Stavebnictví přibržďuje, stát stále nerozjel klíčové dopravní stavby

12. 12. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Žádný jiný obor neovlivňuje politika tak, jako stavební výrobu. Její rozpačité výsledky v době ekonomického růstu ukazují, že manažerské rozhodování se ve vedení státu ještě zdaleka neprosadilo.

Neradostná současnost a optimistická budoucnost. Tak by se dala charakterizovat situace v českém stavebnictví. Obor stále doplácí na nepřipravenost státu dlouhodobě a koncepčně budovat dopravní infrastrukturu.

Ukazují to i čísla za letošní září, kdy stavební produkce stagnovala. „Meziročně po očištění o kalendářní vlivy vzrostla stavební produkce o 0,2 procenta, bez očištění se snížila o 1,1 procenta. Více klesala produkce na inženýrských stavbách. Výstavba budov byla zhruba na úrovni září minulého roku,“ shrnula Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví Českého statistického úřadu.

Také podle ekonomů nelze výsledky stavebnictví hodnotit optimisticky. „Stavební výroba upadla v září do předčasné podzimní letargie. Meziroční propad výkonů o 1,1 procenta lze částečně svést na sezónní faktory, ovšem ani očištěný meziroční růst nebudí příliš optimismu. Za celý třetí kvartál vykázalo odvětví meziroční změnu o plus 0,8 procenta, kterou lze charakterizovat spíš jako stagnaci než růst,“ konstatuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit bank.

Dlouhodobě v krizi zůstává pozemní stavitelství zahrnující důležitou infrastrukturu, jako dálnice nebo železnice. „Problém přitom již není podle všeho v nízkém objemu povolených staveb, ale v jejich neustále odkládaném zahajování. Stavebnictví tedy bylo z pohledu HDP ve třetím kvartálu jednoznačnou brzdou české ekonomiky,“ dodává Pavel Sobíšek.

Poloviční propad

Ještě hůře vypadají výsledky stavebnictví při pohledu dále do minulosti. „Výsledek mínus 1,1 procenta sice nevypadá nijak dramaticky, ale je třeba mít na zřeteli, že za stejné období loňského roku byl mínus 11,5 procenta. Letošní opticky nízký propad je tedy ještě o oněch 1,1 procenta hlubší než loňský. Podobně je to i za celá tři čtvrtletí, když letošní je o pouhá 2,2 procenta nad loňským téměř desetiprocentním propadem,“ upozorňuje Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Také on potvrzuje, že objem stavebních povolení, který vypadá optimisticky, se výrazně liší od množství reálně zahájených staveb. „Orientační hodnota staveb, na které bylo vydáno stavební povolení, je sice vyšší než před rokem, ale hodnota vypsaných nových veřejných zakázek na stavební práce v období leden až září 2017 ve výši 81,8 miliard korun meziročně klesla o 55,4 procent! Je to alarmující číslo a signalizuje velmi vážné problémy v roce 2018,“ varuje Václav Matyáš.

Někteří ekonomové odhadují, že v příštích měsících začne zpomalovat i bytová výstavba. „Bylo zahájeno meziročně o 4,0 procenta bytů méně. Dokončeno bylo o 2,6 procenta bytů více. Pomalé zahájení vnímám jako první signál ochlazení trhu s byty. To bude v roce 2018 pokračovat. Na vrcholu jsme teď. I toto můžeme vnímat jako první vlaštovku naznačující blížící se krizi. Bude se méně stavět pro bydlení, stavebnictví víc potáhnou větší komerční projekty,“ konstatuje Vladimír Pikora, hlavní ekonom Next Finance.

Nejvíce za tři roky

Naopak optimistické závěry ze současných dat vyvozuje analytická společností CEEC Research na základě dat uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek na konci září 2017. Podle něj bylo od ledna do září letošního roku konkrétním dodavatelům zadáno 556 zakázek na projektovou přípravu v hodnotě 3,7 miliardy korun, což v obou sledovaných kritériích představuje meziročně nové tříleté maximum a v meziročním srovnání více než dvanáctiprocentní nárůst.

„Vývoj v zadávání veřejných zakázek v oblasti projektování kopíruje celkový vývoj stavebnictví. Nárůst hodnoty projektových prací svědčí o přípravě větších investic, které se ve stavební výrobě projeví v budoucím období. Určitou bariérou dalšího růstu, vzhledem k současnému kapacitnímu vytížení projektových organizací, může být nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ komentuje situaci Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR.

I podle CEEC Reserach je však současnost pro stavbaře neradostná. Vypisování nových výběrových řízení stále vázne a objem ohlášených investic je dokonce nejnižší za poslední tři roky. Tento stav je však ovlivněn vysokou srovnávací základnou rekordního loňského roku, kdy se výrazně čerpaly prostředky z rozpočtu Evropské unie.

Česko je dvacáté od konce

Kromě neschopnosti státu začít budovat klíčové dopravní stavby je podle odborníků příčinou špatných výkonů oboru tuzemská stavební legislativa. Ukazuje to poslední statistika Světové banky i Doing business. „Podle ní získat stavební povolení v Česku trvá dlouhých 247 dnů, což Česko řadí na ostudné 165. místo ze 185 hodnocených zemí. Pro zopakování: Česko je z hlediska délky povolování nových staveb 20. nejhorší na světě. Za sebou ho nechala i drtivá většina rozvojových států,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva Ekospolu.

Zlepšení podle něj slibuje aktuální novela stavebního zákona, která umožňuje takzvané sloučené stavební řízení. „To by mohlo urychlit celý proces o týdny i měsíce. Musí to však chtít i stavební úřady, které budou novou legislativu využívat. Jen ony mohou napravit ostudu Česka ve světě a vrátit ho boje o první příčky žebříčku rychlosti získání stavebního povolení,“ doplňuje Evžen Korec.

Ani růst objemu stavebních zakázek však nemusí zlepšit situaci velkých stavebních firem, kterých se propad z minulých let dotýká nejvíce. Klíčové pro ně je, jakou formou bude stát a kraje tendry na nové zakázky vypisovat. „Jsme společnost, která nabízí investorům vyšší přidanou hodnotu, proto je pro nás klíčové, kromě navýšení počtu vypsaných veřejných zakázek, aby veřejní investoři přestali soutěžit jen na nejnižší cenu,“ podotýká Michal Jurka, prezident Skanska Česká republika a Slovensko.

V době, kdy se stavebnictví ještě nevymanilo z předchozí krize, mu nyní hrozí další. Stále totiž není zajištěno dlouhodobé financování Státního fondu dopravní infrastruktury. „Je třeba si uvědomit, že po vyčerpání privatizačních zdrojů a doběhnutí evropských peněz bude situace kolem roku 2023 kritická,“ uzavírá viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek