Spoléhat na podobnost polštiny se nevyplatí, lepší je mít tlumočníka

26. 11. 2014 | Zdroj: Economia, a. s.

Varšava je nejen hlavním městem Polska, ale také polského a bez nadsázky i středoevropského byznysu. Do polské metropole létají přímé lety společností ČSA a LOT z Prahy několikrát denně, pokud ale zamíříte do jiného většího města, podívejte se na spojení i s jinými dopravci, jako je třeba Lufthansa, EasyJet nebo Wizz Air. Polsko totiž nabízí celkem 14 komerčních letišť pro civilní provoz, jež vám mohou ušetřit až celé dny prosezené v autě či ve vlaku.

U cestování po Polsku se ještě zastavme, dobrý plán cesty na jednání je totiž v této rozlehlé zemi zásadní. Díky fotbalovému šampionátu Euro 2012 vystavěl náš severní soused několik nových dálnic, další zmodernizoval, ale povětšinou v ose západ-východ, což spojení s českými městy s výjimkou Ostravy příliš nepomáhá. Polsko má dnes 1520 kilometrů dálnic a 1450 kilometrů rychlostních silnic, jež bývají někdy posměšně Čechy označovány jako „dálnice s přechody pro chodce“. Některé úseky dálnic jsou zpoplatněny, ale například klíčový úsek mezi Zhořelcem a Vratislaví je zdarma. Pokud rádi sešlápnete plynový pedál, nejrychlejší cesta z Prahy do Varšavy vás povede zhruba sedm hodin přes Berlín.

Průjezd samotnou Varšavou ve špičce je nekonečný, i s tím je třeba při rezervaci ubytování počítat. Dobrým řešením je blízkost metra anebo tramvajové zastávky a orientace v terénu. Pokud ji nemáte, rezervujte si hotel co nejblíže k místu jednání.

Potíže s polštinou

Zdánlivá blízkost polštiny a češtiny může být prvním kamenem úrazu – ne všechna slovíčka mají stejný význam, často je posunutý, až dokonce opačný. Tlumočník je tedy stejně důležitý jako u jiných jazyků. A s angličtinou je to podobné jako u nás – ani v Polsku neznamená vysoká manažerská funkce automaticky vynikající znalost angličtiny. Pokud jde o vysoce kvalifikované jednání anebo je ve hře větší částka, obvykle si každá ze stran přiváží vlastního tlumočníka s sebou.

Poláci často dají na první dojem, úsměv, energii a náladu, takže je dobré odložit typicky české „možná“ a mluvit rozhodně, i když bez potřeby jakýchkoliv deklarací. Na ně bude čas u samého konce jednání. Dámy se možná setkají s neobvyklým políbením ruky, které se u nás už dávno nepěstuje, ale i v Polsku je v obchodní sféře na ústupu.

Typicky česká „pohoda“ během jednání možná narazí na polskou „škrobenost“. Poláci jsou vynikající vyjednavači, kteří se nespokojí s první nabídkou či poptávkou, každá sleva se počítá a handrkování o centy je součástí hry, kterou neukončujte dříve, než je nutné.

Na škodu není ani malý dárek ve formě dobré čokolády nebo například Becherovky, je totiž možné, že podobný „prezent“ v polském provedení čeká také na vás.

Polsko má skoro 40 milionů obyvatel a během své historie bylo často hraničním územím mezi Východem a Západem a zároveň územím mnoha odlišných náboženství, národností a kultur. Dodnes jsou v chování obyvatel jednotlivých regionů znatelné návyky z období následujícího po takzvaných děleních Polska.

S teplým obědem nepočítejte

České mentalitě je logicky díky více než stoletému soužití ve společném soustátí nejbližší ta západohaličská (Krakov). Západ a jih Polska patřil pod Německo (Poznaň, Vratislav, Bydhošť či Gdaňsk) a východ pod ruskou carskou dynastii (Varšava, Lublin, Bialystok). Znamená to, že se setkáte s velmi odlišnými mentalitami i chováním (někdo preferuje osobní kontakt, někdo odměřenou e-mailovou formu, na které neexistují jednolité „vzorce chování“). Jeden však přece jen bývá společný – je jím gastronomie.

Zatímco velká část našinců je zvyklá mezi 11. a 14. hodinou obědvat, Poláci přechází oběd svačinou, často ve formě sendvičů. Tuto zdánlivě nevinnou maličkost nepodceňujte, při jednání na polském území se budete těžko úderem poledne dovolávat teplého oběda. Namístě je buď pořádná snídaně, anebo domluva o polední pauze ještě před začátkem jednání.

Jeden z bonmotů říká, že česká delegace se obvykle v hotelové restauraci zhrozí už při pohledu na ceny v podaném menu a ta polská teprve až při obdržení účtu. Něco pravdy na tom bude, takže pokud se chcete podobat svým hostitelům, nevybírejte podle ceny, ale podle momentální chuti a nálady, a to i v případě, že platí oni. V některých regionech Polska se bude stůl prohýbat pod dobrotami, které od samého začátku nebudete moci sníst ani z poloviny, ale i to je součástí folkloru a nemá smysl nad tím neslušně filozofovat o rozhazování.

Poláci jsou velkými patrioty, při pracovním obědě (což může být klidně až v době naší večeře) vás možná budou chtít pohostit svými národními specialitami. Neodmítejte, ochutnávejte a nenačínejte témata týkající se skandálů spojených s polskými potravinami, o kterých možná hostitelé ani nikdy neslyšeli. I během pracovního oběda či večeře může dojít na panáka vodky (objednává se v gramech a často jej doprovází proslov), nechte si nalít a připijte si. Je to věc „štábní kultury“ bez nutnosti spadnout během hodiny pod stůl s prázdnou lahví v ruce. Při podobné příležitosti mohou vaši hostitelé automaticky přejít na tykání, které se neodmítá. Tykání v korporacích je skoro automatické, ale pozor, pouze v podobných pracovních pozicích a odděleních. Je pravděpodobné, že během anglické konverzace dojde na výměnu polských a českých slov či frází, které pomohou rozvířit napjatou atmosféru.

Poláci mají Čechy rádi, do České republiky jezdí a vědí poměrně mnoho o české kultuře. Opak je pravdou ve vztahu Čechů k Polákům. Pokud bychom měli vykreslit polskou mentalitu tradičním polským vtipem, pak tím, jak se sejdou dva Poláci a mají tři názory na daný problém.

A jsme u tabu, jež jsou při jednání s Poláky dvě – politika a náboženství. Čeští podnikatelé ve snaze ohromit svými často slabými znalostmi o zapomenutém sousedovi dělají tu chybu, že tato tabu nerespektují. Vyplatí se také ztratit větu o tom, že je pro nás Polsko silným a moderním hráčem v regionu, což je ostatně pravda, kterou si však často jen neradi přiznáváme.

Poláci milují Prahu. Pokud se vaše jednání odehrává právě zde anebo v jiném pěkném českém či moravském městě, máte „empatickou“ převahu. Vezměte své partnery na místa, kam by se sami normálně nedostali, do netradičních restaurací či míst mimo davy turistů, oni to ocení a jednání může chytit druhý dech.

Pro závěr jednání platí stejné pravidlo jako i jinde na světě – udělejte si z něj záznam. Pak se vám nestane, že po nezapomenutelném vodkovém večírku na počest vaší stoprocentní domluvy zjistíte, že partner pochopil vaši nabídku po svém anebo „se asi musel splést překladatel“. I to se může stát.

Polsko je rozlehlá země plná mnoha možností, taková středoevropská Amerika. Na rozdíl od nás přísně ctí svoji historii, která se s jejími obyvateli vůbec nemazlila. Pokud zde chcete podnikat, přijeďte připraveni, přečtěte si stručné dějiny města či regionu, do kterého přijíždíte, zeptejte se svých přátel.

U Poláků máme výjimečně dobré jméno a je jen na nás, jak s ním naložíme.

Převzato z časopisu Český exportér, vydávaného vydavatelstvím Economia, a.s. ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor: Pavel Trojan, programový expert Polského institutu v Praze, trojpa@gmail.com.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek