Srbsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

Výrobky z České republiky mají v Srbsku velmi dobré jméno již z dob bývalé Jugoslávie. Produkty tradičních českých výrobců se nacházejí v řadě dolů, elektráren, strojírenských podniků i v dopravní infrastruktuře (zejména železniční a letecká doprava). To dává velice dobré možnosti na tyto historické dodávky navázat. Problémem je nedostatek prostředků na straně státu, nicméně probíhající reformy nutí srbské firmy a i stát investovat přinejmenším do repasí stávajícího vybavení. 

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

V Srbsku pokračuje restrukturalizace ekonomiky. Průmyslovou výrobu začínají táhnout zahraniční investice. Daří se rozvíjet zemědělství a potravinářství, které zůstávají nejvíce perspektivními obory. Pokračují investice do dopravní infrastruktury, ty jsou však financované téměř výlučně ze zahraničních půjček. Vzhledem ke stále vysokému zadlužení Srbska v zahraničí, není ministerstvo financí příliš ochotno poskytovat další garance na státní úvěry. ZÚ Bělehrad proto doporučuje obezřetnost při jednáních o dodávkách, které přímo souvisí se státními investicemi (hlavně dopravní stavitelství - železniční koleje a pražce, silniční svodidla apod.) a v každém případě předběžné projednání těchto dodávek v rámci české části Smíšeného česko-srbského výboru (viz bod 7.1.).

V průmyslu se projevují dva hlavní trendy: pozitivně projevuje se restrukturalizace v privatizovaných firmách (pokud privatizace neskončila neúspěchem), negativem je naopak stále pomalá náprava situace ve státních holdingových strukturách, které se potýkají s přezaměstnaností a nedostatkem zakázek. Část podniků rozvíjí nové výrobní programy a investuje do nových technologií, poptává proto moderní zařízení ze zahraničí (pivovary, cementárny, mlýny). V problémech velkých podniků je možné vidět šanci pro české dodavatele investičních celků, problémem je však nevelký počet příležitostí na srbském trhu IC. Byla dokončena obnova rafinérie v Pančevu.

V roce 2015 by měla být dle uzavřených dohod zahájena výstavba vysokorychlostní železnice spojující přístav Piraeus s Budapeští. V Srbsku by se mělo jednat o 400km želzníční trati. Jedná se o investici v odhadované celkové  výši 1,5 až 2 mld. EUR. Dopravní infrastruktura je obecně zastaralá a vyžádá si v nejbližším období zančné investice.

Také klasická energetika patří mezi nejzajímavější obory. Srbsko bude během přístupového procesu nuceno uzavřít elektrárny (nevyhovující zejména z ekologického hlediska) o celkovém výkonu až 1000 MW. To vyvolává potřebu, aby vedle TE Štavalj byla postavena TE Kostolac a elektrárna Bystrica, výhledově i vodní elektrárna Djerdap 3.

Stavebnictví vykazuje pokles vyvolaný snižováním investiční aktivity vlády. Prim hrají velké stavební podniky s nadbytečnou pracovní silou, která prodražuje finální cenu prací. V Srbsku je proto vysoká cena nové výstavby, jen málo obyvatel si může dovolit hypotéku. Proto dodávky stavebních prvků, dílů a bytových potřeb jsou jistě perspektivní, nelze však očekávat prodeje na úrovni objemů, které by byly srovnatelné např. s českým trhem. Velká stavební aktivita je již tradičně soukromého typu (výstavba rodinných domů jednotlivci díky penězům ze zahraničí), ta je však značně teritoriálně roztříštěná.

Způsob, jak vstoupit na srbský trh dokazuje úspěch SUBTERRA na tendru na výstavbu dálničního tunelu Bancarevo. Jedná se o projekt financovaný EIB.

Zemědělství je v Srbsku přikládána značná důležitost. Při vyhledávání odběratelů z tohoto sektoru je třeba věnovat zvýšenou pozornost ekonomické situaci jednotlivých farmářů, jelikož se od sebe často výrazně liší (např. i velice podobná hospodářství se stejným druhem zemědělské aktivity a velikostí vykazují naprosto odlišné hospodářské výsledky).

Aktuální sektorové příležitosti pro Srbsko

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Autoři neuvádějí.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: