Srí Lanka: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky: Srílanská demokratická socialistická republika

Anglicky: Democratic Socialist Republic of Sri Lanka

8. ledna 2015 proběhly na Srí Lance prezidentské volby, v nichž zvítězil a novým prezidentem se stal Maithripala Sirisena. 9. ledna 2015 byl jmenován novým předsedou vlády lídr United National Party Ranil Wickremasinghe, který již pozici premiéra zastával v letech 1993 - 1994  a 2001 – 2004. Jmenování členů nové vlády provedl prezident s výhradou, že se jedná o vládu dočasnou, jejíž mandát je omezen konáním parlamentních voleb v roce 2015. 22. března 2015 oznámil srílanský prezident Maithripala Sirisena jmenování nové rozšířené vlády, která vznikla spojením členů Sri Lanka Freedom Party, jejímž předsedou je právě Sirisena, a United National Party, jejímž lídrem je současný premiér Ranil Wickremasinghe. Sirisena do nové vládní sestavy začlenil 26 poslanců SLFP, kteří zaujali místa kabinetních ministrů, státních ministrů a náměstků.

Celkem vzrostl počet členů původně menšinového vládního kabinetu z 29 na více než 40. SLFP a UNP, které nově vytvořily „Národní vládu“, mají nyní dohromady potřebnou dvoutřetinovou většinu pro prosazení ústavních změn a nového volebního zákona v parlamentu. K posledním změnám ve složení kabinetu došlo v souvislosti s parlamentními volbami v srpnu 2015.

Členové vlády (cabinet ministers)

  1. Ranil Wickremensinghe (UNP) – Premiér, Ministr pro národní politiku a ekonomický rozvoj
  2. Vajira Abeywardena (UNP) – Ministr vnitra
  3. John Amaratunga (UNP) – Ministr Turismu, veřejného pořádku a krizového managementu a záležitosti křesťanů
  4. Mahinda Amaeaweera (SLFP) – Ministr pro rybářství a vodní zdroje
  5. Thalatha Atukorale (UNP) – Ministr pro zahraniční zaměstnávání
  6. Risad Badhiuthee (All Ceylon Makkal Congress) – Ministr průmyslu a obchodu
  7. R.M. Ranjith Madduma Bandara (UNP) – Ministr veřejné správy a managementu
  8. Nimal Siripala de Silva (SLFP) – Ministr dopravy
  9. Palani Digambaran (National Union of Workers) – Ministr rozvoje venkova a komunitního rozvoje
  10. Duminda Dissanayake (SLFP) – Ministr zemědělství
  11. Navin Dissanayake (UNP) – Ministr plantážního průmyslu
  12. S.B.Dissanayake (SLFP) – Ministr pro sociální záležitosti
  13. Harin Fernando (UNP) – Ministr pro telekomunikace a digitální infrastrukturu
  14. Daya Gamage (UNP) – Ministr pro primární průmysl
  15. Mano Ganesan (Democratic People´s Front) – Ministr pro národní dialog
  16. M.K.D.S. Gunawardena (SLFP) – Ministr půdy
  17. Rauf Hakeem (Sri Lanka Muslim Congress) – Ministr pro městský rozvoj, vodní zdroje a kanalizace
  18. M.H.A.Haleem (UNP) – Ministr pošt a ministr pro muslimské záležitosti
  19. P. Harrison (UNP) – Ministr pro zemědělské záležitosti
  20. Kabir Hashim (UNP) – Ministr rozvoje veřejného podnikání
  21. Dayasiri Jayasekara (SLFP) – Ministr sportu
  22. Chandrani Bandara Jayasinghe (UNP) – Ministr pro záležitosti žen a dětí
  23. Akila Viraj Kariyawasam (UNP) – Ministr vzdělání
  24. Ravi Karunanayake (UNP) – Ministr financí
  25. Gayantha Karunatileka (UNP) – Ministr pro parlamentní reformu a média
  26. Lakshman Kiriella (UNP) – Ministr pro univerzitní vzdělávání a dálnice
  27. Tilak Marapana (UNP) – Ministr pro právo a pořádek
  28. S.B. Nawinne (SLFP) – Ministr práce, vnitra, kultury a Wayamba Development
  29. Gamini Jayawickrama Perera (UNP) – Ministr udržitelného rozvoje a přírodu
  30. Sajith Premadasa (UNP) – Ministr pro bydlení a výstavbu
  31. Susil Premajayanth (SLFP) – Ministr pro technologie, technologické vzdělávání a zaměstnání
  32. Wijeyadasa Rajapakshe (UNP) – Ministr spravedlnosti a Buddha Sasana
  33. Arjuna Ranatung (SLFP) – Ministr pro přístavy a lodní průmysl
  34. Champika Ranawaka (HU) – Minister pro megapolis a rozvoj Západní provincie
  35. Sagala Ratnayaka (UNP) – Ministr rozvoje jihu
  36. Mahinda Samarasinghe (SLFP) – Ministr pro rozvoj schopností a odbornou přípravu
  37. Mangala Samaraweera (UNP) –  Ministr zahraničí
  38. Rajitha Senaratne (SLFP) – Ministr zdravotnictví, výživy a přírodní medicíny
  39. John Senewiratne (SLFP) – Ministr práce a odborů
  40. Ranjith Siyambalapiti (SLFP) – Ministr pro energetiku a obnovitelné zdroje
  41. D.M. Swaminathan (UNP) – Ministr pro rehabilitaci a přesídlení, rekonstrukci a ministr pro záležitosti hinduistů
  42. Chandima Weerakkody (SLFP) – Ministr pro plyn a ropu
  43. Anura Priyadharshan Yapa (SLFP) - Ministr pro krizový management
  44. Sarath Fonseca (DP) - Ministr regionálního rozvoje

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 22,053 mil (odhad k červenci 2015)
  • Podíl obyvatelstva pod hranicí chudoby: 8.9 % (odhad 2010)
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,84 % (odhad 2015)

 Demografické složení

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně % z celku

0-14

2 764 848

2 655 218

24.58 %

15-24

1 652 884

1 604 089

14.77 %

25-54

4 526 146

4 718 156

41.9 %

Zdroj:  http://www.indexmundi.com/sri_lanka/demographics_profile.html, World Factbook CIA

Na celkové populaci se muži podílí zhruba 49  % a ženy 51  %. Ve městech žije 18.4 % obyvatel. Průměrná délka života: 76.56 let. Gramotnost: 92.6 %. Dětská úmrtnost: 8.8/1000 obyv.

Národnostní složení

  • Sinhálci 74.9 %
  • srílanští Tamilové 11.2 %
  • indičtí Tamilové 4,2 %
  • Muslimové (Moorové, arabského původu) 9,2 %
  • ostatní 0,5 %

 Náboženské složení

  • buddhismus (70,2 %)
  • hinduismus (12,6 %)
  • islám (9,7 %)
  • křesťanství (6,1 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

   2011

 

   2012

 

   2013

   2014

   2015

HDP v mld USD

 

59,8

56,6

66,5

75,2

79,7

 

Meziroční růst HDP v %

8.4

 

9.1

3.4

4.9

4.8

HDP na obyvatele v EUR

 

2 909.0

2 740.0

3195.0

3586.0

3 775.0

Míra inflace v %

 

6.7

 

7.5

7.0

3.3

0.9

Míra nezaměstnanosti v %

4,2

 

4,0

 

4,4

4,4

4.8

Zdroj:  http://focus-economics.com/countries/sri-lanka

Rozpočet pro r. 2015, který předkládala ještě předcházející vláda prezidenta Rajapaksy, byl opozicí silně kritizován jako nerealistický a populistický a zahrnoval řadu změn v daňové oblasti – především snížení taxativně vyčtených daní a zvýšení státních subvencí v daných oblastech, zvýšení platů státních úředníků a vytvoření vyššího počtu pracovních míst ve státní správě. Pro rok 2015 si vláda kladla za cíl dosáhnout příjmu per capita ve výši 4000 USD a počítala s příjmy z vývozu ve výši 11.5 mld USD a dalšími příjmy (daně, cla atd.) ve výši 1.4 mld USD v roce 2015. Schodek HDP dosáhl v roce 2015 6 % HDP.

Růst HDP podle byl nakonec pro r. 2015 ve výši 4.8%  a pro rok 2016 predikuje mírné zlepšení na 5.3%. Infrastrukturní projekty a stavebnictví, které byly hlavním tahounem růstu HDP v předcházejících 5 letech, ve 2. polovině r. 2015 výrazně zpomalily; částečnou kompenzací byl nárůst výdajů v sektoru služeb a souvisejícím velkoobchodě a maloobchodě.

V roce 2015 došlo k meziročnímu poklesu exportu LK (o 5.7 %), jakož i k poklesu dovozu (o 2,5 %). Pokles exportu byl ovlivněn snížením vývozu textilu a oděvů do EU, zákazem na vývoz rybího masa a produktů a slabou sklizní čaje (propad o 33.9%). Obchodní bilance LK v roce 2015 skončila deficitem ve výši 8,4 miliardy USD.

Slabým místem místní ekonomiky je stále rostoucí státní dluh a malé fiskální rezervy. Snížení státního dluhu a také ekonomické závislosti na Číně se stalo leitmotivem nové Sirisenovy vlády, která se již koncem ledna 2015 obrátila na IMF se žádostí o pomoc při redukci zahraničního dluhu. Celková výše státního dluhu se jen na začátku roku 2015 pohybovala kolem 7.2 mld LKR, což je 75.4% HDP země (v roce 2014). 40% vládních zisků z daní jde na umoření dluhu a problémem jsou především 6 a více procenty úročené čínské půjčky, které byly uzavírány na 15 a více let a podle LK Centrální banky činí více než 6 mld USD. Devizové rezervy klesly z 8,209 mil USD na 7300 mil USD.

Ekonomika LK tak není bráněna proti případným výpadkům nebo ekonomické nestabilitě na mezinárodní scéně. Expertní tým IMF, který navštívil Kolombo v září 2015 a také později, opětovně varoval před dalším půjčováním LK státu, upozornil na nutnost diverzifikovat strukturu exportu a mít se na pozoru ohledně nově uzavíraných a nevýhodně úročených půjček/úvěrů, které nejsou sjednávány na „bilaterálním“ základě, ale na komerční bázi, a dále revidovat systém státních subvencí, daňový výjimky nebo liberalizovat trh s nemovitostmi. 28. dubna 2016 schválil v rámci rozšířené facility (Extended Fund Facility) úvěr až do výše ekvivalentu 1,5 miliardy USD na podporu ekonomických reforem LK v následujících třech letech.

Nově projednávaný rozpočet pro r. 2016 je podle IMF příležitostí, kdy prosadit zásadní daňově reformy a restrukturalizovat především státní správu a výdaje v ní. Schodek státního rozpočtu podle dostupných údajů v r. 2015 nakonec dosáhl 6 % HDP, pro r. 2016 by se jej mělo v ideálním případě pokusit udržet ve stejné výši, ale IMF spíše počítá s výsledkem 6.5-6.8% HDP.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vývoj státního rozpočtu ukazuje tabulka (údaje v mld. LKR)

 

 

2011

 

2012

 

2013

2014

2015

Příjmy

 

923

 

1 040

 

1278

1493

1 152

Výdaje

 

1 397

 

1 539

 

1785

1912

1852

Deficit bez grantů

 

-460

 

-499

 

-421

-419

-690

Zdroj: http://www.treasury.gov.lk/

Rozpočet pro rok 2014 již počítal původně s  růstem HDP 7,5 % v roce 2014 a přibližným deficitem 5,5 % (oproti 5,9 % v předchozím roce). Rozpočet byl zaměřen především na rozvoj kapitálových trhů, zvýšení podílu finančního sektoru na ekonomickém růstu a podporu malých a středních podniků. V roce 2015 se deficit rozpočtu vyšplhal se až na konečných 7.2% HDP.

Zásadní výzvou pro srílanskou vládu v roce 2016 je revize fiskální politiky země a omezení výdajové stránky státního rozpočtu, které by dokázaly zaručit udržitelný ekonomický rozvoj ostrovního státu. Podle Asijské rozvojové banky ovlivní místní ekonomiku stejně jako v roce 2015 slabá globální poptávka a přetrvávající nejistoty týkající se politického vývoje země. Slabá poptávka a nízké ceny budou i nadále pozdržovat ekonomický růst a výkonnost a zvýší tlak na platební bilanci i za situace, kdy nižší ceny ropy předpovídané pro rok 2016 budou působit opačným směrem k vyrovnání tohoto tlaku.

Ve srovnání s ekonomickým boomem po skončení občanské války ekonomická expanze v posledních dvou letech výrazně zpomalila. Slabá globální poptávka a vnitropolitické změny byly charakteristické pro minulý rok stejně jako expanzivní fiskální politika vlády po prezidentských volbách v lednu 2015 a parlamentních volbách v srpnu 2015. Politické změny a ochod předcházejícího establishmentu prezidenta M. Rajapaksy  poznamenaly ochotu investorů, kteří se rozhodli vyčkávat v situaci, kdy se vláda neúspěšně snažila omezit některé veřejné výdaje a pozastavila některé z velkých investičních projektů schválených předcházejícím kabinetem M. Rajapaksy.

Nutnost srílanské vlády pokročit ve fiskální konsolidaci země může zpomalit příliv zahraničních investic a další příliv kapitálu. V únoru 2016 Fitch Ratings snížili rating Srí Lanky z BB+ na BB- s negativním výhledem kvůli narůstajícímu riziku refinancování a slabším veřejným výdajům. Fiskální konsolidace země záleží na podobě státního rozpočtu pro rok 2016 a nastavení národní strategie rozvoje, která si klade za cíl získat větší objem domácích i zahraničních investic.

Sektor veřejných investic má v roce 2016 potenciál k růstu, pokud se podaří materializovat další zdroje příjmů do státního rozpočtu. Za těchto okolností a s předpokladem oživení globální ekonomiky je pravděpodobnost zvýšení investic i v rámci soukromého sektoru a mírného hospodářského růstu až na 5.3% v roce 2016 a dále na 5.8% v roce 2017.

LK se hodlá do budoucna zaměřit na diverzifikaci zemědělské produkce s důrazem na následné zpracování a konzervaci. Pokračující růst stále zažívá cestovní ruch, kdy LK v r. 2012 již navštívilo více než 1 milion turistů a zisky z turismu se v r. 2012 navýšily o 25,1 %. Stejný trend pokračoval i v roce 2013, kdy byla překonána hranice 1,2 milionu turistů a v roce 2014, kdy zem navštívilo dokonce 1.5 mil zahraničních návštěvníků. V roce 2015 se Srí Lanka přiblížila dvoumilionové hranici příjezdem 1.8 mil turistů.

Rostou také transfery přicházející od Srílančanů v zahraničí, které v r. 2012 narostly o 16,3 % na výši 6 mld. USD. Do zahraničí za prací přitom odchází na rozdíl od minulých let stále více kvalifikované pracovní síly, příjmy z remitencí se v roce 2014 pohybovaly kolem téměř 7 mld USD. V roce 2015 byl díky oslabené indické rupii zaznamenán mírný pokles ziků z remitecí ve výši 6.98 mld USD.

Srí Lanka hodlá prohlubovat ekonomickou integraci v rámci regionu jižní Asie, především vůči Indii a Pákistánu, se kterými má uzavřenou FTA. Stejně tak se očekává zvýšení dovozů, především kvůli rostoucí poptávce v Severní a Východní provincii. Nárůst objemu investic a oživení domácí spotřeby jsou nutnými předpoklady pro obnovení tempa růstu HDP v příštích dvou letech.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2011

 

2012

2013

2014

2015

Bilance běžného účtu (% HDP)

-7.7

-6.9

-3.8

-2.6

-2.5

 

Bilance finančního účtu (miliardy USD)

-4.788

-4.263

-3.126

-1.936

 -

Bilance kapitálového účtu (mil USD)

164.4

130.3

70

58

 -

Devizové rezervy (miliardy USD)

6.000

 

6.900

7.495

8.209

7.300

Zahraniční zadluženost (miliardy USD)

32.7

37.1

33.9

43.0

44.3

Zahraniční zadluženost (% HDP)

55.4

62.5

53.6

54.6

44.3

Zdroj: www.knoema.com, http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_111570.pdf

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém na Srí Lance spravuje Centrální Banka na základě klíčových zákonů Banking Act, Monetary Law Act a Exchange Control Act.

Bankovní zákon a Zákon o finančních společnostech povolují činnost třem typům finančních institucí a to komerčním bankám, registrovaným finančním společnostem (47) a specializovaným bankám (7), kterým může veřejnost svěřovat své finance.

Aktuální seznam finančních institucí Srí Lanky lze nalézt na webových stránkách Srílanské centrální banky, http://www.cbsl.gov.lk/. Průměrný úrok z úvěrů komerčních bank v r. 2014 činil 7.84 % a v roce 2015 došlo k dalšímu snížení na průměrných 7.4%.

Komerční bankovní systém je tvořen celkem 25 bankami, z toho je 12 domácích a 13 zahraničních. 

Hlavní srílanské banky:

1) Státní: Bank of Ceylon, People`s Bank, SME Bank (založena vládou v r. 2005 na podporu malých a středních podniků)

2) Soukromé banky: Commercial Bank of Ceylon, DFCC Bank, Hatton National Bank Ltd.,

NDB Bank, Nations Trust Bank, Pan Asia Bank, Sampath Bank Ltd.,, Ceylan Bank Ltd., Union Bank of Colombo

3) Zahraniční banky: Citibank N.A., Deutsche Bank AG, Habib Bank, Hongkong and Shanghai Banking Corporation, Indian Bank, Indian Overseas Bank, Mashreq Bank, Muslim Commercial Bank, Public Bank Berhad, Standard Chartered Bank, State Bank of India, Union Bank (Pakistan) Ltd.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Od začátku 21. století prochází daňový systém zásadními změnami, které podporují trend deregulace, liberalizace a privatizace. Maximální daň podnikům byla v r. 2006 snížena z 35 %. V r. 2009 byla zavedena daň na obnovu národa (NBT). V r. 2011 došlo ke zrušení daně z úvěrů, DPH ze zálohy, zrušení daně ze společenské zodpovědnosti a daně z obratu.

Rozpočet pro rok 2016 přinesl schválení jedné standardní sazby DPH ve výši 15% místo předcházejících čtyř daňových pásem a dále zrušení stávající srážkové daně pro banky a finanční instituce odečitatelné z úroků z vkladů ve výši 2.5%.

Podrobnosti k jednotlivým daním lze nalézt na http://www.ird.gov.lk/SitePages/Default.aspx.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: