Srbsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vzájemné hospodářské vztahy byly do roku 2009 charakterizovány nárůstem obratu, především českého vývozu, a byl zřejmý zvýšený zájem české podnikatelské veřejnosti o teritorium. V r. 2009 došlo ke přechodnému poklesu obchodní výměny. Tento trend se však v roce 2010 zvrátil a za rok 2011 je evidován rekordní obrat vzájemného obchodu a to jak u českého vývozu i dovozu ze Srbska. S ohledem na ekonomickou situaci obou zemí došlo poté v letech 2012 a 2013 ke stagnaci vzájemného obchodu.

Podle statistik vzrostl meziročně vývoz z ČR do Srbska o 8,9 % na 388 mil€ a dovoz poklesl o 8,5 % na 286 mil. €. Ve stejném období vzrostl český podíl na celkových dovozech do Srbska z 2,0 % na 2,1 %, zatímco podíl na celkových vývozech vzrostl z 1,5 % na 2,2 %.

ČR je pro Srbsko z hlediska obratu 18. nejvýznamnější obchodní partner. Srbsko je z tohoto hlediska pro ČR 38. nejvýznamnější partner.

Vzájemný obchod zbožím podle údajů ČSÚ (v tis. €)
 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

poř.

Index

EUR

2009

191 291

36.

62,9

111 046

44.

63,6

302 337

41.

63,2

80 245

2010

249 512

35.

130,5

137 237

43.

123,8

386 749

44.

128,0

112 275

2011

390 292

29.

156,5

193 838

43.

140,5

584 163

38.

150,8

196 487

2012

373 201

32.

95,6

186 936

46.

96,4

560 137

41.

95,9

186 265

2013

355 922

35.

95,3

312 301

37.

167,5

668 223

36.

119,3

43 621

2014

387 799

37.

108,9

285 914

38.

91,5

673 712

38.

100,8

101 885

2015

424 736

36.  109.5 

270 861

42.

94.1  695 597  38.  103.0  153 876

Zdroj: ČSÚ

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Nejvýznamnější položky českého vývozu do Srbska - 2015 (podle HS4, v mil. €)

Kód HS4

Název

2011

2012

2013

2014

2015

2716

Energie elektrická

91 271

81 847

30 743

37 320

68 635

8703

Auta os aj vozidla motorová pro přepravu osob

7 429

7 411

22 179

31 303

64 019

8527

Přístroje přijímací pro rozhlas.vysílání,se zázn.zař,s hodinami

58

5 663

19 498

15 753

14 032

8471

Stroje automat zprac dat jednotky snímače ap

12

90

949

948

13 355

2711

Plyn zemní a jiné uhlovodíky plynné

5 367

6 005

4 054

11 533

12 254

8528

Monitory,projektory bez TV;přijímače televizní

2 708

2 429

5 737

10 997

10 906

8544

Dráty kabely vodiče elektr ost izolované aj

4 909

8 758

8 412

8 352

9 123

8708

Části součásti vozidel motor osob aj traktorů

1 184

3 655

12 557

10 883

8 670

8507

Akumulátory elektrické vč separátorů

6 538

6 646

9 325

6 793

7 201

2704

Koks polokoks z uhlí černého hnědého rašeliny

0

0

0

115

6 985

 

Nejvýznamnější položky českého dovozu ze Srbska - 2015 (podle HS4, v mil. €)

Kód HS4

Název

2011

2012

2013

2014

2015

9401

Sedadla ne lékařská ap i proměnitelná v lůžka

15 373

14 466

19 358

33 442

58 183

2716

Energie elektrická

47 264

27 416

80 521

48 971

57 550

3917

Trouby trubky hadice příslušenství z plastů

10 458

8 536

13 453

12 525

13 637

4011

Pneumatiky nové z pryže

21 690

20 818

15 274

11 011

12 622

8418

Chladničky boxy mrazicí aj čerpadla tepelná

1 798

1 692

5 688

7 240

8 499

8703

Auta os aj vozidla motorová pro přepravu osob

3

1 264

8 631

10 592

8 094

7208

Výr z železa oceli nad 600 mm válc za tepla

25 269

4 986

6 695

5 426

7 345

8501

Motory elektrické generátory

1 107

1 576

566

1 915

6 850

7409

Desky plechy pásy měděné o síle nad 0,15 mm

8 287

8 034

9 745

9 567

5 495

7403

Měď rafinovaná slitiny mědi netvářené

0

39 146

89 174

63 858

5 089

Pro info:

Od roku 2010 je vykazován výrazný nárůst obousměrného obchodu elektrickou energií. Bez započtení této položky by český vývoz do Srbska v roce 2013 vzrostl o 11,6 % na 325 mil. € a dovoz vzrostl o 45,3 % na 231 mil. €. Zde je možné spatřovat hlavní rozdíl výsledků vzájemného obchodu podle srbských a českých statistik a také mírný pokles vývozu z ČR (podle údajů ČSÚ) v letech 2012 a 2013 (v druhé polovině 2012 skončila v Srbsku sucha a místní hydroelektrárny zajistily dostatek elektřiny).

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Česká republika je velmi aktivní v oblasti ochrany životního prostředí. Množství českých firem (Dekonta, VHS Brno, Ekoline, Enviros, Vodní zdroje a další) spolupracuje se srbskými partnery především v oblasti zpracování komunálního odpadu, vodohospodářství, odstraňování kontaminované zeminy a vody, studiích proveditelnosti nejrůznějších projektů a pořádání seminářů s ekologickými tématy. Dále probíhá spolupráce v oblasti zvýšení energetické účinnosti, což je jedna z nejdůležitějších současných srbských aktivit v oblasti energetiky. Některé projekty zahrnují i výměnné stáže expertů. Uvedené projekty probíhají v rámci realizace projektů zahraniční rozvojové spolupráce nebo na komerční bázi. Mezi významný vývoz služeb patřil také podíl české firmy CBI Lummus na modernizaci rafinerie v Pančevu.

Vzájemný obchod službami nicméně nedosahuje významnějších objemů a proto není celková výše evidována. Nejdůležitější položkou obchodu službami je cestovní ruch. Za celý rok 2009 bylo v ČR ubytováno 14 021 turistů ze Srbska a Černé Hory. V roce 2012 již jejich počet dosáhl 27 882. Došlo tak téměř ke zdvojnásobení počtu, což je také dáno odstraněním vízové povinnosti koncem roku 2009.

Podrobná statistika platební bilance ČNB dle států pro česko-srbskou vzájemnou výměnu uvádí následující hodnoty pro rok 2014:

 

Položka

Kredit

Debet

Saldo

Běžný účet

11 801,4

7 668,3

4 133,1

Služby

1 068,3

311,9

756,4

Výrobní služby u cizích fyzických vstupů (služby zpracování zboží)

1,6

14,2

-12,6

Opravy a údržba jinde neuvedené

1,8

0,9

0,9

Doprava

408,4

138,3

270,1

Cestovní ruch

274,8

0,0

274,8

Stavební práce

0,8

62,2

-61,4

Pojišťovací služby a penzijní financování

12,7

3,9

8,8

Finanční služby

0,5

0,0

0,4

Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené

57,5

0,1

57,4

Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby

23,5

32,2

-8,7

Ostatní podnikatelské služby

279,3

56,7

222,6

Osobní, kulturní a rekreační služby

7,5

3,3

4,2

Výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené

0,0

0,0

0,0

Služby nezařazené

0,0

0,0

0,0

 Údaje jsou v mil. Kč

 

Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby:

Klíčové jsou dopravní služby. V roce 2015 ČR realizovala se Srbskem v oblasti dopravy služby za 408,4 mil. Kč. V opačném gardu se realizovaly dopravní služby za 138,3 mil. Kč. V cestovním ruchu proběhly platby ze srbské strany v hodnotě 274,8 mil. Kč. Naopak ve stavebnictví uhradili české společnosti 62,2 mil. Kč svým srbským partnerům za poskytnuté služby. P

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Obecně zůstávají přímé zahraniční investice (nejen české) v Srbsku doposud nadále na  úrovni, která nedopovídá možnostem. Podle údajů Národní banky Srbska dosáhla celková výše  zahraničních investic z ČR do Srbska v listopadu 2012 cca 25 mil. € Investice opačným směrem nejsou evidovány.

České investice v Srbsku   jsou dosud realizované  především  na  úrovni  malých  a středních podniků a nedosahují významné úrovně. Jedinou větší investicí je nákup závodu na výrobu pneumatik pro zemědělské a stavební stroje Guma ve městě Ruma, kterou realizovala v září 2008 česká skupina ČGS – Česká gumárenská společnost. ČGS koupila závod od americké společnosti GTX (Galaxy). Obrat závodu Mitas Srbija (přejmenováno v roce 2012) je přes 1 mld. Kč (cca 50 mil. €) a závod zaměstnává asi 500 pracovníků. 

Dále existuje zájem na výstavbě a provozování malých vodních elektráren, menší investice do výroby zařízení pro nakládání s odpady a do souvisejících služeb (recyklace).

České firmy se dále snaží angažovat především v menších energetických projektech, dopravní infrastruktuře (dodávky lokomotiv, kolejnic, stavebních strojů), v oblasti budování městské infrastruktury a v oblasti ochrany životního prostředí (zateplování, plynofikace, budování osvětlení, výstavba skládek komunálního odpadu, přivaděčů pitné vody, čističek odpadních vod, atd.). Příležitost poskytují i rekonstrukce a modernizace dříve dodávaných zařízení ve strojírenských závodech.

Konzorcium českých firem působících v oblasti staveb a oprav železničních tratí (OHL ŽS Brno, AŽD Praha, EŽ Praha) vedených firmou Inekon se uchází o rekonstrukci a elektrizaci železniční tratě Niš – Dimitrovgrad. Pravidla pro projednání této nabídky byla stanovena Protokolem k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi podepsaným dne 4.5.2010 v Bělehradě.

Firma Alta se zajímá o možnosti výstavby tepelné elektrárny Štavalj.

Neúplný výčet nejaktivněji vystupujících firem (založen na poznatcích ZÚ Bělehrad):

  • Česká gumárenská společnost (www.cgs-tyres.com - akvizice společnosti RumaGuma v r. 2008, největší česká investice v Srbsku)
  • CBI Lummus Brno (www.cbi.com  – hlavní realizátor modernizace rafinérie v Pančevu)
  • Kovoprojekta Brno (www.kovoprojekta.cz – projekt regenerace kyseliny sírové v rafinérii Pančevo)
  • ČEZ Srbija d.o.o.;
  • Škoda Auto (prodej prostřednictvím firmy AutoČačak – www.autocacak.co.rs)
  • Alta (www.alta.cz)
  • Metrostav (www.metrostav.cz)     
  • Subterra (www.subterra.cz)     
  • Marex Trade Praha (www.marextrade.cz - zastupování českých výrobců spotřebního i průmyslového zboží)
  • Inekon Praha (www.inekon.cz - rekonstrukce tramvají pro Bělehrad, rekonstrukce železničních tratí)
  • AŽD Praha (www.azd.cz - dopravní signalizace a řízení provozu - v r. 2003 založen podnik AŽD Saobraćajni sistemi (dopravní systémy), Bělehrad)
  • SOR Libchavy (www.sor.cz - autobusy pro příměstskou dopravu - dodávky pro bělehradskou firmu Lasta)
  • Komo CZ (www.komo.cz - výroba odvaděčů parního kondenzátu, prodej prostřednictvím bělehradské firmy Komo YU)
  • Dekonta  a.s. Ústí nad Labem (www.dekonta.cz -  služby v oblasti ochrany životího prostředí, dceřiná společnost působí v Bělehradě)
  • Vodní zdroje a.s. Praha (www.vodnizdroje.cz - celé spektrum hydrogeologických, ekologických a geologických prací)
  • VHS a.s. Brno (www.vhs-brno.cz - činnost v oblasti vodohospodářských, energetických, ekologických a občanských staveb, v Srbsku působí dceřinná společnost VHS Moravia d.o.o.)
  • Geotest Brno (www.geotest.cz - geologické a environmentální práce)
  • Hydropol RS d.o.o. (www.hydropol.cz )
  • Výstavba dolů Ostrava (www.bapro.cz - důlní technika)
  • Yuborex (www.yuborex.co.rs -zastupování českých výrobců skla a porcelánu)
  • PTW (zařízení na řezání vodním paprskem, zastupuje fa WOMA – www.woma-beograd.co.rs)
  • KM Beta (www.kmbeta.cz, střešní krytina, od r. 2009 pobočka ve městě Bački Petrovac)
  • Bridge Power Investments (www.bridgepi.com - výroba peletek z biomasy)

 Na straně srbského vývozu je to hlavně Tigar Pirot (výroba pneumatik) a výrobci hliníku a mědi v Sevojnu a Boru.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci, která byla podepsána v Praze dne 20.7.2005 je základním smluvním dokumentem, který umožňuje podporu vzájemných obchodně-ekonomických vztahů. Mimo jiné zakládá Smíšený česko-srbský výbor, jeho zatím poslední zasedání proběhlo ve dnech 11. a 12. března 2015 v Bělehradě. Příští IX. zasedání se očekává v prosinci 2016 v Praze.

Protokol k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi z r. 2005 byl podepsán dne 4.5.2010 v Bělehradě. Protokol vstoupil v platnost 8. prosince2010 a vytváří podmínky pro zapojení českých firem do infrastrukturních projektů, pilotně do modernizace železničního Koridoru X na trati Niš – Dimitrovgrad.

Dohoda mezi Vládou České republiky a Svazovou vládou SRJ o vzájemné podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost  dne 29. ledna 2001. Novela dohody, potřebná s ohledem na vstupu ČR do EU a rozdělení soustátí Srbska a Černé Hory byla podepsána v Bělehradě dne 4. června 2010 a v stoupila v platnost 16. března 2011.

Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána v Praze 11.11.2004. Dodatkový protokol k této dohodě byl podepsán v září 2009 u příležitosti návštěvy ministryně financí Srbska Diany Dragutinović v ČR a vstoupil v platnost 28. února 2011.

Dne 14.5.2010 bylo podepsáno resortní Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti zemědělství. Vzájemná spolupráce se předpokládá zejména v těchto oblastech: hospodaření s vodou, veterinární medicína, rostlinná výroba, živočišná výroba, šlechtitelské programy, lesnictví, průmysl krmiv, zemědělský výzkum, rozvoj venkova a bezpečnost potravin.

Dne 1.4.2014 bylo v Bělehradě podepsáno Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti energetiky. Stanoví nejvýznamnější oblasti spolupráce gesčně příslušných ministerstev a také prioritní společné projekty v daném sektoru.

Česká republika eviduje ve svých aktivech pohledávku vzniklou z Platební dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad 8. 2. 1991). Výše pohledávky ČR za bývalou SFRJ činila ke dni 31. 12. 2008 clrg. USD 113.112.697,10, je úročena 5,5% p.a. Po rozdělení SFRJ na jednotlivé nástupnické státy byl Dohodou o otázce nástupnictví (Vídeň 29. 6. 2001) stanoven klíč na rozdělení aktiv a pasiv SFRJ na jednotlivé nástupnické státy (Chorvatsko 23,00%, Slovinsko 16,00%, Srbsko 35,7656%, Černá Hora 2,2344%, Makedonie 7,50%, Bosna a Hercegovina 15,50%). Po rozdělení ČSFR přešla práva na Českou republiku a Slovenskou republiku v poměru 2:1, oba státy postupují při jednání o řešení pohledávky společně a koordinovaně. Dle uvedené Dohody z r. 2001 má být na jednání Výboru pro finanční otázky  pohledávka ČR – SR za bývalou SFRJ potvrzena a rozdělena mezi nástupnické státy. K tomu bohužel zatím, i přes aktivity ČR, nedošlo.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Srbsko bylo jedním z největších příjemců vládního programu české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). V letech 2002 až 2013 vláda ČR věnovala pouze na bilaterální projekty ZRS v Srbsku částku cca 24 mil. EUR, což ji řadí mezi nejaktivnější poskytovatele ZRS v Srbsku (zejména ve srovnání s ostatními novými členskými státy EU) s podílem cca 0,6% na celkové částce donací, které Srbsko získalo (ovšem ostatní donoři se často zaměřují na soft komponenty, kde většina hodnoty připadá na cesty, ubytování, diety a odměny expertů).

Od roku 2010 patří Srbsko z hlediska nové koncepce mezi tzv. projektové státy, což odpovídá jak celkovému vývoji Srbska, tak i jeho postupnému přibližování EU. Prioritními sektory jsou zdravotnictví, ochrana životního prostředí, úspor energií a podpory malých a středních podniků. Větší důraz bude kladen na komerční návaznost na dříve realizované projekty a na širší přístup českých subjektů k projektům, financovaným ze strany EU. V uvedeném období se podařilo všechny projekty dokončit, i přes některé komplikace a zdržení na srbské straně. ZÚ plnilo všechny povinnosti podle příslušných metodik a zintenzívnilo koordinaci s ostatními donory aktivními v Srbsku (např. v rámci skupiny „Friends of Sandžak“).

 

Sektor

Název projektu

Realizátor

Doba realizace

Celkem rozpočet (v tis. Kč)

Průmyslový rozvoj

Zajištění kontinuity těžby na dolech Rembas a Soko

Výstavba dolů Ostrava, s.r.o

2006-2010

24.500

Implementace českých zdravotnických prostředků v oblasti cévní chirurgie – Klinické centrum Bělehrad

Výzkumný ústav   pletařský, a.s., Brno

2006-2010

20.580

Studie technického řešení těžby na lignitovém dole Ćirikovac

Výstavba dolů Ostrava, s.r.o / Baňské projekty Ostrava

2014

2.000

Zdravotnictví

Zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče – nemocnice Arandjelovac

BMT Medical   Technology s.r.o.

2010-2012

10.550

Podpora prevence rakoviny u žen v regionu Šumadia

Charita ČR

2010-2012

10.500

Dodávka zdravotnických vybavení pro nemocnici Dr. Dragiša Mišović v Bělehradě

Charita ČR

2010

700

Modernizace a posílení kapacit chirurgické jednotky ve Všeobecné nemocnici Pirot

Gettinge Cz s.r.o.

2013-2015

10.000

Zásobování vodou a sanitace

Průzkum zdrojů a dodávky technologie úpravy pitné vody Lazarevac

GEOtest Brno, a.s.

2007-2013

25.000

Zlepšení přístupu k pitné vodě v obci Osečina - Belotić

Sdružení firem (VHS, MEVOS)

2011-2013

6.000

Výstavba kanalizační sítě v obci Kruščice, okres Bela Crkva

GEOtest Brno, Presskan systém

2012-2014

15.000

Zavádění udržitelného systému zásobování pitnou vodou municipality Bela Crkva

VODNÍ ZDROJE a.s.

2014-2016

10.000

Životní prostředí

Rozvoj odpadového hospodářství v oblasti města Valjevo

Sdružení firem (VHS, MEVOS)

2010-2012

13.850

Průzkum znečištění a rehabilitace oblasti Ada Huja

Dekonta, a.s.

2008-2010

12.400

Energetika

Zvýšení energetické 
efektivnosti při vytápění nemocnice ve městě Valjevo

Sdružení firem (VHS, MEVOS)

2011-2013

15.500

Modernizace systému centrálního zásobování teplem ve městě Srbobran

Glomex / MEVOS

2014-2016

16.500

Ekonomický rozvoj

Program rozvoje agrobyznysu/ podpora výroby sýrů v oblasti Pešter (Sandžak)

Pacovské strojírny, MERCI s.r.o.

2011-2014

12.450

Doprava

Zvyšování bezpečnosti na železničních přejezdech

AŽD Praha, s.r.o.

2009-2011

36.100

Kromě bilaterálních projektů ZRS (zaujímají zhruba 70% z celkového objemu finančních prostředků ZRS), patří mezi další formy ZRS také projekty transformační spolupráce MZV ČR a stipendia zahraničních studentů. Byly realizovány projekty v rámci dotačního titulu „Podpora rozvojových aktivit krajů a obcí v prioritních zemích“,  tzv. malé lokální projekty (každý rok cca 5 projektů), projekty programu „Aid for Trade“ a řada dalších. Od roku 2013 probíhají projekty v rámci Programu rozvojově-ekonomického partnerství MZV ČR, které za svůj bezprostřední cíl mají podporu spolupráce českých podnikatelských subjektů s místními partnery v rozvojových zemích s využitím přenosu znalostí a technologií.

Podrobnější informace o projektech lze nalézt na internetových stránkách ministerstva zahraničních věcí ČR, další detaily o principech realizace zahraniční rozvojové spolupráce publikuje Česká rozvojová agentura (ČRA).

Jihomoravský kraj se z vlastní iniciativy významně zapojil do pomoci Srbsku, spolupracuje a finančně podporuje obce z Šumadijského okruhu - město Kragujevac a okolí (4. největší město v Srbsku a centrum tzv. Šumadijského okruhu). Významné je i působení dvou zástupců JmK v kanceláři JmK v Kragujevci, z nichž jeden se plně věnuje podpoře obchodní spolupráce.

Partnerství se srbskými regiony také mají Olomoucký kraj, Královéhradecký kraj a Ústecký kraj.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: