English version
Malé a střední firmy ohrožuje nové nebezpečí. Zaměstnanci, které si platí, se místo svých úkolů stále častěji věnují soukromým aktivitám na internetu. Podle průzkumu, který v letos v březnu provedla společnost GFI, registruje téměř 90 procent českých podnikových zákazníků zneužívání pracovního internetu svými zaměstnanci k soukromým účelům. Podniky mají obavy zejména ze ztráty produktivity práce (64 procenta), úniku citlivých dat (47 procent) a zavlečení virů do firmy (35 procent).
„V důsledku raketově narůstajícímu počtu mobilních zařízení používaných v podnikových sítích a pracovních počítačů využívaných doma dochází ke stírání hranic mezi soukromým a pracovním životem,“ říká Martin Říha, ředitel pro strategii ve společnosti GFI Česká republika a Slovensko. „Přestože nové technologie a nový styl práce přinášejí značný nárůst flexibility a efektivity, zároveň dochází ke zvýšení rizik pro podnikové sítě.“
Zneužíváním webového přístupu k mimopracovním účelům si je jisto 61 procent firem, dalších 28 procent partnerů se domnívá, že ke zneužívání dochází. Jen necelých 11 procent respondentů si je jisto či se domnívá, že u jejich zákazníků ke zneužívání nedochází.
Internet nesleduje ani polovina firem
I přes převládající obavy přitom jen 42 procent podniků pravidelně nebo občas vyhodnocuje zprávy o přístupu zaměstnanců k podnikovému webu, ať již s podporou specializovaného nástroje nebo bez něj. Téměř polovina firem alespoň blokuje přístup k určitým webovým stránkám.
Z analýzy technologické společnosti Outsourcing Solution vyplývá, že blokování internetu nebo vybraných stránek je nejrozšířenější pro profese jako je skladník, úředník či účetní. Restrikce se naopak prakticky netýkají managementu a marketingu či personalistů. Nejvíce času zaměstnanci ztrácejí na sociálních sítích. Přitom ke své práci potřebuje tento typ obsahu jen zhruba dvacet procent zaměstnanců.
Zaměstnavatelé na vzrůstající oblibu sociálních sítí, které nejvíce omezují pracovní výkonnost zaměstnanců, reagují několika způsoby. „Buď omezují přístup k internetovým službám či odstřihují od internetového obsahu paušálně všechny zaměstnance nebo alespoň vybrané profese. Firem, které zaměstnancům zcela či dílčím způsobem znemožňují přístup k internetu, je více než polovina, konkrétně 58 procent,“ shrnuje výsledky analýzy Jiří Jakeš, generální ředitel společnosti Outsourcing Solution.
Zaměstnavatelům nejvíce vadí erotické stránky (98 procent), které jsou zpravidla odstřihovány automaticky. V nemilosti je rovněž sociální síť Facebook (82 procent) a servery s bulvárním či placeným obsahem (77 procent). V českých sociálních sítích typu líbímseti.cz (64 procent) či Lidé.cz/Spolužáci.cz (60 procent) oproti tomu ve firmách nevidí takovou hrozbu, nejspíše proto, že četnost jejich návštěv klesá.
Největší zatěžkávací zkouškou pro zaměstnavatele za několik posledních let byl konec loňského roku. Kvůli zásahu České národní banky, která devalvovala kurz koruny, si totiž Češi v zaměstnání hromadně vyřizovali nákupy vánočních dárků, aby je stihli objednat předtím, než se pohyb kurzu projeví zdražením zboží.
„Prosinec je tradičně z hlediska promrhané pracovní doby suverénně nejhorším měsícem v roce. Poslední měsíc roku 2013 byl navíc o 1,5 procento horší než předchozí prosinec. Zaměstnanci strávili na internetu v průměru třetinu svého celkového aktivního času na počítači mimopracovními aktivitami, což podle druhu profese odpovídá přibližně jedné a půl hodině z osmihodinové pracovní doby,“ uvádí Martin Hnízdil, AuditPro manažer společnosti truconneXion.
Typický snímek pracovního času sestavený společností truconneXion ovšem dokazuje, že větší míra zneužívání času pro soukromé účely je vykoupena delší pracovní dobou. „Řada zaměstnanců pracuje v podvečerních a večerních hodinách, mnohdy z domova, a pracovní den se prodlužuje,“ vysvětluje Martin Hnízdil.
Zákon brouzdání v práci zakazuje
Podnikatelé přitom mají řadu možností, jak zaměstnance od zneužívání internetu v práci odradit. Na trhu existuje řada programů, které monitorují pohyb zaměstnanců na internetu. Zákoník práce totiž stanovuje, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku ani telekomunikační zařízení. A zaměstnavatel může dodržování tohoto nařízení kontrolovat.
Navíc soudy již v minulosti potvrdily, že zaměstnanci, kteří probrouzdají podstatnou část pracovního dne, mohou počítat s výpovědí. Rozhodnutí Nejvyššího soudu totiž v roce 2012 potvrdilo propuštění pracovníka pily na Jindřichohradecku, který za jediný měsíc strávil na webových stránkách 103 hodin. A pracoval tak vlastně jen osm z 21 pracovních dní, zbytek strávil na internetu. Muž se výpovědi neúspěšně bránil žalobou k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, neuspěl ani s odvoláním ke Krajskému soud v Českých Budějovicích.
