Spotřeba piva roste v Turecku i přes prohibici

6. 5. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Spotřeba piva roste v Turecku i přes prohibici Turecká populace závratně rychle roste a s ní i poptávka po potravinách. Oblíbené jsou hlavně jogurty, sýry, zdravá výživa, ale čím dál víc i pivo nebo víno. Šance jsou i při dodávkách zemědělských a potravinářských strojů - například hnojicích systémů nebo zavlažování pro skleníky.

Turci bohatnou, jsou vzdělanější a jejich spotřeba potravin i alkoholu výrazně roste. Zároveň je trh hladový po nových technologiích, které zefektivní a zjednoduší potravinářskou výrobu a navýší její kapacitu.

Navíc turecká populace neuvěřitelně rychle roste, dnes už představuje téměř 80 milionů lidí. Země však sílí nejen populačně, ale i technologicky. Většina odvětví zažívá výrazný boom. Vedle tradiční energetiky, dopravní techniky či elektroniky má ale velký potenciál právě potravinářství. V tomto odvětví turecký trh zatím nepatří k těm přesyceným.

S investicemi přispěchaly Ferrero i Nestlé

V letech 2007 až 2012 rostla poptávka po potravinách ročně o 14 procent. Zahraniční investice se neustále zvyšují. Mezi největší investory patří společnost Ferrero, která vložila do výroby čokolády a cukrovinek v Turecku už víc než 95 milionů eur. Firma Nestlé investovala za poslední čtyři roky přes 140 milionů dolarů.

Dalším velkým globalizovaným investorem do tureckého potravinářského trhu je skupina Olam Group Olam, která koupila tureckou společnost zabývající se produkcí a zpracováním lískových oříšků. Ta by měla brzy krýt 75 procent světové spotřeby. Dalších 37 milionů dolarů vložila Olam Group do produkce a zpracování vlašských ořechů a mandlí a plánuje investovat také do výroby těstovin a produkce a zpracování bavlny.

Průměrný Turek miluje jogurt, sní ho 45 kilogramů ročně

Tradiční turecké potraviny, mezi nimiž dominují mléčné výrobky, jsou doménou domácích výrobců. Turci si velice zakládají na kvalitě svého bílého jogurtu. Průměrný Turek spotřebuje ročně 45 kilogramů jogurtu. Není to samozřejmě až tak překvapivé, protože jogurt patří historicky k této kultuře a území a jeho vznik zde sahá až do daleké historie před naším letopočtem.

Spotřeba másla je však ve srovnání s evropskými a západními zeměmi velmi nízká, neboť turecká kuchyně dává přednost rostlinným olejům. Spotřeba masa je ve srovnání se západními zeměmi také velmi nízká. Průměrně připadne na hlavu jednoho obyvatele ročně 6,2 kilogramu červeného masa (jehněčího a hovězího), což představuje až devadesátiprocentní rozdíl oproti Západu.

Proč tomu tak je? Maso je málo dostupné kvůli vysoké ceně. Turecká vláda již poskytuje investiční pobídky pro rozvoj a navýšení produkce masa, aby se stalo cenově přístupnějším pro většinu obyvatel. Turecké pastviny jsou velmi limitovány a klíčová je výroba či dovoz krmiv, která zdaleka nepokrývají ani dosavadní kapacitu produkce skotu či jehněčího. Další možností je rozšíření dovozu masa.

Reklama na alkohol je zcela zakázána

Turecko má v Evropě nejnižší spotřebu alkoholických nápojů na obyvatele. Vláda se značně angažuje ve snižování spotřeby alkoholu různými opatřeními a absolutním zákazem propagace alkoholu. Navzdory snahám Erdoganovy vládnoucí strany AKP o postupnou prohibici alkoholu však jeho spotřeba u Osmanů každým rokem roste.

Mladí lidé mají stále větší spotřebu piva či vodky. Prodej piva se ročně zvyšuje průměrně o osm procent. Velice zajímavou alternativou obohacení tureckého trhu mohou být ochucená piva či různé druhy likérů. Za zmínku také stojí, že rapidní vzestup prodeje zaznamenalo v roce 2012 šumivé víno, a sice 91 procent, což je více než 820 tisíc litrů, přičemž téměř devět desetin je z dovozu.

Rozvoj populační je spojen také s rozvojem společnosti, vyšší vzdělaností, růstem příjmů a to s sebou nese také větší touhu po zdravém životním stylu, a tedy i poptávku po moderních hotových potravinových produktech typu „ready to eat". „Navyšuje se poptávka po biopotravinách, snídaňových cereáliích, cereálních tyčinkách, kojenecké a dětské výživě, dietních potravinách. Ve velkých městech vznikají obchody se zdravou výživou, nabídka produktů je však prozatím ještě velmi omezená," hodnotí změny na potravinářském trhu Michal Koščo, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Turecku.

Clo na dovoz potravin je až 150 procent

Turecko je v mnohých aspektech vysoce ochranářské vůči svému trhu, což platí také v potravinářském sektoru, kde je nemalá vstupní bariéra. Vysoké dovozní clo činí až 150 procent u dovozu potravin. To produkty sice podstatně zdražuje, avšak nebrání jejich prodeji a oblíbenosti u tureckých spotřebitelů. Zásadní restriktivní postoj v potravinářském sektoru si Turecko vytvořilo vůči Číně, ze které zcela zakázalo potraviny dovážet.

Je tedy zřejmé, že přes různé překážky, kterými se Turecko snaží ochránit svůj trh, se nabízí široké pole možností, kde české firmy mohou uspět. Narůstá i poptávka po potravinářských technologiích - pro mlékárny, pekárny, jatka, konzervárny, výrobce mražených potravin. V zemědělském sektoru se nabízejí dodávky zemědělských strojů. Jde například o oblast pěstování ovoce a zeleniny, v čemž je Turecko v desítce největších světových producentů. Turecké skleníky přitom potřebují například odvětrávací či zavlažovací techniku či speciální systémy hnojení. Ovšem výrobci těchto technologií zatím v Turecku chybějí.

„Turecký trh je obrovský, začíná se šplhat k 80 milionům obyvatel, a dohání tak nejlidnatější zemi Evropské unie, průmyslového německého tahouna. Bojovat o trh s potravinami představuje obrovskou výzvu jak pro velké světové hráče, tak pro české výrobce," potvrzuje Michal Koščo.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Autor článku: Lenka Švihlová

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek