Správný výběr obchodní společnosti pro váš obchodní plán

1. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Článek poradí se správným výběrem formy obchodní společnosti. Správný výběr je pro úspěch obchodního plánu velmi podstatný. Založení společnosti bývá prvním krokem po té, co podnikatel získá představu co komu nabídne, a co za to bude požadovat. Forem obchodních společností je celá řada.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. 1. 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah

Podnikání a podnikatel

Podnikáním se rozumí soustavná činnost živnostenským nebo obdobným způsobem prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Podnikatelem pak podle občanského zákoníku je

  1. osoba zapsaná do obchodního rejstříku,
  2. osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
  3. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle jiného zákona, tj. osoby, jejichž podnikání je vyloučeno z působnosti živnostenského zákona, tedy svobodná povolání, činnost lékařů, veterinářů, pořádání loterií, činnost bank a mnohé další činnosti vyjmenované v ust. § 3 živnostenského zákona,
  4. osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Jako podnikatel tedy nemusíte nezbytně zakládat obchodní společnost. Můžete jakožto podnikající fyzická osoba požádat o vydání živnostenského oprávnění a zařadit se mezi početný stav živnostníků, či vykonávat jako fyzická či právnická osoba činnost, která není živností, ale naplňuje definici samostatného podnikání.

Cílem tohoto článku není pojednat o podnikajících fyzických osobách či podnikatelích vyloučených z působnosti živnostenského zákona, a proto se tomuto tématu nadále věnovat nebudeme.

Nejčastější formu podnikání představuje podnikání prostřednictvím obchodních společností.

Obchodními společnostmi jsou:

  1. společnost s ručením omezeným,
  2. akciová společnost,
  3. komanditní společnost,
  4. veřejná obchodní společnost,
  5. evropská společnost,
  6. evropské hospodářské zájmové sdružení.

Podle způsobu ručení společníků společnosti rozlišujeme obchodní společnosti osobní, kapitálové a smíšené.

Obecně platí, že v kapitálových obchodních společnostech společník neručí za dluhy za trvání společnosti vůbec, nebo je jejich ručení určitým způsobem omezeno (například ručí za dluhy společnosti do výše nesplaceného vkladu základního kapitálu). Společníci neručí za dluhy společnosti, je-li splacení vkladů do obchodního rejstříku zapsáno. Příkladem kapitálové společnosti je společnost s ručením omezeným či akciová společnost.

V případě osobních obchodních společností ručí buď všichni, nebo někteří společníci za dluhy společnosti celým svým majetkem. Na druhou stranu se společníci přímo podílejí na řízení společnosti. Příkladem osobní obchodní společnosti je veřejná obchodní společnost.

Komanditní společnost je považována za typ smíšené společnosti, kde jeden nebo více společníků ručí za dluhy celým svým majetkem (komplementáři) a jeden nebo více společníků ručí za dluhy společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu (komanditisté). V případě komanditní společnosti se tak kombinují prvky jak osobního ručení některých společníků za dluhy společnosti, tak ručení některých společníků jen do výše svého nesplaceného podílu na základním kapitálu, a pokud je splacen, pak za dluhy společnosti neručí vůbec.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je nejčastější formou podnikání prostřednictvím obchodní společnosti, a to zejména proto, že ze všech obchodních společností je nejjednodušší a také proces založení je poměrně snadný.

Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků a jedná se o kapitálovou obchodní společnost, tedy společníci ručí společně a nerozdílně za dluhy společnosti do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

V případě, že všichni společníci své vklady splatili, neručí za dluhy společnosti a dochází tak k oddělení majetku společnosti a osobního majetku jednotlivých společníků.

Oddělení majetku společníků od majetku společnosti je považováno za nejvýhodnější devizu společnosti s ručením omezeným. Společníci přesto v některých případech ručí za dluhy společnosti. Jedná se o situaci, kdy některý ze společníků nesplatil svůj vklad zcela. V tom případě všichni společníci ručí za dluhy společnosti do výše nesplaceného vkladu. Takto ručí i ti společníci, kteří svůj vklad splatili v plné výši.

Ručení není omezeno na jedno plnění, ale vztahuje se na všechny pohledávky vůči společnosti a to opakovaně. Uplatnit právo z titulu nesplacené části vkladu může věřitel společnosti vůči kterémukoliv společníkovi, společníci v tomto případě ručí solidárně. Ručení společníků z titulu nesplacené části vkladu je navíc omezeno, a sice trvá jen do doby, než je splacení celé výše vkladu zapsáno do obchodního rejstříku. Nepostačuje pro ukončení ručení společníků jen faktické zaplacení nesplacené části vkladu, ale ručení je ukončeno až skutečným zapsáním splacení vkladů všech společníků do obchodního rejstříku.

V případě úplného splacení vkladů všech společníků tak dochází k definitivnímu oddělení majetku společnosti a jednotlivých společníků a žádný závazek společnosti se neodrazí v majetkové sféře společníků.

Základní kapitál společnosti je zákonem stanoven na minimální výši 1 Kč s tím, že vklad jednoho společníka nesmí být menší než 1 Kč. Společníky můžou být jak fyzické tak právnické osoby. Společník může být ve společnosti jediný, hovoříme pak o jednočlenné společnosti, a nejvyšší počet společníků je padesát.

Založení společnosti s ručením omezeným probíhá prostřednictvím společenské smlouvy (v případě, že společnost je zakládána více společníky) nebo zakladatelské listiny (v případě, že společnosti zakládá jediný společník). Jak společenská smlouva, tak zakladatelská listina je uzavírána ve formě notářského zápisu.

Cena za vyhotovení notářského zápisu o sepsání společenské smlouvy nově zakládané společnosti je závislá na výši základního kapitálu. V případě, že základní kapitál nově zakládané společnosti bude v minimální zákonem požadované výši, tedy 1 Kč, bude notářský zápis o sepsání zakladatelské listiny stát do 5000 Kč.

Každá notářská kancelář má proces uzavírání jak společenské smlouvy či zakladatelské listiny víceméně zformalizovaný a netřeba takový dokument připravovat samostatně před návštěvou u notáře. K sepsání společenské smlouvy či zakladatelské listiny tak u notáře postačuje pouze občanský průkaz.

Přes výše uvedené musí společníci nově zakládané společnosti učinit některá rozhodnutí. Jedná se zejména o rozhodnutí o

  • názvu společnosti – obchodní firmě, pod kterou bude společnost vystupovat v obchodních vztazích a vůči jiným subjektům;
  • předmětu podnikání nebo činnosti,
  • výši základního kapitálu a s tím související rozhodnutí o výši vkladů jednotlivých společníků, o tom, kdo bude správcem vkladu (může to být vybraný společník, či osoba stojící zcela mimo společnost a společníky),
  • prvním jednateli společnosti a v případě, že jednatelů je více, o způsobu jejich jednání, tedy o tom zda jednají každý samostatně, či společně,
  • v případě, že je zřizována, o členech dozorčí rady.

Ostatními náležitostmi, které lze upravit ve společenské smlouvě či zakladatelské listině, jsou:

  • vkladová povinnost,
  • vznik různých druhů podílů,
  • odchylky mezi jednotlivými společníky při vyplácení podílu na zisku či na kmenovém listu představující podíl společníka,
  • možnost vydání stanov.

Proces založení tedy můžeme shrnout do těchto kroků:

  1. uzavření společenské smlouvy či zakladatelské listiny u notáře,
  2. žádost o vydání živnostenského oprávnění (v případě, že předmětem podnikání je živnost) či jiného oprávnění k podnikání,
  3. potvrzení banky o založení účtu a splacení části vkladu,
  4. návrh na prvozápis do obchodního rejstříku.

Ad 2) žádost o vydání živnostenského oprávnění

Jak již bylo řečeno výše, podnikání prostřednictvím živnostenského oprávnění, bez založení obchodní společnosti, je zřejmě nejčastějším způsobem, jak začít vykonávat podnikatelskou činnost. Má ovšem svoje meze a nehodí se pro větší podnikatelskou činnost. Stejně tak převoditelnost takového podnikání na jinou osobu či společnost je poměrně omezena a podnikání je úzce vázáno na osobu podnikatele.

Živnostenský úřad pro vydání živnostenského oprávnění bude požadovat předložení dokladů prokazujících dostatečnou kvalifikaci, vzdělání a praxi dle požadavků zákona pro každou konkrétní živnost, o kterou žadatel požádá, s výjimkou živnosti volné, pro kterou žádná zvláštní praxe či kvalifikace není potřeba.

Žádost o vydání živnostenského listu naleznete na portálu BusinessInfo.cz v rubrice Formuláře.

Ad 3) potvrzení banky

Banky v dnešních dnech poskytují při zakládání společností celé balíčky služeb a po řízení účtu společnosti vydají i potvrzení o splacení vkladu pro účely zápisu do obchodního rejstříku.

Ad 4) návrh na prvozápis do obchodního rejstříku

Formulář na zápis do obchodního rejstříku naleznete na internetových stránkách Justice.cz.

K Formuláři doložíte také následující dokumenty:

  • společenskou smlouvu či zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu;
  • oprávnění k podnikání (výpis z živnostenského rejstříku, či jiné oprávnění k podnikání v případě, že předmět podnikání není živností – lze získat na kterékoliv pobočce CzechPoint);
    • písemný souhlas vlastníka/ů stavby, který nesmí být starší 3 měsíců a podpis/y musí být úředně ověřeny pro zápis jednatele – občana ČR není třeba předložit výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců (soud si obstará sám); v případě, že jednatel je z jiného státu Evropské unie, postačuje doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný orgánem státu, jehož je jednatel občanem, vydaný příslušným orgánem úředně přeloženým do českého jazyka;
  • čestné prohlášení jednatele, že je plně způsobilý k právním jednáním a že splňuje podmínky provozování živnosti, a že u něho nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti, a že souhlasí s ustanovením do funkce jednatele společnosti (podpis musí být úředně ověřen);
  • doklad banky o splnění vkladové povinnosti;
    • pokud se na základě návrhu na zápis zapisují do obchodního rejstříku i jiné osoby než navrhovatel, pak je třeba doložit souhlas těchto osob se zápisem do obchodního rejstříku (podpis musí být úředně ověřen);
    • plná moc zástupce, pokud je žádost podávána jinou osobou než společníky společnosti (podpis musí být úředně ověřen);
    • návrh na zápis musí být podepsán také ověřeně.

Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců od založení společnosti, tedy od sepsání společenské smlouvy ve formě notářského zápisu.

Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Za společnost lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem, tedy ihned po té, kdy je sepsána společenská smlouva či zakladatelská listina. Z takového jednání ale v případě, že společnost nebude své dluhy plnit řádně a včas, bude odpovědná osoba, která za společnost před jejím zápisem jedná, pokud jedná více osob společně, budou zavázány společně a nerozdílně.

Společnost může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila.

Nejvyšším orgánem je ve společnosti s ručením omezeným valná hromada, která si kromě záležitostí, které do její působnosti svěřuje zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva může vyhradit rozhodování případů, které náleží do rozhodování jiného orgánu společnosti. Na valné hromadě hlasují společníci podle výše svých hlasů připadající na jejich podíl. K přijetí návrhu je pak potřeba dle ustanovení společenské smlouvy nadpoloviční většina, kvalifikovaná většina, případně hlasy všech společníků.

V rámci společnosti je také možno rozhodovat takzvaně per rollam, kdy navrhovatel obešle ostatní společníky s návrhem poštou a ti se ve stanovené lhůtě vyjádří, zda návrh přijímají či nikoliv. Pokud se společník zdrží hlasování, nahlíží se na takové jednání jako na nesouhlas s návrhem.

Obchodním vedením společnosti jsou pověřeni jednatelé jakožto statutární orgán. Ti jsou stanoveni ve společenské smlouvě při vzniku společnosti, případně jsou voleni valnou hromadou. Společnost může mít jednoho či více jednatelů, a pokud jich má více, je třeba stanovit, zda jsou oprávněni jménem společnosti jednat samostatně či společně.

Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti. Svou funkci je jednatel povinen vykonávat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu.

Jednatelem může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním jednáním, která je bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona, a u níž nenastala skutečnost, která by byla překážkou provozování živnosti.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Akciová společnost

Akciová společnost je další čistě kapitálovou obchodní společností, kterou český právní řád zná. Vytváří tedy opět základní kapitál a to v minimální výši 2 000 000 Kč nebo 80 000 eur. Za dluhy společnosti tak společníci neručí a jediné riziko, které účast ve společnosti akcionáři přináší je, že hodnota jeho podílu ve společnosti – akcií klesne na nulu. Hodnota akcií tak je konečnou hodnotou případného rizika pro společníka.

Oproti společnosti s ručením omezeným je akciová společnost o poznání složitějším organismem a její založení je také komplikovanější. Je však vhodná pro podnikání velkých podniků, které vyžadují pro svoji činnost velké investice, a jejichž návratnost se jeví jako dlouhodobá. Akciové společnosti se vyznačují velkou mírou oddělenosti vnitřní správy od osob akcionářů, což zajišťuje provoz společnosti i v případě změn v osobách akcionářů.

Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Účast společníka na společnosti tak je představována akciemi.

Podíl akcionáře je představován akciemi, což jsou cenné papíry, s nimiž je spojeno právo akcionáře podílet se podle zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku. Akcie mohou být buď v zaknihované či v listinné podobě, které však mohou být pouze na jméno (listinné akcie tak již nemohou být na majitele). Nejčastější formou jsou kmenové akcie, dále jsou známy např. prioritní akcie.

Práva akcionáře ke společnosti můžeme označovat jako práva majetková, která jsou podmíněná vytvořením zisku v důsledku dobrého hospodaření společnosti. Toto právo má individuální charakter, kdy ho může vykonat většinou akcionář sám (výjimkou mohou být např. samostatně převoditelná práva), a dále právo na řízení společnosti, které je označováno jako vespolné právo, kdy ho může akcionář vykonávat většinou pouze společně s ostatními akcionáři, pakliže není majoritním akcionářem.

Jednotlivými právy akcionáře jsou:

  • právo na podíl na zisku (tzv. dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení,
  • podíl na likvidačním zůstatku ve chvíli, kdy je společnost likvidována,
  • právo účastnit se na řízení společnosti a to především v podobě účasti na valné hromadě, hlasování na ní a požadování vysvětlení na valné hromadě od orgánů společnosti.

Povinnosti akcionáře jsou naopak:

  • princip loajality, jehož obsahem je povinnost usilovat o naplnění cíle, k němuž byla společnost založena, zachovávat její stanovy, respektovat oprávněné zájmy a neznevýhodňovat ji, vkladová povinnost (povinnost splatit emisní kurz), což je základní povinností akcionáře.

Společník akciové společnosti za dluhy společnosti neručí.

Organizační struktura je nepoměrně složitější než v případě společnosti s ručením omezeným. Akcionáři se na řízení společnosti podílejí hlavně účastí na valné hromadě. Ta se usnáší primárně na základě většinového principu, přičemž počet hlasů každého akcionáře je představován nominální hodnotou jím vlastněných akcií vzhledem k celkové nominální výši základního kapitálu.

Dalšími orgány společnosti je představenstvo a dozorčí rada, případně od 1. 1. 2014 lze akciovou společnost založit tzv. monistickým systémem, což znamená, že za takovou akciovou společnost jedná statutární ředitel, který je doplňován správní radou jako orgánem kontrolně řídícím.

Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti, jedná jejím jménem a náleží mu obchodní vedení společnosti. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za představenstvo jedná každý člen představenstva, nestanoví-li stanovy jinak. Stanovy společnosti mohou odlišně od zákona určit jiný počet členů orgánů společnosti.

Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu společnosti. Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu společnosti jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.

Dozorčí rada je tzv. dualistickým systémem zřizována obligatorně, přičemž se jedná o orgán akciové společnosti s kontrolními pravomocemi doplněnými o některé pravomoci řídícího a jednatelského charakteru. Jedná se také o kolektivní orgán, který musí mít nejméně 3 členy, pakliže stanovy neurčí jinak.

Dozorčí rada především kontroluje, zda představenstvo jedná řádně a jak jsou podnikatelské aktivity společnosti vedeny, přezkoumává účetní závěrky a přezkoumává návrh na rozdělení zisku. Založení akciové společnosti je komplikovanějším procesem než v případě společnosti s ručením omezeným. Akciová společnost může být založena i jediným zakladatelem, a tento jediný zakladatel může být fyzická i právnická osoba. Tímto zakladatelem může být i stát.

K založení společnosti postačuje pouhé přijetí stanov, není již nutné přijmout i zakladatelskou smlouvu nebo listinu. Ten, kdo stanovy přijal a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel. Stanovy obsahují:

  1. firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti),
  2. výši základního kapitálu,
  3. počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcí, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,
  4. mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených,
  5. počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti,
  6. údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,
  7. jiné údaje, pokud tak stanoví zákon, např. internetové stránky, kde bude akciová společnost informovat o jednání valné hromady atp.

Při založení společnosti obsahují stanovy také:

  1. údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu, jakým vkladem bude emisní kurs splacen,
  2. v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti,
  3. tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry a určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu,
  4. určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,
  5. alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,
  6. údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,
  7. určení správce vkladů, a
  8. mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.

Tyto údaje mohou být po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypuštěny.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Komanditní společnost

Komanditní společnost je smíšenou obchodní společností, ve které se mísí prvky jak kapitálové obchodní společnosti, kdy společníci za dluhy společnosti neručí, či ručí jen omezeně, tak osobní obchodní společnosti, kdy společníci za dluhy společnosti ručí celým svým majetkem.

Komanditní společnost je právnickou osobou a lze ji založit za účelem podnikání či správy vlastního majetku, na rozdíl od veřejné obchodní společnosti však nemůže být založena za účelem výkonu advokacie ani zapsána do seznamu insolvenčních správců. Nejpodstatnějším rozdílem oproti společnosti s ručením omezeným je skutečnost, že v komanditní společnosti jsou dva druhy společníků:

  • Společník se může ve společnosti účastnit jako komanditista, jehož ručení za dluhy společnosti je obdobné jako u společníka společnosti s ručením omezeným, tedy ručí pouze do výše nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Na společnosti se účastní v podobě vkladu do společnosti.
  • Nebo se může společník na společnosti účastnit jako komplementář, který za dluhy společnosti ručí celým svým majetkem. Komplementáři, vzhledem k neomezenému ručení celým svým majetkem za dluhy společnosti, jsou ze zákona pověřeni k obchodnímu vedení společnosti. Pokud je komplementářů více, jsou oprávněni k obchodnímu vedení všichni, pokud není ve společenské smlouvě dohodnuto něco jiného.

Společnost, vzhledem k tomu, že musí být účastny dva druhy společníků, nemůže být založena samostatným zakladatelem, ale vždy je třeba, aby byla zakládána alespoň dvěma subjekty a ve společenské smlouvě bylo stanoveno, který společník je komanditista a který je komplementář.

Komplementáři i komanditisté ručí za dluhy společnosti solidárně. Ručení komanditistů je však omezeno tím, jaká výše splacení jejich vkladu je zapsána do obchodního rejstříku. Komanditista tedy ručí za dluhy společnosti jen do okamžiku, kdy je do obchodního rejstříku zapsáno, že splatil celý vklad. V tomto tedy dochází ke kombinaci kapitálové obchodní společnosti a osobní obchodní společnosti.

Komanditní společnost musí mít alespoň jednoho komanditistu a alespoň jednoho komplementáře. Pokud by se v důsledku smrti jediného komanditisty ve společnosti již žádný komanditista neúčastnil, je možné z rozhodnutí komplementářů společnost přeměnit na veřejnou obchodní společnost.

Pokud dojde k zániku účasti komplementářů ve společnosti, není tato situace výslovně zákonem řešena a vzniklá situace bude pro společnost bezpochyby obtížná, když pouze komplementáři jsou ze zákona pověření obchodním vedením společnosti a společnost tak přestane mít statutární orgán. V úvahu by tak přicházelo pouze zrušení společnosti.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je typickou osobní obchodní společností, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou obchodní firmou a ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem může být jak fyzická osoba, tak osoba právnická, v případě právnické osoby ale vykonává společenská práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. Osobnímu neomezenému ručení za dluhy společnosti se tak nelze vyhnout.

Veřejná obchodní společnost nevytváří základní kapitál, když to v jejím případě není nutné (pokud není tvořen na základě společenské smlouvy), s ohledem na ručení společníků za dluhy společnost v celé výši svým osobním majetkem. Za dluhy společnosti stejně jako komplementáři komanditní společnosti ručí společníci veřejné obchodní společnosti nejen majetkem svým, ale také společným jměním manželů, pokud rozsah společného jmění manželů nebyl smlouvou zúžen.

Stejně tak za dluhy společnosti celým svým majetkem ručí i ten, kdo ke společnosti jako společník přistoupil později, a to i za dluhy vzniklé před jeho přistoupením. Může však požadovat na ostatních společnících, aby mu poskytli náhradu takového plnění a uhradili náklady s tím spojené. Jestliže zanikne účast společníka ve společnosti a společnost trvá dále, ručí tento společník jen za dluhy vzniklé před zánikem jeho účasti.

Společenská smlouva o založení veřejné obchodní společnosti musí být písemná s ověřenými podpisy a musí v ní být stanovena firma, určení předmětu podnikání nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu a bydliště nebo sídla. Pokud tyto informace společenská smlouva obsahovat nebude, je neplatná. Firma veřejné obchodní společnosti musí být doplněna dodatkem v.o.s.

Výhodou veřejné obchodní společnosti je, že na společníky klade minimální nároky a umožňuje podnikání více osob bez formalit a bez překážek. Netvoří povinně základní kapitál, i když se společníci mohou dohodnout, že základní kapitál vytvoří.

Další devizou je, že ve společnosti není žádná složitá struktura, ale společníci se účastní činnosti společnosti osobně a přímo.

Za určitý protiklad této jednoduchosti je pak považováno osobní ručení společníků vlastním majetkem za dluhy společnosti v plné výši. Jedná se o ručení solidární a předpokládá to velkou míru důvěry mezi společníky.

Kombinací těchto vlastností je veřejná obchodní společnost považovaná za velmi důvěryhodnou formu obchodní společnosti. Donedávna například mohli advokáti vykonávat advokacii ve formě obchodní společnosti pouze v podobě veřejné obchodní společnosti. Toto omezení bylo pro svoji nepružnost později zrušeno, nicméně názorně ukazuje pozici veřejné obchodní společnosti mezi ostatními formami obchodních společností.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Závěrečný přehled

Stručný přehled charakteristik jednotlivých typů společností
  Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Komanditní společnost Veřejná obchodní společnost
Základní kapitál min. 1 Kč min. 2 000 000 Kč bez veřejné nabídky akcií výše stanovena, společenskou smlouvou, minimálně 5000 Kč povinně nezřizuje
Ručení společníků za dluhy společnosti Společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků podle zápisu v obchodním rejstříku Společníci za dluhy společnosti neručí
  • Komanditisté ručí za dluhy společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku
  • Komplementáři celým svým majetkem
Společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem
Jednočlenná / vícečlenná Může být jednočlenná, maximální počet členů není omezen Může být jednočlenná, maximální počet členů není omezen Alespoň 1 komanditista a alespoň 1 komplementář Alespoň 2 společníci
Zakládací dokument formou notářské zápisu Ano Ano Ne Ne
Zřízení dozorčí rady Ano, pokud je stanoveno ve společenské smlouvě nebo stanoví-li to zákon Ano, povinně, pokud se jedná o dualistický systém Ne Ne

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. 1. 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek