Stavebnictví 4.0 je na obzoru

14. 4. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

České stavebnictví sice nevypadá v aktuálních číslech právě radostně, do budoucna však ředitelé stavebních firem hledí s optimismem. Lze stavebnictví digitalizovat a co je právě „trendy“?

Navzdory tomu, že je česká ekonomika v dobré kondici, pohledem statistiky nevypadá situace českého stavebnictví příliš růžově. Podle informací Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR trval pokrizový propad stavebnictví nejdéle ze všech odvětví, a to až do roku 2013. „Dosavadní průběh vývoje stavební produkce nás opravňuje k odhadu výsledku, očekáváme meziroční propad 6,3 % v běžných cenách, tj. min. 8 % ve stálých cenách (cca 431 mld. korun). Objem stavební výroby se tak vrátí zpět, na úroveň roku 2012,“ uvádí Svaz k výsledkům za rok 2016 ve shrnujícím dokumentu, který připravil na lednové jednání tripartity.

Optimističtější výhled do budoucna však nabízí Kvartální analýza českého stavebnictví 4Q/2016 společnosti CEEC Research. Z ní totiž vyplývá, že objem stavební produkce v příštích dvou letech mírně poroste. „Ředitelé stavebních společností očekávají růst sektoru o 2,2 % v roce 2017 a o další 2,2 % v roce 2018. Spolu s růstem produkce porostou také tržby stavebních společností v průměru o 3,5 %, respektive 2,7 %,“ tvrdí autoři analýzy.

Stavebnictví počtvrté průmyslové revoluci

Jak se však bude stavebnictví do budoucna proměňovat a jaké trendy ho budou formovat? V obecném povědomí se stavebnictví zatím spojuje spíš s konzervativnějším přístupem, to se ale postupně mění. Témata jako inovace, robotizace a digitalizace se dotýkají také stavebnictví podobně jako jiných oblastí (nejen) byznysu. V návaznosti na takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci diskutují stavební firmy o stavebnictví 4.0 podobně, jako se prosazuje průmysl 4.0, a hovoří se o dalších čtvrtých verzích dalších odvětví. Průmysl 4.0 má už v Česku svůj oficiální strategický dokument, a jak zaznělo na březnovém Fóru českého stavebnictví, o podobnou vizi a strategii by stáli i podnikatelé ve stavebnictví.

Miroslav Linhart, Director of Real Estate Advisory společnosti Deloitte, na Fóru připomněl, že současnost i budoucnost stavebnictví ovlivňuje jak vnější, tak vnitřní prostředí firem. Zvnějšku na stavební firmy nejvíce doléhá legislativa a také poptávka veřejné sféry – vždyť celková hodnota zadaných zakázek podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR v roce 2016 meziročně klesla o 31,3 procent, nejvíce u dopravní infrastruktury.

Firmy samotné by pak podle Miroslava Linharta měly pracovat především na rozvoji technologií, na inovacích a také na zvyšování efektivity. Proto Petr Matyáš, jednatel společnost di5 architekti inženýři, považuje digitalizaci stavebnictví za příležitost. Tvrdí totiž, že tak může stavebnictví zvýšit svou efektivitu až o 35 procent. Už desetiprocentní zvýšení efektivity by podle něj pro české stavebnictví znamenalo 40 až 45 miliard korun ročně navíc. A i nový stavební zákon bude muset na digitalizaci reagovat, domnívá se. Proto je výhodné se připravovat už teď.

Vnitřní inovace ale předpokládá v první řadě změnu myšlenkového prostředí ve firmách a otevřenost pro změny. I tady platí Paretovo pravidlo, myslí si Petr Vaněk, předseda rady sdružení BIM CZ, a tvrdí: „20 procent dělají technologie, 80 procent lidi.“

BIM změní firmy i obchodní vztahy

BIM, informační model budovy (Building Information Modeling či Management neboli digitální modelování staveb) je ostatně ve stavebnictví velké téma. Za jeho výhodu považuje Petr Matyáš fakt, že představuje možnost, jak shromáždit veškerá relevantní data o stavbě na jednom místě. Podle jeho zkušenosti není BIM vhodný jen pro velké hráče na trhu, ale také pro menší firmy nebo privátní investory. Navíc kromě samotného stavebního procesu se data dají využít i dál v rámci inteligentního facility managementu. V BIM tak vidí také možnost, jak může podnikatel prodat klientovi přidanou hodnotu a nastavit si s ním nový obchodní vztah. A rozvoj digitálních technologií ve firmách je podle něj navíc možnost, jak se mohou lidé naučit základní řemeslo, které budou v budoucnu v práci čím dál více potřebovat.

Z hlediska technologií se podle Miroslava Linharta ve stavebnictví mohou uplatnit nebo už uplatňují kromě BIM drony, virtuální realita, roboti, chytré budovy, cloud, GPS lokace či 3D tisk. Tvrdí, že digitalizace stavebnictví by navíc k oboru mohla více přilákat mladé lidi, tedy generaci, která už s moderními technologiemi vyrostla a práci s nimi považuje za samozřejmou. I proto, že nedostatek kvalifikovaných lidí je potíž, se kterou se potýká celý domácí podnikatelský sektor, stavebnictví nevyjímaje.

O nutnosti pozvednout pověst oboru hovoří také Petr Michálek, ředitel firemní divize Čechy společnosti Skanska. Stavebnictví 4.0 je pro něj přesně tou možností, jak sektor zatraktivnit. Stavebnictví potřebuje kredit moderního oboru, aby do něj šla pracovat digitální generace, tvrdí. A Skanska si svou vizi stavebnictví 4.0 již připravila. Budoucností je podle Petra Michálka plně digitalizovaný a autonomní stavební průmysl a smart (chytré) stavebnictví (jehož kontextem bude smart společnost), v němž se bude více času věnovat preciznímu plánování staveb, sběru a vyhodnocení souvisejících dat a méně času pak samotné výstavbě.

Za cestu k takové proměně oboru považuje využití BIM, který je pro něj jak středem digitalizace stavebního průmyslu, tak trendem budoucnosti. Kromě BIM už mají ve společnosti Skanska zkušenosti například s využitím cloudových úložišť, satelitního navádění strojů, s drony, 3D simulací a 3D brýlemi, které umožňují virtuální prohlídky staveb. Jako příklady ze zahraničí pak připomíná třeba 3D tisk betonu, robotické vázání výztuží či modulové stavění. Za součást proměny stavebnictví však považuje nejen digitalizaci, ale i transparentní komunikaci napříč sektorem.

Jedno z nejméně digitalizovaných odvětví

O tom, že změna stavebnictví není a nebude lehká, svědčí výzkumy. Jeden z nich připomněl Homero Reséndez, Processes Center of Excellence Director společnosti Cemex. Poukazuje na zjištění z Industry Digitalization Index od McKinsey Global Institute, že je stavebnictví jedno z nejméně digitalizovaných odvětví. A v McKinsey zároveň vytipovali hlavní trendy, které ovlivní stavebnictví. Mezi ně řadí digitální mapování a odhad, 5D BIM, digitální spolupráci a mobilitu, internet věcí (tedy propojení vestavěných zařízení s internetem) a designování pomocí nových materiálů a metod. Homero Reséndez pak za klíčovou okolnost považuje i snahu stavebních firem vytvořit lepší zákaznický zážitek.

Digitalizace však zasáhne i základní firemní agendy – rýsuje se elektronická faktura, elektronické smlouvy a další. Jak upozorňuje Šárka Šafratová, ekonomka společnosti Swietelsky stavební, zřejmě v průběhu roku 2018 podle evropské normy začne elektronické faktury přijímat také veřejná správa. I to může být pro firmy cesta, jak snížit své náklady a naopak zvýšit efektivitu. Ivana Krošová, ředitelka projektové kanceláře ve Skanska, sice vzpomíná, že než si zaměstnanci zvykli na elektronické faktury a smlouvy, trvalo to zhruba tři roky, dnes už si to ale neumí pracovat postaru představit. A naopak ze stavby přicházejí požadavky na elektronický stavební deník nebo na různé mobilní aplikace.

Pasivní domy jsou někdy chytré až moc

S inovacemi a internetem věcí souvisí téma energeticky pasivních domů, které minimalizují náklady na užívání. Úspora zákazníka je totiž podobně žádaná jako úspora dodavatele. Právě nižší provozní náklady pasivních domů jsou podle Davida Vítka, generálního ředitele společnosti nwt, první výhodou, která se s pasivními domy spojuje. „Uživatelé těch správně navržených a dobře postavených budov si ale pochvalují zejména trvale čerstvý vzduch,“ uvádí s tím, že jak mají klienti jednou v domě rekuperaci, už si bydlení bez ní neumí představit.

„Lidé jsou hodně konzervativní. Je to podobné sporům, jestli je lepší auto s manuálem, nebo automatickou převodovkou. Odpůrci inovace, kteří ji zatím nevyzkoušeli, sáhodlouze dokážou obhajovat, jak si to chtějí s manuálem užívat. Z automatu se pak už nikdo k manuálu zpět nevrátí,“ přirovnává. Připomíná také, že se zájmem o pasivní domy jde často ruku v ruce také pojem inteligentní budovy.

„Obchodníci nabízejí možnost automatizovat veškeré vybavení. Přidat třeba zabezpečovačku, meteostanici, dálkově otvírat vchodové dveře s kamerou z mobilu. Je to lákavé,“ tvrdí David Vítek a zdůrazňuje, že to domy také často zbytečně prodražuje, přestože zákazníci nakonec všechny technologie ani nevyužijí. Proto si myslí, že trendem budou spíš levnější pasivní stavby. „Pasivní dům bez nadstandardních ‚aktivit‘ nebude o moc dražší a již v základní ceně bude nabízet mnohem vyšší kvalitu bydlení. Díky nízkým provozním nákladům se dům bude snáze splácet. A menšiny budou zkoušet různé alternativy energeticky aktivních a nezávislých domů,“ domnívá se. Nynější trend je však podle něj zatím spíš takový, že pořizovací cena převažuje nad přístupem z pohledu celkové ceny vlastnění budovy.

Expanze do zahraničí

„Nabídka stavebních firem převyšuje poptávku,“ uvádí Milan Veselský, obchodní ředitel Metrostavu, na adresu dnešní reality domácího stavebnictví. Cestou je podle něj také možná expanze do zahraničí. Uvádí, že samotný Metrostav k zahraničním aktivitám přistoupil právě proto, aby si dokázal udržet kapacitu a potřebné dovednosti lidí ve specializovaných oborech. Firma tak již má zkušenosti třeba s výstavbou tunelů na Islandu, aktivní je mimo jiné také v Norsku, Finsku, Polsku, na Slovensku nebo v Německu.

Mezi další trendy patří mimo jiné snaha více využít brownfieldy (již existujících nevyužívaných území), což platí hlavně pro developerské projekty. „Výstavba se bude z volných ploch přesouvat do brownfieldů,“ shodli se oslovení ředitelé ve Studii developerských společností 4Q/2016 od společnosti CEEC Research. V brownfieldech se podle nich přitom bude spíš bourat a nově stavět než jen přestavovat. Konstatují však také, že při výstavbě v brownfieldech je třeba počítat s navýšením nákladů o 17 % a její hlavní nevýhodou je ekologická zátěž.

Legislativní změny i méně evropských peněz

Zdá se, že změna legislativy je potřebou, na níž se shodují podnikatelé i politici. Aktuálním krokem je novela stavebního zákona, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Účinná by mohla být od příštího roku. Novela například zavádí koordinované řízení, které spojí územní a stavební řízení, či koordinované řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Zdlouhavost i byrokratická náročnost řízení a schvalování je totiž v Česku neúměrná, a to i v mezinárodním srovnání.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová navíc tvrdí, že již má připravený nový stavební zákon, který by měl stavebníkům práci ještě více usnadnit. „Chce to revoluční změnu stavebního práva,“ myslí si i Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Navíc debata politiků na Fóru českého stavebnictví naznačila možnost, že by se po příštích parlamentních volbách mohla otevřít otázka kompetencí jednotlivých rezortů, a dokonce jejich restrukturalizace tak, aby o stavebnictví nerozhodovalo hned několik z nich – což by mohlo vést k dalšímu odbourávání byrokracie. S čímž dále souvisí i téma digitalizace státní správy. Ta se totiž podle Miroslava Linharta ve srovnání s jinými zeměmi zatím zapomněla ve středověku.

Trendem bude s velkou pravděpodobností také ústup financování z evropských zdrojů. „Velkorysý dotační princip nemusí v Česku fungovat do nekonečna,“ uvedl Petr Zahradník z České spořitelny. I české stavebnictví se bude muset připravit na jiný model financování a jednou z možností je podle něj větší využití PPP projektů (Public Private Partnership) – tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Pád stavebnictví u konce

Sotva se české stavebnictví v roce 2015 vzpamatovalo po šesti letech stavebního půstu, přišel v důsledku nedostatku zakázek další propad v řadě, když stavební výroba reálně poklesla o 7,6 procenta. Ukázalo se, že dočerpávání peněz z fondů Evropské unie sice na chvíli odvětví – a zvláště pak inženýrské výstavbě – pomohlo, ale delší prosperitu nepřineslo. Výstavba infrastruktury se tak dokonce dostala nad úroveň roku 2008. Přesto se zdá, že začíná být vidět světlo na konci tunelu.

U pozemního stavebnictví je totiž docela zřetelný nárůst nových objednávek. Nedosahují sice zatím dřívějších úrovní, nicméně jsou výrazně výše než třeba v roce 2015. Nakonec současná doba nízkých úrokových sazeb přeje poptávce po nových nemovitostech, a zvláště po nových bytech. Nabídka nových bytů v důsledku administrativních překážek pro výstavbu reaguje jen s velkým zpožděním, a tak ceny bytů zdolávají nová historická maxima.

Určité naděje vzbuzují i nové zakázky inženýrského stavitelství, ale podléhat přílišnému optimismu není dosud radno. Pro stavebnictví i tak bude letošní rok opět ve znamení drobného růstu a pro veřejný sektor ve znamení stále se opakujících výzev, a to zjednodušování byrokracie při povolování staveb a přípravy dlouho očekávaných infrastrukturních projektů. Nakonec na rozdíl od let minulých peníze nejsou problémem.

Petr Dufek, Analytik finančních trhů ČSOB


Převzato z časopisu Komora, autor článku: Jana Bohutínská

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek