Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením

29. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle Finanční správy je však přístup k citlivým informacím velmi striktně omezen. O zkušenosti s touto metodou boje s daňovými podvody se zajímají i další země EU. Stát chystá další změny, například zavedení registru bankovních účtů.

Finanční správa shromažďuje kvůli zavedení kontrolního hlášení obrovské množství dat o podnikatelích, které mohou být zneužity a poškodit firmy a živnostníky. Varuje před tím Unie daňových poplatníků České republiky.

„Finanční správa průběžně získává díky kontrolnímu hlášení podrobné a aktuální informace o fakturaci téměř půl milionu firem a podnikatelů. Takto rozsáhlý, strukturovaný a zcela aktuální dataset má pro kterýkoliv významnější podnikatelský subjekt operující na českém trhu prakticky nevyčíslitelnou hodnotu,“ říká předseda Unie daňových poplatníků České republiky Ondřej Lichnovský.

„Dle mého názoru není otázkou zda, ale kdy se k těmto informacím bude chtít někdo dostat,“ dodává Ondřej Lichnovský. Finanční správa však podobné námitky odmítá. „V žádném případě nehrozí ani únik dat z kontrolního hlášení, ani jejich zneužití. Systém kontrolního hlášení představuje nejvyšší stupeň elektronického zabezpečení a automatizace při zpracování dat, která probíhá pod dozorem přibližně dvaceti vysoce prověřených pracovníků,“ konstatuje mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.

Ani to však není pro Unii daňových poplatníků zárukou bezpečnosti dat. „Je otázkou, nakolik jsou vůči útoku zvenčí odolní všichni, kteří s těmito daty pracují. S ohledem na potenciální cenu takovýchto informací mohou být totiž tlaky na jejich získání ohromné,“ podotýká Ondřej Lichnovský.

Podobná situace ale podle Finanční správy nehrozí. „Vzhledem k přísným pravidlům nemá k datům přístup ani generální ředitel Finanční správy, ani jiné nepověřené osoby,“ zmiňuje Petra Petlachová. Podle ní je přitom potřeba si uvědomit, že data, která plátci DPH uvádějí v kontrolním hlášení, tvoří jen nepatrný zlomek údajů, na které má správce daně běžně při kontrole firem a živnostníků ze zákona právo.

Postihne hlášení mafiány nebo slušné podnikatele?

„Takže pokud jde o citlivost dat uváděných v kontrolním hlášení, jedná se v zásadě o stejná data, která plátce uvádí  do daňového přiznání k DPH, pouze v jiné struktuře a v reálném čase tak, aby byla schopna včas předejít vyplácení neoprávněně nárokovaných nadměrných odpočtů a odhalit daňové úniky,“ dodává Petra Petlachová.

Unie daňových poplatníků však na svých argumentech trvá a jako jediné řešení rizika zneužití informací prosazuje, aby stát podobná data neshromažďoval a ta již získaná zničil. Finanční správa však nic podobného nechystá. Menší úpravy však připouští.

„O zrušení povinnosti podávání kontrolního hlášení neuvažujeme. Co se týká případných úprav, tak v současné době je v Senátu vládní návrh zákona, v rámci kterého je navrhováno prodloužení reakční lhůty pro odpověď na výzvu správce daně v souvislosti s kontrolním hlášením z pěti kalendářních na pět pracovních dnů. A dále je navržena možnost prominutí sankcí souvisejících s kontrolním hlášením,“ shrnula Petra Petlachová.

Zjednodušit podávání kontrolního hlášení by mohl také projekt Komory daňových poradců nazvaný QR faktura. Umožní bezchybný přenos údajů z faktury do účetního programu a jejich následný přenos do kontrolního hlášení pomocí QR kódu, uvedeného na faktuře.

Kontroly zvýšily daňové výnosy

Podle Finanční správy se zavedení kontrolního hlášení osvědčilo a mělo rozhodující podíl na zvýšení daňových výnosů během prvního pololetí letošního roku. „Při meziročním srovnání evidujeme nárůst inkasa DPH o 9 miliard korun,“ porovnává Petra Petlachová.

Finanční správa nyní prověřuje skupinu zhruba 30 tisíc plátců DPH, z celkového počtu zhruba 500 tisíc plátců, která nepodává kontrolní hlášení či jiným způsobem porušuje své povinnosti v systému DPH. „Již nyní lze říci, že z této skupiny byl proveden výběr více než 10 tisíc plátců, u kterých probíhají intenzivní šetření ze strany příslušných správců daně. Při šetření správci se správci zaměřují na vybrání přiznané neuhrazené daně a na zdanění  nepřiznaných plnění,“ podotýká Petra Petlachová.

O systém kontrolního hlášení se podle ní zajímají jak jednotlivé členské státy EU, tak pracovní skupiny Evropské unie a seznamují se s českými zkušenostmi s využitím tohoto nástroje při boji s daňovými podvody. Ze sousedních států zájem projevilo například Polsko.

Podle Unie daňových poplatníků však byl již předešlý systém kontroly DPH dostatečně účinný. Na kontrolní hlášení podle ní nedoplatí podvodné firmy, za kterými stojí organizovaný zločin ze zahraničí. Výsledkem podle Unie bude, že za mafiány budou muset odvádět DPH poctiví podnikatelé, kteří se nevědomky ocitnou na konci podvodného řetězce, aniž o tom měli sebemenší tušení.

„Ke snížení počtu podvodů na DPH by, společně s metodami dostupným před zavedením Kontrolního hlášení, jistě přispěla i každodenní důsledná práce finanční správy: osvěta vůči daňovým poplatníkům a neprodlené informování o nových metodách, které využívají daňoví podvodníci tak, aby bylo maximálně eliminováno riziko nevědomé účasti na podvodu,“ navrhuje David Hubal, člen rady Unie daňových poplatníků ČR.

„V neposlední řadě by jistě pomohlo i účinné využití prostředků trestního práva proti skutečným pachatelům podvodů a nikoli proti těm, kteří se obětí podvodníků při prodeji zboží také stali,“ dodává David Hubal.

Stát zaregistruje účty

Dalším nástrojem státu v boji s daňovými úniky bude zřízení Centrální evidence účtů, které schválili poslanci počátkem července 2016. Díky tomuto registru odpadne plošné dotazování desítek institucí, které už zároveň nebudou zatěžovány ručním vyhledáváním a zpracováním informací. Současně se podle ministerstva financí minimalizuje riziko úniku informací v citlivých kauzách a výrazně se zvýší rychlost přístupu k informacím pro oprávněné osoby. Systém pomůže i při zajištění výnosů z trestné činnosti, včetně korupce.

Registr umožní oprávněným osobám na základě jednoho dotazu nejpozději do 24 hodin zjistit, ve které bankovní instituci má podezřelý subjekt zřízený účet. „Rychlé získání informací napomůže vyšší efektivitě v boji proti daňovým únikům či praní špinavých peněz,“ upřesňuje ministr financí Andrej Babiš. Dosud oprávněné instituce získávaly odpovědi v řádu dní až týdnů, což je doba, během které stát většinou ztratil reálnou možnost účinně zasáhnout, například zablokováním a odčerpáním výnosů z trestné činnosti na příslušných účtech. 

Součástí evidence, kterou bude spravovat ČNB, nebudou údaje o pohybech ani zůstatcích na účtech klientů, ale pouze samotná informace o existenci účtů. Podobný systém již funguje i v jiných evropských státech, například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku nebo v Itálii. Ani se zřízením tohoto registru přitom Unie daňových poplatníků nesouhlasí. „Podle našeho názoru je nepřípustné, aby stát preventivně o svých občanech shromažďoval informace jenom proto, aby mohl několik jedinců, kteří páchají jednání zákonem zakázané, postihnout,“ reaguje David Hubal.

Podle ministerstva financí zřízení takového registru doporučuje nová směrnice EU a v současné době jej má v návrhu „protiteroristického balíčku“ Evropská komise. K jejímu zavedení dojde po 16 měsících od uvedení zákona v platnost, pravděpodobně v první polovině roku 2018. 

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek