Srí Lanka: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V mil. USD

 

 

2012

 

2013

2014

2015

2016

Vývoz

9 776,5

 

10 394,3

11 130,1

10 504,9

10 120,1

Dovoz

 

19 190,2

18 002,8

19 416,8

18 934,6

18 640,4

Bilance

 

-7 608,5

 

-7 608,5

-8 286,7

-8 429.7

-8 520,3

 

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším jednotlivým vývozním trhem je EU. V rámci EU je největším odběratelem zboží V. Británie s 35 %, dále Německo a Itálie. Za EU následují USA a Indie. Největší dovozy jsou z asijských zemí, mezi nimiž hraje dominantní úlohu Indie, dále Čína Japonsko, Singapur a SAE. V rámci EU jsou největšími dovozními partnery Francie, Velká Británie a Německo.

2.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními položkami jsou textilie a oděvy, čaj a koření, pryž, kokos, ryby, gumové výrobky a drahé kameny.

Hlavními dovozními položkami jsou ropa, textilie, strojírenské zařízení a dopravní prostředky, stavební materiál, produkty z minerálů, potraviny.

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóna volného obchodu funguje v přístavu Kolombo za obvyklých podmínek. Dále v zemi fungují pod správou Board of Investment (BOI) tzv. exportní procesní zóny (EPZ):

  1. a) Katunayake (190 ha, vzdálenost od Kolomba 29 km)
  2. b) Biyagama (180 ha, 24 km)
  3. c) Koggala (80 ha, 132 km)
  4. d) Malwatta (25 ha, 38 km)
  5. e) Mirigama (264 ha, 57 km)
  6. f) Wathupitiwela (125 ha, 57 km)
  7. g) Mawathagama (20 ha, 115 km)
  8. h) Polgahavela (20 ha, 75 km)
  9. i) Horana (167 ha, 50 km)

Dále na Srí Lance existují průmyslové zóny určené pro dílčí odvětví:

  1. a) oděvy a textilní průmysl: MAS Fabric Park, Thulhiriya
  2. b) IT: Orion City IT Park, Colombo 9 –

Podrobné informace jsou uvedeny na http://www.investsrilanka.com/

 

 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Vláda se zaměřuje především na získání FDI ze zahraničí na budování infrastruktury, finančního průmyslu, energetiku, cestovní ruch, rybářství a IT sektor. Pokud jde o zahraniční investory, neotřesitelnou pozici zaujímá Čína. Největšími investicemi se v roce 2016 stalo znovuobnovení Čínou financovaného 1,5 miliardového projektu Colombo Port City a podpis rámcové smlouvy s China Merchants Port Holdings Company (CMPort) o obnově strategického přístavu Hambantoto. Celková výše investice by měla činit 1,4 mld. USD. Za Čínou následují Indie, Japonsko, EU (nejvíce Německo), Singapur, Jižní Korea, a USA. Financování bylo směrováno přes ADB (Asian Development Bank), IDA (International Development Association) a EIB (European Investment Bank). Nejvíce kontraktů se týkalo financování infrastruktury. Bez ohledu na čínskou dominanci Srí Lanka hodlá prohlubovat ekonomickou integraci v rámci regionu jižní Asie, především vůči Indii a Pákistánu, se kterými má uzavřenou FTA.

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima na Srí Lance je jedno z nejliberálnějších v Asii. Od dubna r. 2002 je povoleno zakládat podniky plně ve vlastnictví zahraničního investora i v oblastech, kde toto nebylo v minulosti možné, jako je výstavba budov a silnic, hromadná doprava, telekomunikace, bankovnictví, pojišťovny, výroba a distribuce energie. Mezi tzv. regulovaná odvětví patří letecká doprava, pobřežní doprava, výroba zbraní, alkoholu, tisk peněz, dobývání drahých kamenů a loterie.

Naprostou prioritou v minulých letech byla odvětví, která se mohla podílet na obnově válečného konfliktu, tj. investice do infrastruktury, odsolování půdy, čistění vody, zpracování odpadních vod, stavebnictví, obnova turistické infrastruktury a služeb.

Vláda má připravený nový plán nazvaný „Balagathu Lanka“ zacílený na pokrok země a individuální prosperitu prostřednictvím rozšiřování exportního trhu a přivábení masivního počtu zahraničních investorů. Plán soustředí pozornost na dva primární ekonomické koridory - Severovýchodní a Jihozápadní - i na sekundární koridor Centrální vysočiny a v jejich rámci na růst průmyslu a turistiky. Vláda hodlá přivábit v následujících 10 letech investory a investice ve výši 50 mld. USD. Očekává, že nejvíce investorů přijde z asijských zemí a nemalá část také ze zemí Blízkého východu.

Obecně platí, že vláda podporuje hlavně investice do těchto odvětví:

  • Diverzifikace průmyslu a služeb se zaměřením na pokročilé technologie a na odvětví s nejvyšší přidanou hodnotou;
  • Velké investice do infrastruktury (železnice, letiště, přístavy, energetika, úpravny vod;
  • Rafinerie;
  • Výroba průmyslových strojů, zařízení a produktů (ocel, cement, textil, nábytek)
  • Obnovitelné zdroje energie
  • Cestovní ruchu a související služby;
  • Informační technologie a související služby;
  • Výzkum a vývoj.

Vláda chystá řadu podnětů, které mají přilákat do země zahraniční investory. Jde např. o udělování pětiletého rezidenčního víza pro investory s minimální výší investic 300 000,- USD a právo na pronájem půdy pro ty, kdo chtějí investovat alespoň 1,5 mil. USD.

Klíčovou institucí je Board of Investment, na který je nutno se obrátit se žádostí, jejíž vyřízení trvá v závislosti na druhu investice do 30 dnů. V případě tzv. automatického schvalovacího postupu je v podstatě žádost schválena ihned. Dalším krokem je pak registrace firmy podle zásad zmíněných v kapitole 8.3. Vláda poskytuje investorům pobídky v závislosti na velikosti a druhu investice. Přesné informace je možno získat na webových stránkách www.boi.lk.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V mil. USD

 

 

2011

 

2012

 

2013

2014

2015

vývoz

10558,8

 

9776,5

 

10394,3

11130,1

10504,9

dovoz

 

20268,8

 

19190,2

18002,8

19416,8

18934,6

bilance

 

-9710

 

-7608,5

 

-7608,5

-8286,7

-8429.7

Zdroj: http://wwe.cbsl.gov.lk/htm/english/08_stat/s_3.html

Z uvedené tabulky je zřejmé, že zahraniční obchod LK postrádá výraznější impulsy. Vývoz dlouhodobě osciluje kolem 10 miliard USD a dovoz na dvojnásobně vyšší úrovni, přičemž změny v jednotlivých letech odrážejí cyklické faktory, jakož i zákaz vývozu ryb do EU v roce 2015, na straně dovozů se jedná o faktory ovlivňující výši produkce klíčových komodit (zejména čaje), přičemž v roce 2015 se výraznou měrou na celkovém poklesu dovozu podílely nízké ceny ropy.

Teritoriální směřování vývozů v % (2014):

USA                      25

UK                        10.2

Indie                      5.7

Itálie                      5.6

Německo                4.6

Teritoriální směřování dovozů v % (2014):

Indie                     20.7

Čína                      17.8

UAE                       9.1

Singapur                6.6

Japonsko               4.9

Největším jednotlivým vývozním trhem jsou USA, následovány EU. Dohromady tyto dva trhy dosahují téměř 60 % srílanského vývozu. Asie jako takové Srí Lanka směřuje 13 % svých vývozů. Největší dovozy jsou z asijských zemí, mezi nimiž hraje dominantní úlohu Indie, dále Čína a Singapur, které pomalu Indii dohánějí.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Srí Lanka se dělí na základě 13. dodatku k Ústavě z r. 1978 na 9 provincií (Central, Eastern, Nothern, North-Central, North-Western, Sabaragamuwa, Southern, Uva, Western).

Hlavní město: Sri Jayawardenepura

Faktické hlavní město: Kolombo – 648 tis. obyv.

Další velká města: Galkissa – 216 tis., Moratuwa – 185 tis., Jaffna – 169 tis., Negombo – 137 tis.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní vývozní položky Srí Lanky: textilie a oděvy, čaj a koření, pryž, kokos, ryby, gumové výrobky a drahé kameny.

Průmyslové výrobky tvoří přes 70 % exportu (z toho oděvy a textilie více než 40 %), dále zemědělské produkty kolem 25 % exportu (z toho cca 20% čaj). Údaje pro rok 2015 ještě nebyly Odborem pro sčítání lidu a statistické údaje Ministerstva vnitra LK zveřejněny.

Nejdůležitější dovozní položky: textil a bavlna, produkty z minerálů, ropa, stavební materiál, potraviny, strojírenské zařízení a dopravní prostředky, potraviny.

Pokračující ekonomický růst vyvolává vyšší potřebu dovozů ropy, která představuje největší podíl, a investičního zboží a textilu (hlavně látek) k dalšímu zpracování.

Více na: http://www.statistics.gov.lk/pocket%20book/chap09.pdf.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóna volného obchodu funguje v přístavu Kolombo za obvyklých podmínek. Dále v zemi fungují pod správou Board of Investment (BOI) tzv. exportní procesní zóny (EPZ):

a) Katunayake (190 ha, vzdálenost od Kolomba 29 km)

b) Biyagama (180 ha, 24 km)

c) Koggala (80 ha, 132 km)

d) Malwatta (25 ha, 38 km)

e) Mirigama (264 ha, 57 km)

f) Wathupitiwela (125 ha, 57 km)

g) Mawathagama (20 ha, 115 km)

h) Polgahavela (20 ha, 75 km)

i) Horana (167 ha, 50 km)

Dále na Srí lance existují průmyslové zóny určené pro dílčí odvětví:

a) oděvy a textilní průmysl: MAS Fabric Park, Thulhiriya - www.masfabricpark.com

b) IT: Orion City IT Park, Colombo 9 - www.orioncity.com

Podrobné informace jsou uvedeny na http://www.investsrilanka.com/

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Poté co přímé zahraniční investice (FDI) dosáhly vrcholu v r. 1997 hodnotou 450 mil. USD díky privatizačnímu programu, došlo k jejich útlumu kvůli politické nestabilitě. Příliv investic se postupně zvyšoval a v roce 2006 již překročil rekordní úroveň r. 1997, kdy se ve srovnání s r. 2005 příjem FDI ztrojnásobil.

Po skončení občanské války v r. 2009 začaly FDI opět narůstat a v r. 2012 dosáhly dalšího vrcholu hodnotou 1,3 mld. USD a to především do oblasti infrastruktury, energetiky, stavebnictví, textilního průmyslu, telekomunikací, ropného průmyslu a zpracování zemního plynu, potravinářství a výroby dopravních zařízení. V roce 2014 byly získány FDI ve výši 1.685 mld USD a pro rok 2015 vláda stanovina cíl překonat hranici 2 mld USD.

Vláda se zaměřuje především na získání FDI ze zahraničí na budování infrastruktury, finančního průmyslu, energetiku, cestovní ruch, rybářství a IT sektor.  V r. 2013 se skóre 60,7 na 81. místě na žebříku ekonomické svobody, kdy si polepšila oproti roku 2014 o 2,4 bodu díky zlepšení investiční a fiskální svobody a kontrole státních výdajů. V roce 2015 však následoval mírný propad na 58.6 bodu.

Největšími investory jsou nadále Japonsko, EU, Singapur, Jižní Korea, Indie, USA a SRN. Financování bylo směrováno přes ADB (Asian Development Bank), IDA (International Development Association) a EIB (European Investment Bank). Nejvíce kontraktů se týkalo financování infrastruktury.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima na Srí Lance je jedno z nejliberálnějších v Asii. Od dubna r. 2002 je povoleno zakládat podniky plně ve vlastnictví zahraničního investora i v oblastech, kde toto nebylo v minulosti možné, jako je výstavba budov a silnic, hromadná doprava, telekomunikace, bankovnictví, pojišťovny, výroba a distribuce energie. Mezi tzv. regulovaná odvětví patří letecká doprava, pobřežní doprava, výroba zbraní, alkoholu, tisk peněz, dobývání drahých kamenů a loterie. Od r. 2011 není možné si půdu na Srí Lance koupit, ale pouze pronajmout.

Klíčovou institucí je Board of Investment, na který je nutno se obrátit se žádostí, jejíž vyřízení trvá v závislosti na druhu investice do 30 dnů. V případě tzv. automatického schvalovacího postupu je v podstatě žádost schválena ihned. Dalším krokem je pak registrace firmy podle zásad zmíněných v kapitole 8.3. Vláda poskytuje investorům pobídky v závislosti na velikosti a druhu investice. Přesné informace je možno získat na webových stránkách www.boi.lk.

V žebříčku „Doing Business“ Světové banky se Srí Lanka v r. 2015 držela na 113. místě. V roce 2016 si o několik příček polepšila a posunula se na 107 příčku. Oproti předcházejícím letům se Srí Lanka zlepšila v kategoriích zahájení obchodu, registrace nemovitostí, získání stavebních povolení a zavedení elektřiny. Naopak si Srí Lanka pohoršila v řešení platební neschopnosti, ochrany investorů a přístupu k úvěrům.

Podrobná srovnávací zpráva s jinými zeměmi popisuje podmínky na Srí Lance v oblasti zahájení podnikání, získání stavebních povolení, registrace majetku, získání úvěru, ochrany investic, platby daní atd. je k dispozici na http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/sri-lanka/.

Největšími investory jsou po Číně nadále Japonsko, EU, Singapur, Jižní Korea, Indie, USA a SRN. Financování bylo směrováno přes ADB (Asian Development Bank), IDA (International Development Association) a EIB (European Investment Bank). Nejvíce kontraktů se týkalo financování infrastruktury.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: