Srbsko: Růst výroby i zahraničního obchodu

16. 1. 2017 | Zdroj: NewBalkan.com

Údaje Statistického úřadu Srbska za listopad 2016 ukazují, že ekonomická aktivita roste a zrychlil se růst exportu, zatímco růst importu je dvakrát pomalejší při snižování deficitu.

Na prezentaci hovořili ředitel Statistického úřadu Srbska Miladin Kovačević, koordinátor výzkumného projektu Makroekonomické analýzy a trendy Stojan  Stamenković a ředitel pro vědecko-výzkumný rozvoj Ekonomického institutu Ivan Nikolić.

Podle Ivana Nikoliće i Stojana Stamenkoviće byla celková průmyslová výroba za období leden až listopad 2016 meziročně vyšší o 4,6 procent a za samotný listopad činil meziroční nárůst jen 1,3 procent, neboť výroba energie v tomto měsíci byla meziročně nižší o 7,1 procent (z toho energetický průmysl zaznamenal pokles o 10 procent).

Ve všech ostatních kategoriích výroba v listopadu meziročně vzrostla – nejméně výroba netrvanlivého spotřebního zboží, která vzrostla o 3,8 procent, výroba kapitálového zboží a meziproduktů vzrostla o 6,2 a 6,8 procent, výroba trvanlivého spotřebního zboží o 9,6 procent. Za období leden až listopad zaznamenala nejslabší meziroční nárůst výroba kapitálového zboží (1,1 procent) a energie (2,1 procent), nejvíce vzrostla výroba trvanlivého spotřebního zboží (10,2 procent).

Potravinářský průmysl dosáhl rovnovážného růstu výroby, jeho meziroční růst výroby v listopadu byl 7,1 procent. Výroba motorových vozů a přívěsů drží svou produktivitu v přibližně stagnujícím trendu z června 2016, který je asi 13 procent pod průměrem předchozího roku. Produkce základních kovů, po vstupu společnosti HeSteel, vzrostla. Otázkou zůstávají tyto dvě oblasti, jejichž dynamika zpomalila i celkovou dynamiku zpracovatelského průmyslu.

Na prvním místě je to chemický průmysl s prudkým poklesem sezónně očištěných indexů, který je i trendem. Pokles byl způsoben poklesem výroby v oblasti výroby základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastických a syntetických hmot o 6,4 procent. V tuto chvíli nevíme, nakolik pokles výroby souvisí s problémem rentability a finanční situací ve firmě Azotara (Pančevo) a MSK (Kikinda) a finanční situací Petrohemie (Pančevo). Výsledky analýzy u některých státních podniků, mezi kterými jsou i uvedené tři podniky, jsou uvedeny v předchozím vydání MAT-A2 se závěrem, že žádný ze zkoumaných podniků nyní nevykazuje schopnost ani možnost dlouhodobého a udržitelného podnikání a zlepšení finanční situace. Co se týká farmaceutického průmyslu, současný pokles výroby je v rámci běžných výkyvů v této oblasti.

Celková hodnota zahraničního obchodu dosáhla v listopadu 2016 hodnoty 2 674 milionů €, což je meziroční nárůst o 13,6 procent. Za období leden až listopad dosáhla obchodní výměna se zahraničím objemu 28 001 milionů €, více o 7,9 procent. Je zachován vztah mezi aktuálními trendy – export roste rychleji než import, rozdíl v rychlosti růstu se zvyšuje ve prospěch exportu.

Je třeba upozornit na skutečnost, že díky nižším cenám byla hodnota importu ropy a plynu a importu ropných produktů za prvních jedenáct měsíců roku 2016 nižší, než ve stejném období předchozího roku o 320 milionů € a na konci roku 2016 se potýkáme s rostoucí tendencí cen. Je obtížné předpovědět, jak to bude v roce 2017, ale je to varování před možnými těžkostmi v platební bilanci.

Schodek běžného účtu za období leden až říjen 2016 dosáhl 1 067,3 milionů €, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku poklesl o 14,9 procent.

Účet za zboží a služby vykázal schodek ve výši 2 085 milionů € a je nižší oproti stejnému období předcházejícího roku o 21,8 procent. Export zboží a služeb činil 14 176,5 milionů €, čili o 9,5 procent více, import 16 261,5 milionů € a o 4,2 procent více oproti prvním deseti měsícům roku 2015. Záporné saldo obchodu činilo 2 806,0 milionů € (o 401,2 milionů € čili 12,5 procent méně). Přebytek obchodu se službami činil 721,0 milionů € (o 180,9 milionů € a o 33,5 procent více).

Meziroční nárůst průměrné čisté mzdy v období leden až listopad činil 3,7 procent, reálně 2,6 procent. Růst mezd v soukromém sektoru je významně rychlejší (5,1 procent) a ve veřejném sektoru rostly průměrné čisté  mzdy méně. Meziroční nárůst za jedenáct měsíců činil 1,9 procent, v listopadu 2 procenta.

Jako další aktuality v ekonomické politice Miladin Kovačević připomněl tři otázky důležité pro zvážení vlivu ekonomické politiky na budoucí růst hospodářství. První je otázka důvodu, z kterého FED zvýší úrokové sazby a důsledky pro rostoucí a rozvojové ekonomiky. Druhá se týká postoje odborníků MMF z pohledu režimu devizového kurzu, v konečném důsledku se týká i platnosti našeho devizového kurzu. Třetí se týká obav, které má srbská Fiskální rada ohledně statistik o zaměstnanosti.

(Hospodářská komora Srbska)

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek