Spotřební daně

20. 2. 2009 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Součást článku Podnikání bez bariér. Harmonizace týkající se oblasti daňového sytému proběhla především u daní nepřímých. Novely zákonů o spotřebních daních a daně z přidané hodnoty patří mezi nejvýznamnější.

Z daňového systému v rámci Evropské unie jsou prozatím nejvíce harmonizovány daně nepřímé. Nejvýznamnější jsou novely zákonů o spotřebních daních (zvýšení sazeb spotřebních daní u pohonných hmot a cigaret na úroveň minimálních sazeb platných v EU; zavedení daňových skladů pro výrobky podléhající spotřební dani a jejich skladování v cenách bez daně v rámci podmíněného osvobození, přechod na kombinovanou sazbu daně z cigaret) a daně z přidané hodnoty (převedení většiny služeb ze snížené minimální sazby do základní minimální sazby). Selektivní spotřební daně patří a historicky patřily již v dobách minulých k nejdůležitějším nepřímým daním. Role selektivních spotřebních daní od roku 1967 postupně klesá. Důvodem je zavedení všeobecné spotřební daně DPH, která zdaňuje spotřebu komplexně. Avšak i přes tento trend důležitost selektivních spotřebních daní je nepopiratelná. Spotřební daň je uvalována na vybrané výrobky, které mají velmi nízkou elasticitu, proto výnos z těchto daní je stabilní a předvídatelný, což u DPH nemůžeme kategoricky tvrdit. Spotřební daně jsou harmonizovány prostřednictvím minimálních sazeb, které musí každý stát EU dodržovat a principů platných pro DPH. Dále se také státy EU zavázaly, že nebudou aplikovat další spotřební daně, mimo schválených (členské státy mohou aplikovat spotřební daně i na jiné výrobky, pokud nebude docházet k přeshraničním formalitám), které by ohrožovaly stabilitu vnitřního trhu.

Spotřební daně tolerované za uvedené podmínky jsou následující: daně z nealkoholických nápojů, motorových vozidel, odpadu a cukru, čokolády a sladkostí. Příčinou uvalení všech netradičních spotřebních daní je stejně tak jako u tradičních spotřebních daní snaha o ochranu životního prostředí (např. daň z motorových vozidel, odpadu, pesticidů, hnojiv) a zdraví společnosti (např. daň z nealkoholických nápojů). Přestože lze u nepřímých daní zaznamenat velkou míru harmonizace, existují mezi státy EU rozdíly ve výši aplikovaných sazeb stejně jako u udělovaných výjimek a počtu výrobků podléhajících netradičním daním (např. na některé nealkoholické nápoje, motorová vozidla, odpad a čokoládu). U zdanění tabákových výrobků jsou aplikovány následující formy zdanění – valorická, typická pro největší evropské producenty tabáku (Francie, Řecko, Španělsko), jež se počítá z maloobchodní prodejní ceny jednotlivých výrobků; specifická, jež je stanovena jako absolutní částka na kilogram nebo počet kusů; a smíšená, jež je, jak název napovídá, kombinací formy valorické a specifické. Minimální sazby daně z cigaret jsou stanoveny dle směrnic, které byly v roce 2002 novelizovány směrnicí, jejímž hlavním úkolem bylo odstranit mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie nejvýraznější odlišnosti ve výši zdanění cigaret. Minimální celkový akcíz je stanoven na 57 % z maloobchodní prodejní ceny cigaret nejprodávanější cenové kategorie a zároveň od roku 2006 v absolutní výši nesmí činit minimální fixní částka méně jak 64 euro na 1000 ks cigaret.

Spotřební daň z alkoholu a alkoholických nápojů má také rozdílné sazby, které v jednotlivých zemích EU vyplývají z historických a kulturních rozdílů. Aplikace akcíz na pivo vychází ze směrnice 92/84/EHS stanovující minimální sazby daně na alkohol a alkoholické nápoje, meziprodukty, víno a právě pivo, které se nepravidelně upravují (Radě EU se nepodařilo prosadit zvyšování sazeb o inflaci u alkoholu a alkoholických nápojů). Vzhledem k tomu, že se jedná o minimální sazby, existuje v EU 27 různých podob sazeb spotřební daně na pivo. Nicméně při podrobnějším zkoumání můžeme rozlišit čtyři skupiny států podle toho, jak uplatňují zvýhodnění v oblasti malých nezávislých pivovarů a stupňů Plato (sazba daně u malých pivovarů se odvíjí podle množství vyrobeného piva; stupně Plato nebo procento alkoholu jsou obecnou referenční hodnotou pro výši zdanění), daňovou preferenci nízkoalkoholických piv vypozorujeme napříč všemi skupinami. Podobně je tomu i u vína a lihovin. Samozřejmě i zde Evropská unie dovoluje řadu výjimek, a to zejména například Francii, produkující tradiční rum v zámořských oblastech, Madeiře (součást Portugalska), vyrábějící tradiční rum, ale i jiným státům a oblastem, jako jsou Portugalsko či Azorské ostrovy.

Většina legislativních změn znamenala pro společnosti na první pohled řadu komplikací a musely je aplikovat do svých postupů, aby mohly i v budoucnosti pokračovat ve své podnikatelské činnosti. S odstupem času však nařízení, jako např. povinné značení lihovin kontrolní páskou, hodnotí firmy velmi pozitivně. Nejprve to pro ně znamenalo vyšší finanční náklady, poté však byl trh vyčištěn od nelegálních nezdaněných lihovin a pro společnosti produkující kvalitní lihoviny to znamenalo upevnění pozic na trhu.

Zdanění energetických produktů a elektrické energie obsahuje zejména sjednocení základů pro vyměření daně, úpravu struktury daní pro účely celního sazebníku a dále stanovuje jednotlivé druhy minerálních olejů, které jsou předmětem daně. Dle směrnice se akcíz vztahuje nejen na minerální olej, jenž je prodáván, je určen ke spotřebě, slouží jako palivo nebo pohonná hmota, ale i na výrobek, který není přesně definován ve směrnici jako minerální olej, ale je taktéž užíván jako palivo či pohonná hmota. Zdanění elektrické energie a energetických produktů upravuje směrnice č. 2003/96/EC, která definované produkty rozšiřuje o uhlí, koks, zemní plyn a elektrickou energii. Ať již kvůli zmiňovanému jednotnému vnitřnímu trhu či z velmi diskutovaných ekologických důvodů.

Bariéry a řešení spotřebních daní

U spotřebních daní lze za bariéry vnitřního trhu považovat nadále aplikované výjimky u některých produktů ve vybraných státech Unie, které tak mohou znevýhodňovat výrobce z ostatních členských zemí. Znevýhodnění můžeme sledovat rovněž u výjimek osvobozujících výrobky od spotřební daně, ale také u netradičních spotřebních daní. Přestože v budoucnu můžeme očekávat pokračující trend harmonizace spotřebních daní doprovázenou zvyšováním sazeb, lze předpokládat nárůst počtu netradičních spotřebních daní i v dalších státech Evropské unie. Důvodem může být politicky průchodnější zavedení tohoto druhu daní zejména v době, kdy se klade důraz na ekologii a zdravou výživu. Řešením je maximální tlak na harmonizaci v této oblasti, který však s ohledem na dané tradice ve vybraných státech nemusí být úspěšný.

Podnikání na vnitřním trhu EU a daňová problematika

Daňová problematika v ČR v kontextu EU

Společný konsolidovaný základ daně právnických osob

Daň z přidané hodnoty

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek