Poradna: Stanovte jasná pravidla pro využívání sociálních sítí

23. 12. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Stále častěji se setkávám s tím, že se podřízení pomlouvají na sociálních sítích a začínají napadat i náš podnik. Jak se může firma bránit?
Filip L., Praha

Používání sociálních médií v pracovní době se stává rozšířeným nešvarem u zaměstnanců mnoha firem, který přináší zaměstnavatelům vrásky na čele. Ochránit zaměstnavatele a jeho reputaci může z velké části interní směrnice jako preventivní opatření.

Směrnice může upravovat nejen pravidla komunikace prostřednictvím sociálních sítí, ale i celkové chování zaměstnanců v internetovém prostoru, včetně různých diskusních fór či komunikace s obchodními partnery prostřednictvím různých internetových komunikačních prostředků.

Kromě prevence ve formě závazné směrnice je však nutné vědět, jak je možné postihnout zaměstnance, který již prostřednictvím sociálních médií urazil vedení firmy či své kolegy, vyjadřoval se o nich negativně nebo zveřejnil jejich citlivé fotografie. Bohužel žádné pokuty a jiné finanční sankce nelze zaměstnanci uložit.

Nejčastěji je možné podle povahy vyjádření či fotografie zaměstnance upozornit na jeho chybu a možnost výpovědi. V závažných případech pomluv, urážek, nepravdivých informací o zaměstnancích nebo vedení firmy je možné zaměstnance propustit, a to formou výpovědi, v krajním případě i okamžitým zrušením pracovního poměru.

Roli hraje nejen povaha urážky či fotografie, ale zejména také postavení zaměstnance v hierarchii firmy, jeho kompetence a to, zda se jedná o jeho první, či opakovaný prohřešek.

Kromě možnosti propuštění z práce se nabízí jak firmě, tak i jednotlivým zaměstnancům možnost žalovat dotyčného zaměstnance u soudu s žalobou na ochranu osobnosti a navrhnout soudu i náhradu újmy, kterou žalobce dle svého přesvědčení utrpěl zveřejněním negativních či pomlouvačných informací.

Některé firmy – zvlášť u vysoce postavených manažerů – mohou po tomto manažerovi požadovat, aby si v případě ukončení pracovního poměru upravil či vymazal profil na sociální síti, např. LinkedInu.

Důvodem může být zejména obava firmy, aby dotyčný nevystupoval jako představitel firmy či nebyl spojován se svojí bývalou firmou.

Pokud závazek úpravy profilu či jeho vymazání není obsažen v pracovní smlouvě, potom se domnívám, že zaměstnance-manažera, který i po propuštění uchovává svůj profil nezměněný, je možné donutit k úpravám jen prostřednictvím soudu, a to zejména v případech, kdy tento profil aktivně využívá.

Petr Glogar, advokát mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek