Státy G7 se dohodly na ukončení podpory fosilního průmyslu

25. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Sedm mocností tvořících skupinu nejvýznamnějších tržních ekonomik světa (G7) se shodlo na ukončení podpory těžby, zpracování a spotřeby fosilních paliv různými formami státních dotací do roku 2025 – tedy do deseti let. Stalo se tak na schůzce jejich čelných představitelů v Tokiu. Jde o vůbec první stanovení podobného termínu.

Lídři nejvýznamnějších tržních ekonomik se hlásí k příslušnému cíli už několik roků, letos poprvé se ale shodli na konkrétním termínu. Podle znalců a ekologů je však závazek málo ambiciózní a má určité díry, rámcově jde ale o důležitý posun. Lídři Velké Británie, Japonska, Spojených států, Kanady, Francie, Německa a Itálie zároveň vyzvali i všechny ostatní státy, aby „neefektivní dotování fosilních paliv" do deseti let ukončily.

„Výroba a spotřeba energie mají na svědomí dvě třetiny všech emisí skleníkových plynů. Uznáváme klíčovou roli, jakou hraje energetický sektor v boji s klimatickou změnou," uvádí se v deklaraci, již lídři vydali na konci tokijského summitu.

V celosvětovém měřítku je podpora fosilnímu průmyslu skutečně vážný problém přetrvávající ve značném rozsahu. Jen státy OECD dotují podle statistik organizace fosilní paliva 160 až 200 miliardami dolarů ročně. Celková podpora odvětví je pak dle propočtů Mezinárodního měnového fondu ještě mnohem vyšší – po započtení negativních dopadů klimatické změny každý rok 5,3 bilionu dolarů. To odpovídá přibližně deseti milionům dolarů za minutu.

Námitky kritiků

Znalci slib G7 veskrze vítají, zároveň ale varují před předčasným optimismem. Ačkoliv totiž vlády deklarují ledacos a státní podpora fosilnímu průmyslu v zemích G7 opravdu průběžně klesá, v praxi se najdou stále i výjimky. Velká Británie například nabídla nedávno daňové prázdniny společnostem těžícím ropu v Severním moři, Japonsko zase financuje několik nových uhelných elektráren a Kanada podporuje těžbu plynu.

Podle Guye Shrubshola z Přátel Země je právě rozpor mezi deklarovanými postoji a reálnou politikou, jaký je vidět třeba u zmíněné Velké Británie, vážným problémem. „Prohlášení G7 vzbuzuje otázku, proč Británie nadále umožňuje otevírání nových povrchových dolů. Nepotřebujeme silná slova, potřebujeme, aby naše státy skutečně nechaly fosilní paliva v zemi," řekl Shrubshole listu The Independent.

Hříšníkem je i Německo

Minulý rok byl pro německé elektrárenství nepochybně přelomovým – poprvé v německé moderní historii pokryly obnovitelné zdroje třetinu německé spotřeby elektřiny a jasně si upevnily první místo v německém výrobním mixu před hnědým uhlím. Obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) brány jako jeden zdroj pokryly v roce 2015 celých 32,5 procent německé spotřeby, zatímco hnědé uhlí jen 26 procent.

Nepochybný úspěch v podobě rostoucího podílu obnovitelných zdrojů kazí téměř neklesající výroba elektřiny z hnědého a černého uhlí (pokles jen 0,14 TWh, tedy půl procenta). To je problém, protože německý plán na redukci emisí oxidu uhličitého počítal právě s tím, že slunce a vítr vytlačí špinavé uhlí. Uhelné zdroje stále nechtějí odejít do důchodu, a emise skleníkových plynů v roce 2015 proto dokonce lehce stouply. Uhelné elektrárny pomáhají udržet v chodu německou síť, která je kvůli velkému množství obnovitelných zdrojů nestabilní.

Česká republika se připojuje k antifosilním zemím

Závaznou legislativu jako cestu ke snížení závislosti na ropě, plynu a uhlí už zvolily Británie, Dánsko, Finsko, Francie, Švédsko, Rakousko, Irsko a nejprůmyslovější německý region Severní Porýní-Vestfálsko. Začala se připravovat také v Nizozemsku.

Antifosilní zákon, který by měl snížit závislost České republiky na palivech, která produkují emise CO2, tedy uhlí, ropě, ale i zemním plynu, už připravuje i Česká republika.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nepředpokládá, že by antifosilní zákon začal platit už od 1. ledna 2017, jak se původně plánovalo, ale spíše až v lednu o rok později, uvedl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Do konce září letošního roku by měl rezort předložit vládě paragrafové znění, přičemž studie dopadů by měla být hotová do konce srpna. Pokud zákon vláda schválí, tak by nejdříve do konce tohoto roku měl být předložen sněmovně.

Stát by tak měl splnit cíle Evropské unie až do roku 2050. Vláda se k přijetí této normy zavázala i ve svém programovém prohlášení. Česko je závislé na fosilních palivech zhruba z 80 procent. Tento ukazatel má klesat. Například podle nově schválené Statní energetické koncepce by měla tato závislost do roku 2030 postupně klesnout na 66 procent a do roku 2040 na 56 procent.

Plynaři se prý nemusí bát

Český plynárenský svaz (ČPS) se bojí, aby antifosilní zákon příliš neomezil využívání zemního plynu. „V žádném případě nemůžeme pouze pod pojmem snižování dovozní závislosti řadit čistý zemní plyn mezi vysoce emisní zdroje. To je cesta zpět," uvedl předseda Rady ČPS Jan Valenta. Při výrobě stejného množství energie z uhlí a plynu je množství emisí oxidu uhličitého u uhlí několikanásobně vyšší, podotkl svaz.

Podle ČPS se v Česku stále nepodařilo vyřešit problém snižování nebezpečných emisí z lokálních topenišť. „Tuto situaci je možné řešit rychle, čistě a efektivně pouze větším využitím zemního plynu. Proto je jeho role v budoucím ekologickém vytápění nezastupitelná," uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské a místopředseda Rady ČPS Pavel Janeček. Ministr Brabec ale uvedl, že zákon nemá cílit proti zemnímu plynu, protože plyn znečišťuje méně než uhelné kotle.

Celkově má zákon nicméně snížit závislost nejen na uhlí, ale také na ropě nebo zemním plynu a vést ke snížení emisí. Může jít například o zavedení tzv. uhlíkové daně, o které se již řadu let hovoří. Další možností je cílená dotační politika.¨Antifosilní zákon by neměl podle ministra Brabce vytvořit právní normu, která bude žalovatelná, měla by být spíše deklaratorní v dlouhodobém horizontu.

Převzato z deníku E15, přílohy Energetika. Autor článku: Alena Adámková

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek