Stav bioekonomiky na federální úrovni Ruské Federace

18. 4. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Bioekonomika, která v posledních letech zažívá velký boom v západních zemích, nezůstala mimo pozornost ani v Ruské federaci. Oproti západním zemím se zde pochopitelně vyznačuje jistou specifičností. Jednou z nich je velký přírodní potenciál, který ale zůstává vinou nedostatečného financování, personálního a technologického zabezpečení, nevyužitý.

Bioekonomika je ta část ekonomiky, která k produkci potravin, materiálů a energie využívá obnovitelné biologické zdroje, jako jsou rostliny, mikroorganismy a živly. Bioekonomika je vlastně sociální ekonomikou, což znamená, že se má jednat v první řadě o službu společnosti, lidstvu a potažmo celé planetě Zemi odpovědně vykovávanou za účelem zlepšení kvality života.

Jelikož bioekonomika spočívá primárně v pěstování zemědělských surovin pro průmyslové využití, je to právě rozvoj zemědělství, který je pro další budoucnost bioekonomiky klíčový. Mimo jiné do této oblasti patří výroba biologicky rozložitelných plastů, léčiv a pěstování geneticky modifikovaných potravin, což je jeden z důvodů, proč má bioekonomika také své kritiky. Přesto se většina odborníků a politiků shoduje, že 21. století je věkem bioekonomiky.

Ruské vládní strategie k bioekonomice

Ačkoliv by se snad mohlo zdát, že bioekonomika v Rusku není na pořadu dne, opak je pravdou. Z 34 formulovaných klíčových technologií pro RF je 10 biotechnologického charakteru. Nicméně ruská bioekonomika je stále ve velice raném stádiu. Prvním významným krokem pro modernizaci ruské ekonomiky se stala vládní Strategie inovativního rozvoje Ruské federace do roku 2020, Inovativní Rusko – 2020, přijatá v roce 2011. Jako první dokument obsahovala cíl širokého využívání biotechnologií v tradičním agrárním sektoru a akcent na rozvoj průmyslových biotechnologií a bioenergie, biomedicíny a biofarmacie, spolu s potravinářskými biotechnologiemi.

V roce 2012 přijal ruský premiér Státní koordinovaný program na rozvoj biotechnologie v Ruské federaci do roku 2020 (BIO-2020), což byl první dokument stanovující konkrétní cíle v této oblasti. Těmito cíli je zahájení rozvoje bioekonomiky a podpora nových i stávajících biotechnologických segmentů ekonomie. Za strategický cíl bylo stanoveno, že v roce 2020 má bioekonomika produkovat 1 % výše HDP a v roce 2030 3 % HDP. Postupnou implementaci plánu v rámci BIO-2020 mají zajišťovat tzv. RoadMaps, které byly dosud přijaty dvě. První se týkala rozvoje biotechnologie a genetického inženýrství a druhá biologicky rozložitelných plastů.        

V roce 2013 pokračovalo rychlé tempo přijímání strategických dokumentů. Byl přijat Akční plán rozvoje biotechnologie a genetického inženýrství v Rusku a také Akční plán pro provádění Strategie rozvoje lékařské vědy v Ruské federaci pro období do roku 2025, která byla schválena na samém sklonku roku 2012.

Ruská bioekonomická platforma

Aktivity na poli bioekonomiky jsou v RF organizovány Technologickou platformou bioprůmyslu a biozdrojů, známou jako Biotech2030, která sdružuje na 100 vědecko-výzkumných, průmyslových i vzdělávacích institucí, zabývajících se výzkumem a technologickým inovacemi. Od svého vzniku v roce 2012 je Biotech 2030 společným institutem veřejného a soukromého sektoru, sloužícím jako nástroj inovační politiky.

Mezi hlavní úkoly platformy patří vývoj koncepce bioprůmyslu, tvorba nových a rozvoj tradičních trhů ruské ekonomiky, projednávání a schvalování dokumentů definujících hlavní priority, spolupráce s obdobnými zahraničními institucemi atd.

V Rusku existuje několik technologických zařízení, které se věnují výzkumu na poli bioekonomiky. Jsou mezi nimi Lomonosova univerzita, konkrétně její Centrum bioekonomiky a ekologických inovací na ekonomické fakultě, Ruská technologická státní korporace, dále Sibiřská státní lékařská univerzita, která se zabývá biomedicínou a biofarmacií a Institut Kurchatov, pracující v oblasti bioenergií.

RF se na poli bioekonomie snaží pracovat i v mezinárodním měřítku, nejvíce s Evropskou unií, z jednotlivých zemí primárně s Německem. Rusko participuje na programu Evropské unie Horizon 2020. Za tímto účelem vytvořilo Ruské národní kontaktní místo Biotechnologie – zemědělský, lesní, rybolovný průmysl, bezpečnost potravin a bioekonomika.

Priority

Bylo schváleno několik prioritních odvětví ruské bioekonomiky. Jedná se o průmyslové, zemědělské (přísady do krmiva, přípravky na ochranu rostlin a růstové stimulátory), lesní, potravinářské (probiotika, kvasnice) a vodohospodářské biotechnologie spolu s ochranou životního prostředí a recyklací odpadů. Konkrétně jde o takové záležitosti jako je provoz biorafinérií, produkce bioplastů a biomateriálů, produkty chemického průmyslu atd.

Je podstatné zmínit, že s ohledem na obrovské nerostné zásoby, především ropné, mezi bioekonomické priority výslovně nepatří vývoj žádných biopaliv. Co se týče názoru na geneticky modifikované rostliny a živočichy, ten se mezi odborníky a politiky dosud nesjednotil. Veřejné mínění se však kloní spíše proti genetickým modifikacím.

Předpoklady vývoje bioekonomiky v Rusku, aneb výzvy a příležitosti

Je pravdou, že Rusko má díky své rozloze a velké ekologické diverzitě výborné podmínky pro rozvoj bioekonomiky. Na území RF se nachází 22 % světových lesních zdrojů. Lesy pokrývají přibližně polovinu ruského území. Pouhých 10 % pak zabírá úrodná půda, což představuje plochu o rozloze 195 mil. ha, na druhou stranu se ale často jedná o velice plodnou černou půdu.

Ruské zásoby světové vody patří k největším na světě, zabírají přes 12 % povrchu RF, přičemž drtivá většina se nachází v asijské části země. Značný potenciál mezi obnovitelnými zdroji energie má biomasa, jejímiž prakticky nevyčerpatelnými zásobami Rusko přirozeně disponuje.

Při odpovědi na otázku, co vlastně bioekonomika Rusku přináší, objevíme pozitivní a rovněž i negativní faktory. Mezi příležitosti bezesporu patří možnost modernizovat ruskou ekonomiku, a to jak zemědělství, tak také průmysl, a uspět na globálním trhu s biotechnologiemi, jejichž poptávka kontinuálně roste. Další výhodou, kterou může bioekonomika přinést je zlepšení životního prostředí díky aplikaci principu udržitelnosti. Rusko taktéž usiluje o zabezpečení vlastních zásob potravin a léčiv. V této souvislosti nezůstává stranou ani sociální prvek, kdy rozvoj biotechnologií může přispět k vytváření nových pracovních míst, především v odlehlých regionech či vesnických oblastech.

Na druhou stranu s rozvojem bioekonomiky musí Rusko reagovat na hlavní hrozbu, jíž je ztráta tradičních obchodních odbytišť a znehodnocení hlavních exportních komodit z důvodu jejich nahrazení obnovitelnými zdroji. Znevýhodňujícím prvkem pro RF je, že v inovacích a biotechnologickém know-how nemá na co navazovat. Růst ruské ekonomiky byl vždy především extenzivní, a nejinak je tomu i v současnosti. Změny bude vyžadovat nejen dosavadní rétoriku, ale zejména přijetí legislativního rámce, podporu investic, know-how a další strukturální změny.

Překážky rozvoje bioekonomiky

Rok 2012 sice představoval skutečně velký posun v implementaci bioekonomiky v RF, vývoj v dalších letech na tento trend ale nenavázal. Dosud nebyla přijata odpovídající legislativa pro rozvoj biotechnologií, kdy stále chybí zejména základní zákon na bioekonomiku, který by stanovoval právní mantinely pro její realizaci.

Jedním z problémů, s nimiž se bioekonomika v Rusku potýká, je nedostatečné financování. Soukromí investoři a stejně tak banky vnímají biotechnologické projekty jako vysoce riskantní a veřejné finance zdaleka nepokrývají vysoké náklady vědecko-výzkumných pracovišť potřebné na vývoj. Této situaci rozhodně nepřispívají současné vnitřní ekonomické potíže, v nichž je, spolu s nutností řešit palčivější zahraničně politické otázky, zřejmě možné spatřovat příčinu útlumu úsilí o zavádění biotechnologií.

Není v zájmu ruských elit podporovat zavádění biopaliv a mnohé ostatní odvětví bioekonomiky jsou považována za nedostatečně rentabilní. Hlavní těžiště uplatnění biotechnologií v Rusku tudíž leží v oblasti farmaceutického průmyslu. S extenzivním charakterem ruské ekonomiky a absencí technologického know-how souvisí také nedostatečné personální zajištění. Chybí zde specialisté na biotechnologie, což s sebou přináší nezbytnost přilákat zahraniční odborníky a podporovat vzdělávání ruských expertů.

Implementace bioekonomiky v Rusku má oproti Západu i svá další specifika. Jejím hlavním problémem je nesystematičnost. V ruských podmínkách jsou bioekonomika a biotechnologie vlastně jedno a totéž, ačkoliv správně jsou biotechnologie jen jednou složkou bioekonomiky, technologickou a inovativní. V Rusku dochází k opomíjení širšího významu bioekonomiky, jenž leží ve vztahu člověka s přírodou při využívání přírodních zdrojů. Ruská společnost dosud vnímá bioekonomiku jako pouhý prostředek k hospodářskému pokroku a obecně vzato ignoruje její sociální dimenzi.

Navzdory deklarovaným snahám o rozvoj se bioekonomika v RF stále nachází v plenkách. Rusko zatím nedokáže využít potenciál, kterým disponuje, a pokud nedojde ke změně v myšlení a tedy i přístupu ze strany ruských občanů a politických představitelů, nic zásadního se na tom nezmění ani v budoucnu. Z opačného pohledu by to mohla být právě bioekonomika, která se stane katalyzátorem pozitivních změn, dá Rusku novou vizi a redefinuje vnitřní, sociální i ekonomické, a také mezinárodní vazby.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Moskvě (Rusko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek