Správa obchodních korporací od roku 2014

Správou obchodních korporací (tzv. corporate governance) se rozumí především systém rozložení práv a povinností mezi jednotlivými stranami zainteresovanými v obchodní korporaci. Zejména mezi společníky (resp. akcionáři), statutárními orgány, výkonným managementem, věřiteli apod.

Cílem je takové nastavení, které bude na jedné straně umožňovat efektivní řízení obchodní společnosti, na druhé straně zaručí dostatečnou ochranu práv zúčastněných stran (např. ochranu věřitelů před krácením).

Vzhledem k tomu, že došlo k částečnému rozvolnění některých ustanovení dosavadního obchodního zákoníku, doznala regulace správy obchodních korporací několik změn směřujících k přísnější a ucelenější právní úpravě.

Oproti dnešní úpravě se například věnuje více pozornosti vzniku smlouvy o výkonu funkce, tedy smlouvy, na jejímž základě členové orgánů obchodní korporace spravují její majetek. Zvláštní pozornost přitom byla věnovaná otázkám odměňování a odpovědnosti za škodu (§ 51 ZOK a násl.).

Dále došlo k důslednějšímu rozpracování konceptu řádného hospodáře a jeho doplnění o korektiv tzv. podnikatelského úsudku (§ 51 násl. ZOK ve spojení s § 159 NOZ).

ZOK tedy zavádí konstrukci, dle které mají členové orgánů při správě společnosti nebo družstva na jedné straně povinnost jednat s péčí řádného hospodáře (loajálně, pečlivě a informovaně) a na druhé straně právo vyvinění se z případné odpovědnosti za škodu, pokud prokáží, že vzhledem ke všem okolnostem jednali řádně a nemohli újmu předpokládat (např. v návaznosti na selhání kapitálového trhu nebo neočekávatelné změny ceny ropy apod.).

Pomocnou ruku k uvedenému účelu podává i zákonem konstruovaná povinnost člena orgánu informovat o každém střetu zájmu, který by se mezi ním a obchodní korporací mohl objevit (§ 54 a násl. ZOK).

V neposlední řadě byla pravidla správy doplněna o možnost soudu, aby vyloučil toho, kdo porušuje své povinnosti nebo přivedl obchodní korporaci do úpadku, z výkonu funkcí člena orgánů jakékoli společnosti nebo družstva (§ 63 a násl. ZOK). Tím se dává tomu, kdo neplní řádně své povinnosti, najevo, že může přijít i o schopnost se v dané branži realizovat, když fakticky bude vyloučen z možnosti své dosavadní obživy. Toto pravidlo je doplněno o zavedení ručení člena statutárního orgánu korporace za její dluhy, pokud došlo k jejímu úpadku a pokud tomu rozumnými prostředky nezabránil (§ 68 ZOK).

Uvedené informace přinášíme ve spolupráci se specializovanými stránkami ministerstva spravedlnosti Nový občanský zákoník.