Srí Lanka: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky: Srílanská demokratická socialistická republika

Anglicky: Democratic Socialist Republic of Sri Lanka

 

V únoru 2018 se na Srí Lance konaly volby do místních rad. Ve volbách přesvědčivě vyhrála opoziční Sri Lanka Podujana Peramuna vedená bývalým prezidentem Mahindou Rajapaksou. Pro prezidenta Maithripalu Sirisenu a jeho vládu znamenaly zásadní oslabení reformního snažení a přetavily déle přetrvávající neshody uvnitř vládní koalice v otevřenou politickou krizi. Šestnáct ministrů a státních ministrů SLFP napsalo prezidentovi Maithripalovi Sirisenovi žádost, aby jim bylo povoleno vzdát se ministerských portfolií. Prezident jim dne 11.4.2018 vyhověl, počátkem května 2018 došlo k menším změnám na ministerských postech, další menší změny se očekávají v průběhu nejbližších měsíců.

 

Členové vlády (kabinetní ministři):

Ranil Wickremensinghe (UNP) – Premiér, ministr pro národní politiky a ekonomický rozvoj

Vajira Abeywardena (UNP) – Ministr vnitra

John Amarathunga (UNP) – Ministr turismu a záležitostí křesťanů

Thilak Marapana – Ministr zahraničních věcí

Risad Badhiuthee (All Ceylon Makkal Congress) – Ministr průmyslu a obchodu

Chandrani Bandara (UNP) – Ministryně pro záležitosti žen a dětí

Nimal Siripala de Silva (SLFP) – Ministr dopravy a civilního letectví

Palani Digambaran (National Union of Workers) – Ministr rozvoje nových vesnic v horských oblastech, infrastruktury a komunitního rozvoje

Mahinda Amaraweera (UPFA) – Ministr zemědělství

Navin Dissanayake (UNP) – Ministr plantážního průmyslu

Harin Fernando (UNP) – Ministr pro telekomunikace, digitální infrastrukturu a zahraniční zaměstnanost

Daya Gamage (UNP) – Ministr pro primární průmysl

Mano Ganesan (Democratic People´s Front) – Ministr pro národní dialog, oficiální jazyky, národní integraci a rekonstrukci

Rauf Hakeem (Sri Lanka Muslim Congress) – Ministr pro městské plánování a dodávky vody

M.H.A.Haleem (UNP) – Ministr pošt a muslimských záležitostí

P. Harrison (UNP) – Ministr zemědělského hospodářství

Lakshman Kiriella (UNP) – Ministr rozvoje veřejného podnikání a Kandy

Akila Viraj Kariyawasam (UNP) – Ministr školství

Mangala Samaraweera (UNP) – Ministr financí a sdělovacích prostředků

Gayantha Karunathilaka (UNP) – Ministr pro půdu a parlamentní reformy

Kabir Hashim (UNP) – Ministr pro univerzitní vzdělávání a dálnice

Faiszer Mustapha – Ministr provinčních rad a místních vlád a sportu

S.B. Nawinne (SLFP) – Ministr vnitřních záležitostí, kultury a rozvoje Wayamba

Ravindra Samaraweera (UNP) – Ministr udržitelného rozvoje a přírody a Buddha Sasana

Sajith Premadasa (UNP) – Ministr pro bydlení a výstavbu

Thalatha Atukorala(UNP) – Ministryně spravedlnosti a zahraniční zaměstnanosti

Arjuna Ranatunga (SLFP) – Ministr pro rozvoj ropných zdrojů

Champika Ranawaka (HU) – Ministr pro megapolis a rozvoj Západní provincie

Ranjith Madduma Bandara  (UNP) – Ministr pro právo a pořádek, veřejnou správu a management

Mahinda Samarasinghe (SLFP) – Ministr pro přístavy a lodní dopravu

Malik Samarawickrema – Ministr rozvojových strategií a mezinárodního obchodu, sociálního povznesení, dědictví Kandyan a vztahů s odbory

Rajitha Senaratne (SLFP) – Ministr zdravotnictví, výživy a domácího léčitelství

Ranjith Siyambalapiti (SLFP) – Ministr pro energetiku a obnovitelné zdroje a krizové řízení

D.M. Swaminathan (UNP) – Ministr pro vězeňské reformy, rehabilitace, přesídlení a hinduistické záležitosti

Duminda Dissanayake (UPFA) – Ministr zavlažování a řízení vodních zdrojů

Sagala Ratnayake – Ministr mládeže a Jihu

Wijeyadasa Rajapakshe (UNP) – Ministr vyššího vzdělávání a kulturních záležitostí

Ministerstvo obrany a  ministerstvo pro národní integraci a rekonstrukci spadá pod prezidenta Sirisenu.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 22,409 mil. (odhad k červenci 2017)
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,76 % (odhad 2017)
  • Průměrná délka života: 76.9 let
  • Dětská úmrtnost: 8,4/1000 obyv.

Ve městech žije 18,5 % obyvatel.

 

 Demografické složení:

 

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně % z celku

0-14

2 750 004

2 642 606

24,06 %

15-24

1 666 859

1 611 379

14,63 %

25-54

4 571 200

4 747 119

41,58 %

55-64

1 043 199

1 210 930

10,06 %

Nad 65

917 014

1 249 071

9,67 %

 

 

Národnostní složení:

  • Sinhálci 74,9 %
  • srílanští Tamilové 11,2 %
  • indičtí Tamilové 4,2 %
  • Muslimové (Moorové, arabského původu) 9,2 %
  • ostatní 0,5 %

 Náboženské složení

  • buddhismus (70,2 %)
  • hinduismus (12,6 %)
  • islám (9,7 %)
  • křesťanství (6,1 %)
  • ostatní (1,35)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

 2014

 2015

2016

2017

HDP v mld. USD

 

238,8

250,1

254.5

 

265,6

278,2

Meziroční růst HDP v %

3,4

4,9

4,8

5,0

3,1

HDP na obyvatele v USD

 

3 490

3 640

3 750

3 780

3 800

Míra inflace v %

 

7,0

3,3

0,9

4,3

8,4

Míra nezaměstnanosti v %

4,4

4,4

4,8

4,5

4,2

 

 

Rok 2017 byl třetím rokem, v němž koaliční vláda SLFP a UNP v čele s prezidentem Sirisenou a premiérem Wickremesinghem realizovala proces demokratizace, transformace, rekonciliace, restartování ekonomického růstu a v němž také pokračovala v reintegraci do mezinárodního společenství. Podle hodnocení MMF byl hospodářský vývoj Srí Lanky v roce 2017 obecně uspokojivý. Program vlády, podporovaný MMF, má za cíl snížit fiskální deficit, obnovit devizové rezervy a zavést jednodušší a spravedlivější daňový systém, který by obnovil makroekonomickou stabilitu.  Makroekonomické a finanční podmínky se stabilizovaly, byl zahájen proces základní reformy daně z příjmů, byla přijata opatření k dosažení programových cílů týkajících se mezinárodních rezerv a vláda se nadále zavázala k reformnímu programu. Problémem zůstává inflace,  vysoká zadluženost a nutnost splácení úvěrů. Reformy včetně zvýšení cen pohonných hmot zůstávají kritickým faktorem pro posílení kapacity splácení dluhu, výkonnost podniků a celkové posílení ekonomiky.

 

Hospodářský vývoj v roce 2017 byl pozitivně ovlivněn obnoveným přiznáním GSP+ ze strany EU, což byl významný krok pro oživení exportu země s přímou vazbou na ekonomický růst. Naopak negativně ho ovlivnily letní záplavy a sesuvy půdy a také dlouhotrvající sucho.

 

Prezident Maithripala Sirisena představil osmiletý plán hospodářského rozvoje "Vize 2025". "Vize 2025" je holistický plán, který se primárně zaměřuje na mladé lidi na Srí Lance, budoucí lídry země. "Vize 2025" mapuje vládní hospodářskou strategii na příští tři roky a dál. Vize s podtitulkem "Obohacená země“ hovoří o tom, že Srí Lanka je centrem v Indickém oceánu a zajišťuje příležitosti pro místní podniky v rámci globálních výrobních sítí. Tento přístup zaměřený na vnější oblast by měl přispět ke zvýšení efektivity domácí ekonomiky.  Podle vládního plánu by se měl zvýšit příjem na obyvatele na 5 000,-  USD, být vytvořen jeden milión pracovních míst, přímé zahraniční investice by měly vzrůst na 5 miliard USD vývoz se do roku 2020 zdvojnásobit na 20 miliard USD.

 

Problémem zůstává slabá globální poptávka a přetrvávající nejistoty týkající se politického vývoje země. Dne 10. února 2018 se na Srí Lance konaly volby do místních rad. Ve volbách přesvědčivě vyhrála opoziční Sri Lanka Podujana Peramuna vedená bývalým prezidentem Mahindou Rajapaksou. Pro prezidenta Maithripalu Sirisenu a jeho vládu znamenaly zásadní oslabení reformního snažení a přetavily déle přetrvávající neshody uvnitř vládní koalice v otevřenou politickou krizi. Očekávaná nestabilita vlády může mít nepříznivý dopad na průběh ekonomických reforem i zahraniční investice v zemi.

 

Mezinárodní instituce doporučují soustředit se v dalším období na doplňující strukturální reformy v daňové oblasti, správu veřejných financí, dohled nad státem vlastněných podnicích. Vláda by měla urychlit reformy vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti a přilákání investic do oblasti udržitelného rozvoje. Srí Lanka by také měla více otevřít obchod a diverzifikovat své hospodářství.

 

Rizika pro další ekonomický růst představují nebezpečí rozsáhlých záplav, které v minulých dvou letech postihly zemi a které jednak poničily zemědělskou půdu a úrodu a které si také vyžádaly velké finanční prostředky vynaložené na obnovu škod způsobených na infrastruktuře. Dalším rizikem je i současná nestabilní politická situace a nejednota koaliční vlády, která může zbrzdit potřebné reformy.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vývoj státního rozpočtu ukazuje tabulka (údaje v mld. LKR)

 

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

(mld. USD)

Příjmy

 

1278

1493

1 152

1 180

12,64

Výdaje

 

1785

1912

1852

2 004

16,66

Bilance

 

-421

-419

-690

-824

-4,02

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

Bilance běžného účtu (% HDP)

-3,8

-2,6

-2,5

 

-2,3

-5,2

Bilance finančního účtu (miliardy USD)

-3,126

-1,936

 -1,886

-1 803

-2 094

Bilance kapitálového účtu (mil. USD)

128,9

70,8

58,3

46,3

25,5

Devizové rezervy (miliardy USD)

7,495

8,209

7,300

7,060

9,980

Zahraniční zadluženost (miliardy USD)

33.9

43.0

44.3

47,65

47,8

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém na Srí Lance spravuje Centrální Banka na základě klíčových zákonů Banking Act, Monetary Law Act a Exchange Control Act.

 

Bankovní zákon a Zákon o finančních společnostech povolují činnost třem typům finančních institucí, a to komerčním bankám, registrovaným finančním společnostem a specializovaným bankám, kterým může veřejnost svěřovat své finance.

 

Aktuální seznam finančních institucí Srí Lanky lze nalézt na webových stránkách Srílanské centrální banky, http://www.cbsl.gov.lk/.

 

Komerční bankovní systém je tvořen celkem 25 bankami, z toho je 12 domácích a 13 zahraničních. 

Hlavní srílanské banky:

 

1) Státní: Bank of Ceylon, People`s Bank, SME Bank

2) Soukromé banky: Commercial Bank of Ceylon, DFCC Bank, Hatton National Bank Ltd., NDB Bank, Nations Trust Bank, Pan Asia Bank, Sampath Bank Ltd.,, Ceylan Bank Ltd., Union Bank of Colombo

3) Zahraniční banky: Citibank N.A., Deutsche Bank AG, Habib Bank, Hongkong and Shanghai Banking Corporation, Indian Bank, Indian Overseas Bank, Mashreq Bank, Muslim Commercial Bank, Public Bank Berhad, Standard Chartered Bank, State Bank of India, Union Bank (Pakistan) Ltd.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Od začátku 21. století prochází daňový systém zásadními změnami, které podporují trend deregulace, liberalizace a privatizace. Maximální daň podnikům byla v r. 2006 snížena z 35 %. V r. 2009 byla zavedena daň na obnovu národa (NBT). V r. 2011 došlo ke zrušení daně z úvěrů, DPH ze zálohy, zrušení daně ze společenské zodpovědnosti a daně z obratu.

 

Rozpočet pro rok 2016 přinesl schválení jedné standardní sazby DPH ve výši 15 % místo předcházejících čtyř daňových pásem a dále zrušil stávající srážkové daně pro banky a finanční instituce odečitatelné z úroků z vkladů ve výši 2.5%.

 

Dne 1.4.2018 vstoupil v platnost nový zákon o vnitřních příjmech.  Zákon staví na mezinárodně osvědčených postupech, racionalizuje stávající strukturu daně z příjmů a pomůže rozšířit základ daně z příjmu odstraněním výjimek. S ohledem na velké zadlužení země by úspěšná implementace zákona měla podpořit fiskální konsolidaci. Schválení zákona umožní zrušit komplikovaný daňový systém a zavést "spravedlivou, ale transparentní" daňovou politiku pro Srí Lanku s plány na zvýšení vládních příjmů z přímých daní. Vláda hodlá snížit do roku 2020 rozdíl mezi přímou a nepřímou daní. Do roku 2020 má být snížena nepřímá daň z 82 % na 60 % a současně zvýšena přímá daň z 18 % na 40 %.

 

Podrobnosti k daním lze nalézt na http://www.ird.gov.lk/en/sitepages/default.aspx

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: