Stav evropské legislativy v oblasti technických norem a uvádění výrobků na trh

20. 2. 2009 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Součást článku Podnikání bez bariér. Harmonizací technických norem dochází sice k odstranění bariér pro volný pohyb zboží, nalezení kompromisů mezi členskými státy však bývá často komplikované. O nic méně složitá není ani problematika uvádění výrobků na trh, kde EU nedávno odsouhlasila konečnou verzi legislativního balíčku o požadavcích na zboží.

a) Technické normy

S rozdíly národních předpisů ohledně požadavků na výrobky a s problémy s tím spojenými se EU potýká již řadu let a v průběhu času se na tomto poli dospělo k dvěma způsobům řešení. Prvním z nich je harmonizace (sjednocování) národních předpisů členských států EU pro jednotlivé druhy výrobků. To znamená, že členské státy se prostřednictvím orgánů EU dohodly na kompromisním znění požadavků na jednotlivé výrobky a tyto společné technické požadavky pak platí shodně ve všech členských státech EU. Tento způsob na jedné straně zaručuje volný pohyb výrobků po unijním trhu a na druhé straně zaručuje vysokou míru ochrany (je používán zejména pro potenciálně nebezpečné či složité výrobky). V současnosti jsou tak harmonizovány technické požadavky např. na automobily, hračky, elektrické přístroje atd.

Harmonizace technických požadavků díky jednotným požadavkům sice odstraňuje překážky volnému pohybu zboží, nalezení nezbytných kompromisů mezi členskými státy však bývá často zdlouhavé. Navíc harmonizace nepokrývá všechny typy výrobků na trhu. Proto se vedle sjednocování technických požadavků uplatňuje také tzv. princip vzájemného uznávání.

Princip vzájemného uznávání se aplikuje u výrobků, které nejsou harmonizovány na evropské úrovni. Tvoří tak druhý pilíř volného pohybu zboží na unijním trhu. Základním východiskem principu vzájemného uznávání je následující myšlenka: je-li zboží dobré pro spotřebitele jednoho členského státu (tj. odpovídá místním požadavkům), je dobré i pro spotřebitele z ostatních členských států a musí v nich být proto umožněn prodej tohoto zboží. Vedle členských států EU se princip vzájemného uznávání aplikuje i na členské státy Evropského hospodářského prostoru (tj. kromě členských států EU ještě Norsko, Lichtenštejnsko a Island) a Turecko. Z právního hlediska vychází princip vzájemného uznávání přímo ze Smlouvy o ES (z článků 28–30), a jeho aplikace má přednost před národním právem.

b) Uvádění výrobků na trh

Evropská unie rozděluje výrobky do regulované a neregulované sféry. Regulovaná sféra zahrnuje výrobky potenciálně ohrožující oprávněný zájem (zdraví, bezpečnost, životní prostředí.) Příklady výrobků regulované sféry jsou: hračky, výtahy, elektrická zařízení, stroje, tlakové nádoby, plynové spotřebiče, zdravotnické pomůcky, aktivní implantované zdravotnické pomůcky, výměníky tepla, stavební prvky (např. cihly), zbraně a výbušniny, osobní ochranné pomůcky, potraviny a mnoho dalších. Neregulovaná sféra zahrnuje vše ostatní, např. hřeben, podložka pod počítačovou myš, koberec aj.

Výrobky regulované sféry, které jsou umisťovány na trh EU musí splnit technické požadavky na výrobky, které jsou stanoveny směrnicemi EU, popřípadě dalšími akty EU (Nařízení, Rozhodnutí). Na národní úrovni jsou směrnice uplatňovány formou národních právních předpisů. Ty rovněž stanovují, jak a jestli dané výrobky mají být opatřeny nějakým zvláštním označením, např. značkou CE apod.

Na výrobky regulované sféry se často vztahuje více technických předpisů. Výrobky pak musí splňovat požadavky všech těchto předpisů. Do této oblasti spadají i pojmy harmonizovaná a neharmonizovaná sféra. Prvně jmenovaná v sobě zahrnuje předpisy, které upravují závazné požadavky a jsou obsahem právních předpisů harmonizovaných na úrovni EU. Neharmonizovaná sféra v sobě zahrnuje předpisy, které upravují závazné požadavky, jsou obsahem národních právních předpisů a nejsou harmonizovány na úrovni EU.

V červnu 2008 odhlasovaly členské státy EU finální verzi nového legislativního balíčku o požadavcích na zboží uváděného na evropský trh, tzv. goods package, který by měl přispět k odstranění posledních překážek vnitřního trhu EU se zbožím a posílit ekonomický růst EU. Současný systém kontroly průmyslových výrobků bude posílen a napojen na kontroly dovozu, zpřísní se požadavky na notifikaci certifikačních a kontrolních orgánů a evropská značka CE bude zaregistrována jako kolektivní známka (CE značka symbolizuje shodu výrobku s evropskými normami a požadavky na bezpečnost výrobku)

Posílení významu značky CE je důležitou součástí nového legislativního balíčku pro uvádění výrobků na trh a mělo by prosadit změnu zodpovědnosti za označování výrobků. To znamená, výrobek schválený v jedné zemi EU se může prodávat v celé EU ( princip vzájemného uznávání). Narůstá také úloha poučeného spotřebitele, který by měl rozlišovat, jaké zboží kupuje i podle označení.

c) tzv. Evropský zákon pro malé podnikání („Small Business Act“ – SBA)

25.června 2008 zveřejnila Evropská komise Sdělení k připravovanému zákonu o malém podnikání („Small Business Act“ – SBA). Návrh SBA obsahuje 10 principů, které by měly být přijaty na nejvyšší politické úrovni a které obsahují konkrétní opatření na podporu malých podnikatelů. Sedmý princip stanoví, že „EU a členské státy by měly ... umožnit lepší zastoupení zájmů malých a středních podniků při tvorbě norem a usnadnit přístup těchto podniků k patentům a ochranným známkám“.

Jednotný trh EU se řídí společným souborem předpisů. Zjednodušení, které s sebou nese nahrazení 27 souborů odlišných vnitrostátních předpisů jediným souborem předpisů EU pro vnitřní trh, je přínosem zvláště pro malé a střední podniky. V současné době však malé a střední podniky nevyužívají plně příležitostí poskytovaných jednotným trhem, z velké míry z důvodu nedostatku informací o předpisech a technických normách uplatňovaných v jiných členských státech. Proto je velmi důležité, aby malé a střední podniky byly schopny plně se podílet na vývoji norem a mít k nim odpovídající přístup, včetně certifikačního postupu. K tomu Evropská komise např. navyšuje finanční podporu tak (v roce 2008 na 1 mil. eur a v roce 2009 na 2,1 mil. eur), aby podpořila účast malých a středních podniků na tvorbě norem a obranu jejich zájmů a zlepšila informovanost malých a středních podniků o evropských normách a jejich používání.

Evropská komise vyzývá evropské normalizační subjekty, aby:

  • v těsné spolupráci s členskými státy a Komisí přehodnotily svůj obchodní model tak, aby došlo ke snížení nákladů na přístup k normám, a to nejprve k normám vytvořeným na podporu právních předpisů a politik Evropské unie;
  • zřídily jednu nebo více asistenčních služeb pro malé a střední podniky koordinovaných s představiteli sdružení malých a středních podniků;
  • systematicky zveřejňovaly abstrakty evropských norem (s neomezeným přístupem a v různých jazycích) včetně seznamu odkazů;

Evropská komise vyzývá členské státy EU, aby:

  • zajistily řádné provádění zásady vzájemného uznávání;
  • podporovaly vnitrostátní úřady pro normalizaci;
  • zajistily, aby složení výborů pro normalizaci bylo spravedlivé;
  • vyzvaly vnitrostátní úřady pro normalizaci společně s evropskými normalizačními organizacemi, aby zajistily propagaci a informační kampaně na podporu lepšího využívání norem ze strany malých a středních podniků a poskytovaly zpětné informace o jejich obsahu;
  • poskytovaly malým a středním podnikům poradenské služby včetně podpory při obraně před nekalými obchodními praktikami.

zpět na začátek

Podnikání a překážky v oblasti výrobků a norem

Stav české legislativy v oblasti výrobků a norem

Identifikace bariér v oblasti výrobků a norem

Návrhy řešení v oblasti výrobků a norem

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek