Staro-nová myšlenka je opět na stole, nový dodavatel zemního plynu pro Bulharsko

24. 5. 2016

  • Země: Bulharsko
  • Datum zveřejnění: 24.05.2016

Má smysl změnit dodavatele právě teď, když se Bulharsku nabízí historické nejlepší ceny? To je otázka, před kterou teď Bulharsko stojí. Bulharsko nedávno řešilo společnost „Gazprom“ jako výhradního dodavatele zemního plynu.

Ačkoli to "Bulgargaz" přímo neuvádí, ale současná cena zemního plynu je nižší.  Nižší než ceny VTP Baumgarten v Rakousku, NBP ve Velké Británii a Zeebrugge v Holandsku.  Tarify jsou velmi podobné, jaké nyní "Gazprom" poskytuje Německu.

obrázek

Jak je vidět na grafu, který porovnává nabídky "Gazprom" a zemního plynu ve Spojených státech s dodávkami do Bulharska od začátku roku 2010, za pouhé dva a půl roku Bulharsko dostalo surovinu z Ruska levnější ve srovnání s mezinárodními cenami. Jedná se o velmi jasný příklad toho, co se stane, když neexistuje žádná alternativa a jaký bude dopad v případě, že ceny ropy budou stoupat.  Myšlenka, že Bulharsko se připojí k projektu na vybudování terminálu pro zkapalněný plyn s přístupem ke globálnímu plynu, není ani předčasná a ani  nereálná .

Tento týden byla zahájen výstavba Trans-Adriatic Pipeline (TAP), který by měl přivést ázerbájdžánský plyn do Řecka, Bulharska, Albánie a Itálie.  Bulharská ministryně energetiky Temenuzhka Petková a její řecký protějšek Panos Skurletis rovněž projednal záměry Bulharska při stavbě nového terminálu/uzlu LNG poblíž Alexandroupolis. Pokud se tak stane, Bulharsko může potenciálně získat plyn od nových dodavatelů - Ázerbájdžánu, který plně nahradí ruský plyn, pokud to však bude finančně zajímavější.

Tato myšlenka byla veřejně oznámena minulý měsíc, ale původně vznikla již na počátku roku 2009. Projekt měl zajistit přístup Bulharska k dodávkám plynu.  Projet byl odstartován s tím, že plyn půjde z Ázerbájdžánu, ale pak se zastavil ve slepé uličce. V loňském roce, během testování trhu před započetím výstavby nakonec dostal "Bulgargaz" a řecké DEPA nabídku a to použít pouze jednu třetinu z plánovaného objemu 3 miliardy kubických metrů za rok (Bulharsko spotřebuje asi 2,5 miliardy. Kubických metrů za rok). Proto se tak nákladný projekt stal velmi neekonomickým.

Zdroj: Capital BG,  24.5.2016
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Sofii.

 

 

 

 

Tisknout Vaše hodnocení: