Spotřeba domácností nadále táhne rumunskou ekonomiku

14. 12. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Spotřeba domácností nadále táhne rumunskou ekonomiku Rumunsko během posledních let učinilo značný pokrok v hospodářském rozvoji. V něm Rumunsku výrazně napomohlo jeho 10leté členství v Evropské unii, díky kterému postupně realizuje potřebné reformy a modernizaci. Země se však nadále potýká se strukturálními problémy, které omezují její ekonomický růst.

Rychle se rozvíjející hospodářství, někdy přezdívané „rumunský tygr“, vyvolává u občanů větší pocit jistoty spojený i s většími výdaji. Ekonomika roste hlavně díky spotřebě spojené však se zadlužením obyvatelstva.

Pro Rumunsko je rok 2017 dalším úspěšným rokem pozitivního ekonomického růstu, který je tažen hlavně spotřebou, nižšími daněmi, zvýšením příjmů ve veřejném sektoru a investicemi. Pravdou je, že Rumunsko sice má v Evropské unii jednu z nejvyšších měr hospodářského růstu, ale také se řadí vysoko v chudobě. V Rumunsku přetrvávají sociální rozdíly mezi městem a venkovem a konkurenceschopnost zdejšího hospodářského růstu je prozatím založena na nízkých nákladech a mzdách.

Trh s pracovní silou se postupně stává méně dostupným a začíná se objevovat nedostatek kvalifikované pracovní síly, především v oblastech s vyšší koncentrací investic. Podnikatelé, včetně českých, se v Rumunsku potýkají hlavně s neustálou změnou právních předpisů a čelí zakořeněné korupci.

Letošní schodek veřejných financí dosáhne cca 3 % HDP a vládní dluh 37,6 % HDP. Pro finanční stabilitu Rumunska existují rizika v podobě poklesu důvěry investorů v rozvíjející se ekonomiku (vysoké riziko), nízké korporační platební disciplíny (střední riziko) a zrychlení růstu cen nemovitostí (nízké riziko).

S ohledem na schválený růst mezd ve veřejném sektoru bude růstový trend pravděpodobně zachován také v roce 2018. Od 1. ledna 2018 bude nejvýznamnější změnou snížení sazby daně z příjmů fyzických osob z 16 na 10 % a přesun zátěže příspěvků na sociální zabezpečení ze zaměstnavatele na zaměstnance. Hrubá minimální mzda se k 1. lednu 2018 zvýší o 31 % ze současných 1 450 RON na 1 900 RON.

Současné vládní priority jsou především zdravotnictví, vzdělávání a investice. Vláda rovněž dbá o komplexní rozvoj podnikání obecně (harmonický rozvoj a prosperita ve střednědobém a dlouhodobém horizontu), rozvoj sektorů s vysokým potenciálem růstu, jako je IT, technologie a další kreativní průmysl. Cestovní ruch a zemědělství jsou přitom pro vládu další dvě extrémně důležité oblasti. Pro jejich další rozvoj však Rumunsko potřebuje odpovídající infrastrukturu, a to nejen dálnice a letiště, ale i jiné, jako je např. digitální infrastruktura. Vládní prioritou je také čerpání evropských prostředků v roce 2018 ve výši cca 28,4 mld. RON.

Další vývoj rumunské ekonomiky mohou nepříznivě ovlivnit signály o jejím možném přehřívaní. Nabídka pracovní síly na rumunském pracovním trhu se stále snižuje a nové investice v některých regionech hlavně v západní části Rumunska a v Bukurešti a jeho okolí zápasí s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, což následně vyvolává tlak na růst mezd.

Vládou štědře podporovaný růst mezd ve veřejném sektoru dává záruku úspěšnosti prodeje široké škály spotřebních výrobků. V Rumunsku, zejména v předvánočním období, dochází ke zvýšeným nákupům hlavně spotřebního zboží. Např. trh s hračkami je v poslední době jedním z nejdynamičtěji rozvíjejících se odvětví. Zajímavý je rovněž trh s oděvy a obuví, kdy více než 50 % veškerého prodeje se odehrává ve firemních obchodech, supermarketech nebo obchodních domech. Stále více výrobků se začíná objevovat také v internetové nabídce.

Odhaduje se, že průměrný rumunský občan vydává na nákup oděvů a obuvi cca 4 % svých příjmů. I přestože zdejší příjmy jsou několikrát nižší než např. v Německu, prodejní ceny oděvního a obuvního zboží jsou srovnatelné. Rumuni a Rumunky se totiž velmi rádi moderně oblékají, a tak Rumunsko je dnes z pohledu strategických hráčů velmi důležitým trhem. Možnosti pro české výrobce a prodejce se jeví hlavně v segmentu luxusního zboží, sportovního a dětského oblečení a obuvi. Mimořádný zájem je také o automobily Škoda, především o modely Kodiaq a Karoq. A čeští investoři se mohou setkat se silnou poptávkou hlavně po kancelářských a obytných prostorech.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bukurešti (Rumunsko). Autor: Milan Peprník, rada-vyslanec.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek