Správný postup při získávání veřejných zakázek

29. 7. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Vše co by měli znát potenciální zájemci o získání veřejné zakázky. Způsob uveřejňování veřejných zakázek, čtyři skupiny kvalifikačních předpokladů uchazečů a možnosti obrany uchazeče proti rozhodnutí zadavatele, lhůty a správní poplatky.

Článek reflektuje právní úpravu zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se zohledněním základních změn, které přinese nový zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb.) – dále jen „nový zákon“, který nabývá účinnosti od 1. 10. 2016.

Podrobný obsah

Související právní průvodci


Uveřejňování veřejných zakázek – kde je hledat

Oznámení o zahájení zadávacího řízení musí být uveřejněno takovým způsobem, aby všichni potenciální uchazeči o získání veřejné zakázky měli rovné šance se o zahájení zadávacího řízení dozvědět a podat příslušnou nabídku na plnění veřejné zakázky do zadávacího řízení. Oznámení o zahájení zadávacího řízení podle zákona zadavatel uveřejňuje zejména na profilu zadavatele a ve Věstníku veřejných zakázek v části Informačního systému o veřejných zakázkách, která zajišťuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách.

Ve Věstníku veřejných zakázek je zajišťováno uveřejňování těch informací, které zadavatel povinně zveřejňuje podle zákona. Spolu s novým zákonem nabyde účinnosti nově i vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Tato vyhláška upravuje způsob zveřejňování informací o veřejných zakázkách zadavatelem ve Věstníku veřejných zakázek a dále ukládá povinnost zadavatelům uveřejňovat stanovené informace o veřejné zakázce na profilu zadavatele ve formě strukturovaných dat.

Nový zákon ruší povinnost zadavatele uveřejňovat předběžné oznámení o veřejné zakázce. Takovéto předběžné oznámení, jehož účelem je potenciální dodavatele informovat o záměru zadavatele vyhlásit zadávací řízení na veřejnou zakázku, může však zadavatel dle nového zákona uveřejnit dobrovolně. Pokud zadavatel této možnosti využije, bude moci například následně stanovit kratší lhůtu pro podání nabídek nebo žádostí o účast. Zadavatel od října rovněž nebude povinen uveřejňovat odůvodnění účelnosti veřejné zakázky včetně odůvodnění veřejné zakázky.

Věstník veřejných zakázek naleznete na webových stránkách Věstník veřejných zakázek.

Společnosti zabývající se ve větší míře získáváním veřejných zakázek využívají také komerční informační systémy, které mají za cíl shromažďovat údaje o vyhlášených veřejných zakázkách. Ve většině však vyžadují registraci uživatele, nebo placený přístup. Některé z nich jsou rovněž uvedeny v Katalogu odkazů portálu BusinessInfo.cz.

Řada státních institucí uveřejňuje informace o zadávaných veřejných zakázkách nebo alespoň oznámení o zahájení zadávacího řízení též na svých domovských webových stránkách.

Tip:

Z časového hlediska úspornější, než prohlížet webové stránky jednotlivých potenciálních zadavatelů, je pravidelně kontrolovat nově vypsané zakázky na některém z profilů zadavatele, sledovat informační systém o veřejných zakázkách nebo některý z centrálních informačních systémů uvedených shora.

Pokud si u jednotlivých zadavatelů vybudujete dobré kontakty a udržujete korektní vztahy, je možné se zadavatelem domluvit, aby vás v případě vyhlášení nové veřejné zakázky na zahájení zadávacího řízení neformálním způsobem upozornil.

Podmínky pro získání zadávací dokumentace – doplňující dotazy

Zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Zadávací dokumentace je podrobnější než vlastní oznámení o zakázce a musí obsahovat již takové informace, jež umožní podat konkrétní nabídku na plnění veřejné zakázky.

Textovou část zadávací dokumentace je v případě otevřeného řízení, zjednodušeného podlimitního řízení, užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním zadavatel povinen zveřejnit na profilu zadavatele. Nový zákon již nerozlišuje textovou a netextovou část zadávací dokumentace a ukládá povinnost zadavateli uveřejnit na jeho profilu zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ode dne odeslání výzvy k podání žádosti o účast, a to minimálně do konce lhůty pro podání nabídek.

Zadávací dokumentace by tedy měla být volně přístupná na internetu, v některých případech je nutné se za účelem stažení zadávací dokumentace na příslušných webových stránkách zaregistrovat. Takováto registrace slouží pro zadavatele k případným statistickým účelům, aby měl přehled o tom, kolik potenciálních dodavatelů může mít o veřejnou zakázku zájem.

Některou část zadávací dokumentace, ve smyslu nového zákona např. z důvodu ochrany důvěrných informací nebo z technických důvodů spojených s elektronickými formáty, může zadavatel poskytnout zájemcům o veřejnou zakázku jiným vhodným způsobem.

Části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, dle nového zákona zadavatel předá či odešle dodavateli nejpozději do 3 pracovních dnů od dne doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí. Obstarání zadávací dokumentace přímo od zadavatele však není podmínkou pro podání nabídky. Nabídku totiž může podat rovněž dodavatel, který nepožádal zadavatele o poskytnutí zadávací dokumentace nebo který si zadávací dokumentaci nevyzvedl.

Zadavatel si může v zadávacích podmínkách vyhradit právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím částí zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele. V takovém případě uvede v zadávacích podmínkách výši nákladů na reprodukci, nákladů na balné a poštovné a současně stanoví platební podmínky související s poskytnutím předmětné části zadávací dokumentace. Rovněž i dle nového zákona zadavatel však nesmí požadovat úhradu takových nákladů, které by přesahovaly náklady obvyklé. Zadavatel rovněž může požadovat po dodavateli učinit nějaký úkon (např. uzavřít smlouvu o mlčenlivosti) za účelem ochrany informací důvěrné povahy.

Tip:

Doporučujeme zadávací dokumentaci získat a podrobně prostudovat co nejdříve to bude možné. Každý uchazeč má totiž možnost písemně požadovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám.

Pokud začne uchazeč zadávací dokumentaci studovat pozdě, hrozí (v mnoha případech se tak stává), že na případné nejasnosti přijde až poté, kdy už nemůže vznášet upřesňující dotazy na zadavatele. Písemná žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám musí být zadavateli dodavatelem dle nového zákona doručena nejpozději 8 pracovních dnů (dle zákona 6 pracovních dnů) před uplynutím lhůty po podání nabídek u nadlimitních veřejných zakázek a 7 pracovních dnů v případě podlimitních veřejných zakázek.

Zadavatel je rovněž povinen uveřejnit vysvětlení zadávací dokumentace do 3 pracovních dnů od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu nového zákona (dle zákona požíván termín „žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám“) na profilu zadavatele. Dle nového zákona platí, že pokud zadavatel tuto svou uveřejňovací povinnost nesplní, bude muset prodloužit lhůtu k podání nabídek alespoň o dobu svého prodlení.


Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Kvalifikace dodavatelů

Zákon rozlišuje 4 skupiny kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění musí nebo naopak zadavatel může v rámci podaných nabídek uchazečů vyžadovat, a to:

  1. Základní kvalifikační předpoklady
  2. Profesní kvalifikační předpoklady
  3. Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady
  4. Technické kvalifikační předpoklady

Zákon stanoví zadavateli povinnost omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

ad 1) Základní kvalifikační předpoklady

Základní kvalifikační předpoklady vyjmenované v ust. § 53 zákona, jejichž prokázání je zadavatel povinen vyžadovat, nestanoví-li zákon jinak. Splnění základních kvalifikačních předpokladů nemůže uchazeč prokázat prostřednictvím subdodavatele, ale musí je v celém rozsahu splnit sám, což platí i v případě, že více dodavatelů podává nabídku se zájmem plnit veřejnou zakázku společně, každý z těchto dodavatelů musí prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů samostatně.

Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel:

  • a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,
  • b) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,
  • c) který v posledních 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu,
  • d) vůči jehož majetku neprobíhá nebo v posledních 3 letech neproběhlo insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů,
  • e) který není v likvidaci,
  • f) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,
  • g) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,
  • h) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,
  • i) který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů,
  • j) který není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek,
  • k) kterému nebyla v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle zvláštního právního předpisu a
  • l) kterému nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa nebo v posledních 3 letech uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

Velmi důležité je ustanovení zákona § 53 odst. 3, které stanoví, jakým způsobem má být splnění jednotlivých základních kvalifikačních předpokladů prokazováno.

Tip:

Uchazeč musí mimo jiné prokázat, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky (viz výše písm. f)). Tuto skutečnost je třeba doložit potvrzením místně příslušného finančního úřadu. Někdy však uchazeči zapomínají, že finanční úřad nevydá potvrzení ohledně případných nedoplatků na spotřební dani.

Z tohoto důvodu je třeba spolu s nabídkou předložit čestné prohlášení o tom, že uchazeč nemá nedoplatky ve vztahu ke spotřební dani. Absence takového čestného prohlášení může být důvodem pro vyloučení nabídky ze zadávacího řízení!


zpět na začátek

ad 2) Profesní kvalifikační předpoklady

Splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží:

  • a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiného veřejného rejstříku, pokud je v něm zapsán,
  • b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci,
  • c) doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů, a
  • d) doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů.

Kvalifikační předpoklady podle písmene a), tedy výpis z obchodního rejstříku či jiného veřejného rejstříku, musí uchazeč doložit sám, není oprávněn splnění tohoto kvalifikačního předpokladu prokazovat prostřednictvím subdodavatele.

Kvalifikační předpoklady podle písmene b), c) a d) je možné prokázat i prostřednictvím subdodavatele nebo prostřednictvím dodavatele, se kterým podává nabídku do zadávacího řízení. Naopak kvalifikační předpoklad podle písmena a) je každý uchazeč povinen prokázat vůči zadavateli samostatně.

ad 3) Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady

K prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele může veřejný zadavatel požadovat pouze předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti uchazeče splnit veřejnou zakázku.

zpět na začátek

ad 4) Technické kvalifikační předpoklady

Ustanovení § 56 zákona obsahuje výčet možných technických kvalifikačních požadavků, jejichž splnění může veřejný zadavatel po uchazeči v rámci podané nabídky případně výzvy o účast požadovat. Technické kvalifikační předpoklady jsou rozlišeny ve třech samostatných kategoriích podle toho, zda jde o veřejnou zakázku na dodávky, na služby nebo na stavební práce.

Tip:

Velice často bývá z technických kvalifikačních předpokladů požadováno doložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb realizovaných uchazečem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění.

Přílohou tohoto seznamu musí být doklady prokazující, že položky uvedené v seznamu se zakládají na pravdě. Těmito doklady jsou zejména osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem či osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli.


V případě, že od jiné osoby než veřejného zadavatele nelze osvědčení získat, lze jej nahradit čestným prohlášením uchazeče. Podle zákona však čestným prohlášením nelze nahradit osvědčení, jež má být vydáno veřejným zadavatelem – jinými slovy zákon nepočítá s možností, že veřejný zadavatel odmítne osvědčení vydat.

Všechny doklady, jimiž se prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů, může uchazeč předložit v prostých kopiích, nestanoví-li zákon jinak. Pokud zadavatel bude po vybraném uchazeči požadovat předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je tento uchazeč povinen je zadavateli předložit. V případě, že by tak neučinil, dopustil by se porušení povinnosti součinnosti při uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Tip:

Úředně ověřenou kopii dokumentů lze pořídit u notáře či na kontaktních místech CZECHPoint, tedy obecních úřadech, úřadech městských částí a pobočkách České pošty, s. p. Aktuální seznam notářů v ČR lze nalézt na webových stránkách Notářské komory ČR.

Doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z veřejného rejstříku nesmějí být k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, starší 90 kalendářních dnů.

 

Seznam kvalifikovaných dodavatelů

Dodavatel, který se účastní zadávacích řízení, se může nechat zapsat do seznamu kvalifikovaných dodavatelů, což je informační systém vedený Ministerstvem pro místní rozvoj. Dodavatel je do tohoto seznamu zapsán, pokud prokáže předložením příslušných dokladů splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesních kvalifikačních předpokladů.

Žádost o zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů je zpoplatněna poplatkem 3000 Kč. Dodavatel však zápisem do seznamu kvalifikovaných dodavatelů získává výhodu do dalších zadávacích řízení, protože k prokázání základních a profesních kvalifikačních předpokladů mu postačí předložení výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, čímž mu tak odpadne zátěž pořizovat pro konkrétní zadávací řízení aktuální potvrzení příslušných úřadů k prokázání základních a profesních kvalifikačních předpokladů.

zpět na začátek

Kvalifikace dle nového zákona

Nový zákon na rozdíl od zákona nerozlišuje kvalifikační kritéria, ale dělí kvalifikaci na tzv.:

  1. Kritéria způsobilosti
  2. Kritéria kvalifikace.

ad 1) Kritéria způsobilosti

Kritéria způsobilosti prokáže takový dodavatel, který splní základní a profesní způsobilost. Kritéria způsobilosti je zadavatel až na výjimky stanovené novým zákonem povinen po dodavatelích požadovat.

Co vše musí dodavatel splnit, aby splnil základní způsobilost, stanoví nový zákon v § 74, přičemž způsob prokázání základní způsobilosti nový zákon stanoví v § 75. Oproti zákonu došlo ke snížení požadavků, které musí dodavatel splňovat, byť převážná jejich část je i ve smyslu nového zákona obdobná, např. dodavatel nesmí být pravomocně odsouzen za specifikovaný trestný čin, nesmí mít splatné nedoplatky na daních či pojistném nebo penále na veřejném zdravotním pojištění stejně jako na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. A dále dodavatel nesmí být v likvidaci, nesmí proti němu být vydáno rozhodnutí o úpadku či nařízena nucená správa.

Podobnost s profesními kvalifikačními předpoklady shledáme i v případě profesní způsobilosti ve smyslu nového zákona. Profesní způsobilost, kterou je zadavatel zpravidla po dodavatelích povinen požadovat, prokazuje ve vztahu k České republice dodavatel předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné podobné evidence.

Zadavatel je za účelem prokázání profesní způsobilosti po dodavatelích oprávněn požadovat předložení oprávnění k podnikání, a to v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky nebo doložení členství v profesní samosprávné komoře či jiné profesní organizaci. Zadavatel může dále požadovat rovněž doložení odborné způsobilosti osoby, pokud je pro plnění veřejné zakázky odborná způsobilost právními předpisy požadována.

Mezi zásadní změny, které zavádí nový zákon v případě kvalifikace, patří to, že dodavatel, který nesplňuje základní způsobilost, nemusí být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen. Tato zásadní změna je novým zákonem připuštěna ve dvou případech, a to v případě, že je dán naléhavý veřejný zájem, jenž vyžaduje plnění veřejné zakázky a rovněž v případě, že u dodavatele nastane tzv. obnovení způsobilosti.

Dodavatel může obnovit svou způsobilost tak, že příjme dostatečná nápravná opatření (např. uhradí své splatné nedoplatky na pojistném apod.). K obnovení způsobilosti dodavatele však nemůže dojít v případě, kdy mu je na základě pravomocného odsouzení za trestný čin uložen zákaz plnění veřejných zakázek.

ad 2) Kritéria kvalifikace

Kritéria kvalifikace může zadavatel po dodavatelích v rámci zadávacího řízení požadovat dobrovolně. Nový zákon dává zadavateli možnost požadovat prokázání ekonomické kvalifikace, a to opětovně doložením výše dosaženého obratu, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období.

Nový zákon obsahuje v dřívější právní úpravě tohoto kvalifikačního požadavku postrádaný korektiv, když stanoví, že požadovaná výše ročního obratu nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Další limit ekonomické kvalifikace nový zákon vymezuje tak, že ji zadavatel nesmí požadovat v případě veřejných zakázek na služby uvedené v oddíle 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.

Mezi další kritéria kvalifikace kromě ekonomické kvalifikace nový zákon dále řadí technickou kvalifikaci. Nový zákon již neobsahuje rozdělení technické kvalifikace dle druhu veřejné zakázky. Nový zákon dle druhu veřejné zakázky stejně jako zákon však rozlišuje to, za jak dlouhou dobu zadavatel může požadovat referenční zakázky, a to nejdéle za poslední 3 roky u veřejných zakázek na dodávky a služby a nejdéle za 5 let u veřejných zakázek na stavební práce.

Rozdílem od zákona je, že zadavatel bude moci požadovat doložení referenčních zakázek i za dobu kratší a rovněž i za dobu delší než je stanovena, a to v případě, že se bude jednat o tak specifické plnění, že obdobných referenčních zakázek bude pravděpodobně málo.

Další novinkou v technické kvalifikaci je to, že osvědčení od objednatele referenční zakázky budou dodavatelé povinni doložit pouze v případě veřejných zakázek na stavební práce. V případě veřejných zakázek na dodávky a služby zadavateli postačí v rámci nabídky předložit seznam realizovaných referenčních zakázek. Nejenom pro tyto případy však nový zákon dává zadavateli možnost ověřit si poskytnuté doklady o kvalifikaci dodavatelem. Technickou kvalifikaci nový zákon podrobně definuje v § 79 a § 80.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Nabídka a její náležitosti

Každý uchazeč o veřejnou zakázku musí podat kompletní nabídku ve lhůtě stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách pro podání nabídek.

Tip:

Ve stanovené lhůtě musí být nabídka doručena v uzavřené a neporušené obálce zadavateli na jím určené kontaktní místo. V žádném případě tedy nepostačí předání nabídky k poštovní přepravě. Z důvodu jistoty doručení je vhodné nabídku doručovat osobně do podatelny zadavatele a vyžádat si potvrzení o podání nabídky.

Nový zákon upřednostňuje zavádění elektronického podávání nabídek prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje. U elektronicky podaných nabídek je v rámci otevírání nabídek zadavatelem kontrolována jejich autenticita a to, zda byla nabídka dodavatelem podána včas.


Nabídka musí obsahovat zejména tyto náležitosti:

  • identifikační údaje uchazeče,
  • návrh smlouvy podepsaný oprávněnou osobou,
  • doklady k prokázání splnění kvalifikačních předpokladů,
  • smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, pokud jsou některé kvalifikační předpoklady plněny prostřednictvím subdodavatele,
  • seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele,
  • má-li dodavatel formu akciové společnosti, seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, vyhotovený ve lhůtě pro podání nabídek,
  • prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu podle zvláštního právního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.

Nový zákon odlišně od zákona vymezuje, co zadavatel musí anebo může požadovat, aby dodavatelé ve svých nabídkách předložili. Pokud mají být zadavatelem nabídky hodnoceny, musí požadovat předložení údajů, dokumentů, vzorků či modelů, na základě kterých provede hodnocení nabídek, dále musí požadovat doložení údajů, dokumentů, vzorků nebo modelů, sloužících k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Zadavatel je povinen rovněž uvést formu a způsob podání nabídek.

Nový zákon dává zadavateli nově možnost požadovat předložení údajů o majetkové struktuře dodavatele účastnícího se zadávacího řízení nebo jeho poddodavatele (termín pro subdodavatele ve smyslu zákona). Rovněž nový zákon dává zadavateli možnost po dodavateli požadovat, aby v nabídce uvedl jména a příjmení i odbornou kvalifikaci pracovníků, kteří budou odpovědni za plnění veřejné zakázky.

Nově zadavatel bude dále moci požadovat, aby v případě, že jde o společnou nabídku více dodavatelů, tito dodavatelé ve své nabídce doložili, jaké bude mezi ně rozdělení odpovědnosti za plnění veřejné zakázky. Zadavatel v tomto případě může po dodavatelích požadovat, aby nesli odpovědnost za plnění veřejné zakázky společně a nerozdílně.

Stejně jako dle zákona i dle nového zákona může uchazeč o veřejnou zakázku podat pouze jednu nabídku. Uchazeč, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem jiného uchazeče v tomtéž zadávacím řízení.

Návrh smlouvy

Pokud jde o návrh smlouvy, mohou v zásadě nastat 2 základní situace:

Zadavatel v zadávací dokumentaci zveřejnil též návrh smlouvy.

  • Zveřejněný návrh smlouvy bude velmi často závazný, tzn., že nebude přípustné, aby do něj uchazeč zasahoval jiným způsobem než doplněním předpokládaných údajů na označená místa smlouvy (identifikační údaje uchazeče, nabízená cena, nabízená délka záruky atd.).
  • V takovém případě je uchazeč o veřejnou zakázku postaven do situace „ber, nebo nech být“ a většinou na zveřejněný návrh smlouvy přistoupí.

Zadavatel návrh smlouvy v zadávací dokumentaci nezveřejnil.

  • V této situaci bude povinností uchazeče, aby návrh smlouvy připravil a spolu s nabídkou předložil. V zadávací dokumentaci nepochybně budou zveřejněny obchodní podmínky pro plnění veřejné zakázky, z nichž zejména bude třeba při tvorbě návrhu smlouvy vycházet a požadované obchodní podmínky zadavatelem do návrhu smlouvy v plném rozsahu promítnout. Zadavatel posuzuje, zda podaný návrh smlouvy odpovídá stanoveným obchodním podmínkám v zadávací dokumentaci, pokud by se od nich uchazeč ve své nabídce odchýlil nebo by je v předkládaném návrhu smlouvy nezohlednil, mělo by to za následek vyřazení jeho nabídky ze zadávacího řízení.

Tip:

Při tvorbě smlouvy podle zadávací dokumentace se vyplatí být velmi pečlivý tak, aby nedošlo k opomenutí žádné z podmínek zadavatele – takové opomenutí by mohlo mít za následek i vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a vyřazení jeho nabídky. Rovněž nelze doporučit stanovení přehnaných smluvních sankcí k tíži zadavatele.

Uzavření smlouvy

Po podání nabídky následuje proces hodnocení nabídek, což je však interní proces zadavatele. Po výběru nejvhodnější nabídky je zadavatel povinen uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem.

Nový zákon dává zadavateli nově možnost od vybraného dodavatele jako podmínku pro uzavření smlouvy požadovat předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky případně ke kvalifikaci dodavatele nebo zadavatel může požadovat předložení výsledků zkoušek vzorků. Pokud to vyžaduje předmět plnění veřejné zakázky, bude moci zadavatel požadovat doložení schopnosti dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací. Zadavatel může nově požadovat před uzavřením smlouvy po dodavateli i další podmínky součinnosti.

Uvedené možnosti jsou ze strany zadavatele dobrovolné a závisí na zadavateli, zda je bude po vybraném dodavateli před uzavřením smlouvy požadovat. Nový zákon však ukládá zadavateli i jednu povinnost, co musí požadovat jako podmínku pro uzavření smlouvy od vybraného dodavatele, a to předložení dokladů o jeho majetkové struktuře, a to až po skutečné majitele podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

K podpisu smlouvy však nesmí dojít dříve, než uplyne lhůta pro podání námitek, kterou mohou využít ostatní uchazeči, jejichž nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější. Tato lhůta činí dle zákona15 dnů ode dne, kdy bylo neúspěšným uchazečům doručeno rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Dle nového zákona lhůta je tato lhůta totožná.

Po uzavření smlouvy jde již mezi zadavatelem a uchazečem o čistě obchodněprávní vztah.

Tip:

Pro hodnocení nabídky zadavatelem mohou sloužit pouze kritéria, která jako hodnotící byla označena v zadávací dokumentaci. Hodnoty jako přehlednost nabídky, její úprava či přesná citace smluvních podmínek v případě, že návrh smlouvy není součástí zadávací dokumentace, nejsou předmětem hodnocení nabídek.

O posouzení a hodnocení nabídek zadavatel, resp. zadavatel jmenovaná hodnotící komise, vyhotovuje písemnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Tato zpráva obsahuje seznam hodnocených nabídek včetně odůvodnění nabídek, které byly ze zadávacího řízení vyřazeny a popis hodnocení nabídek v rámci zadavatelem stanovených hodnotících kritérií. Každý uchazeč má právo do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a dokonce si zní pořídit výpis, kopii či její opis, a to až do doby uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Dle nového zákona zadavatel rovněž vyhotovuje takovouto zprávu o hodnocení nabídek, jejíž přesné náležitosti jsou novým zákonem stanoveny.


Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Možnosti obrany proti rozhodnutí zadavatele, lhůty, správní poplatky

Zákon umožňuje dodavatelům bránit se proti jakémukoliv úkonu zadavatele, o kterém jsou přesvědčeni, že je nezákonný, případně v rozporu se zákonem, a že jim v důsledku tohoto úkonu hrozí nebo již vznikla újma na jejich právech.

Dodavatel se brání podáním tzv. námitek. Námitky musí být zdůvodněné a musí být doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se dodavatel o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy, v případě zjednodušeného podlimitního řízení činí lhůta 10 dní.

Jiná lhůta pro podání námitek je stanovena v případě, kdy dodavatel podává námitky proti požadavkům zadavatele stanoveným v zadávacích podmínkách, tyto námitky je dodavatel povinen zadavateli doručit ve lhůtě 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Nový zákon stanoví, že námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci nebo námitky proti zadávací dokumentaci musí být stěžovatelem podány do konce lhůty pro doručení žádostí o účast nebo do konce lhůty pro podání nabídek.

Námitky je možno podat také proti rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Takové námitky musí být doručeny do 15 dnů ode dne, kdy bylo uchazeči doručeno rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení, nebo doručeno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky.

Tip:

Podání námitek nepodléhá žádnému správnímu poplatku.


O podaných námitkách rozhoduje přímo zadavatel. Zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Nový zákon stanoví lhůtu k odeslání rozhodnutí o námitkách zadavateli 15denní, kdy tato lhůta zadavateli běží ode dne doručení námitek stěžovatelem.

Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, má uchazeč ještě možnost obrátit se na Úřad na ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) s návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Návrh musí být doručen Úřadu a stejnopis zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž uchazeč obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel jeho námitkám nevyhověl.

V návrhu musí být uvedeno označení zadavateli, popis v čem navrhovatel spatřuje porušení zákona, jaká mu v důsledku tohoto porušení hrozí újma, či jaká újma mu již v důsledku jednání zadavatele vznikla, označení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá. K návrhu je navrhovatel rovněž povinen připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, které Úřadu navrhuje, pokud nejsou součástí dokumentace k veřejné zakázce.

S podáním návrhu je uchazeč povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny uchazeče, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. Tato kauce bude uchazeči vrácena spolu s úroky v případě, že Úřad shledá návrh na zahájení řízení za oprávněný. V opačném případě kauce propadá ve prospěch státního rozpočtu. V případě, kdy navrhovatel vezme podaný návrh zpět před vydáním rozhodnutí ve věci samé, vrátí mu Úřad kauci sníženou o 20 %.

Z uvedeného je zřejmé, že podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je pro uchazeče z finančního hlediska poměrně rizikové.

Nový zákon v řízení před Úřadem nepřináší mnoho zásadních změn. Jednou z hlavních změn je to, že po nabytí účinnosti nového zákona, bude zpoplatněn podnět k přezkumu úkonu zadavatele Úřadem. Výše poplatku je stanovena ve výši 10 000 Kč.

Tip:

Pokud dodavatel zvažuje podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele, je nutné, aby nejprve podal námitky, protože jinak není oprávněn podat návrh na přezkum úkonů zadavatele Úřad. Rovněž platí, že k novým skutečnostem, které navrhovatel uvede v návrhu na přezkum úkonů zadavatele a navrhovatel je neuvedl v podaných námitkách, Úřad přihlédne jen tehdy, pokud jde o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit vůči zadavateli v rámci podaných námitek.

Úřad může řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájit i bez oficiálního návrhu ze strany uchazeče, a to na základě vlastních zjištění či jiných podnětů.


Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění (dále také jen „občanský zákoník“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek