT firmy do USA, které míří do Silicon Valley (start-upy).

S ohledem na konkurenci mezi státy Unie se obchodní právo států často mění a před založením firmy je vždy potřeba si zjistit momentální stav legislativy v různých státech. Různé žebříčky států které nabízejí "nejlepší" podmínky pro podnikání vydávají publikace jako Forbes aj. Obecně se dá říct, že dobré podmínky pro založení a fungování firmy nabízejí hlavně jižní státy (Texas, Georgia, Florida, Alabama), naopak relativně složité je podnikání ve státech New York nebo Kalifornie.

b) Vytvoření společnosti podle práva toho státu USA, kde bude hlavní kancelář a kde se předpokládá hlavní obchodní činnost

Jen málo států USA specifikuje ve svých zákonech o zakládání společností minimální výši placeného kapitálu. Rovněž požadavky určující minimální kapitál společnosti (jež jsou v některých státech uzákoněny), nejsou nikterak přísné. Znamená to, že český zakladatel americké společnosti bude moci určit výši kapitálu nově zakládané společnosti jen se zřetelem na komerční aspekty. Podílem na majetku podniku jsou potom akcie na jméno. Akcie na doručitele se v USA nepoužívají. Zahraniční firma, která chce podnikat nebo investovat v USA, musí brát v potaz dvě základní věci: legislativu daného státu, kde hodlá pobočku založit, a federální legislativní předpisy, které se na podnikání vztahují a s ním souvisí (např. daňové záležitosti, dovozní licence, hygienická a technická povolení, atd.). V mnoha státech Unie platí, že firma musí platit dvojí daň z příjmu. V jednotlivých státech je výše daně rozdílná. V průměru činí daň ze mzdy jako podíl na nákladech na pracovní sílu 31%. Z toho tvoří daň z příjmu asi 18%, sociální pojištění 12,4% (Old Age, Survivors and Disability Insurance, napůl hrazené zaměstnavatelem a zaměstnancem) a zdravotní pojištění (Medicare Hospital Insurance) zhruba 2,9% z vlastní výplaty (opět hrazeno napůl), což je poměrně méně než v zemích EU.

Při registraci obchodní společnosti je třeba si zajistit:

  • federální daňové číslo („Federal Tax Identification Number“), informace podá americký berní úřad - IRS, který spadá pod Ministerstvo financí USA („Department of Treasury – Internal Revenue Service“)
  • číslo sociálního pojištění („Social Security Number“)
  • registraci případné obchodní známky informaci, zda je třeba požádat o státní (lokální) povolení (licenci) k podnikání nebo prodeji, např. na alkohol, vojenský materiál, starožitnosti, exportní licence, informace podává zpravidla státní „Department of Consumer Affairs“ (v New Yorku) nebo některých z úřadů typu „Trade and Commerce Agency", případně některá z místních obchodních komor
  • základní pojištění majetku a zaměstnaných osob
  • je vhodné a doporučuje se, aby ve firmě byl i americký partner, který se dokonale vyzná v teritoriu a zná danou komoditu, se kterou hodlá česká společnost obchodovat. Českým podnikatelům ale zásadně doporučujeme jeho zapojení do fungování firmy a vystupování jejím jménem pečlivě smluvně ošetřit.

Vytvoření společnosti ve většině států USA obvykle trvá 2–14 dnů od okamžiku, kdy americký právní zástupce dostal klientův požadavek. Právní zástupce musí pro ustavení společnosti připravit zpravidla dva doklady – zřizovací listinu a stanovy společnosti. Zřizovací listina v rozsahu 3–7 stránek obsahuje poměrně stručnou informaci (jméno společnosti, předmět podnikání, maximální počet akcií, které smí vydat apod.). Jedná se o veřejný dokument. Neobsahuje údaje o struktuře akcionářů, počtu akcií v jejich držení, výši kapitálových vkladů, jména a adresy členů správní rady ani osob oprávněných jednat jménem společnosti apod. Stanovy jsou dosti rozsáhlé interní předpisy (asi 30 stran) a upravují vnitřní organizaci a záležitosti společnosti a jsou neveřejným dokumentem. Je-li společnost kontrolována nebo zcela v rukou českého zakladatele, je možno tyto stanovy i po jejich přijetí poměrně snadno měnit. Společnost začíná existovat momentem, kdy její zřizovací listina („Certificate of Incorporation") bude zaregistrována na Úřadě státního tajemníka daného státu.

Existuje více možností zvolit si typ společnosti podle předmětu podnikání a záměru zakladatelů, než je uvedeno výše. Mezi dalšími možnostmi jsou např. tzv. Nevada Corporation (výhodné při nebezpečí nepřátelského převzetí firmy nebo jako ochrana manažerů proti žalobám za kroky firmy – tzv. „piercing the corporate veil“), Massachusetts Business Trust nebo Delaware Statutory Trust, jejich volba je však vhodná jen ve speciálních případech, které většinou nejsou spojeny s mezinárodním obchodem nebo investicemi.

Velvyslanectví a generální konzuláty ČR v USA jsou v kontaktu s některými právníky, kteří mají zkušenosti se zakládáním nebo správou firem pro zahraniční majitele. I když je rozhodnutí o najmutí právníka vždy zodpovědností české společnosti, je možné si na tyto právníky vyžádat reference z minulé spolupráce.

Ve státech Nevada a Kalifornie nabízí zakládání firem společnosti Shipito/Eastbiz Corporation, 2972 Columbia Street, Torrance, CA 90503, tel.: 310-808-4121, e-mail: john@shipito.com, www.shipito.com, kontakt: Jan (John) Vanhara. Na Floridě také působí p. Ivo Trávníček, tel. +1 941 726 9490, e-mail: itravnicek@sarasotabizlaw.com. Na imigrační právo se specializuje pí Irena Juras, www.juraslaw.com.

Výběr místa pro založení kanceláře nebo pobočky

I když jsou Spojené státy jedna země s platnými federálními zákony na celém svém území, doporučuje ZÚ Washington věnovat mimořádnou pozornost k výběru místa založení pobočky nebo vlastní firmy. A to i nad rámec výše popsaného rozhodování o právní podobě vlastní firmy. S určitým zjednodušením lze doporučit, aby jste k rozhodnutí přistupovali podobně jako kdyby se rozhodovalo mezi několika zeměmi např. EU a poměřovali všechna hlediska a nabídky místních úřadů. A to i v případě, že Vaše firma nebude ze začátku příliš velká a bude v ní pracovat malý počet zaměstnanců (2-5 apod.).

V USA je totiž politika investičních pobídek primárně řešena na úrovni jednotlivých států, municipalit a měst; naopak USA jako takové celonárodní politiku lákání a pobídek pro cizí firmy nemají. Mezi státy tak panuje velká konkurence o všechny zahraniční zájemce o podnikání v USA a to i v  případě, že Vaše prvotní investice bude malá, třeba jen v podobě pronajmutí kanceláře s několika málo lidmi. Důvodem je samozřejmě snaha maximalizovat daňové příjmy států, měst a obcí - i malá firma bude v místě vyplácet mzdy a platit daně, pronajímat si kanceláře a místo na bydlení, utrácet za služby a cesty po USA apod.

Českým firmám doporučujeme udělat si seznam 3-5 míst kde by mohly podnikat a oslovit místní úřady, což nejčastěji bývají tzv. Economic Development Agencies, které mají oprávnění jednat jménem dané lokality o umístění Vaší investice. Ve fázi finálního výběru doporučujeme najmout profesionálního poradce, který nejčastěji používá titul 'site selection consultant'. Tito poradci disponují informacemi o pobídkách o kterých zahraniční firmy často nevědí a ve většině případů se jejich služby skutečně vyplatí. V některých případech je možné o velikosti pobídek i vyjednávat, o čemž mívají nejlepší povědomí právě tito poradci. Představení české firmy ze strany Velvyslanectví nebo generálního konzulátu místním úřadům je možné udělat i v USA, kde funguje oddělení privátní a veřejné sféry. Každý úřad ČR v USA disponuje kontakty na různá města a státy se kterým přišel v minulosti do styku a lze je využít pro výběr nejvhodnějšího místa pro začátek podnikání české firmy v USA.

 

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V USA je trh propagace a marketingu vysoce rozvinutý. Kromě toho je i velice dynamický, většina moderních přístupů a trendů v přesvědčování zákazníka ke koupi pochází z USA (úspěšných i neúspěšných). Dlouhodobě dochází k přesunu reklamy na internet, objem peněz, utracených za mobilní komunikaci každým rokem roste.

Pro české vývozce je prvním cílem nejčastěji vyhledání nejvhodnějších dovozců a distributorů. Pro úvodní propagaci za účelem vyhledání svého obchodního partnera je vhodné se zaměřit na odborné mezinárodní veletrhy a výstavy, komerční výstavy a konference, vlastní firemní prezentace při akvizičních cestách, publikační činnost a případně inzerci v odborném tisku.

Formy propagace a reklamy

Tisk

Obchodní časopisy, oborové magazíny a technické publikace jsou zvláště užitečnou a dostupnou formou pro propagaci průmyslových zařízení, strojů a materiálů. V USA existuje velké množství odborných časopisů dle jednotlivých specializovaných oborů. V těchto časopisech lze inzerovat za relativně výhodných podmínek v řádech tisíců USD. Inzerci v hlavních denících ve Wall Street Journal, New York Times, Los Angeles Times, Washington Post, USA Today apod. využívají pouze velké americké a nadnárodní společnosti, banky, pojišťovny, telekomunikační firmy apod. Náklady na inzerci jsou velmi vysoké. Náklady na menší inzerát v New York Times stojí kolem 5 tis. USD.

Televizní reklama

Je využívána velkými výrobci spotřebního zboží, obchodními domy, telekomunikačními společnostmi a firmami poskytujícími finanční služby. V USA existují celonárodní televizní společnosti (ABC, NBC, CBS, FOX, CNN) a mnoho lokálních televizních stanic. U národních stanic dosahuje pokrytí asi 20 miliónů domácností. Lokálních stanic je téměř 2000 a cena reklamy se odvíjí od počtu a finanční síly zasažených diváků. Např. 30 sekund televizního reklamního vysílání stojí od 5 do 50 tisíc USD. U  místních stanic se ceny pohybují do 10 tisíc USD za tuto dobu. Při finále amerického fotbalu „Super Bowl" na konci ledna nebo začátku února však ceny rostou až do extrémních částek a několikasekundové reklamní spoty stojí miliony dolarů.

Poštovní letáková reklama

Rozšířenou formou je poštovní letáková forma reklamy, tzv. „Direct Mailing", která je velmi efektivní, pokud je správně a cíleně zaměřená. Často se touto formou do domácností roznáší slevové poukázky („coupons“), kterých se podle statistik jen v roce 2013 využilo celkem 2,8 miliard a občas je využije přes 80 % domácností. Nejde tedy jen o hledání slev a levné zboží pro šetrnější lidi, ale stále častěji také nástroj, kterým si značky budují věrnost i mezi svými dobře situovanými zákazníky (Nike, Whole Foods aj.).

Komerční výstavy a konference

Z hlediska obchodních zájmů našich firem je vhodná účast na odborných komerčních výstavách a veletrzích, i když náklady na účast jsou relativně dosti vysoké (nájem, výstavba expozice, dopravní služby apod.). Pronájem základního výstavního stánku o rozměru 10 m2 stojí 2–5 tis. USD. Významnými městy mezinárodních veletrhů jsou Chicago, New York, Las Vegas, Dallas, Houston, Los Angeles, Atlanta, Boston. Po získání prvních zkušeností a kontaktů se doporučuje stát se řečníkem na některé z těchto akcí, Američané obecně respektují autority a pokud je vaše přednáška pro ně zajímavá, budou mít sami zájem o to s vámi navázat kontakt.

Internet

Propagace pomocí vlastních stránek nebo využitím reklamního prostoru na internetu je nejrychleji se rozvíjejícím reklamním prostředkem. Existence vlastní firemní internetové stránky v bezchybném anglickém jazyce (navíc v americké mutaci) je prakticky základním předpokladem existence firmy v USA nebo při obchodování s USA. Častou praxí českých firem je vytvoření anglické části webu jako jedné z několika jazykových mutací na doméně .cz. Firmy, které s USA obchodují hodně nebo tady investují, by měly zvážit založení webu s doménou .com, která by primárně sloužila pro americký trh (nebo jako celosvětová stránka společnosti). Perfektní angličtina s použitím ustálených odborných termínů se předpokládá. V dnešní době už je strategie mobilní komunikace nutnou součástí marketingu firem a ne něčím navíc, jak tomu čsto bylo ještě před pár lety. Firmy proto potřebují mít svoji mobilní komunikaci velice dobře propracovanou.

Telemarketing

Rozšířená forma propagace při prodeji spotřebního zboží a nejrůznějších zejména telekomunikačních či bankovně – finančních služeb.

Mobilní aplikace

Prakticky každá větší firma již dnes nabízí mobilní aplikaci, s jejíž pomocí si zákazníci mohou koupit zboží se slevou nebo jiným benefitem. Při budování zákaznické věrnosti by tuto možnost neměly opomenout ani ty české firmy, které míří přímo na americké spotřebitele.

Informace o dostupných formách marketingu v USA je možné získat od některé z četných reklamních a PR agentur.

Linkedin, Facebook aj. komunikační sítě

V USA je běžné, že vedoucí představitelé firem blogují, umisťují aktuální informace na Twitter a mají aktualizovaný profesionální profil na Linkedin. Všechny tyto kanály slouží k udržování vztahů s investory, klienty nebo tzv. stakeholdery. Čeští manažeři by měli mít vždy aktualizovaný alespoň osobní profil na Linkedin, který Američané využijí při přípravě na jednání s českou firmou. Stejně tak Facebook se stal jedním z hlavních reklamních kanálů malých a středních firem.

Veletrhy a výstavy

V USA se konají stovky komerčních výstavních a veletržních akcí, z nichž řada má pouze lokální nebo regionální charakter. Existují však i velké mezinárodní výstavy a veletrhy, které mají celoamerický význam a současně patří k nejdůležitějším výstavním akcím na světě vůbec (např. BIO, APTA, American Toy Fair, Oshkosh Air Venture a mnoho dalších). Tyto akce jsou navštěvovány špičkovými světovými odborníky z daných oborů.

Z hlediska českého vývozu patří k nejzajímavějším výstavám a veletrhům v USA následující akce uvedené v tabulce. Mezi nejvýznamnější výstavní města v USA patří New York, Chicago, Las Vegas, Atlanta, San Francisco, Orlando a Boston.

Nejzajímavější výstavy a veletrhy v USA

BIO International Convention 2015
Nomenklatura: Biotechnologie
Místo: Moscone Center, San Francisco, CA
Termín: 6.6.–9.6.2015
Organizátor: Exhibits Team, 1201 Maryland Avenue, SW Suite 900, Washington DC 20024
Tel: +1 202-312-9264
Fax:+1 202-488-0993
E-mail: exhibit@bio.org
Web: http://convention.bio.org/

IMTS 2016
Nomenklatura: Obráběcí a tvářecí stroje, strojírenství, inženýrství

Místo: McCormick Place, Chicago, IL
Termín: 12.9.–17.9.2016 (koná se jednou za 2 roky)
Organizátor: Association for Manufacturing Technology, 7901 Westpark Drive, McLean, VA, 22102
Tel: +1 703-893-2900
Fax: +1 703-893-1151
E-mail:amt@amtonline.org
Web: www.amtonline.org 

APTA Expo 2017 (International Public Transport Show)
Nomenklatura: Veřejná, městská doprava
Místo: Atlanta, Georgia
Termín: 8.10. – 11.10.2017
Organizátor: American Public Transportation Association – APTA, National Trade Productions,
313 South Patrick Street, Alexandria, Virginia 22314
Tel: +1 703-683-8500
Fax: +1 703-836-4486
E-mail: jhoff@ntpshow.com
Web: www.apta.com, www.ntpshow.com
Kontakt: Ms. Jennifer Hoff, Show Director

AUSA (Association of the United States Army)
Nomenklatura: armádní technika a dodávky
Místo: Walter E. Washington Convention Center, Washington
Termín: 3.10.-5.10.2016
Organizátor:Association of the United States Army, 2425 Wilson Blvd., Arlington, VA 22201
Tel.: +1 703-841-4300
Web: www.ausa.org

INTEROP 2016
Nomenklatura: IT
Místo: Mandalay Bay Resort and Casino, Las Vegas, Nevada
Termín: 1.5.–5.5.2016 (koná se 2x ročně, v Las Vegas a v New Yorku)
Tel: +1 415-947-6000
Registrace: +1-800-745-6493
Web: www.interop.com/lasvegas

IWF 2015 (International Woodworking Machinery & Furniture Supply Fair - USA)
Nomenklatura: Dřevoobráběcí stroje, nábytek
Místo: Georgia World Trade Convention Center, Georgia
Termín: 24.8.–27.8.2015 (koná se jednou za 2 roky)
Organizátor: The International Woodworking Fair 3520 Piedmont Rd., NE, Suite 350, Atlanta,
Georgia 30305
Tel: +1 404.693.8333
Fax: +1 404-693-8350
E-mail: iwf@iwfatlanta.com
Web: www.iwfatlanta.com

IWF 2016 (International Woodworking Machinery & Furniture Supply Fair - USA)
Nomenklatura: Dřevoobráběcí stroje, nábytek
Místo: Georgia World Trade Convention Center, Georgia
Termín: 24.8.–27.8.2016 (koná se jednou za 2 roky)

NBAA 2015 (National Business Aviation Association Annual Meeting and Convention)
Nomenklatura: Letecká technika
Místo: Las Vegas Convention Center, Las Vegas, Nevada
Termín: 1.11.–3.11.2016 (koná se každoročně)
Organizátor: National Business Aviation Association, Inc., 1200 Eighteenth Street NW, Suite
400, Washington, DC 20036-2527
Tel: +1 202-783-9000
Fax: +1 202-862-5552
E-mail: info@nbaa.org
Web: www.nbaa.org

American International Toy Fair 2016
Nomenklatura: Hračky
Místo: Jacob K. Javits Convention Center, New York, New York
Termín: 13.2.–16.2.2016 (koná se každoročně)
Organizátor: American International Toy Fair, A TIA Event, 1115 Broadway, Suite 400New York,
New York 10010
Tel: +1 212.675.1141
Fax: +1 212.645.324
E-mail: 6toyfairs@toy-tia.org
Web: www.toyfairny.com

Oshkosh AirVenture 2016
Nomenklatura: Malá sportovní letadla
Místo: EAA Aviation Center, 3000 Poberezny Road, Oshkosh, WI 54902
Termín: 25.7.–31.7.2015 (koná se každoročně)
Organizátor: EAA - Experimental Aircraft Association, 3000 Poberezny Road, Oshkosh, WI
54902
Tel: +1 920-426-4800
Fax: +1 920-426-6761
E-mail: convention@eaa.org
Web: www.airventure.org

ICFF 2016 (International Contemporary Furniture Fair)
Nomenklatura: Nábytek, Bytový design
Místo: Jacob K. Javits Convention Center, New York, New York
Termín: 14.5.–17.5.2015 (koná se každoročně)
Organizátor: George Little Management, LLC., 10 Bank Street, White Plains, New York 10606
Tel: +1 914.421.3206
Fax: +1 914.948.6180
E-mail: webgenie@glmshows.com
Web: www.glmshows.com, www.icff.com

WINDPOWER Conference & Exhibition 2016
Nomenklatura: Energetika – technologie pro větrnou energii
Místo: New Orleans, LA
Termín: 23.5.–26.5.2016
Organizátor: American Wind Energy Association, 1501 MStreet, Suite 1000, Washington, DC 20005
Tel: +1 202.383.2500
Fax: +1 202.383.2505
E-mail: windmail@awea.org
Web: www.windpowerexpo.org

NRA SHOW 2016
Nomenklatura: Produkty pro hotelnictví, restaurátorství, gastronomie
Místo: McCormick Place, Chicago, IL
Termín: 21.5.–24.5.2016
Organizátor: National Restaurant Association (NRA), 1200 17th Street, Washington, DC 20036
Tel: +1 202.331.5900
Fax: +1 202.331.2429
E-mail: mheftman@restaurant.org
Web: www.restaurant.org/show

International Home + Housewares Show® 2016
Nomenklatura: Domácí potřeby, bytové doplňky a vybavení
Místo: McCormick Place, Chicago, IL
Termín: 5.3.–8.3 2016
Organizátor: International Housewares Association (IHA), 6400 Shafer Court, Suite 650,
Rosemont, IL 60018
Tel: +1 847.692.0161 (kontakt: Mr. Derek Miller)
E-mail: dmiller@housewares.org
Web: www.housewares.org

NYIGF 2016 (New York International Gift Fair)
Nomenklatura: Dárkové předměty, bižuterie, sklo, ozdobné předměty, doplňky
Místo: Jacob K. Javits Convention Center, New York, New York
Termín: 30.1.–3.2.2016
Organizátor: George Little Management, LLC., 10 Bank Street, White Plains, New York 10606
Tel: +1 914.421.3272
Fax: +1 914.948.6180, +1 914.948.6194
E-mail: customerrelations@glmshows.com
Web: www.nyigf.com, www.glmshows.com
Kontakt.: Mr. Jeff Little, Show Manager

XChange Americas 2016
Nomenklatura: ICT služby
Místo: JW Marriott, San Antonio, TX
Termín: 21.8. – 23.8.2016 (koná se každoročně v různých místech)
Organizátor: Everything/UBM Channel, Box 9078, New York, NY 10087-9078
Tel: +1 603.898.1234
Web: www.xchange-events.com

NAMM 2016
Nomenklatura: Hudební nástroje
Místo: Anaheim Convention Center, Anaheim
Termín: 21.1.–24.1.2016 (koná se každoročně)
Organizátor: NAMM Headquarters, 5790 Armada Drive, Carlsbad, CA 92008
Tel: +1 760.438.8001
Fax: +1 438.7327
Web: www.namm.org

Konání výstav a veletrhů v USA nebo v jiných zemích je možno zjistit na následujících internetových stránkách:

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Pro Spojené státy je dodržování práv duševního vlastnictví ve všech ohledech velmi důležité a tvoří rovněž důležitou část náhledu, jakým je na obchodní vztahy s příslušnou zemí nahlíženo. Podle Ministerstva obchodu USA představuje podnikání, založené na duševním vlastnictví, jako např. software, biotechnologie nebo zábavný průmysl, největší samostatný americký průmyslový sektor. Podle amerických statistik zcizováním duševního vlastnictví přichází americké subjekty o 250 miliard dolarů ročně a trh práce potenciálně až o stovky tisíc pracovních míst. Světová celní organizace a Interpol odhadují, že ročně se objem obchodu s nelegálním zbožím blíží k hodnotě 1 bil. dolarů. Navíc Spojené státy mají v oblasti služeb značně pozitivní obchodní bilancí, zatímco v obchodu zbožím je výrazně negativní. Služby tedy mají zásadní význam pro vylepšení obchodní bilace USA a mezi nimi jsou důležité ty, na které se vztahuje ochrana duševního vlastnictví.

S rozvojem Internetu a rostoucího objemu elektronicky prováděné ekonomické aktivity (filmy, hudba aj.) se pozornost amerických firem i státních orgánů více zaměřuje na tuto oblast. Americká vláda i firmy investují velké prostředky do ochrany duševního vlastnictví a jsou připraveny zasáhnout prakticky po celém světě, přímo nebo prostřednictvím místních najatých organizací.

Spojené státy v posledních letech ustupují od represivního charakteru vynucování práv duševního vlastnictví v různých zemích a více se orientují na bilaterální pomoc a spolupráci v dané věci. Např. na základě tzv. "Nové iniciativy" Ministerstva obchodu USA se administrativa již několik let snaží o častější schůzky s odborníky na duševní vlastnictví v „klíčových" zemích včetně Brazílie, Číny, Indie a Ruska, vznikl nový školící program pro malé americké podniky, jak chránit práva svého duševní vlastnictví a Globální akademie duševního vlastnictví (Global Intelectual Property Academy), která poskytuje vzdělávací programy pro cizí vládní úředníky v globálních otázkách duševního vlastnictví.

Úřad nejvyššího obchodního představitele USA (USTR) také každoročně zveřejňuje výroční zprávu, hodnotící stav ochrany práv duševního vlastnictví ve světě – tzv. „Special 301 Report on Intellectual Property Rights“ (IPR). Tato zpráva obsahuje seznamy zemí, které podle názoru USA na svém území nedostatečně zajišťují ochranu práv duševního vlastnictví, rozdělených do několika skupin podle míry „provinění“.

Česká republika figurovala v letech 2008 – 2009 na „Watch List USTR“, tedy mezi zeměmi které nevěnují ochraně duševního vlastnictví dostatečnou pozornost (jako hlavní problém byl uveden masivní prodej nelegálních hudebních a filmových nosičů a výrobků padělaných značek na českých příhraničních tržištích se SRN a Rakouskem). V roce 2010 byla ČR z Watch Listu vyřazena díky pozitivnímu posunu při provádění kontrol na příhraničích tržištích, velmi pozitivně byla také hodnocena úprava českého trestního zákoníku, zavádějící nepodmíněné tresty odnětí svobody za porušování práv k duševnímu vlastnictví v rozmezí od 2 do 8 let. Na tento Watch List nebyla ČR již z uvedených důvodů v následujících letech zařazena, což platilo i pro rok 2015. Zpráva bývá publikována každý rok na konci dubna a vztahuje se k předešlému roku.

Mezi nejostřeji sledované země z hlediska porušování autorských práv naopak aktuálně patří následující země: Ukrajina, Čína, Indie, Pákistán, Rusko, Thajsko, Venezuela, Argentina, Chile. Silně je sledovaný vývoj v zemích jako Bělorusko, Brazílie, Egypt, Filipíny, Jamajka, Kanada, Kolumbie, Mexiko, Rumunsko, Turecko nebo Vietnam.

S růstem mezinárodních operací českých firem se samozřejmě množí i otázky ochrany českého duševního vlastnictví v USA. Existuje několik případů, kdy se americké firmy, pomocí komplikovaných smluv, pokusily získat práva na značku nebo duševní vlastnictví, původem z ČR. Každá česká firma, která v USA hodlá dlouhodobě podnikat a produkuje výrobky s vysokou přidanou hodnotou, by měla ochranu duševního vlastnictví zahrnout do své strategie pro USA a vyčlenit na ni adekvátní peníze ve svém rozpočtu.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou všechny nákupy nebo projekty, které jsou financovány z federálních nebo státních prostředků. Veřejné zakázky vypisují v USA federální vláda a agentury na státní, regionální i lokální úrovni. Pravidla pro vypisování veřejných zakázek se mohou u různých agentur a jednotlivých států lišit. Obecně platí, že na státní zakázky nad hodnotu 25 tis. USD je nutno zpravidla vypsat výběrové řízení. Rozsah vládních zakázek v USA je odhadován na 535 miliard dolarů ročně ( z toho 70% Department of Defense).

Vstupem České Republiky do EU se ČR stala účastníkem dohody WTO o veřejných zakázkách GPA (Government Procurement Agreement). USA tak ČR přiznaly stejné podmínky v přístupu k americkým veřejným zakázkám, určených federálních institucí a států, jako všem smluvním stranám WTO. Na základě GPA je pro federální nebo státní zakázky udělována výjimka z omezení nákupů amerického zboží nebo služeb („Buy American Act"). GPA platí v 37 státech USA (některé státy se k němu nepřipojily) a nezahrnuje všechny odvětví hospodářství, např. není zahrnuta perspektivní oblast veřejné dopravy. V některých státech USA je tak problém vynutit si dodržování pravidel, ke kterým se Spojené státy zavázaly na mezinárodní úrovni. GPA se vztahuje na zakázky v objemu nad 175 tis. USD.

Oblast dopravy specificky pokrývá „Buy America Act“ z roku 1982. Vztahuje se nejen na projekty plně financované federální vládou (jako „Buy American Act“) ale i na projekty na státní nebo lokální úrovni, na jejichž financování se alespoň částečně podílí federální vláda. Kanada si vyjednala, že 37 US států, které podepsaly WTO GPA, bude na kanadské zboží pohlížet stejně jako na americké. V současné době EU s USA vyjednává obchodní a investiční dohodu (TTIP), která by měla také zlepšit přístup evropských firem na americký trh veřejných zakázek. Nicméně jde o několikaletý proces, který v praxi jen těžko změní situaci ještě před rokem 2020.

Zájemci o účast ve veřejných zakázkách však postupují vždy podobným způsobem:

  • registrace identifikátoru DUNS (Data Universal Numbering System), která je možná i v České republice (odkaz zde)
  • s uvedeným číslem následně registrace na vládním webu System for Award Mechanism (https://www.sam.gov) – registrace je zdarma
  • registrace u příslušné agentury jako dodavatel zboží či služeb, vyhledání aktuálních zakázek na webu Federal Business Opportunities či US General Services Administation.
  • posouzení žádosti a zařazení uchazeče na seznam potenciálních dodavatelů
  • agentura zasílá potenciálním dodavatelům žádost o předložení nabídky („Request for Proposal“ – RFP)
  • agentura vyhodnotí zaslané nabídky, vybere vítěze a uzavře s ním kontrakt.

Pro zahraniční firmy je mnohdy poměrně velmi obtížné se v USA účastnit výběrových řízení. V USA je aplikován zákon „Buy American Act“ (BAA) z roku 1933, který velmi silně upřednostňuje domácí dodavatele a výrobce, čímž je omezen přístup zahraničních subjektů k mnohým veřejným zakázkám. Zákon však obsahuje i některé výjimky a není aplikován pouze v případě, že cena zahraničního zboží představuje 60% nejlevnější nabídky místního dodavatele za předpokladu stejné kvality a splnění stanovených podmínek kontraktu. Zákon doplňují v mnoha případech další státní a lokální předpisy, prakticky vylučující dodávku ze zahraničí (požadavek místního materiálu, požadavek obsahu místní vězeňské práce, preference středních nebo malých podniků, preference národnostních menšin, původního obyvatelstva apod.). U řady zakázek je nutná registrace nebo předkvalifikace („Qualified Supplier"), předložení místních, tj. amerických referencí apod.

Zahraničním firmám způsobují problémy také požadavky na obsah místního původu („Local Content“), která je někdy součástí tendrových požadavků např. u zboží s vysokým podílem železa nebo oceli apod, , kde je požadován až 100% místní obsah. V případě kolejových vozidel se tyto požadavky blíží úrovni 60%. Tyto požadavky prakticky vyloučí všechny potenciální zájemce, kteří nepocházejí z USA nebo blíže vymezeného území (většinou daného US státu).

V jednání o dohodě TTIP mezi EU a USA patří lepší přístup evropských firem k US veřejným zakázkám mezi nejdůležitější zájmy, které se Evropská komise snaží jménem EU pro člesnké státy vč. ČR v dohodě prosadit. V nadcházejících letech se vyjasní, nakolik byly evropské požadavky pro USA přijatelné a budou-li EU firmy mít snazší přístup k veřejným  zakázkám na federální a sub-federální úrovni. Podle momentálního vývoje (květen 2016) však situace nevypadá dobře - americká strana stále odmítá umožnit evropským firmám větší přístup k veřejným zakázkám hrazeným z federálních peněz.

Českým firmám z oblasti obranného, bezpečnostního a záchranářského průmyslu se díky podpisu Smlouvě o vzájemném pořizování materiálu a služeb v oblasti obrany mezi USA a ČR („Reciprocal Defense Procurement“) v roce 2012 otevřely značné možnosti účastnit se veřejných státních zakázek a dodávek pro jednotlivé složky americké administrativy. Česká republika se tak řadí mezi 23. zemí světa, které mají možnost využívat status přímých dodávek vládě USA.

Informace o veřejných zakázkách lze najít na těchto adresách:

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V USA působí nejvíce právních kanceláří a právníků v přepočtu na počet obyvatel na světě. Podle American Bar Association bylo na jaře 2016 v USA 1,315 mil. praktikujících právníků, posledních třicet let jejich počet roste rychleji než počet obyvatel USA. V USA je více právníků než lékařů, požárníků či policistů. Je zde také nejvíce právních sporů a žalob, které se mnohdy mohou zdát až paradoxní a nemožné. Součástí americké obchodní a podnikatelské praxe je vedení nebo hrozba právních sporů mezi obchodními partnery soudní cestou. Vymáhání vlastního cíle na základě pohrůžky soudním sporem je součástí strategie firem. Americké firmy mnohdy využijí a dovedou jednání k vlastnímu prospěchu jen díky strachu cizinců ze soudních sporů na základě mimosoudního vyrovnání. Většina obchodních sporů není nakonec vyřešena soudem či arbitráží, ale stranami sporu krátce po zahájení soudního řízení na základě vlastní dohody.

Možnosti, jak potenciální rizika soudního sporu omezovat, jsou:

  • konzultace současných i budoucích plánů s americkým právníkem;
  • vypracování obchodní smlouvy americkým právníkem.

Při podpisu obchodní smlouvy je důležité se seznámit s řadou ustanovení „pod čarou“ (psaných malými a většinou drobnými písmeny) a rozumět jejich významu. Americké smlouvy patří k nejdůslednějším a detailně nejpropracovanějším na světě a reflektují situace, na které česká strana v úvodním jednání mnohdy vůbec ani nepomyslí.

Náklady na právní zastoupení jsou velmi vysoké, ale jedná se o efektivně vynaložené prostředky, které se při podnikání či investování v USA jistě mnohonásobně vyplatí. Odlišná je i role právníků v USA - spíše je často můžeme vidět v roli poradců a prostředníků obchodního vztahu. Jsou tedy aktivněji zapojeni do obchodních vztahů než je tomu u nás.

U menších obchodních transakcí řada cizích firem nepodepisuje s americkým obchodním partnerem vůbec žádnou smlouvu. Minimálně je třeba sjednat prodejní smlouvu, zahrnující Všeobecné prodejní podmínky, tzv. „General Terms of Sale" („GTS") včetně stanovení právního řádu a arbitrážní doložky. Všeobecná ustanovení smlouvy mohou navíc obsahovat výši penále při opožděné platbě, ustanovení, že výdaje za arbitrážní řízení hradí dlužník apod. ZÚ Washington téměř každý rok registruje několik případů, kdy české firmy bez podpisu smlouvy pošlou platbu předem a US dodavatel výrobek nedodá. Upozorňujeme, že u částek řádově do cca 10.000 USD je velice pravděpodobné, že náklady na právníka by brzy převýšily dlužnou částku a naprostá většina těchto případů proto skončí pro české firmy špatně, bez získání peněz zpět. Američtí právníci nemají většinou zájem řešit soudní spory o "menší" částky (zhruba. do 75 tis. USD), protože soudní výlohy jsou značné.

Soudní řízení je v USA velmi drahé a zdlouhavé. Pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno, že cizí strana má nárok na proplacení soudních výloh od americké strany v případě vítězství, americký zákon toto všeobecně neumožňuje. Američtí právní zástupci u soudu mají tendenci soudní řízení neúměrně protahovat. 

Kromě zásadních sporů se doporučuje řešit obchodní spory formou arbitráže, která je v USA nejlepším způsobem řešení běžných obchodních sporů. Výsledek arbitráže je právně vymahatelný v obou zemích. Arbitrážní řízení je rychlejší a podstatně levnější.

Instituce „Better Business Bureau" (BBB) eviduje základní informace o bonitě, či různých zákaznických stížnostech na americké společnosti. Firmy mohou podávat stížnosti na nekalé praktiky. Záznam v BBB může být určitým vodítkem při navazování obchodních vztahů s danou firmou v USA.

Rizika obchodování se Spojenými státy patří k nejmenším na světě, protože je zde v naprosté většině případů důsledně dodržováno právo a nepoctivé firmy se na trhu neudrží dlouho. Přesto i zde existují rizika. Např. rychlý proces firemního bankrotu (uchýlení se do ochrany před věřiteli, Chapter 11) může znemožnit vymožení pohledávky zahraničního dodavatele. Díky velké konkurenci jsou marže firem většinou nízké a hlavně během období hospodářského poklesu nebo krize se v různých oborech může přehnat vlna bankrotů, která zničí i zavedené a dobře řízené firmy. Je proto důležité sledovat makroekonomické ukazatele i vývoj v jednotlivých oborech podnikání. Regulace federální vládou je dalším důležitým faktorem, který může negativně ovlivnit podnikání v různých oborech. Především obory jako zdravotnictví, energetika, potraviny nebo spotřební zboží jsou častým cílem nových regulací. Firmy nesmí také zapomenout na rozdíly v legislativě jednotlivých států, které se mohou vzájemně dosti lišit. To platí např. pro prodej alkoholu, nábytek nebo elektrické výrobky.

Určité riziko může plynout z rozdílného chápání zodpovědnosti za dodané zboží. Jdou časté případy, kdy zákazníci po dodavatelích chtějí, aby dodavatelé zodpovídali nejen za funkčnost zboží, ale i případné problémy, které by mohly způsobit (např. ušlý zisk za výpadek ve výrobě kvůli nefunkčnímu stroji nebo podíl na škodě, kterou na US firmě vysoudí poškozený zákazník a která může být částečně způsobena dodávkou z ČR. ZÚ Washington je znám případ české firmy, která kvůli nedohodě o zodpovědnosti za výrobek přišla o zakázku za 12 mil. Kč, i když odběratel potvrdil, že český výrobek je lepší než domácí konkurence.

Vzhledem k obrovskému objemu US trhu, regionálním a strukturálním rozdílům mezi jednotlivými trhy neexistuje jedna obvyklá platební lhůta nebo něco jako průměrná platební morálka. Vždy se vyplatí zjistit si – z otevřených zdrojů nebo za peníze přes konzultanta – běžné obchodní podmínky na daném trhu a chtít s americkými partnery vyjednat stejné nebo co nejvíce podobné podmínky. Platební morálka většiny firem je dobrá, s ohledem na výše uvedení se ale doporučuje se ozvat při prvních problémech s platbami od zákazníků a řešit je vzájemným vyjednáváním a urgováním platby.

Standardní a zároveň bezpečnou platební podmínkou z pohledu českého vývozce je neodvolatelný akreditiv nebo dokumentární inkaso (platba proti dokumentům). Zahraniční vývozci prodávají do USA zboží rovněž na úvěr s dobou splatnosti 30-60 dní od převzetí zásilky, někdy i na delší dobu. Akreditiv a úvěr jsou základní formy platby ze strany amerických podniků. Americký dovozce většinou nesouhlasí s platbou neodvolatelným akreditivem. Prodej na úvěr je proto nejčastější formou prodeje.

Zjistit finanční situaci amerického dovozce lze prostřednictvím právních kanceláří pomocí tzv. „UCC Search“ („Uniform Commercial Code Search“) – kontroly registru, zda vůči americkému dovozci již nějaký věřitel neuplatňuje zástavní nárok na aktiva, která nabízí jako zástavu v případě nezaplacení české firmě (tzv. „Security Interest"). U.C.C. působí v jednotlivých státech v Úřadu státního sekretáře sekretáře (např. zde odkaz na U.C.C v Kalifornii). Vyhledávání je většinou zpoplatněno poplatkem v řádu 20-50 USD. Česká firma by případně měla podepsat s americkým dovozcem tzv. „Security Agreement" – smlouvu o zajištění určitých současných či budoucích aktiv („Assets") dovozce. „Security Agreement" může být součástí distribuční smlouvy nebo součástí dříve zmíněných „General Terms of Agreement" (GTS) přizpůsobených americkému právu. Příprava „Security Agreement" není složitá a je poměrně laciná.

Jako „Security Interest" může sloužit vlastní zboží dodané dovozci, tržby za prodané zboží, pohotovostní akreditiv („Standby Letter of Credit"), bankovní záruka, osobní či firemní záruka, bankovní účet amerického dovozce. České firmy se v USA setkávají s neplacením za odebrané zboží. Zapojení amerického pojišťovacího makléře pro pojištění pohledávky české firmy je vhodné zvažovat u větších případů, tady se podmínky velice liší a nelze podat jednotnou informaci o detailech  takovéto ochrany.

Uniform Commercial Code (UCC) slouží k harmonizaci obchodního práva mezi 50 státy USA. Americké firmy jsou zvyklé na UCC nahlížet jako zdroj informací při řešení obchodních případů uvnitř USA (např. firma z Kalifornie zboží uskladní ve Virginii a poté je prodá na Floridu) a českým firmám se vyplatí ujistit se, že jimi podepisovaný kontrakt s americkou firmou se co nejvíce blíží UCC. Tam kde tomu tak není, je vhodné ptát se proč navrhovaná smlouva UCC v něčem neodpovídá.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Spojené státy jsou národem imigrantů, často se říká, že jsou tavícím kotlíkem, v němž tají rozdíly mezi jednotlivými národnostmi. Mnohonárodnost je proto něčím s čím musí každý cizí obchodník počítat. Američany tedy nespojuje původ (Američanem se můžete nejen narodit ale i stát během svého života) ale hlavně sdílené hodnoty a postoje. Sem patří individualismus, svoboda jednání a vyjadřování, podpora vzájemné konkurence jako cesty k lepším výsledkům, starost o nejbližší okolí (rodina a život v komunitě), podpora charitativních organizací a dobrovolné zapojování se do projektů s cílem zlepšit něco ve svém okolí, víra ve vlastní schopnosti a setrvalý optimizmus, otevřenost novým věcem. Cesta nahoru vede přes vzdělání a poctivou práci.

V osobním styku jsou Američané velice zdvořilí, na středoevropské poměry někdy až příliš, spojením „I’m sorry…“ začínají mnoho vět v běžné komunikaci. Tuto zdvořilost však nelze zaměňovat se slabostí, Američané i nepříjemné věci říkají velice zdvořile se snahou vyhnout se přímé konfrontaci ale dovést přitom záležitost do konce. Průvodním znakem americké obchodní kultury je snaha o jednoduchost a přímost, při prezentaci a jednáních je proto lepší používat krátká a jasná stanoviska bez přílišného vysvětlování a popisování složitých souvislostí. Při jednání dodržujte přímý oční kontakt, buduje se tak důvěra. Riziko je součást podnikání a neúspěch v podnikání není ostuda ale běžný konec mnoha podnikatelských projektů a v žádném případě nevypovídá nic negativního o daném člověku. Neuspět a začít znovu je normální.

S ohledem na velikost země tráví Američané velkou část pracovního života na cestách a zastihnout někoho v jeho kanceláři bývá občas velmi složité. Čím výše postavená osoba, tím je osobní setkání s ní hůře organizovatelné. Proto je běžným zvykem pořádat telekonference, často za přítomnosti tří enbo více lidí. Tato jednání je potřeba brát stejně vážně jako běžná osobní obchodní jednání, dobře se na ně připravit a v určenou dobu se telefonem z ČR připojit. Americký partner většinou nemá problém technicky telefonát zařídit, nejčastěji prostřednictvím zaslaného čísla ve formátu +1-800....., na které zavoláte a přihlásíte se pomocí jedinečného kódu. Běžné jsou také Skype či jiné způsoby konferenčních hovorů.

Američané milují sporty, což platí pro obě pohlaví a vlastní sportovní aktivity či výkony dětí během víkendu patří automaticky k pondělní konverzaci na začátku nového pracovního týdne. Věnujete-li se vy či vaše děti aktivně nějakému sportu neváhejte se po určité době známosti o tuto skutečnost se svými americkými partnery podělit. Výrazy mající základ ve sportovním prostředí patří k obchodnímu jazyku a můžeme jen doporučit si co nejdříve alespoň některé tyto výrazy osvojit (slam dunk, drop the gloves aj.).

V USA není problém se začít bavit s někým jen tak, např. na zastávce autobusu. Tato konverzace slouží nejen k zabití času, ale i k navazování nových kontaktů (např. při cestě letadlem). Stejně tak na různých party a jiných společenských podnicích je normální oslovit někoho stylem „Hi, I’m …“ a začít se s ním bavit a hledat nějaké společné zájmy. Tento ‚small talk‘ slouží k budování konverzační praxe a čím dříve si na něj cizinci zvyknou, tím snadněji se jim bude v USA jednat.

Na začátku jednání by mělo být jasně řečeno, s čím do jednání obě strany vstupují a jaká jsou jejich očekávání. Konverzace by měla být živá, s aktivním zapojením obou stran, v žádném případě se nejedná o monolog jedné strany. Náhlé ticho v jednání Američany znervózňuje, často si proto stěžují na jednání třeba s Asiaty či Araby, kde pomalejší způsob jednání a delší odmlky tvoří součást běžného jednání. Používání křestních jmen je běžné i přes několik pater firemní hierarchie, v kontaktu s cizinci však někteří zkušenější američtí vyjednavači používají formálnější oslovení (Mr., Mrs. s uvedením příjmení partnera), protože si jsou vědomi kulturních rozdílů v používání křestních jmen v obchodním styku. Evropan nic nezkazí, zařídí-li se podle svého U. S. partnera a na oslovení křestním jménem ze strany svého partnera zareaguje stejně.

Američané mají v porovnání s Evropou daleko méně dní dovolené. Proto se snaží maximálně využít státních svátků a dnů pracovního volna jako jsou Vánoce, Díkuvzdání a oslava Dne nezávislosti. Je velice nevhodné chtít se během těchto svátků s Američanem sejít, protože primárně svůj volný čas hodlá věnovat vlastní rodině a svým blízkým. Úcta k formálním autoritám jako jsou církev, policie, armáda, hasiči aj. je v USA velká a žertovat na tato témata je krajně nevhodné (neplatí pro specifický žánr, jakým jsou televizní komici, kteří mají svoje vlastní pořady na hlavních TV kanálech). Český smysl pro humor není Američanům příliš blízký a nedoporučujeme se zde pokoušet uspět s vtipy z českého prostředí. Zároveň ale není důvod se za odlišnosti ve způsobu zábavy stydět, jen je potřeba vyhnout se snaze rozesmát a pobavit Američany českými žerty. Pro lepší pochopení americké představy o humoru doporučujeme sledovat zábavní pořady na hlavních televizních kanálech (NBC, ABC, Fox,…) které vedou místní populární komici (Jimmy Fallon, Conan O'Brien, Stephen Colbert, Seth Meyers...). Většina těchto komiků má vyhraněný názor na společensky důležitá témata (náboženství, války v zahraničí, domácí politika, LGBT tematika) a podle toho, kterého z komiků má váš partner v oblibě, se dá usuzovat o jeho náhledu na tyto problémy. Kanál YouTube nabízí množství videí s těmito hostiteli populárních talk show.

Písemný styk je založen především na e-mailech, které by měly být zodpovězeny co nejdříve. Emailová a telefonická komunikace by vůbec měla být základem udržování obchodních vztahů, dlouhé odmlky v komunikaci Američané nechápou. Nemalé potíže způsobuje 6 – 9ti hodinový časový posun mezi východním resp. západním pobřežím USA a Českou republikou. Českým firmám které aktivity v USA chtějí rozvinout co nejvíce, lze jen doporučit zajištění možnosti telefonického spojení po dobu americké pracovní doby do ČR, tj. do našich pozdních večerních hodin (22-24 hodin). Američané chtějí věci řešit rychle a ihned a nemožnost okamžitého spojení s obchodními partnery je značně frustruje. A ne všichni si časové posuny s jinými částmi světa uvědomují.

Tzv. networking tj. navazování neformálních kontaktů na společenských akcích je trvalou součástí obchodního života a v žádném případě se mu nevyhýbejte. Obchodní periodika jsou plná popisu náhodných setkání, která vedla k velkým a úspěšným obchodům a většina amerických obchodníků možnost navazovat nové kontakty aktivně vyhledává. To že vaše angličtina není úplně perfektní není vůbec důležité, naopak vaše jinakost bude přitahovat lidi, kteří se s Vámi budou chtít dát do řeči. Oslovuje se kdokoli, kdo je v danou chvíli volný, rozhovor jde hned k podstatě, tj. co oba dělají a jestli mezi nimi existuje něco společného, co by mohlo vést ke vzájemnému obchodu. Rychlé ukončení konverzace formou „Talk to you later..“ není nezdvořilé a časem sami najdete nejlepší způsob jak nikam nevedoucí rozhovor ukončit (ale spíš lze očekávat, že to za vás učiní partner, uvidí-li že rozhovor nikam nevede). Dostatek vizitek na rozdávání je základ pro cesty do Ameriky. Očekávejte, že Vám budou chtít něco prodat, s tím na takové akce většina lidí chodí a vůbec se neostýchejte rovnou říct, co prodáváte vy a jaký obchodní záměr vás do Ameriky přivádí. Vytváření uzavřených konverzačních hloučků je chyba (např. když se na společenské akci baví Češi s Čechy), je potřeba se tréninkem zbavit počátečního ostychu oslovovat cizí a neznámé lidi, jakkoliv to české mentalitě není blízké.

Oblečení na obchodní jednání je konzervativní, v případě možnosti neformálního oblečení je tato informace veřejně známá a je součástí vnitřní firemní politiky (např. Casual Friday, méně formální oblečení v pátek). Jakékoliv občerstvení nad rámec vody či kávy při jednání v kanceláři lze považovat za nadstandard. U větších firem (právní firmy, banky aj.) kde lze očekávat dlouhá jednání je občas nabídka bufetu ze kterého si každý vybere a vezme občerstvení ke stolu nebo se občerství o přestávce jednání. U zdlouhavých jednání do večerních hodin je běžná společná objednávka doneseného jídla z nějaké blízké restaurace. Většinou každý platí za sebe, pokud hostitelská firma nedá jasně najevo, že své partnery zve. Alkohol na jednání nepatří, normální ale může být sklenička v nějakém blízkém baru po úspěšném ukončení jednání. Kouření je společensky neslušné, kanceláře a restaurace jsou až na výjimky nekuřácké prostory. V kancelářích, barech a restauracích se chodí kouřit na ulici.

Obchodní snídaně, obědy a večeře jsou běžnou součástí obchodního života. Platí hostitel, při méně formálních setkáních, kterého se účastní více lidí jen volně spojených do jedné skupiny (společné sledování sportovního utkání v baru apod.) platí každý za sebe. Spropitné (‚tip‘) se dává v řádu 15 – 20 %.

Osobní finance do konverzace nepatří, statut a majetek vašeho partnera je dán jeho pracovním místem, místem jeho bydliště, školou, kterou navštěvují jeho děti a také jeho dosaženým vzděláním které ho řadí do určité profesionální skupiny (právníci, bankéři aj.). Zato je naprosto běžné že plat vedoucích větších společností (CEO) je veřejně známý. Drahými dárky Američany přivedete do rozpaků, od určité výše se hodnotné dary musí uvádět v daňovém přiznání jako příjem a odvádět z nich daň. Doporučují se menší dárky s logem vaší společnosti.

Regionální rozdíly v tak velké zemi jako je Amerika samozřejmě také existují. Oblast severovýchodu USA (zhruba od Pensylvánie na sever) je rychlá a dynamická, New York, Washington a Boston jsou americká centra obchodu, politiky a vzdělanosti. Na jihovýchodě se setkáte s vřelými a pohostinnými lidmi (Georgia aj.), spíše konzervativního zaměření. Životní tempo je tam pomalejší, Miami je centrem „Latinské Ameriky v USA“, hispánská komunita silně ovlivňuje život v jižních státech. Středozápad (Midwest) je považován za místo pravé Ameriky (srdce), lidé zde mají praktický přístup k věci a tvrdě pracují, velice často jsou silně nábožensky a rodinně zaměřeni. Západní část USA je obecně pomalejší než východ země (s výjimkou dynamických sektorů jako je IT či filmový průmysl), kulturním fenoménem je zde především Kalifornie, která velice ochotně přijímá nové podněty a mnoho kulturních i technologických inovací (Silicon Valley) přišlo z tohoto velkého státu, kde se zrodil specifický ekosystém provázání univerzit a soukromých firem, který dává vzniknout novým start-upům. V poslední době stále roste počet Čechů, kteří se snaží v Silicon Valley prosadit se svým start-upem a jsou také největším nositelem zvyklostí z obchodního jednání z tohoto prostředí.

Účast právního zástupce firmy na obchodním jednání je naprosto běžná. Pokud si váš partner sebou právníka přivede, bylo by chybou nepostupovat stejně. Právníci se běžně účastní obchodních jednání a jejich zadáním je napomoci uzavřít obchod, hledají tedy cestu jak vzniklé potíže překonat a vyřešit. Mít kvalitního místního právníka je asi nejdůležitější rada kterou Vám pro jednání v Americe může někdo poskytnout. Smlouvy jsou dlouhé a pamatují téměř na všechny možnosti, nic není ponecháno náhodě či pozdější domluvě. Pozor na rozdíly v právu jednotlivých US států, vždy si zjistěte, podle jakého práva by se případné spory řešily. Pokud se po uzavření sporu dostanete do konfliktu, můžete zkusit angažovat licencovaného mediátora, který se pokusí dosáhnout oboustranně přijatelného kompromisu. Ekonomické úseky velvyslanectví i generálních konzulátů ČR v USA jsou v kontaktu s některými právníky a mohou Vám poskytnout na ně kontakty. Některé české firmy angažují americké právníky původem z Čech a s českým i americkým právním vzděláním.

Svátky

  • 1.1.2016 New Year’s Day
  • 18.1.2016 Martin Luther King Day 
  • 15.2.2016 Washington’s Birthday
  • 30.5.2016 Memorial Day
  • 4.7.2016 Independence Day
  • 5.9.2016 Labor Day
  • 10.10.2016 Columbus Day
  • 11.11.2016 Veterans Day
  • 24.11.2016 Thanksgiving Day 
  • 26.12.2016 Christmas Day
  • 1.1.2017 New Year’s Day
  • 16.1.2017 Martin Luther King Day 
  • 20.2.2017 Presidents' Day
  • 29.5.2017 Memorial Day
  • 4.7.2017 Independence Day
  • 4.9.2017 Labor Day
  • 9.10.2017 Columbus Day
  • 11.11.2017 Veterans Day
  • 23.11.2017 Thanksgiving Day 
  • 25.12.2017 Christmas Day

Výše uvedené svátky platí v plné míře pouze na zaměstnance federální vlády. Nicméně velká část firem většinu těchto svátků plně respektuje a svým zaměstnancům poskytují volno. Vždy se svého partnera proto raději zeptejte.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Pro krátkodobé obchodní cesty a turistické návštěvy není ode dne 17.11. 2008 požadováno do USA vízum. Pro cestu je nutné použít cestovní pas s elektronickým čipem (tzv. e-pas, v ČR vydáván od 1.9. 2006) a před cestou je nutné si zajistit elektronický souhlas v rámci programu ESTA. Pobyt nesmí přesáhnout 90 kalendářních dnů. Od 21.1.2016 platí změněné podmínky pro cestování v rámci bezvízového styku tzv. Visa Waiver Program. Pokud občan ČR cestoval kdykoliv po 1.3.2011 do Iráku, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie a Súdánu, nemůže k cestě do USA využít Visa Waiver Program resp. ESTA, ale musí na Velvyslanectví USA požádat o vízum (např. obchodní B1 nebo turistické B2). Stejné omezení se týká i občanů ČR, kteří jsou zároveň občanem Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu. Výše uvedené omezení se netýká zaměstnanců státní správy ČR a příslušníků Armády, pracovníků humanitárních organizací a osob, které do uvedených zemí cestovaly za prokazatelně obchodním účelem.

Cestovat je také nadále možné i na vízum, které lze obdržet na velvyslanectví či konzulátu USA v cizině. Doporučujeme vyřídit si vízum v dostatečném předstihu na Velvyslanectví USA v Praze.

Z hlediska délky pobytu zákon rozeznává 2 základní skupiny víz: pro krátkodobý pobyt – tzv. neimigrační vízum, a k trvalému pobytu – tzv. přistěhovalecké vízum, nebo-li zelenou kartu (Green Card). Neimigrační víza se člení do 14 kategorií označených písmeny a číslicí k rozlišení účelu pobytu a postavení osoby, které je vízum uděleno. Vízum lze získat po ústním pohovoru na základě řádně zdůvodněného účelu. Pohovor se sjednává výhradně elektronickou cestou. Nevratný poplatek za podání žádosti o vízum je 100 dolarů. Při pohovoru se odebírají žadateli otisky prstů. Jejich biometrický přepis do vystaveného víza je pak kontrolován na hraničních přechodech při příjezdu do USA prostřednictvím opakovaného odebrání otisků prstů a fotografie obličeje. Udělené vízum se zasílá kurýrem. Víza schvaluje Ministerstvo zahraničí resp. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost a vydává je Velvyslanectví USA v Praze. Následuje přehled kategorií víz, které se svou povahou týkají obchodní nebo pracovní činnosti:

B-1 Visa (Business Visitor)

Vízum se vydává na dobu omezenou účelem jednání (zpravidla do 30 dnů), žadatel musí mít trvalé bydliště a rodinné vazby mimo USA, čímž se zajišťuje jeho návrat. Doporučuje se dopis amerického obchodního partnera na originálním hlavičkovém papíře, jehož smyslem je potvrdit pozvání k obchodním jednáním do USA, specifikovat jejich délku a případně potvrdit záměr podílet se na finanční úhradě cesty. Držitelům víza B-1 není umožněno v USA pracovat nad rámec obchodních jednání uvedených v žádosti.

H-1B Visa (Specialty Worker/Professional)

Musí být doložena americká firma jako zaměstnavatel, který sponzoruje daného pracovníka, vydává se obvykle na 3 roky, je možno pak o další 3 roky prodloužit, po 6 letech pobytu v USA musí pracovník strávit 1 rok mimo území USA, poté může žádat o nové vízum. Americký zaměstnavatel musí doložit důvod zaměstnání daného zahraničního pracovníka, musí se jednat o vysoce profesionální pozici, pracovník musí doložit, že je odborně schopen danou práci vykonávat (vyžaduje se např. středoškolské vzdělání, nebo v některých případech vysokoškolské vzdělání).

L-1 Visa (Intra Company Transferee)

Vyžaduje  U.S. firmu jako sponzora, vízum se vydává na dobu 1-3 let (na dobu 1 roku se vydá v případě, že se jedná o nově založenou firmu), vízum je možno prodloužit maximálně na 5 až 7 let. Pro pracovníky, kteří pracují ve firmě mimo území USA, firma musí mít pobočku nebo svoji kancelář v USA, mateřská firma je v ČR. Zahraniční pracovník musí být řídícím pracovníkem, musí pro zahraniční firmu pracovat minimálně 1 rok během posledních 3 let v řídící funkci.

E-1 & E-2 Visa (Treaty Traders and Investors)

Obě tyto vízové kategorie vyžadují smlouvu mezi USA a příslušnou zemí, vydávají se na dobu 1 až 5 let, každý žadatel dostává nejprve povolení na 12 měsíců, poté je možno prodloužit, nutno doložit výsledky hospodaření firmy v USA

  • E-1 s Českou republikou nebyla dohoda o volném obchodu a navigaci podepsána, a proto nemohou čeští občané o toto vízum žádat
  • E-2 se vydává pro pracovníky nově vzniklých zahraničních firem (investorů). Více než 50 % U.S. firmy musí být vlastněno zahraničním partnerem, vlastní investice nesmí být financována úvěrem, ale z vlastních prostředků firmy

Green Card

Tzv. zelenou kartu (Green Card), tj. povolení k trvalému pobytu spojené s právem pracovat, je možné získat zpravidla jen s podporou amerického zaměstnavatele – sponzora. Možnost získat trvalý pobyt nebo pracovní povolení z politických nebo humanitárních důvodů nepřichází v případě českých občanů v úvahu.

Pro podnikatele přicházejí v úvahu typy B-1 určené pro obchodníky nebo E-2 pro investory (v souladu s bilaterální dohodou o podpoře a ochraně investic). Vízum B-1 je vhodné pro krátkodobý nebo příležitostný obchodní pobyt. Ani B-1 vízum však není formální záležitostí. Žadatelům se doporučuje přijít na ústní pohovor dokonale připraveni a vybaveni dokumenty dokládajícími solventnost firmy i žadatele, úzký vztah s partnerem v USA a pevnou vazbu na ČR.

Každým rokem vláda USA organizuje tzv. "Green Card Lotery", do které se mohou přihlásit cizí státní příslušníci, kterým je 18 let a více a mají ukončené středoškolské vzdělání (podrobněji na www.dvlottery.state.gov).

K poskytování oficiálních informací o platných podmínkách pro vstup a pobyt českých občanů na území USA je kompetentní konzulární úsek Velvyslanectví USA v Praze.
Adresa velvyslanectví:
Tržiště 15, 124 48 Praha 1 – Malá Strana
Tel: +420 257.530.663
Fax: +420 257.530.920
Web: http://www.usembassy.cz

Další užitečné informace:

Doprava

Pro řízení motorových vozidel v USA cizincem je nutný mezinárodní řidičský průkaz (MŘP) vydaný dle ženevské úmluvy z roku 1949, o silniční dopravě. Upozorňujeme na skutečnost, že v USA je akceptován pouze MŘP vydávaný dle ženevské úmluvy z roku 1949 a nikoli v Evropě obvyklejší MŘP dle Vídeňské úmluvy z roku 1968. Zapůjčení automobilu je vázáno na vlastnictví kreditní karty, ev. složení zálohy a předložení mezinárodního, občas i českého řidičského průkazu. Telefonicky či prostřednictvím internetu si lze před cestou do USA půjčení auta předem zařídit. Nejrozšířenějšími celostátními autopůjčovnami jsou např. Hertz, Avis, Dollar, Alamo, Budget, Enterprise, Thrifty atd.

Ubytování

Existuje široká síť nejrůznějších kategorií hotelů a motelů nižší a střední kategorie (cena za 1 noc řádově od 50 do 120 USD). Užitečné jsou slevové kupony, které jsou k dispozici na benzinových pumpách, v turistických informačních střediscích a na internetu.

Nejznámějšími internetovými servery na vyhledávání ubytování jsou Expedia, Orbitz, Kayak a Hotels.

Různé

V turistických oblastech a velkých aglomeracích USA se zahraniční turisté mohou stát oběťmi loupežných útoků. Doporučuje se vyvarovat se vstupu do neznámých čtvrtí, především po setmění. Obecně platí, že americká města trpí řádově vyšší kriminalitou než evropské aglomerace.

Nákup cigaret je povolen mladistvým od 18 let, alkoholu od 21 let. Pokud si prodavač či číšník není jist věkem zákazníka, je běžné, že si vyžádá doklad totožnosti. Bez ohledu na věk je zakázáno konzumovat alkohol na veřejnosti (někdy vám při nákupu alkoholu nabídnou papírový sáček, do kterého je možné láhev vložit a takto popíjet např. v parku). Při koupání se všeobecně vyžaduje, aby děti včetně batolat, měly plavky. Mužům se doporučuje používat plavky s nohavičkami.

Policie v USA

Vzhledem k agresivitě zločinnosti a častému ohrožení policistů, používá policie ve Spojených státech všeobecně tvrdších metod. Oproti evropským zvyklostem používá policie k zastavení vozidla světelnou signalizaci či amplion. Po zastavení zůstává policejní vůz za zadrženým vozidlem. Je nutné, bez jakýchkoliv známek odporu, přesně provést to, co policista vyžaduje. Důležitým předpokladem klidného průběhu kontroly je zůstat sedět a ponechat obě ruce na volantu tak, aby je policista dobře viděl. Hledání dokladů v náprsní kapse či příruční schránce vozu může policista pokládat za hledání zbraně. Jakýkoliv odpor, i verbální, může být považován za maření úředního úkonu a výsledkem může být pokuta nebo i zajištění podezřelé osoby. Všeobecně používaná zásada je podrobit se bez odporu zákroku policisty a až poté si případně stěžovat. Při kladení odporu není výjimkou použití slzného plynu, nasazení pout a uvěznění. Obecně se uplatňuje postup, že osoba podezřelá z nezákonné činnosti je zadržena a o vině či nevině rozhoduje soudce následně.

Elektřina

V USA je v elektrické síti rozdílné napájecí napětí – 110/60 Hz (v ČR 220/50 Hz), zásuvky a zástrčky elektrických spotřebičů jsou odlišné od evropských. Ve specializovaných obchodech lze zakoupit transformátor napětí i nástavec na evropskou zástrčku.

Internet

Internet je v USA naprosto běžný, ve veřejných knihovnách a některých restauracích, kavárnách, na letištích a v dalších veřejných prostorech je často zdarma. V hotelích je připojení někdy za příplatek.

Časový posun

Časový posun mezi ČR a východním pobřežím USA (New York, Washington, Miami) činí 6 hodin a mezi ČR a západním pobřežím USA (Los Angeles, San Francisco) 9 hodin. Státy mezi východním a západním pobřežím USA mají časovým posunem mezi 6 a 9 hodinami (Texas 7 hod., Nevada 8 hod. aj.).

Doporučení pro cestovatele do USA lze najít na internetových stránkách:

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Čeští občané, jako občané členského státu EU, nepodléhají žádnému zvláštnímu zacházení ze strany amerických pracovních zákonů (v pozitivním ani negativním smyslu). Podmínky pro zaměstnávání našich občanů jsou tedy výrazně spojeny s pravidly pro vydávání víz.

Čeští občané mohou v USA dočasně pracovat jako zaměstnanci významných investorských firem nebo jako fyzické osoby, které investují v USA, profesionální experti (např. architekti, lékaři, inženýři, právníci, profesoři, sportovci a trenéři), zaměstnanci amerických firem ze zahraničí, kteří jsou dočasně transferováni k mateřské firmě nebo za účelem zaškolení. S ohledem na rostoucí počet Čechů a českých firem, které investují v USA je na místě zdůraznit nutnost mít v pořádku všechny formality, spojené s např. byť jen krátkodobým výjezdem českého zaměstnance na americkou pobočku za účelem provedení konkrétní práce (účast na projektu, zaškolení místního personálu aj.). 

Čeští občané, kteří pracují ve firmě, která má vazbu na US firmu (např. ve formě mateřská organizace – česká pobočka) mohou žádat o vydání víza L-1. Tento typ víza se aplikuje na manažery, statutární zástupce nebo zaměstnance s tzv. specializovanou znalostí. Další podmínkou je prokázání že žadatel disponuje dostatečným prostorem (kanceláře) na vykonávání hlavní činnosti podnikání. Používá se také v případě, že česká firma vyšle do USA svého zaměstnance, jehož úkolem je v USA založit novou pobočku české mateřské firmy.

Investoři do USA mohou žádat o víza typu E-2. Tento typ víza se vztahuje pouze na občany tzv. treaty countries tj. země, se kterými USA mají platnou obchodní dohodu, což je od r. 1993 případ i České republiky. Poněkud nejasná je definice „značné investice“, která dává možnost tento typ investorského víza poskytnout. Většinou jde o částku 200-500 tis. USD, které byly nebo budou v brzké době proinvestovány v USA. Americká firma také musí dokázat, že je schopná generovat příjmy z podnikání, které umožní cizinci v USA žít a působit. Toto vízum se vydává na dva roky.

Českým občanům jsou také dostupné víza typu H-2 A (dočasné zaměstnání v zemědělství a H-2B (dočasná víza pro nezemědělské pracovníky). Vesměs jde o sezonní pracovní místa, u kterých US zaměstnavatelé nedokáží své potřeby krátkodobé potřeby z dostupných US zdrojů.

Imigrační politika se stala jedním ze žhavých politických témat, pravidelně se objevuje v politických diskuzích a jako volební téma. Nicméně za posledních několik let nedošlo na federální úrovni k žádnému většímu posunu, o to pečlivěji je třeba sledovat legislativu jednotlivých států USA. Hlavně státy na jihu Spojených států v poslední době přikročily ke zpřísnění svého boje s nelegální imigrací (Texas, Arizona). V USA existuje mnoho konzultantských a právních kanceláří, které se úzce specializují na imigrační a komerční právo. Poplatky za jejich právní pomoc jsou poměrně vysoké. Kontakt na tyto firmy je k dispozici na internetových stránkách zastupitelských úřadů, které působí v USA (např. www.mzv.cz/ny).

Některé internetové stránky, vztahující se k této problematice:

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotní péče v USA má vysokou odbornou úroveň a současně patří ve světovém srovnání k nejdražším. Dobré zdravotní pojištění u renomované zdravotní pojišťovny stojí přes 400 dolarů na osobu měsíčně (a alespoň 600-800 USD pro čtyřčlennou rodinu). Trvalým problémem je zdravotní péče pro zdravotně nepojištěné, kterých je na 46 milionů a kteří si jen výjimečně mohou dovolit platit za zdravotní péči z vlastních zdrojů. Ve Spojených státech není lékařům a nemocnicím dovoleno odmítnout pacienta ve vážném zdravotním stavu nebo v ohrožení života. Nemocnice pacienta vždy přijmou a zjistí-li, že není solventní, případně není krytý zdravotním pojištěním, propustí ho v okamžiku, kdy se jeho stav stabilizuje a nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jeho propuštěním však nekončí vymáhání dluhu ze strany nemocnice, kterému se obvykle pacient nevyhne ani případným odjezdem ze země. Obecně platí, že státní nemocnice a nemocnice v horších čtvrtích účtují za jednotlivé úkony několikanásobně nižší sazby, nežli nemocnice soukromé. Vyšší účet platíte i v případě, že nejste zdravotně pojištěn.

Nejspolehlivější cestou, jak se vyhnout potížím s nečekanými výdaji za léky nebo lékařský zákrok, je důsledně dbát na pojištění při cestách do zahraničí. Tento druh pojištění je běžně dostupný ve většině českých pojišťoven a poplatky za něj jsou i při delších pobytech nesrovnatelné s cenou nahodilých zdravotních potíží. S ohledem na ceny za lékařské úkony doporučujeme limit plnění pojistné události alespoň ve výši jednoho milionu Kč. Vhodné je připojištění pro přepravu hospitalizované osoby a repatriaci zemřelého. Doporučuje se vzít s sebou kromě dokladů o sjednaném pojištění i kontaktní adresu a telefon na partnerskou pojišťovnu v USA.

Většina zdravotních zařízení má jen minimální povědomí o zdravotních systémech v zemích EU. Na téměř každého cizince tak zároveň hledí jak možný zdroj problémů kvůli nemožnosti z něj vymoct peníze, pokud nezaplatí na místě a poté z USA odjede. Proto se vyplatí umět reagovat na základní otázky ohledně uzavřeného zdravotního pojištění včetně kontaktu na zákaznickou linku, kde si zdravotní zařízení může ihned telefonicky ověřit, že jí zahraniční pojišťovna náklady na ošetření proplatí.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: