Jednočlenná společnost s ručením omezeným versus podnikání jako OSVČ

28. 4. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Chcete začít podnikat a nevíte, zda se stát OSVČ nebo založit společnost s ručením omezeným? Obsahem tohoto článku je nejen přehledné shrnutí výhod a nevýhod obou variant a jejich využití v praxi, ale i stručný návod, jaké kroky je nezbytné podniknout, ať už se podnikatel pro své podnikání rozhodne pro kteroukoli z variant.

Podrobný obsah:


Předmětem tohoto článku je porovnání základních forem podnikání v České republice pro začínající podnikatele. Článek se zaměřuje na výhody a nevýhody obou forem v několika kategoriích, které by začínajícímu podnikateli měli pomoci v rozhodnutí, která forma podnikání je pro něj vhodnější.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Administrativní a finanční náročnost

V této části se budeme zabývat jednak administrativní náročností podnikání fyzických a právnických osob při jejím vzniku a jednak všemi dalšímu povinnostmi, které s podnikáním fyzických a právnických osob souvisí.

K tomu, aby fyzická osoba či právnická osoba začala podnikat, je zapotřebí podnikatelského oprávnění. V převážné většině případů se bude jednat o oprávnění živnostenské (dále jen „živnost“).

Za živnost český právní řád považuje soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za dalších podmínek stanovených zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ŽZ“).

Živností však zejména není:

  • provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě (např. bankovnictví),
  • využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory (např. umělecké malířství a herectví),
  • pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor,
  • poskytování zdravotnických služeb,
  • výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních,
  • zprostředkování zaměstnání,
  • zemědělství,
  • provozování hazardních her.

Za živnost se ale považují i následující činnosti, ke kterým je zapotřebí zvláštního oprávnění dle jiného právního předpisu:

  • lékaři, zubní lékaři a farmaceuti, nelékařští zdravotničtí pracovníci při poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů,
  • veterinární lékaři, další veterinární pracovníci včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,
  • advokáti, notáři, patentový zástupci a soudní exekutoři,
  • znalci a tlumočníci,
  • auditoři a daňový poradci,
  • burzovní dohodci,
  • zprostředkovatelé a rozhodci při řešení kolektivních sporů a rozhodci při rozhodování majetkových sporů,
  • úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři,
  • autorizovaní architekti a autorizovaní inženýři činní ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři,
  • autorizovaní inspektoři, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání,
  • auditoři bezpečnosti pozemních komunikací,
  • zapsaných mediátorů podle zákona o mediaci.

Dále se v tomto textu budeme věnovat podnikáním s živností. Mezi všeobecné podmínky provozování živností fyzických osoba patří:

  • plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a
  • bezúhonnost.

Za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Jinými slovy, pokud byla fyzická osoba odsouzena např. pro trestný čin spáchaný s dopravní nehodou a nehodlá podnikat jako dopravce či taxikář, je pro účely získání živnosti bezúhonnou osobou.

Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříků trestů, nicméně pro účely zřízení živnosti se o něj žádat nemusíte, příslušný živnostenský úřad si bezúhonnost prověří sám.

Více informací o jednotlivých druzích živností naleznete v článku Živnosti.

Fyzická podnikající osoba

Pokud hodláte podnikat jako fyzická osoba, ke zřízení živnosti vám postačí:

  • vyplněný Jednotný registrační formulář (dále jen „JRF“),
  • platný občanský průkaz,
  • doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž jste umístil sídlo, liší-li se od bydliště (písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí, s úředně ověřeným podpisem),
  • doklad o zaplacení správního poplatku ve výši 1000 Kč.

Osvědčení o živnostenském oprávnění živnostenský úřad vydá během 30 dnů, ve většině případů však do 1 týdne. Pokud jste dosud nepodnikal, bude vám zároveň přiděleno identifikační číslo (IČO).

Na živnostenském úřadě lze také učinit další ohlášky se zahájením podnikání související – ke správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a eventuálně k úřadu práce.

JFR lze získat na jakémkoliv obecním živnostenském úřadu, příp. jsou volně dostupné na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, resp. v Databázi formulářů na BusinessInfo.cz (JRF pro fyzickou osobu, JRF pro právnickou osobu).

Jakmile osvědčení o živnostenském oprávnění obdržíte, můžete zahájit podnikatelskou činnost. Celá administrace výše uvedeného by tedy fyzické osobě neměla trvat déle než 14 dnů, a to s minimálními náklady (1 000 Kč).

Právnická osoba

Pokud hodláte podnikat pod právnickou osobou, musíte nejdříve společnost založit. Před tím je nutné stanovit její formu. Jak postupovat při volbě vhodné formy obchodní společnosti pro Vaše podnikání se můžete dočíst více v článku Správný výběr obchodní společnosti pro Váš obchodní plán. V tomto modelovém případě bude dále pracovat s tím, že podnikající právnickou osobou je společnost s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“).

Založit s.r.o. lze výlučně u notáře formou notářského zápisu (cena za vyhotovení se liší podle náročnosti a délky zakladatelské listiny dané s.r.o., přibližně však činí 4 000 až 7 000 Kč).

Jakmile obdržíte notářský zápis prokazující založení s.r.o., požádáte o živnostenské oprávnění. Proces založení živnosti je stejný jako u podnikající fyzické osoby s výjimkou toho, že navíc dokládáte notářský zápis o založení nové právnické osoby.

Jakmile obdržíte osvědčení o živnosti, můžete podat návrh na prvozápis do příslušného obchodního rejstříku, ten je zpoplatněn ve výši 6 000 Kč.

Kromě rejstříkového soudu může nově zápis Vaší obchodní společnosti do obchodního rejstříku provést sám notář. Poplatek za takový zápis činí „pouze“ 2 700 Kč.

Pro žadatele o zápis do veřejných rejstříků to navíc také znamená zjednodušení procesu zápisu do veřejných rejstříků. Notář nevede, na rozdíl od soudu, žádné vkladové řízení. Jinými slovy, navrhovateli nehrozí, že návrh bude odmítnut či zamítnut, jelikož veškeré nezbytné podklady notář sám zkoumá a navrhovatele případně upozorní na určité nedostatky, které jsou neformálně odstraněny.

Dalšími podstatnými výhodami je rychlost provedení zápisu (zápis je proveden prakticky ihned) a úspora nákladů. Notář však může provést zápis požadované skutečnosti do veřejného rejstříku, které mají podklad v notářském zápisu, který tento notář také sám sepsal.

Blíže o vzniku a založení s.r.o. ve článku Obchodní korporace – založení a vznik.

Celá administrace založení s.r.o. (pokud bude přímý zápis do obchodního rejstříku provádět notář) by měla trvat stejně dlouho, jako při zahájení podnikání fyzické osoby, nicméně záleží na časové vytíženosti notáře. Na celkové náklady související se založením s.r.o. však počítejte přibližně 20 000 Kč.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Daňové povinnosti

Registrace

Nově založená právnická osoba je povinna podat přihlášku k registraci k dani z příjmů u příslušného správce daně (místní příslušnost je určena dle sídla této právnické osoby) do 15 dnů od svého vzniku, čímž je myšleno datum zápisu této osoby do obchodního rejstříku.

Fyzická podnikající osoba je povinna podat přihlášku k registraci daně z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně (místní příslušnost je určena dle místa trvalého pobytu fyzické osoby, nikoli dle místa podnikání) do 15 dnů ode dne, ve kterém

  • a) započala vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo
  • b) přijala příjem ze samostatné činnosti.

Přihlášku k registraci je možné podat pouze na předepsaném tiskopisu vydaném Ministerstvem financí ČR.

Podnikající fyzická osoba tak rovněž může učinit rovnou na živnostenském úřadě při zřízení živnosti. Naopak nově založená právnická osoba musí přihlášku k registraci provést jedině prostřednictvím datové schránky, která je právnické osobě automaticky zřizována. Přístupové údaje do datové schránky jsou zasílány do vlastních rukou jednatele obratem po vzniku právnické osoby.

Pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které mají zřízenu datovou schránku, dále platí, že veškerá podání určená správci daně (oznámení o změnách, daňové tvrzení, resp. přiznání atd.) mohou být činěna pouze elektronicky prostřednictvím datové schránky.

Daňové přiznání a sazba daně

Fyzická podnikající osoba

Zdaňovací období u fyzické osoby je kalendářní rok. Daňové přiznání je povinna podat každá fyzická osoba, ať již podnikající či nepodnikající, jejíž roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Fyzická osoba – podnikatel musí ze svých příjmů po odečtení výdajů odvést daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %.

U fyzické osoby je potřeba dát si také pozor, že jí může vzniknout povinnost k úhradě tzv. solidární daně. Solidární daň se platí pouze z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, nikoli z příjmů z pronájmu, kapitálového majetku nebo ostatních příjmů. Solidární daň činí aktuálně 7 % z kladného rozdílu mezi:

  • součtem příjmů ze samostatné výdělečné činnosti zahrnovaných do dílčího základu daně za celý rok a
  • 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně pro rok 2016 činí 1 296 288 Kč ročně.

Dále je fyzická osoba podnikající povinna hradit pojistné na sociální pojištění ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu a zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, celkem tedy 42,7 % z vyměřovacího základu.

Pokud fyzická osoba ukončila zaměstnanecký poměr a začala podnikat, hradí zálohy z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok. Tyto zálohy pak platí až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém bude nebo by měl být podán přehled za daný kalendářní rok (do 31. 3. následující kalendářního roku).

Pro rok 2017 jsou minimální zálohy stanoveny následovně (minimální výše záloh se každoročně mění):

  • pojistné na důchodové pojištění: 2 061 Kč,
  • pojistné na zdravotní pojištění: 1 906 Kč,
  • pojistné na nemocenské pojištění (dobrovolné): 115 Kč.

Právnická osoba

Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je:

  • kalendářní rok (nejčastější případ),
  • hospodářský rok,
  • období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo
  • účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.

Pokud s.r.o. založí fyzická osoba za účelem svého podnikání, může v této právnické osoby figurovat jako jednatel a vyplácet si odměnu na základě smlouvy o výkonu funkce. Nejedná se o zaměstnanecký poměr, nicméně z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se jedná o příjem ze závislé činnosti. Odměna tak bude daněna sazbou ve výši 15 % ze základu daně – hrubé mzdy a úhrnu pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Pokud není schválena smlouva o výkonu funkce, je výkon funkce jednatele bezplatný.

Pokud si jediný společník s.r.o. rozhodne vyplácet podíl na zisku, kromě toho, že samotná právnická osoba musí odvést daň z příjmů ve výši 19 %, musí společník jakožto fyzická osoba takto vyplacený podíl na zisku zdanit navíc daní ve výši 15 %.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Odpovědnost a ručení

Pokud fyzická osoba podniká, odpovídá za své závazky celým svým majetkem, což představuje jednu ze zásadních nevýhod podnikání jako OSVČ. Oproti tomu, v zaměstnaneckém poměru, je odpovědnost zaměstnance limitována 4,5 násobkem průměrného měsíčního výdělku, společník s.r.o. pak ručí za dluhy „své“ obchodní společnosti do výše nesplaceného vkladu podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byl věřitelem vyzván k plnění.

Z výše uvedeného důvodu je pro fyzickou podnikající osobu důležité zřídit si odpovídající profesní pojištění, které případně pokryje nároky vyplývající za způsobenou škodu v rámci podnikání třetímu subjektu.

Dále by měla podnikající fyzická osoba, pokud je v manželském svazku, zvážit, zda si mezi manžely smluvně neujednat majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Součástí společného jmění manželů se dle zákonného režimu stává vše, co nabyl jeden z manželů nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou věcí, které:

  • slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  • nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  • nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  • nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
  • nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Součástí společného jmění je však také zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Je ovšem nezbytné mít na paměti, že součástí společného jmění manželů jsou ale také pasiva, tedy dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Naopak smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

Doporučení ohledně volby vhodného smluveného režimu společného jmění manželů je nejvhodnější ujednat s advokátem nebo notářem, který je také jako jediný oprávněn takovou smlouvu sepsat.

Ukončení podnikání

Pokud hodlá fyzická osoba ukončit své podnikání, musí tuto skutečnost oznámit do 8 dnů své zdravotní pojišťovně a příslušné okresní, event. obvodní, správě sociálního zabezpečení. Ve lhůtě 15 dnů musí taktéž informovat správce daně.

Pokud je podnikání vykonáváno na základě živnosti, musí podnikatel požádat o zrušení této živnosti.

S ukončením podnikání taktéž souvisí archivační povinnost vyplývající z různých právních předpisů. Délka doby archivační povinnosti se liší a činí od tří do 10 let. Pro fyzickou osobou podnikající je proto nejjistějším řešením uschovávat účetní záznamy po dobu 10 let od ukončení svého podnikání.

Ukončení podnikání fyzické osoby však není samo o sobě důvodem pro okamžité podání daňového přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Daňové přiznání u daně z příjmů se podává standardně za celé zdaňovací období, tj. za kalendářní rok do 30. 3. nebo v prodloužené lhůtě do 30. 6. (pokud přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce).

Ukončením podnikání právnické osoby může být poměrně složité, nicméně záleží na tom, zda tato právnická osoba bude dále existovat, eventuálně s jiným předmětem podnikání či má zaniknout a být vymazána z obchodního rejstříku. Speciální je pak situace, kdy svoji účast ve společnosti ukončuje pouze její společník.

Ke změně předmětu podnikání je zapotřebí změnit zakladatelskou listinu formou notářského zápise a následně tuto skutečnost zapsat do obchodního rejstříku. Pokud se ruší právnická osoba, musí o zrušení rozhodnout valná hromada nebo její jediný společník, o čemž musí být pořízen notářský zápis.

Právnická osoba může být zrušena s likvidací (pokud zaniká bez dalšího a je nutné vypořádat její majetek) anebo bez likvidace (pokud například dochází ke sloučení jedné právnické osoby s druhou právnickou osobou). Více o zrušení právnického osoby naleznete ve článku Obchodní korporace – zrušení.

Pokud však hodlá ukončit svoji působnost v právnické osobě její společník formou prodeje svého podílu, potom samotná právnická osoba pochopitelně nezaniká. Prodej obchodního podílu je poměrně jednoduché právní jednání, které pouze vyžaduje, aby podpisy smluvních stran byly úředně ověřeny a změna byla promítnuta do obchodního rejstříku.

V každém případě doporučujeme, abyste ukončení podnikání fyzické i právnické osoby konzultovali s odborníky, zejména daňovými poradci a advokáty, jelikož v případě nesplnění všech povinností s ukončením podnikání související, mohou být dozorujícími orgány uděleny velmi vysoké pokuty.

Závěr

Z pohledu administrativní a finanční náročnosti je zcela nejjednodušším způsobem zahájení podnikání fyzické osoby. Je však nutné přihlédnout k tomu, jaký předmět podnikání bude osoba vykonávat a jaký je její podnikatelský plán.

Pokud se jedná o činnost, která je spjatá výlučně s takovou fyzickou osobou (např. zubař, advokát nebo řemeslník), potom lze podnikání fyzické osoby jen doporučit, a to z několika důvodů.

Klienti takovýchto osob se často spoléhají na osobní reputaci podnikatele, tudíž sám podnikatel si buduje dobré jméno, s tím také souvisí to, že fyzická osoba – podnikatel, může být pro klienty v tomto směru více věrohodná, jelikož ručí za své závazky celým svým majetkem. Nicméně vybudovanou reputaci a předmět podnikání nelze na žádnou osobu převést a končí současně s ukončením podnikání dané fyzické osoby, aniž by bylo možné vynaložené úsilí jakkoli zhodnotit.

Naopak výhodou podnikání právnické osoby je, že podíl v ní vlastněný lze kdykoliv převést, a to ideálně za úplatu. Ukončení podnikání je tedy z tohoto pohledu mnohem jednodušší.

Společnost s ručením omezeným si také může zvolit jakoukoli obchodní firmu (název), který právní předpisy dovolují, kdežto podnikající fyzická osoba podniká výlučně pod svým vlastním jménem.

Pokud začne fyzická osoba podnikat pod svým jménem, může kdykoliv v průběhu svého podnikání převést své aktivity pod právnickou osobu. Stává se tak často z důvodu, že se podnikání rozroste natolik, že jediná osoba již nestačí všechny své aktivity řádně spravovat anebo právě proto, že hodlá své know-how předat svému nástupci či jej zamýšlí výhodně prodat.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek