Spor Litvy o investice s francouzskou firmou není dobrou reklamou pro další investory

21. 3. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Na konci ledna 2016 předložila francouzská firma Veolia, jež spravuje městské teplárny v Litvě, u Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID) ve Washingtonu žalobu na litevský stát ve výši 100 mil. EUR. Důvodem pro předložení žaloby se staly údajné neférové praktiky vůči firmě a vyvlastnění jejích investic.

Veolia tvrdí, že jí Litva nehodlá kompenzovat ztráty, které utrpěly její dceřiné společnosti – Vilniaus Energija a Litesko – kvůli údajně diskriminačním změnám v legislativě a rozhodnutí regulátora. Litevské soudy nedávno vynesly pro firmu nepříznivé rozsudky včetně zamítnutí jejích nároků na kompenzaci přeplatku ve výši 19 mil. EUR za předražené dodávky plynu od Gazpromu.

Zároveň u soudu probíhá slyšení, v němž jsou obviněni bývalý předseda představenstva Vilniaus Energija, Jean Sacreste, a ostatní vysocí manažeři firmy, prokurátor také podezřívá vedení firmy, že umožnilo vlastnicky propojené společnosti Bionovus, aby profitovala z prodeje biopaliva.

Litevská komise pro hospodářskou soutěž dále uložila firmě Vilniaus Energija pokutu ve výši 19 mil. EUR a na konci minulého roku dostala od Národní komise pro kontrolu energetiky a cen pokutu ve výši 600 tis. EUR za to, že nedokázala dodat regulátorovi požadované zprávy. Na konci února mělo ICSID podle dostupných informací akceptovat Veolií předložené podklady a poté by měla běžet 30denní lhůta pro vyjádření Ministerstva energetiky Litevské republiky.

Pohled z litevské strany

„Většina tvrzení Veolie není podložená fakty,“ prohlásil k této kauze ministr energetiky Rokas Masiulis a tento výrok asi nejlépe shrnuje pohled litevských představitelů. Další výroky označují Veolii za monopol, který se snaží zneužívat postavení na trhu, kladné body jí nepřineslo ani zaměstnání A. Janukonise, akcionáře firmy Icor, který byl v roce 2008 obviněn z uplácení jistého politika.

Prezidentka D. Grybauskaité, ani premiér A. Butkevičius se ke sporu odmítli vyjádřit. Náměstek primátora Vilniusu V. Benkunskas označil přístup Veolie za obranu před blížícím se předáním distribuční sítě zpět do rukou města, jelikož magistrát nehodlá kontrakt prodloužit a žádná arbitráž ho k tomu podle něj nemůže donutit.

Podle ministerstva energetiky mohou náklady na arbitráž dosáhnout 3–4 mil. EUR a celý proces se může protáhnout až do roku 2020.

A co na to Veolia a francouzská vláda?

„Nezbyla nám jiná možnost, než se obrátit na mezinárodní arbitráž. Zdlouhavý a drahý proces může mít negativní dopad na reputaci účastníků, nicméně mezinárodní arbitráž zaručuje neutrální a objektivní přístup, jenž by za jiných okolností nemusel být zajištěn,“ prohlásila Malika Ghendouri, viceprezidentka Veolie pro střední a východní Evropu. Litevský stát ji podle vyjádření firmy pronásleduje a vede proti ní kampaň z politických důvodů.

Veolia podle slov viceprezidentky věří podnikatelskému prostředí v Litvě a rozhodla se zde zůstat, i když prodala v roce 2012 své aktivity v oblasti odpadového hospodářství i jiné aktivity v Pobaltí estonské firmě Alexela Group. Podnikání přináší podle M. Ghendouriové svá rizika, nicméně změny zákonů podkopávají investiční záměry – jako např. změny ve výpočtu tarifů či způsobu nakupování paliv (Podle Ghendouriové došlo od zahájení firemních aktivit v Litvě v teplárenském sektoru ke změně 50 zákonů.).

Ghendouriová také popírá, že by existovalo propojení s místní podnikatelskou skupinou Icor, a tvrdí, že ji stát neprávem obviňuje z vysokých cen tepla. Prezidentka D. Grybauskaité prohlásila v roce 2014, že bývalý Rubicon, nyní koncern Icor v soukromém vlastnictví, jehož majitelé mají být propojeni s firmou Vilniaus Energija a hájí se v probíhajícím soudním procesu proti obvinění z korupce, se stal predátorem, který řídí městské služby v oblasti nakládání s odpady a distribuci vody a tepla. Vyzvala místní úřady, aby převzaly teplárenský sektor pod svou kontrolu a vytěsnily oligarchy.

Francouzská vláda vyjádřila ústy ministra pro evropské záležitosti Harlema Desira znepokojení nad vzniklým sporem a prohlásila, že bude další vývoj pozorně sledovat. O kauze jednal během únorové návštěvy s ministrem energetiky R. Masiulisem.

Výhled do budoucna

Vilniaus Energija má do dubna 2017 vrátit hlavnímu městu, resp. městem vlastněné společnosti Vilniaus Silumos Tinklai (Vilnius Heating Grid, VST) nazpět teplárenskou distribuční síť, kterou dostala do pronájmu v roce 2002 a investovala do jejího rozvoje cca 160 mil. EUR (celkem to v Litvě činilo přes 200 mil. EUR). Tento krok ovšem naráží na složité dohadování kolem ocenění aktiv firmy, která by se měla převést zpět městu, a proinvestovaných prostředků, jež by jí podle společnosti Vilniaus Energija mělo město vrátit.

Město se podle všeho k takovému kroku nemá, naopak hodlá požadovat po Vilniaus Energija kompenzaci za amortizaci aktiv, neboť prý hodnota městské teplárenské infrastruktury je na nižší úrovni než byla v roce 2002, kdy Veolia síť převzala, podle tvrzení VST odhadem o zhruba 14 mil. EUR. Navíc prý zbytková hodnota investic, které Vilniaus Energija doposud do infrastruktury vložila (podle VST 160 mil. EUR), má mít v roce 2017 hodnotu pouhých 80 mil. EUR díky opotřebení.

V této chvíli již probíhá výměna názorů mezi Vilniaus Energija a VST o výběru expertů, kteří by měli provést posouzení technického stavu rozvodné sítě pro distribuci tepla. Vilniaus Energija hodlá jejich služby zajistit na smluvní bázi, s čímž VST pochopitelně nesouhlasí.

Probíhající spor pozorně sledují i zahraniční firmy, které projevují zájem o využití teplárenské sítě ve Vilniusu, jakmile proběhne její zpětný převod do správy města. Ředitel společnosti Fortum Heat Lietuva ve finském vlastnictví V. Zuta prohlásil, že firma se o teplárnu v hlavním městě zajímá, avšak odmítl potvrdit, že by již podala formální nabídku vilniuskému magistrátu. Fortum Heat Lietuva nyní spolupracuje s Lietuvos Energija (Lithuanian Energy) na projektu kogenerační jednotky v Kaunasu a provozuje kogeneraci v Klajpédě.

Podle náměstka primátora V. Benkunskase Fortum projevilo zájem jak o koupi podílu ve VST, tak i jiné možnosti zapojení do řízení a provozování teplárenské sítě, popřel však, že by se tak stalo prostřednictvím formální nabídky. Dalším možným zájemcem má být německo-litevská firma Danpower Baltic, která nedávno uvedla do provozu teplárnu na biomasu o výkonu 25 MW a zahájila jednání o odkupu tří podobných tepláren ve městě.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Vilniusu (Litva).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek