Stejný plat za stejnou práci na stejném místě. Země EU se dohodly na kontroverzní směrnici

26. 10. 2017 | Zdroj: EurActiv.cz

Po více než jednom roce dohadů se evropské země shodují na budoucích pravidlech pro vysílání pracovníků. Kontroverzní směrnici však ještě musí schválit Evropský parlament, který se s Radou v několika bodech neshoduje.

Po osmnácti měsících a včerejším celodenním jednání členské země EU konečně nalezly shodu v otázce přeshraničního vysílání pracovníků. Ministři práce a sociálních věcí byli již od začátku odhodláni dopracovat se kompromisu, i kdyby se měli tématem zabývat po celou noc. Nakonec se však dokázali dohodnout ještě před úderem půlnoci.

A to i přesto, že Maďarsko a Polsko předkládané návrhy urputně odmítaly. „Věděli jsme, že hledání kompromisu nebude snadné,“ prohlásila eurokomisařka pro zaměstnanost Marianne Thyssenová, která návrh na revizi směrnice o vysílání pracovníků předložila loni v březnu.

Hlavní novinkou, kterou revize přináší, je zavedení principu „stejná odměna na stejném místě za stejnou práci“. To znamená, že pokud by firma vyslala českého pracovníka do Německa kvůli určitému projektu, musel by pobírat stejnou odměnu jako německý pracovník na obdobné pozici.

Původní návrh Komise však nevyhovoval ani Francii, která apelovala na zpřísnění pravidel pro vysílání, ani zemím Visegrádu, kritikům změny směrnice. Estonsko jako předsednická země Rady EU proto připravilo kompromisní znění návrhu. Ani ten se však ministrům členských zemí nelíbil.

Kamenem úrazu byli řidiči kamionů

Problémem byla především otázka zahrnutí sektoru silniční dopravy do nové směrnice o vysílání pracovníků. Řidiči kamionů totiž mohou během pár dní překročit hranice až několika členských zemí a podle samotných dopravců by bylo v podstatě nereálné, aby princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě dodržovali.

Vyjmutí sektoru dopravy bylo i hlavním požadavkem Česka, kterou na Radě EU reprezentovala ministryně pro zaměstnanost a sociální věci Michaela Marksová (ČSSD). „Navrhované znění nám nedává dostatečné záruky pro silniční dopravu. Potřebujeme lepší vymáhání pravidel v praxi,“ komentovala Marksová Estonskem předložený kompromisní návrh.

Podobný názor vyjádřily i další evropské země, zejména Visegrádská skupina. Země byly zároveň ochotny udělat ústupky v jiných problematických bodech, jako je například délka vyslání pracovníka.

Původní návrh stanovoval, že pokud je vyslání pracovníka delší než na 24 měsíců, mělo by se pak na něj uplatňovat práva státu, do kterého byl vyslán, s čímž souvisí i placení daní a sociálního zabezpečení.

Francie však trvala na 12 měsících a již několik měsíců východní země v čele s Polskem označují její chování za protekcionistické vůči zemím s levnější pracovní silou. Francouzská ministryně však namítla, že Francie svobodu poskytování služeb v EU podporuje, ale je nutné pro ni nastavit pravidla, aby nedocházelo k poškozování firem a pracovníků.

Silniční doprava si musí počkat na speciální legislativu

Nakonec se však po řadě ústupků země dohodly na kompromisním znění. „Věřím, že jsme nalezli vyvážený kompromis. Pro nalezenou dohodu máme velmi silnou podporu,” uvedl estonský ministr zdravotnictví a práce Jevgeni Ossinovski, který pondělnímu jednání předsedal.

Na dlouhodobě vyslané pracovníky by se mělo právo hostitelské země uplatňovat po 12 měsících s možností prodloužení o dalších 6 měsíců.

V oblasti silniční dopravy se bude čekat na schválení speciální legislativy pro dopravní sektor, takzvaného silničního balíčku. Do té doby se revidovaná směrnice o vysílání pracovníků nebude na řidiče kamionů vztahovat.

Na svém postoji k směrnici o vysílání pracovníků se musí dohodnout i Evropský parlament. K návrhu již vytvořil svou zprávu, která byla přijata příslušným výborem pro zaměstnanost a sociální věci. V listopadu by se měla zpráva projednávat na plenárním zasedání.

Europoslanci vidí vysílání pracovníků odlišně

Zpráva se však od kompromisního stanoviska Rady EU odlišuje, a to právě v délce vysílání pracovníků. Europoslanci ve výboru se dohodli, že práva hostitelského státu by se měla uplatňovat až po 24 měsících s možností prodloužení.

„Zkrácení doby vyslání na 12 měsíců, i přes možnost jejího prodloužení, je pro mne nepřijatelné,” reagovala europoslankyně a stínová zpravodajka návrhu Martina Dlabajová (ANO, ALDE).

Postoj Rady se od zprávy Evropského parlamentu liší také v otázce dopravy. Výbor sice do zprávy neuvedl, že by se měla na silniční sektor směrnice vztahovat, ale ani nezaručil, že revidovaná směrnice začne platit pro dopravce až poté, co bude přijat silniční balíček.

„Zahrnutí článku o ochraně času mezi začátkem účinnosti revize směrnice o vysílání pracovníků a přijetím nového balíčku mobility jsem navrhovala už v parlamentním textu,” řekla Dlabajová, která je zároveň zpravodajkou balíčku mobility ve výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost.

Její pozměňovací návrh však výborem neprošel. „Považuji za skvělý úspěch, že se to nyní podařilo Radě,” dodala europoslankyně.

Výsledná podoba směrnice však zatím není jasná a bude předmětem vyjednávání v trialogu, kterého se účastní Evropský parlament, Rada i Evropská komise. Opatření týkající se dopravního sektoru či délky vysílání pracovníků se tedy mohou před finálním přijetím ještě změnit.

Aneta Zachová, EurActiv.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek