Srbsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Standardní distribuční a prodejní síť zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla pokrývá území určitého regionu, u některých položek (např. osobní automobily) i území celého státu. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy. Velké velko a maloobchodní řetězce jsou v Srbsku zastoupeny spíše jen v potravinách - např. obchodní systém „DIS". Zahraniční nadnárodní obchodní řetězce zastupuje chorvatský Agrokor s prodejnami IDEA / Merkator, belgická společnost Delhaize s prodejnami MAXI a řecký Veropulos. Vstup na trh připravuje německý LIDL. Velmi řídce se vyskytují rovněž metody přímého prodeje zboží typu „až do domu", nejčastěji se jedná o západní společnosti typu multilevel marketing (kosmetika Avon apod.).

S postupem času klesající, ale stále viditelný, je pouliční prodej drobného spotřebního zboží. Srbská vláda v roce 2002 učinila několik akcí, zaměřených na potírání nelegálního prodeje především CD ROM nosičů, oděvů s falešnými značkami renomovaných výrobců apod., výsledky jsou viditelné i pouhým okem (značný úbytek uličních stánků a pouličních prodejců). Bohužel, stále přetrvává prodej zboží na „burzách" (v Srbsku „buvljak" - bleší trh). Velkou část vystavovaného zboží tvoří padělky a kopie renomovaných světových značek, vláda se snaží tyto prodejce postihovat.

Oblíbenou formou uplatnění dovozního zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci (jde o pozůstatek z dob SFRJ, kdy ze zákona musely zahraniční firmy využívat služeb domácích zástupců). V této oblasti je pociťována silná konkurence o získání zastoupení (jakéhokoliv) zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění se na trhu není zanedbatelný, neboť v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské, vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky. Na druhé straně se koneční spotřebitelé brání využívání služeb zprostředkování, neboť to zvyšuje konečnou cenu zboží. Zahraniční firmy se nejčastěji uchylují k poskytování zastoupení místním zástupcům na omezenou dobu, která je v případě spokojenosti obou stran dále prodlužována. Během této doby také většinou poleví tlak místních firem na udělení výhradního zastoupení, což je většinou spojeno s uvědoměním si vlastních omezení (finančních, organizačních, technických), případně velikosti trhu (místní firmy často operují pouze v určitém konkrétním území). S pokračující stabilizací ekonomiky v Srbsku a očekávanému růstu v dalších letech se stále více a více firem rozhoduje založit v Srbsku dceřinou společnost. Prvotní zkušenosti těchto firem jsou nicméně smíšené.

Zahraniční firma nic nezkazí, neuspěchá-li svoje rozhodnutí o způsobu zastoupení na místním trhu, užitečné mohou být dotazy na příslušných regionálních hospodářských komorách či návštěvy oborových veletrhů.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Autoři neuvádějí.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Právní postavení obchodních společností, jejích zakládání, řízení, změny a likvidace je v Srbsku regulováno Zákonem o obchodních společnostech („Sl. věstník RS“, čís. 36/11 a 99/11), poslední verze platná od 1. února 2012. Zákon o obchodních společnostech rovněž reguluje i zakládání a působení organizačních složek a obchodních zastoupení zahraničních právnických osob. Všechny tyto obchodní subjekty se registrují u APR. Samotný proces registrace v APR, pokud jsou splněné veškeré zákonem vyžadované náležitosti, trvá maximálně 5 dnů od momentu podání registrační přihlášky. 

Každá organizační složka nebo obchodní společnost, včetně s.r.o., registruje pouze převážnou činnost. Vedle převážné činnosti může organizační složka vykonávat jakoukoliv jinou podnikatelskou činnost, která není zákonem zakázaná (činnosti, pro které je zvláštním zákonem vyžadováno předchozí povolení, souhlas či jiný akt oprávněného orgánu Srbské republiky). 

Založení organizační složky zahraniční právní osoby v Srbsku je možné na základě rozhodnutí oprávněného orgánu zahraniční právní osoby, které je předmětem registrace v Agentuře pro obchodní společnosti Srbské republiky (dále jen „APR“). Mateřská společnost neomezeně odpovídá svým majetkem za povinnosti organizační složky vůči třetím osobám. Organizační složka nemá právní subjektivitu, jedná jménem a na účet mateřské společnosti a nemá svůj majetek. Má však v Srbsku registrovanou převážnou činnost, která se může lišit od předmětu podnikání mateřské společnosti. V srbském daňovém systému je organizační složka zahraniční právní osoby považována za rezidenta Srbské republiky, je povinným plátcem daně ze zisku  a ostatních daní a může být evidována v systému DPH.  

Organizační složky se využívají např. u rozsáhlých, nicméně často jednorázových infrastrukturních projektů, kde je výhodou zapojení do systému DHP, včetně vratek. Vyznačují se nejmenšími náklady na založení a zrušení při přímé kontrole z ústředí. 

Možné právní formy obchodních společností v Srbsku jsou:

  • veřejná obchodní společnost
  • komanditní společnost
  • společnost s ručeným omezením
  • akciová společnost.

Další častou formou podnikání v Srbsku je obdoba české s.r.o. Vklad do společnosti může být peněžitý i nepeněžitý (věci a práva), s tím, že zákon předepisuje minimální výši peněžité části základního kapitálu s.r.o., která činí pouhých 100,00 RSD. Vyplácení zisku společníkům je možné v souladu se zakladatelskou listinou a je omezené pouze v případě tzv. „předluženosti společnosti“. 

Výhody i nevýhody podnikání v Srbsku prostřednictvím s.r.o. jsou obdobné, jako v České republice. Jde o dobrou cestu v případě předpokládaného dlouhodobého působení na tomto trhu nebo v případě společného podnikání se srbským partnerem.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Požadavky na kvalitu, vzhled a úpravu propagačních materiálů především v tištěné podobě se nikterak zvlášť neodlišují od ostatních evropských zemí. Při vstupu nové firmy na trh je vždy oceněno vydání materiálů v srbském jazyce (pozor na profesionální úroveň překladů!). Vzhledem k roztříštěnosti TV a rozhlasového trhu téměř neexistují přesně vyprofilované kanály či stanice, s jejichž pomocí by bylo možné přesně zasáhnout cílovou skupinu.

Z hlediska PR je častým nedostatkem nezkušenost a nepříliš velká ekonomická erudovanost nemalé části novinářů. Při plánování sdělení prostřednictvím HSP je třeba si toho být vědom a trvat na autorizaci (není považována za samozřejmost).

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Kromě řady lokálních a regionálních výstav fungují v Srbsku tři hlavní veletržní areály:

Na jejich webových stránkách lze nalézt aktuální přehledy pořádaných akcí. Orientační přehled je v příloze.

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Srbské předpisy v oblasti ochrany duševního vlastnictví jsou již ve větší míře zharmonizované se Směrnicemi EU, ale ve skutečnosti se nedostatečně provádějí. V Srbsku problém s porušováním duševního vlastnictví a s falsifikováním nadále přetrvává. Existuje 5 základních zákonů z oblasti ochrany duševního vlastnictví (Zákon o patentech, Zákon o autorských právech, Zákon o ochranných známkách, Zákon o ochraně průmyslového vzoru a Zákon o topografii integrovaných obvodů).

Co se týká průmyslových práv se Srbsko připravuje na plné členství v Evropském patentovém úřadě ovšem v záležitostech copyrightu jsou někdy kritizovány nedostatky u práv souvisejících s pronájmem a půjčováním.

V oblasti výkonu ochrany IPRs je základní postavení srbské celní správy. Existuje databáze celních žalob na porušení IPRs. Nedostatek soudních specialistů na IPRs však výrazně snižuje efektivitu celého systému.

Všechny zákony jsou ke stažení na webových stránkách srbského Úřadu pro duševní vlastnictví (www.zis.gov.rs).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Právní rámec pro veřejné zakázky je v Srbsku v podstatě na standardní evropské úrovni (což neplatí pro rozsah výjimek a přesnost pravomocí příslušných orgánů). Nicméně problémy se vyskytují při jeho aplikaci. Instituce, které mají dohlížet na hladký průběh veřejných výběrových řízení jsou podkapitalizované.

Novela zákona o veřejných zakázkách (Law on Public Procurement) byla přijata v prosinci 2012 a zákon se provádí od 1. dubna 2013. Novela ještě více zesílila nezávislost Úřadu pro veřejné zakázky a přinesla řadu změn, např. povinnost každého zadavatele zaslat nejpozději do 31. ledna běžného roku Úřadu pro veřejné zakázky a státní auditorské instituci informaci o ročním plánu zakázek. V této informaci mají být uvedeny důvody a opodstatněnost každé jednotlivé zakázky a způsob stanovení odhadované hodnoty veřejné zakázky. Každý zadavatel je dále povinen nejpozději do 31. března běžného roku vypracovat zprávu o realizaci plánu zakázek v předchozím roce, který též zasílá výše uvedeným institucím.

Zákon jako standardní způsob výběru dodavatele u veřejných výběrových řízení stanoví tzv. otevřený postup („otvoreni postupak"). Výjimkami z toho pravidla jsou tzv. restriktivní postup („restriktivni postupak") a tzv. sjednávací postup („pregovarački postupak"), které jsou často předmětem kritiky zejména ze strany EU. V r. 2012 bylo těmito zvláštními postupy uzavřeno 34% zakázek, z čehož 48% pouze s jedním nabízejícím. Cílem nového zákona je m.j. právě omezit tyto výjimky, které budou schvalovány pouze v nejnaléhavějších případech.

Restriktivní postup se nejvíce blíží systému předkvalifikace, kdy v 1. kole musí účastníci výběrového řízení prokázat svoji odbornou způsobilost vykonat nabízené práce. U zahraničních účastníků tendru musí jeho vypisovatel prověřit správnost předložených dokumentů, kterými mají potvrzení příslušných orgánů země, kde je účastník tendru registrován. V praxi také někteří zadavatelé požadují, aby nabídky zahraničních subjektů byly opatřeny razítkem příslušného velvyslanectví.

Pregovarački postupak" je proces, kdy vypisovatel tendru může bez předchozího zveřejnění informace oslovit pouze vybrané firmy. To se vztahuje především na případy, kdy z objektivních důvodů, nebo z důvodu ochrany autorských práv, mohou dodávku vykonat pouze konkrétní dodavatelé. K tomu může dojít pouze v případě, že ani otevřený ani restriktivní postup nevedou k požadovanému výsledku (nabídky nejsou odpovídající, pro vypisovatele tendru nepřijatelné či nejsou-li doručeny žádné nabídky po vypsání otevřeného či restriktivního postupu). Jako objektivní příčinu zákon uznává i časovou tíseň.

Pod podlimitními či tzv. malými zakázkami se rozumí zakázky  ve výši 400. tis. – 300 mil. RSD, v případě, že roční hodnota zakázek převyšuje 1 mld. RSD zadavatel je povinen přijmout interní protikorupční plán.  

Od 1. září 2013 byl zřízen i registr nabízejících, do 24. září 2013 bylo registrováno více než 100 subjektů.

Všechny podrobnější informace, včetně vypisovaných zakázek a textu zákona o veřejných zakázkách v angličtině lze nalézt na internetových stránkách příslušného úřadu.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení sporů při jejich případném vzniku závisí na formulaci podmínek v obchodním kontraktu. Srbský partner v naprosté většině případů trvá na jejich řešení u Obchodního soudu v Bělehradě („Trgovinski sud“) nebo u Arbitrážního soudu při Hospodářské komoře Srbska podle místního právního řádu. S některými významnými firmami lze sjednat řešení případných sporů i v zahraničí podle jiného obchodního práva, např. u Arbitrážního dvora ve Vídni podle rakouského obchodního práva. Se zájmem zdejšího subjektu o možnost využití českého právního řádu v řešení obchodních sporů se obchodně-ekonomický úsek dosud nesetkal.

Ve většině oblastí (vydávání bankovních akreditivů a záruk, doplňování legislativní báze, poskytování informací) je situace srovnatelná s ostatními zeměmi jihovýchodní Evropy. Trendem je další zlepšování v oblasti vymáhání pohledávek a u politické stability.

Specifickým případem je navazování obchodní spolupráce s Kosovem, na něž se stále vztahuje rezoluce RB 1244, a kde vedle kosovské vlády některé exekutivní pravomoci vykonává  EULEX (mise EU). V Kosovu je dále stále přítomna mise UNMIK (OSN) a  KFOR (NATO).  Vymáhání „kosovských“ pohledávek je ze Srbska prakticky nemožné, srbské orgány na území Kosova nemohou nijak zasáhnout.

Občasným problémem, především při dodávání technologických celků či investování, jsou vztahy s místními radnicemi a jimi řízenými komunálními a jinými službami. Vzhledem k politické provázanosti jednotlivých regionálních představitelů se může stát, že se politické problémy odrazí na fungování organizací vůči podnikatelům. Může se tak prodloužit např. vydávání různých povolení či pod.

Samostatnou kapitolou je občasná zkušenost našich firem, kdy se svými potenciálními partnery dlouze jednají bez toho, aniž by debata měla nějaký reálný základ (partner nemá finanční krytí či podobně). Je vhodné během rozhovoru hledat odpověď na otázku, zda je diskuze potřebná a vede k cíli či se jedná o ztrátu času. Zároveň je však třeba být trpělivý. České firmy uzavřely mnoho obchodů právě díky trpělivosti.

Při zvažování investic do nových kapacit je v některých případech poměrně složité získat přesný obraz o situaci ve vlastnictví pozemků. V pozemkových knihách a katastru nemovitostí je obtížné získat adekvátní informace o pozemku i vlastníkovi.

Srbské ekonomické prostředí je též spojováno s výraznější mírou korupce a provázanosti  politických elit a podnikatelského sektoru. V případě, že zahraniční firma dá najevo, že event. korupční praktiky akceptovat nehodlá, může se setkat s tím, že musí čelit výraznějším  administrativním problémům. Na lokální úrovni jsou zaznamenány např. časté (většinou bezdůvodné) a opakované kontroly ze strany místních kontrolních orgánů (hygiena, bezpečnost práce aj.), nařčení firmy z nekalých praktik prostřednictvím médií, přemlouvání odborů k protestním akcím apod. V extrémních případech může dojít i k podniknutí takových kroků a opatření, která mají efekt srovnatelný s vyvlastněním. V zájmu objektivity je třeba konstatovat, že to nelze nazvat zcela běžnou praxí, přesto se tyto případy občas vyskytují.

Je třeba konstatovat, že v Srbsku již byla ukončena restrukturalizace a privatizace bankovního sektoru. V těchto oblastech tedy platí standardní pravidla. Přesto je třeba zvýšené opatrnosti. Při zachovávání základních pravidel obezřetnosti v platebním styku (nerealizovat avansové platby a dodávky) však není srbské prostředí obzvláště problematické.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Pro účely jednání se Srby je možné konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté odlišnosti jsou ve volnějším vnímání času, výraznější rétorice (včetně opakovaného zmiňování osobních kontaktů na politiky, které je v některých případech spíše hypotetického rázu). Důraz je kladen na osobní kontakt, je vhodné partnera pozvat do ČR. Doporučuje se také prověřovat, zda druhá strana postupuje podle dohody (je třeba počítat s tlaky na odkládání problémů, což v důsledku může znamenat značné zpoždění společných projektů). Dílčí odlišnosti mohou nastat také v projevech silně věřících pravoslavných partnerů.

Úředním jazykem v RS je srbština s ekavským nářečím a s písmem cyrilicí, v každodenním životě je běžně používána i latinka. V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně často se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou.

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

  • 1. – 2. leden - Nova Godina - Nový rok
  • 15. únor - Den státnosti RS a Den armády RS
  • 1. – 2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce
  • 17. listopad – Den příměří v První světové válce
  • 7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné) 

Pohyblivý svátek Velikonoce (Uskrs/Vaskrs), 3 dny - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý (počítáno dle juliánského kalendáře).

Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava - svátek rodinného patrona/světce - jeden den pracovního klidu/volna.

Dále den pracovního klidu - volna podle vyznání: křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. svátek vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý.

Den pracovního klidu/volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu (Ramazanski bajram), první den Bajramu (Kurbanski bajram).

Den pracovního klidu - volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1 den.

Pracovní a prodejní doba

Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou po - pá 8 - 20 hod. a so 8 - 15 hod. Řada soukromých obchodů má však otevřeno v sobotu do večera a po většinu dne i v neděli.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Vstupní režim

Srbsko převzalo rozhodnutí SČH jednostranně (na základě rozhodnutí vlády, které stále trvá) zrušit vízovou povinnost vůči občanům vybraných států včetně zemí EU spolu s Českou republikou pro turistické cesty do 90 dnů s platností od 31. 5. 2003 - i pro tranzitní cesty. Bezvízový režim je bez jakýchkoli dalších vstupních poplatků.

Od 12. 6. 2010 mohou občané ČR a dalších států EU vstupovat do RS i na občanské průkazy. Mít u sebe cestovní pas není již podmínkou. Dítě mladší 15 let, nemá-li svůj vlastní cestovní pas, musí být zapsáno v cestovním pase rodiče (pozor, od r. 2012 se děti do cestovního pasu rodiče v ČR nezapisují). Pokud s dítětem cestuje jen jeden z rodičů, je dobré mít u sebe úředně ověřený písemný souhlas druhého rodiče. Totéž platí v případě, že dítě cestuje s jinou osobou než se zákonným zástupcem.

Od 19. 12. 2009 nepotřebují srbští občané s novým typem cestovních pasů opatřených biometrickými prvky pro krátkodobé turistické cesty do schengenského prostoru víza.

Doporučujeme všeobecnou obezřetnost na vstupech do RS celními administrativními přechody s Kosovem, na kterých někdy může být napjatá situace. Toto platí zejména pokud se do Kosova vstoupilo jinak než ze RS (jelikož RS nezávislé Kosovo neuznává, neuznává ani vstupní kosovské razítko do pasu. Striktně řečeno by se tak z pohledu RS orgánů mohlo jednat o neoprávněný vstup do RS.

Přihlašovací povinnost pobytu (do 24 hodin)

Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt delší 24 hodin na místně-příslušném oddělení policie.

Za tiskopis Potvrzení o přihlášení k pobytu (bílá karta) se zpravidla účtuje poplatek ve výši cca 100 DIN. Je užitečné vědět, že ne všechny úřadovny policie jím disponují. V takovém případě nezbývá, než si jej opatřit v síti knihkupectví Službeni glasnik (pozor na poměrně omezenou pracovní dobu ve večerních hodinách, o víkendech a svátcích). Potvrzení o přihlášení k pobytu vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Nesplnění této povinnosti mohlo donedávna v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i zákaz dalších cest do země. Nově se přihlašovací povinnost a i s tím spojené případné sankce za její nesplnění přesouvá z ubytovaného na ubytovatele. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení.

Před odjezdem ze země je nutné se na policii odhlásit.

Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Spaní pod širákem, ve stanu či pouze ve spacáku je možné pouze ve vyhrazených tábořištích. Také nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech (campingy). Vzhledem na vyskytnuvší se případy vloupání do automobilů během spánku cestujících a loupežného přepadení se důrazně nedoporučuje přespání v autě odstaveném na odpočívadle či jinde, ani zastavení na (zpravidla neosvětlených) odpočívadlech bez čerpacích stanic.

Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, celní předpisy

Platí POVINNOST DEKLAROVAT CIZÍ VALUTY při příjezdu do RS. Na hraničním přechodu při vstupu do RS je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit 10 000 EUR na osobu při výstupu ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem.

Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území RS a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt.

Pro dovoz či průvoz zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím RS v Praze. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle.

Zakázán je dovoz a neoprávněné používání omamných a psychotropních látek a jedů.

Zákaz dovozu potravin živočišného původu - opatření proti onemocnění slintavky a kulhavky. Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území RS.

Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje k převáženému zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.

Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU.

Aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR a možné změny a aktuální informace může poskytnout i Velvyslanectví RS v Praze. 

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince

Situace v RS je stabilní a klidná. Nebezpečí incidentů se může objevit např. v případě významných sportovních akcí (mj. kvůli tvrdému jádru fanoušků fotbalových klubů Crvena Zvezda a Partizan Bělehrad či např. v případě mezistátního utkání např. s Chorvatskem). V případě cesty do oblastí bezprostředně sousedících s Kosovem a FYROM (Makedonie) doporučujeme informovat se v předstihu na aktuální situaci.

Při cestování po silnici se doporučuje využívat pouze dobře osvětlená odpočivadla/čerpací stanice.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

  • Jestliže se zakládá pracovní poměr s cizím občanem, používají se nařízení Zákona o uzavírání pracovního poměru s cizími občany
  • Cizí občan se může zaměstnat a pracovat v Srbsku jestliže má pracovní povolení a je přihlášen podle relevantního článku zákonu
  • Pracovní povolení se může vydat cizinci, který má povolení pro trvalý nebo dočasný pobyt nebo jiný doklad v souladu se zákonem
  • Cizinec, který má pracovní povolení v Srbsku, může provádět pouze práci, pro kterou pracovní povolení obdržel

Pracovní povolení se vydává na období určité a jeho trvání záleží na účelu, kvůli kterému se vydává. Pracovní povolení vydává Statní úřad pro zaměstnávání Republiky Srbsko.

Vláda RS zajišťuje roční kvótu pracovních povolení pro cizince, kterou se omezuje počet cizích občanů na pracovním trhu v Srbsku.

Užitelné odkazy:

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost 1. 12. 2002. Nicméně, aby občan ČR mohl v RS čerpat bezplatnou zdravotnickou péči, musí si ještě před cestou do RS u své zdravotní pojišťovny ČR vyzvednout tzv. registrační formulář (E 111). Tento je potřeba po příjezdu do Srbska předložit u místně příslušné úřadovny dle místa pobytu, až poté lze zdravotní péči čerpat bezúplatně s tím, že občan ČR předkládá zároveň doklad o zdravotním pojištění v ČR (kartičku příslušné zdravotní pojišťovny). Bez předložení těchto náležitostí je třeba počítat s platbou v hotovosti (v dinárech).

Za účelem vyřízení plnohodnotného zdravotního pojištění v RS je nutné v ČR vyzvednout další formulář, který vydává Správa sociálního zabezpečení ČR (E 101). Na základě těchto dvou dokumentů může být občanovi ČR vystavena srbská zdravotní knížka, kterou ZÚ Bělehrad doporučuje mít každému, kdo má v RS dlouhodobý pobyt. Zejména při kratších cestách či tranzitu územím Srbska ZÚ i nadále doporučuje v ČR před cestou uzavřít cestovní zdravotní pojištění na komerčním základě.

Úroveň zdravotnických služeb v hlavním městě a větších městech je srovnatelná se zdravotnickou péčí v ČR, jinde závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu obecně vedl během posledních let k celkové stagnaci až snížení úrovně poskytování zdravotnické péče vč. vybavenosti zdravotnických zařízení.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: