Stav evropské legislativy v oblasti ochrany duševního vlastnictví

20. 2. 2009 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Součást článku Podnikání bez bariér. Nijak jednoduchá nejsou jednání o jednotné komunitární legislativě pro oblast patentů, která ve Smlouvě o založení Evropského společenství zcela chybí. Diskuse o patentu Společenství, které byly nedávno obnovené se vyvíjí správným směrem, ale vzhledem k unijní kompetenci v oblasti řešení patentových sporů nebude přijetí evropského patentu úplně jednoduché.

S ohledem na omezené unijní kompetence stanovené ve Smlouvě o založení Evropského společenství zcela chybí jednotná komunitární legislativa pro oblast patentů a jednání o ní nejsou nijak jednoduchá. Existující právní úprava v podobě Evropského patentu a národních patentů je tedy v režimu mezinárodního práva veřejného a národních právních řádů dotčených států. Nedávno obnovené diskuse o patentu Společenství se sice vyvíjejí dobrým směrem, ale s ohledem na unijní kompetence v oblasti řešení patentových sporů nebude jejich přijetí úplně jednoduché.

Evropský patent

Evropský patent uděluje od roku 1978 Evropský patentní úřad podle mezinárodní Úmluvy o udělování evropských patentů (EPC – European Patent Convention). Evropský patent tedy stojí zcela vně právní komunitární právo, jedná se o institut podle mezinárodního práva veřejného. Evropský patent je de facto balík národních patentů – v okamžiku udělení patentu se stává patentem národním, který podléhá hmotněprávní a zejména procesní jurisdikci daného smluvního státu EPC. Od roku 1999 se připravuje text Dohody o sporech týkajících se evropských patentů (EPLA – European patent Litigation Agreement), která by měla problematiku vymáhání patentového práva zjednodušit.

Patent Společenství

O vytvoření hmotněprávní i procesní komunitární úpravy patentů se Unie snaží již řadu let. Na základě Zelené knihy o patentu Společenství z roku 1997 byl předložen návrh nařízení Rady o patentu Společenství. Jeho projednávání však skončilo v roce 2004 neúspěchem poté, co Rada ministrů dosáhla jen společného politického přístupu, který nevyhovuje kvůli nepřiměřené úpravě soudní pravomoci a přehnanému jazykovému režimu.

V návaznosti na revidovanou Lisabonskou strategii se téma práv průmyslového vlastnictví a patentů znovu dostalo do popředí zájmu. Počátkem roku 2006 proběhla rozsáhlá veřejná konzultace o budoucí evropské patentové politice, do které se zapojilo více než 2500 respondentů16. Největší bariérou je podle nich neexistence jednoduchého, cenově dostupného a kvalitního centralizovaného patentového systému, který by byl jednoduše vymahatelný.

Sdělení Komise ke zlepšení patentového systému v Evropě z dubna 2007 navrhuje tři způsoby řešení požadavku respondentů veřejné konzultace:

  1. Dohoda EPLA – připravovaná Dohoda o sporech týkajících se evropských patentů počítá s vytvořením nové mezinárodní organizace, Evropského patentového společenství, s vlastní jurisdikcí. Pokud by souhlasili všechny členské státy EU, mohla by být EU jednou ze smluvních stran dohody.
  2. Rozšíření soudní pravomoci Společenství – tato varianta počítá s rozšířením existující soudní pravomoci Společenství rovněž na evropské patenty a budoucí patenty Společenství a zřízením systému soudních komor pro patentové spory.
  3. Kompromis Komise – s ohledem na to, že dohody EPLA by se týkala jen evropských patentů a ne patentů Společenství navrhuje Komise zkombinovat přijetí dohody EPLA s rozšířením soudní pravomoci Společenství

Rada ministrů pro konkurenceschopnost projednala v květnu 2008 zprávu předsednictví o pokroku v oblasti evropského patentového systému a vyzvala k dalším jednáním na pracovní úrovni. Pracovní skupině Rady EU pro duševní vlastnictví (G3) byly předloženy 2 pracovní dokumenty – k jednotnému patentovému soudnictví a k patentu Společenství (pracovní dokumenty 7728/08 a 6985/08).

V červenci 2008 publikovala Komise Strategii práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu (dokument číslo KOM(2008)465 ze dne 16.7.2008) a Zelenou knihu Autorská práva ve znalostní ekonomice (dokument KOM(2008) 466 ze dne 16.7.2008). Z pohledu MSP se jedná o podrobnější rozpracování zásad pro přípravu a provádění politik na úrovni EU a členských států zakotvených v červnovém „Small Business Act“ pro Evropu (dokument číslo KOM(2008) 394 ze dne 25.6.2008).

Systém úpravy práv duševního vlastnictví by měl podle Komise splňovat 4 základní podmínky:

  1. Vysoká kvalita – přísnou kontrolu dodržování standardů;
  2. Dostupnost – dobrý poměr nákladů, kvality a právní jistoty;
  3. Jistota – jednotný výklad a shodné procesní řízení před soudy;
  4. Vyrovnanost – poměr mezi odměnou za cenný intelektuální přínos a možnost volného oběhu myšlenek a inovací (dokument číslo KOM(2006) 589 ze dne 12.10.2006).

Ve věci patentů se pak Komise ve strategii zavázala k tomu, že vypracuje studii o kvalitě patentů s cílem identifikovat rizika způsobená podáváním patentů nízké kvality a prostuduje možný dopad nevyužívaných patentů. Výše uvedené dva pracovní dokumenty jsou v současné době projednávány na Pracovní skupině Rady EU pro duševní vlastnictví (G3) jako návrh nařízení Rady o patentu Společenství a návrh Dohody o Evropském patentovém soudu. Oba dokumenty jsou však v tuto chvíli jen velice obecnými rámci probíhajících diskusí.

Jak se ukazuje, největší otázky panují v tuto chvíli o těchto aspektech:

  • Jazykový režim – v jakém jazyce se budou přihlášky podávat, zda a jak se budou překládat patentové spisy, apod.;
  • Poplatky za udržování patentů v platnosti;
  • Uspořádání a obsazení patentových soudů.
  • Lze však očekávat řadu dalších otázek, které vyvstanou v průběhu jednání.

zpět na začátek

Podnikání na vnitřním trhu EU a ochrana duševního vlastnictví

Stav české legislativy v oblasti ochrany duševního vlastnictví

Identifikace bariér v oblasti ochrany duševního vlastnictví

Návrhy řešení v oblasti ochrany duševního vlastnictví

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek